Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bubík a Vendulka

8. 5. 2011

 

Obrazek Obrazek

Černý kocourek Bubík se spolu se svými brášky narodil cizí kočce na půdě naší známé. Kočka je z vesnice a koťata tam přivedla porodit pravděpodobně proto, že jí je doma zabíjeli. Bohužel jakmile jsme koťata odnesly, kočka tam přestala chodit, takže jsme ji nevykastrovaly.
Černobílou Vendulku jsme přijaly v květnu 2010 ve velmi zuboženém stavu od pošťačky ve Strážnici, která ji vídala sedat na střeše garáže. Kvůli psovi se Vendulka bála ze střechy slézt a její majitelka to neřešila ani psa nezahnala, jen jí občas hodila na střechu jídlo. Vendulka měla omrzlá ouška, byla špinavá, velmi hubená. U nás porodila čtyři koťata, o která se vzorně stará. Je také velmi vděčná a jakmile na ni promluvíme, hned vrká, přešlapuje tlapkama, vrní a pyšně koťata ukazuje. 8.5.2011 byli na Výstavě pro kočku společně umístěni do Prahy.

Další fotky zde.

Děkujeme Darje Čablové, která Bubíka během pobytu u nás podporovala formou adopce na dálku, a též Noře Benešové, která stejným způsobem podporovala Vendulku.

Z jejich nového domova máme tyto zprávy:

9.5.2011:
Vážení přátelé,
děkujeme Vám za krásný přístup na výstavě koček a hlavně za nadělení v pobobě Vendulky a Bubíka. Kočičky jsme domů dovezli v pořádku a v klidu, celou cestu byly jako pěny ani jsme tomu nechtěli věřit, neboť naše zkušenost je taková, že celou cestu /zpravidla na veterinu/ naše stávající kočičky prožívají s náramným hlasitým projevem a kničí co to dá.
Zatím máme doma trochu nepohodu, protože naši dva stávající číčani /7 letí sourozenci Andulka a Lojzík/ zatím nemohou pochopit,že je tady ještě někdo další. V současné době je to u nás jako od Jiráska "Proti všem" a všichni vrčí a prskají na všechny. Kupodivu se ale neperou.
Holčička Vendulka je takový odvážný průzkumník a velký mazel a ta se pohybuje po domě bez velkých problémů i s námi komunikuje. Trochu problém je s klučíkem Bubíkem. Ten se moc bojí a chodí se schovávat v kuchyni do takového cca m2 kumbálku v kuchyni za závěs mezi košťě, odložené krabice a úklidové věci. Juká tam od tud na nás a jen zřídka podnikne průzkumnou akci po domě. Douvám, že se to časem vše srovná a zvyknou si na sebe.
Mám k Vám ale velkou prosbou. Problém máme s jídlem. Nové kočičky zatím, hlavně klučík, téměr nejedí. Předložili jsme suché, kapsičku s masem, vodu, mléko, pacholíka a nic si neberou, ale také se nevyprazdňují. Pouze do rána bylo jednou načuráno v písku a holčička trochu ochutnala mléko. Doufám, že je to stále důsledek změny, kterou prožívají, protože i naši stávající číčasni moc od včerejška nejedí a že se to všechno srovná časem.
Prosím dejte mi vědět, zda Vendulka a Bubík neměli nějaké speciální chutě abychom jim mohli něco nabídnout.
Toto jsou zatím od nás první zprávy. Doufám, že Vám budu moci příště už napsat jak se věci konsolidují.
Přeji Vám hodně zdaru ve Vaší záslužné činnosti a zdravím za celou rodinu.

Naše odpověď:
Dobrý večer,
moc děkujeme za zprávu. O Vendulku a Bubíka si nedělejte starosti. To je úplně běžné, že první dny méně jí, a to prskání a vrčení je taky úplně normální. Zvykání trvá různě dlouho, ale většinou se to tak do týdne srovná. Přečtěte si zkušenosti ostatních lidí, kteří tím také prošli.
Držíme palce a dejte brzy vědět, jak to probíhá. Uvidíte, že to bude dobré.:-)
S přátelským pozdravem
Petra Podařilová

15.5.2011:
Dobrý den, opět jsem tady se zprávou o kočičkách Vendulce a Bubíkovi.
Týden utekl jako voda a poměry se trochu urovnaly. Nové kočičky si docela zvykají, dobře prospívají, chodí na záchůdek a i celkem dobře už jedí. Horší to je se stávajícími dvěma Ankou a Lojzíkem. Malé jakž takž tolerují, ale zatím žádná láska.
Bubík je dokonalý lezec, vymetl všechny výšky, které mohl, zlikvidoval kytku na mrazáku a nejraději odpoledne spává na skříni v obýváku. Vendulka raději volí měkký gauč v kuchyni. Zdá se, že je jim u nás dobře. Vendulce od pondělí vykapávám oči, zdálo se mi, že mžourá a očíčka jí slzela. V lekárně mi doporučili opthlamoseptonex a zdá se, že to pomohlo. Už tolik neslzí ani nemžourá. Oba mladí jsou velmi mazliví hlavně Bubík přiběhne ihned, když se mazlím s Vendulkou a s pokřikem "já taky jsem tady" ihned vyžaduje pozornost. Jako kocour je docela ukecaný a zkouší to i na staršího Lojzíčka, když však přidou k sobě dost blízko, obvykle mladší zaprská a zasyčí a rozutečou se. Jsou moc milí oba a máme je rádi.
Všechny Vás do Hodonína zdravíme a fandíme Vám.

 


Video z našeho depozita v Lužicích - 23.11.2010
Bílomourek Ferda, černobílý Vítek, malinký bílomourek Honzík, černí kocouři Kulík, Dulík, Bubík. Mramorovaný kocour je Filípek, který zůstane v Lužicích nastálo.
Video je uloženo i na youtube.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář