Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z "kočičí" pošty - tentokrát pozitivně

3. 9. 2013

Dobrý den,

chtěla jsem vám poděkovat za Vaše stránky, díky nimž jsem našla mojí ztracenou kočičku. V pátek dne 30.8.2013 se moje 13tiletá kočička Mína ztratila. Nedokážu pochopit, jak se jí to podařilo, protože už je stará, přes plot nevyskočí a je vlastně pořád s námi doma nebo na zahradě. Takže okolí vůbec nezná. Muselo ji něco vyděsit.  Od toho dne jsem prochodila kilometry, ale bezúspěšně.
V neděli jsem si našla Vaše stránky jak hledat ztracenou kočičku. Vytiskla jsem tedy plakátky, roznesla po okolí blízkém i vzdáleném a podle Vašich rad jsem večer po 22 hodině vyrazila s miskou, pitím a kapsičkou s jejím oblíbeným jídlem. Moc mi pomohla baterka. Chodila jsem, tak jak radíte, blízko plotům a lehce vždy na místo zasvítila. Asi po dvou hodinách jsem objevila svítící kočičí oči. Pořád jsem nevěděla, zda je to má Mína. Volala jsem na ní tiše jménem a lákala na misku a neustále jsem mířila co nejblíže k našemu plotu. Náš plot byl tak asi 100 m od místa, kde kočička byla. Chvilku byla  tak blízko, že jsem na ní posvítila a zjistila, že je to moje Mína. Šla pomalu za mnou. Bušilo mi srdce, abych ji nějak nevyděsila, protože ona by možná utekla. Po dalších dvou hodinách se konečně přiblížila u našeho plotu k misce a začala jíst. Když jsem natáhla ruku, tak ale poodstoupila. Byla prostě pořád ode mne pro ní v bezpečné vzdálenosti. Rozhodla jsem se, že musím vymontovat plaňky z plotu a misku jí dát za plot do zahrady. Když jsem to udělala, sama jsem se plotem do zahrady protáhla a lákala jí na další misku. Ve 3 hodiny ráno konečně Mína prolezla plotem, misky si ani nevšimla a pelášila  přes zahradu domů, kde čekal přítel, hned jí otevřel a Mína si spokojeně lehla na svůj pelíšek. Moje neštěstí skončilo. Byla jsem neuvěřitelně šťastná, že jsme to já i Mína dokázaly. Vím ale, že bez Vašich rad bych jí určitě nenašla. Protože v těch místech jsem pátrala každý den i noc, volala a nic. Jen trpělivostí, kterou ve svých radách popisujete, jsem se mohla dočkat úspěchu. Ještě jednou Vám mnohokrát děkuji a přeji ještě mnoho nalezených kočiček.
Mína by Vám poděkovala také, ale nechci jí budit. Od té doby co je doma tak se jen nají a spí a spí.....
Vaše vděčná Jitka Turková a Mína

Náš článek "Ztratila se vám kočka? "

mina.jpg
Ztracená a znovu nalezená Mína

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

orosily se mi oči

(Daniela, 4. 9. 2013 7:51)

Dobrý den, s chutí jsem se vrhla do čtení slibovaných pozitivních zpráv a stály opravdu za přečtení.Nad příběhem pani Jitky a její kočičky Míny se mi orosily oči,ale narozdíl od mnohdy smutného a nervy drásajícího čtení o ne zrovna pěkných osudech kočiček,oči mi zvlhly dojetím a radostí,že příběh dobře skončil.Plně jsem se vcítila do pani Jitky,jak jí bylo úzko a bolelo ji srdíčko a přesně vím,že i jí když už kočička byla zpět v pelíšku a v bezpečí domova ukápla nejedna slzička štěstíčka.Přeji vše krásné jí i kočičce Míně,mějte se holky pěkně a ještě mnoho let si dávejte lásku a pocit štěstí.
Přání pěkného dne Daniela a jejich sedm kočičích drahokamů