Zdravím všechny lidi, kterým není lhostejný jakýkoliv život, tedy i ten kočičí!
Hned na začátek píši, že jsem manžel Lucky a jsem tedy "zaujatý".
Po celou dobu, co jsem se rád nechal vtáhnout do tohoto nekončícího závodu o záchranu opuštěných koček, pozoruji jak lidé chápou či právě naopak často částečně popř. vůbec nechápou o co vlastně v případě Kočky SOS Hodonín jde (u mnoha dalších útulků tomu bude podobně). Např. touhle dobou řešili paní, která byla velmi zklamána tím, že se její fotografie (tedy fotografie její kočky) nedostala do posledního kalendáře a holky urážela. Není to tak dávno, co zase nějaký člověk napadal přes FB holky, že podvádějí a ve skutečnosti tolik koček na starosti nemají. Jindy je to nepochopení důvodu proč někomu nechtějí dát samotné kotě či při velkém zájmu nedostal kočku právě ten nebo ta.

Ženy z Kočky SOS Hodonín nemají tuto činnost jako svoji obživu. Dělají to ve volném čase. V tom čase, ve které my ostatní ležíme, čteme knihu, opravujeme dům či auto, jsme na koupališti nebo se procházíme po nákupních centrech. A dělá jich to jen pár, takže se musí podělit o starost koček, které mají doma. Pak se starají o kočky, které jsou opuštěny na ulici. Pomáhají radou, ale mnohem častěji krmivem či léky lidem, kteří mají své kočky doma či k nim chodí ze širokého okolí. Jezdí po okolních vesnicích a městech a řeší to, co by měli řešit obce či majitelé statků a zahrádkářských kolonií. To vše ale jen proto, že někdo jiný si v minulosti neplnil nebo momentálně neplní svou základní povinnost, tedy postarat se o zvíře, které si pořídil. Pak přijedou domů a opět řeší koťata a kočky v depozitu. Do toho musí dělat webové stránky, Facebook a e-maily. K tomu ještě vymýšlejí jak získat další finance nějakou činností, tedy aby jen nenatahovali dlaň. Takže jedna šije pelíšky, druhá nakupuje různé polotovary a po dohodě s externími lidmi z toho dělají krásně malované hrnky, misky apod. K tomu už několik let dělají kalendáře. Další domlouvá spolupráci s jinými spolky, domlouvá výstavy, kam pak jedou a prodávají právě ty kalendáře, hrníčky či pelíšky.

Jsou to pro ně nervy, když jim doma umírají koťata, která před pár dny zachránil někdo v lese. Jindy najednou umře kočka, která neměla to štěstí a byla v depozitu několik let a byla tedy vlastně už domácí. K tomu je volá městská policie, že někde leží zraněná kočka a ony ji pak musí vést na "veterinu", kde ji utratí. (Městská Policie Hodonín ještě patří k těm lepším!) Pak volá doktorka z "veteriny", že tam někdo přinesl utratit koťata. Doktorka to snad ani nesmí udělat, ale lidi je pak stejně někde zahodí. Takže ne přes zákaz, ale protože nemá to srdce, tak zavolá holkám a ty si pro ně jedou. A to přesto, že vlastně už není ani místo, ani finance na žrádlo a veterinu. Pro ta 4 mrňata se přece ještě něco najde ...
Ačkoliv mají za sebou stovky umístěných koček a ještě víc jich je na kontě zachráněných na ulici, tak přeci jen koček v depozitech a na ulicích neubývá, ale naopak je jich čím dál více. Je to taky tím, že "zasahují" na větším území, ale také tím, že tam kde působí se o nich více ví.
Je toho hodně a pak, když si chtějí třeba v neděli odpočinout, tak si někdo domluví návštěvu v depozitu. Což jim nevadí, zvlášť když návštěva má zájem si kočku či kotě odnést nebo chtějí přispět nějakou korunou. Problém je, když si někdo domluví návštěvu a pak nedorazí, nebo jen přijede o hodinu či více později. Holky mají jen málo času na svůj soukromý život (mají své rodiny), tedy spíše na oddych, tak na to, prosím, myslete.

Honí se mi toho hlavou ještě hodně, ale už je to dlouhé a nevím kdo byl tak odolný, aby to dočetl až sem. Takže už jen napíši, že jsem za holky vděčný těm, kteří sice nemají tu možnost (nebo jen odvahu) se pustit do toho závodu co ony, ale holkám přispějí korunou (bez toho by to nešlo dělat v tak velkém rozsahu), ale i třeba jen pochvalou, dobrým slovem nebo na FB "lajkem". Pak je i vidět to, že lidstvo není tak úplně v pr...
Takže za sebe děkuji všem, kteří holkám pomáhají, ale hlavně těm holkám!

P.S. asi mě za tohle pěkně zdrbou

Radek