Bílého kocourka Jonáše se zrzavým žíháním jsme přijaly od jeho majitelů, kteří se ho ujali coby nalezence v Drnholci. Spolu s ním jsme si z Drnholce přivezly i naše bývalé tři svěřence Pištu, Žanetku a Domina. Všech čtyřech koček se jejich majitelé museli vzdát kvůli stěhování. Jonáš je moc milý, mazlivý a hodný, absolutně bezproblémový. Je vhodný jako společník k podobně staré kočce do bytu nebo do domku se zahrádkou. 30.3.2012 byl umístěn k pejskovi do Uherského Brodu.

Fotky Jonáše z doby pobytu u nás i z nového domova najdete zde.

Z jeho nového domova máme tyto zprávy:

30.3.2012:
Jonášek je moc milý a mazlivý, dům si proběhl, dokonce baští, s pejskem zatím držíme odděleně, aby stres nebyl velký, jen ví, že je tu ještě "někdo".

2.4.2012:
Dobrý den p. Tomalová,
slíbila jsem Vám info o Jonáškovi.
Snad můžu napsat, že se má dobře, baští o stošest (granulky, kapsičky) 2 dny lítal s myškou plněnou catnipem a domem duní jeho skoky do kočičího tunelu. Zatím se víc zdržuje v horním patře, oblíbil si synův pokoj, takže mu tam dělá společnost. Chodí si sám pro pohlazení a u nás v domě se už snažil všechny kouty prozkoumat. Pejska zatím obchází, ale už měli čumáček na čumáček a dívali se z očí do očí, netlačíme to násilím a až si zvyknou tak to příjde samo. Myslím, že brzy ani návštěva dvorka nebude problém, naštěstí je chladno, tak nás počasí ven nevyhání.

7.4.2012:
Dobrý den p. Tomalová,
tak je to týden co jsme si přivezli Jonáška. Kluci se nám už sžili a nemají spolu absolutní problém, Jonášek pochopil, že nemusí hned utíkat, když si jej jde pejsek očichat a Elbi ho vzal jako člena naší smečky. Jonáškovi jsme už ukázali naši zahradu, užasně se mu to líbí. Lehce prozkoumává střechy ale na zavolání hned přiběhne.Dnes celé dopolednou objevoval kouty zahrady, teď si nacpal břicho kapsičkou s lososem a "vytuhnul" v obýváku na křesle. Jinak je velmi mazlivý a hravý, s kuličkou nebo myškou s catnipem si vydrží hrát celý večer.
Přejeme vám všem do útulko v Hodoníně hezké velikonoce.

28.4.2012:
Dobrý den p. Tomalová,
v pondělí to bude měsíc co jsem si odvezla Jonáška. Jonášek (občas na něj voláme Džony) se stal plnohodnotným členem naší smečky a snad můžu říct, že už u nás hodlá zůstat. Nejvíc ho baví celý den prozkoumávat zahradu, brousit si drápky na kmenech stromů, rychle objevil všechny díry ve střeše a už se seznámil i se sousedy. S naším pejskem byly po týdnu jedna ruka, v noci k němu chodí spát do pelíšku a Elbi spí na zemi. Přes den mu Elbi klidně uvolní svůj lehací polštář a jde si lehnout vedle. Baští o stošest a už nám pěkně zmužněl. Rád se příjde pomazlit a dovede mňoukáním o sobě dát vědět. Díky za Jonáška a přeji útulku hodně dobrých lidí s dobrým srdíčkem.

7.5.2012:
Dobrý den p. Tomalová,
slíbila jsem Vám nějakou fotku Jonáška. V sobotu si ustlal vedle našeho pejska na kuchyňské lince, protože je tam skvělý výhled na ulici, kde je ruch a pohyb. Fotky nejsou nijak kvalitní protože jsou proti oknu, ale jako důkaz jejich soužití snad dostačující.

13.9.2012
Dobrý den p. Tomalová,
posílám nějaké fotky Jonáška (brali jsme si jej 30.3.2012). Jinak se má snad dobře, celé léto strávil pobytem na naší velké zahradě (a možná i dále), ale kde najde plnou misku nikdy nezapomněl. Dnes jej zaskočilo to nevlídné počasí, velmi se divil, co že to shora padá, když celé léto ani kapka. A jelikož voda je jeho úhlavní nepřítel, hledá zábavu doma.

27.4.2014
Před 2 lety jsme si od vás v útulku vzali modrookého bílého kocourka Jonáše. Toto úžasné stvotření nás bez jakýchkoliv varovných signálů včera opustilo. V pátek jej postihla embolie zadních končetin a v sobotu po vyšetření se ukázalo že trpí hypertrofickou kardiomyopatií. Já se do pátku s tímto onemocněním nesetkala a proto to byl pro mě šok, hlavně ve vztahu k možné léčbě. Vyšetření ukázalo, že tadní ťapky měl de facto "mrtvé" a vám jistě nemusím říkat, jaké jsme museli zvolit řešení - tedy uspání. Tuto šokující skutečnost bohužel pořád nějak nemůžu pochopit:-(, byť jsem snad člověk rozumný.
Jonášek k nám do Uherského Brodu přišel v dubnu 2012 jako kocourek, kterého jste nám sama vybrala a nikdy jsem toho nelitovala. Byl velmi hodný, klidný a empatický a jeho velké modré oči nás nikdy nepřestali udivovat. Ráno ještě v šeru při probuzení mě vítal velkýma kukadlama a čekal na svou pravidelnou ranní kapsičku. Na podzim 2013 jsme mu neplánovaně pořídili kočičího kamaráda, taktéž nalezence Čendu a od té doby to byla "dvojka". Přesto Jonášek byl Jonášek. Byl velký jedlík až jsem žasla, jak je možné, že na jeho štíhlém těle se to nepodepíše:-). Ale manžel říkal, že je poznamenaný špatným začátkem života a proto nepohrdne ničím.
Jonášek odešel nečekaně a velmi brzy (3 roky) a já doufám, že jsme mu dali to nejlepší co ho mohlo v životě potkat, milující rodinu, vždy plnou misku a teplý pelíšek. Zatím ho pořád vidím na všech jeho oblíbených místech a ten denní režim si bez něj nějak neumím představit, ale "člověk míní a Pánbůh mění".
Naposledy mně usnul v náručí a paní doktorka říkala, že srdíčko měl tak slabé, že zemřel už při sedativech. Vzali jsme si jej domů a uložili tam kde to měl rád, na zahradě. Zatím na něj neumím myslet bez slz, ale čas to snad zhojí a zůstane jen v těch veselých vzpomínkách.

Věřím p. Tomalová, že snad nás potřeba sdílet domov s nějakou další kočičkou po nějaké době opět k vám zavede. Přestože Vám "projde" útulkem velké množství kočiček a kocourků, nějak jsem cítila potřebu Vás o osudu Jonáška informovat.

S přáním, aby se Vám útulek nerozrůstal a naopak počty umístěných kočiček narůstaly, Vám všechno dobré přeje

Renata T.