Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bak (nyní Bart)

2. 3. 2008

ObrazekMourečka Baka jsme v červnu 2007 společně se sourozenci dovezly z Podvorova od paní, která žije ve velmi nuzných podmínkách. Bak je velmi milý, hravý kocourek, odchovaný v bytě a zvyklý na kočičí záchůdek. 2.3.2008 byl umístěn do Brna ke kočičce Sáře. Jeho noví majitelé nám napsali:

3.3.2008:
Bak byl včera pod postelí, dnes kuchyni v rožku, tam se počůral, ale nechal se hladit a dokonce vrněl. Teď večer někam zalezl, nemůžu ho nauít. Je to tady u mě velký prostor, chvíli mu bude trvat, než si zvykne. Sára je z něj rozpačitá, ale v dobrém. Jdu ho zase hledat.

4.3.2008:
Bak už se zklidňuje, byt prozkoumává velmi intenzivně v noci. Asi to bude ještě týden trvat, než se spřátelí.

13.9.2008:
Milá Naďo a všichni vy, kteří nalezencům pomáháte.
Po půl roce podávám referenci na mého milouška, kterého mám právě od vás. První týden zvykání si byl dramatičtější, to jsme si psaly, postupně si však Bart zvykl tak, že je dnes neodmyslitelnou součástí naší domácí bandy. Se Sárou řádí, občas nehledě na naše přání nerušeného spánku, ve dne v noci. Zvláště oblíbený je závodní běh přes byt, ideálně s překážkami. Většinou však noc tráví rozmístěni po posteli, stuleni v nohách anebo tvoříc druhý polštář pod hlavou. Snad jediné co mu zůstalo jako vzpomínka na "kočičí děcák" je jeho nenasytnost a nenechavost, jako by měl strach, že se krom Sáry odněkud vyhrne tlupa dalších koček. No ano, ráno, sotva otevřu oči, je u mně s tím, že je přece čas k jídlu, tedy upřesněme, k masu. A odbýt se opravdu nenechá. Ani večer - no kdo by šel spát s prázdným žaludkem? Jen blázen, ale rozhodně ne Bart.
Z bázlivého, rezervovaného kocoura je zvědavec, který i u návštěv čeká na vhodnou příležitost, aby mohl proběhnout mírně skrytý seznamovací rituál vrcholící mazlením. Někdy se trochu stydím, zvlášť když jednu návštěvu vedl k ledničce a hlasitým mňoukáním a náruživým lísáním se snažil jasně sdělit, v čem podle něj spočívá nefalšovaná podstata přátelství. Návštěva to, k mému oddechnutí, nepochopila a považovala náš byt za ráj vstřícnosti.
Tolik k Bártovi. Až udělám nějaké pěkné fotky, pošlu vám je.
Loučím se, za Bárta moc děkuji a přeji, aby vaše snaha přinášela štěstí jak kočičkám, tak jejich opečovávatelům.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář