Krásného tmavého mourka Cubáska a jeho dva brášky našla slečna v lese u Bojanovic. 15.9.2009 byl umístěn ke 2letému kocourkovi do Kunovic do domku se zahrádkou a přejmenován na Mikyho.
Želvovinová Mánička  byla  se svými sourozenci nalezena  na odpočívadle u silnice na Kúty. Koťata byla v krabici a měla tak kolem tří týdnů, ještě ani neuměla sama jíst. Jedno kotě umřelo. Mánička je divoška, která chvíli neposedí. Je hravá, mazlivá a kamarádská. 9.2.2014 byla umístěna ke Cubáskovi. 6.9.2018 - Mánička odešla letos do kočičího nebe pro selhání ledvin.

Fotky Máničky najdete zde.

Kocour, kastrovaný, nar. 4/2013

Dickens, dlouhosrstý kocourek se potuloval v zahrádkářské kolonii, kde ho krmila naše známá.
Přinesla ho, měla obavy o jeho život, protože tam někdo začal trávit kočky.
Je to mazel, vhodný do bytu, protože venku je moc důvěřivý a mohlo by se mu něco stát. 12.1.2014 byl Dickens umístěn do domku ke dvěma kočičkám do Břeclavi. 11.4.2014 jsme Dickense vzaly zpět do útulku, jeho majitelka se dostala do finančních potíží a nemohla Dickensovi zajistit dostatek krmiva ani veterinární péči. 3.5.2014 byl Dickens umístěn do Kunovic, do domku k Mikymu a Máničce. 16.6.2014 - Dickens bohužel podlehl FIP.

Fotky Dickense zde.

Děkujeme paní Liškové, že Dickense po dobu jeho pobytu u nás podporovala formou adopce na dálku. Děkujeme!

Kočka, kastrovaná, nar.6/2014

Další fotky zde.

Darja byla  adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byli kocouří kluci Čenda a Matěj.  Děkujeme!

Kočka, kastrovaná, nar. 6/2017
Umístění:
depozitum Hodonín I.

Koťata našel příbuzný starého pána, který je dlouhodobě v nemocnici a on přijel zkontrolovat jeho domek v Josefově. V psí boudě tam našel tři nemocná koťata. Jsou to dva kocourci a kočička, všem byla okamžitě nasazena antibiotika, krmíme stříkačkou, ale jsou ve velmi špatném stavu. Jeden rezavý kocourek - Paleček po pár dnech zemřel, druhý rezavý dostal jméno Prcek a mourečka je Bambi. 22.1.2018 - Bambi je hodná kočička, hravá a mazlivá. Pokud nebude celý den sama, může být i jedináček.  6.9.2018 - Bambi dnes odjela spolu s Naomi za Cubáskem a Darjou.

Další fotky zde.

Bambi byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byl Tomáš Vybíral. Děkujeme!

Kočka, nar. 4/2018
Umístění:
depozitum Hodonín I.

8.6.2018 - Dnes jsme přijali dvě koťata, kterých se někdo zbavil tak, že je odložil u statku v Uhečicích. Kočička je Naomi a zrzavý kocourek Natan. 1.8.2018 - Naomi je zdravá, očkovaná a může do nového domova. 6.9.2018 - Naomi dnes odjela spolu s Bambi za Cubáskem a Darjou.

Další fotky zde.

Naomi byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla Hana Kropáčová. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

16.9.2009
Dobrý den,
kocourek Cubásek byl u nás hned jako doma, ani mu nevadilo, že na něj Kvído (náš starší kocour) vrčí a syčí. Vše hned prolezl a pak se chodil za námi mazlit na klín. Nejradši spí v křesle nebo se snaží dostat k synovi do postele. Je to malý mazlík. Kvído ho zatím ani nepřijal, ale ani nenapadl, chce to čas. Určitě se časem ozvu a pošlu fotky.

1.10.2009
Dobrý den,
znovu se ozývám se zprávami o Cubáskovi - přejmenovali jsme ho na Mikyho. Roste nám před očima - chvilku je to rozčertěný ďáblík, který neví kam dřív vletět (či na co vyletět - závěs jsme již v obýváků sundali, kytky taky trpí, ale ještě žádnou úplně nezničil) a za chvíli, když se unaví je to andílek a hrozný mazel, který se strašně rád k někomu přitulí a hned usne. Se starším Kvídem se pomalu seznámily (po tom co Kvído kvůli syčení stratil hlas tak  na něj syčet přestal) už se přivítají a očichají. Cubásek by se s ním chtěl mazlit a hrát, ale Kvído si zatím udržuje odstup. Naštěstí se ale netoulá a vrací se pořád domů a nevadí mu ani když si Miky co nejblíž lehne a spí na jednom křesle nebo zabaví celý gauč. Také spolu klidně jí s jednoho talíře. Tak doufám, že zanedlouho už se spolu začnou mazlit - myslím si, že jim to chybí. Posílám pár fotek a určitě se ještě ozvu.

25.3.2010
Dobrý den,
po čase se zase ozývám se zprávami z Kunovic.
Z Mikyho vyrostl krásný kocourek, zklidnil se (dokonce nám přestal ohryzávat prsty), je velmi mazlivý a se starším kocourem si moc dobře rozumí - viz fotky. Je již vykastrovaný, on i my jsme to přežili velmi dobře a teď ho občas pouštíme i na dvůr. tedy pokud se nepustí on sám. Naučil se totiž otevírat dveře. Vyskočí na kliku pověsí se na ni a svou váhou otevře a jde se podívat do dalších místností. A tak pokud nechceme mít všude otevřeno, museli  jsme otočit kliky dolů - což zase vytáčí naše návštěvy, když hledají kliku. No nejvíc na jeho dovednost doplácí babička, která žije vzadu a má svůj vlastní vchod ze dvorku. Občas jí totiž v noci jde navštívit (když zjistí, které dveře jsme zapomněli zamknout) a najde si ji v ložnici. Jinak se naštěstí netoulá, jen proběhne dvůr, podívá se na půdu a zase honem domů - hlavně když se mu chce čurat (přece nebude čurat venku v zimě, když má doma na výběr dvě bedýnky s podestýlkou). Pořád si rád hraje (miluje rybičky v akvárku) a když se mu podaří vyprovokovat i staršího Kvída tak se honí po celém pokoji. No a pak se oba někde skulí, co možná do nejměkčího křesla a musí se vyspat - viz fotky.
Mějte se moc hezky a přejem Vám hodně sil do Vaší záslužné práce.

9.1.2014
Dobrý den, opět se po čase ozývám. 
S Mikyho vyrostl krásný a hodný kocour.  Rád chodí ven a i když je vykastrovaný, je to lovec a myši mají v okolí smůlu. Bohužel i ptáci. 
Naštěstí je i trochu bojácný a moc daleko se netoulá. Na to bohužel doplatil jeho kamarád Kvído, který asi to auto přehlédl. 
Miky byl hodně smutný, ale měl štěstí, protože se k babičce v Čechách, přitoulala malá kočička, zrovna v době, kdy jsme tam byly na návštěvě. 
A když jsme zjistili, že žije sama vedle mlékárny, kde jí asi občas dávali zbytky, rozhodli jsme se, že si ji odvezeme domů. 
Miky ji okamžitě přijal a ona o něj teď s láskou pečuje. 
Pořád ho olizuje a on si to vyloženě užívá, hodně ožil a rád si s ní hraje na honěnou a i sám jakoby se vrátil o pár let dřív. 
Je to veliký mazel a strašně rád si nám vleze na klín a nechá se hladit a pokud máme nějakou deku tak na ní hned spí. 
Taky se rád vyhřívá na radiátoře, ale jen pokud tam je nějaký ručník a tak jsem mu tam už přichystala kousek kožešinového přehozu. 
Dělá nám velkou radost a jsme rádi, že ho máme 

9.2.2014 byla k Mikymu umístěna Mánička a máme tyto zprávy:

22.4.2014
Konečně se dostávám, abych zaslala nějakou zprávu a fotečku.
Mánička se zabydlela vcelku rychle a byla i dobře přijata.
Hlavně Miky ukázal, jak je skvělý. Když zjistil, že chodí spát na gauč, změnil svoje oblíbené místo (křeslo) a spával s ní.
Mánička, se ale moc k němu nemá, je spíš sólistka. A tak ji Miky jen odněkud pozoruje.
Není moc fotogenická, zachytit ji je umění, buď je z ní šmouha, nebo vypadá jak čertík (svítí jí oči), nebo je to jen černé klubíčko.
Ale začíná být hodně mazlivá.
Strašně ráda se hladí, ale musí při tom být v pohybu a když sedím na křesle, obíhá mně jak země sluničko. A když se unaví, vleze mi na klín a spí.

3.5.2014 byl k Mikymu a Máničce umístěn Dickens a máme tyto zprávy:

6.5.2014
Dobrý den,
zasílám zprávu o přijetí Dickiho.
Po vypuštění z tašky se vůbec neostýchal a hned vše prošmejdil, ale nejdříve se odehrálo veliké, naštěstí přátelské, očichávání ze všech stran:-)
Vůbec se nebál, nebylo žádné schovávání a zalízání pod a za sedačku.
Po vzájemném poznání si vylezl na opěradlo křesla a shlížel dolů a pak mi hned vlezl na klín a mazlil se.
Musím říct, že je to největší mazel, jakého jsme doma měli.
S každým je kamarád, a když si vleze na klín, hladí nás po obličeji pacičkami.
Miky ho přijal se svým příslovečným klidem, Mánička s neklidem, přece jen je větší než ona a i když by si s ním strašně ráda hrála, bojí se a občas na něj zasyčí.
Přitom ho pořád provokuje, dokonce honí, ale jakmile se k ní otočí honem zasyčí, aby si moc nedovoloval. Až zjistí, že jí neublíží, určitě budou spolu řádit.
Je trochu víc vylekaná a přestala se mazlit, jen občas se nechá pohladit, pořád za ním chodí a pozoruje ho.
Jen když Dicki spí, tak se přijde trošku pomazlit, ale časem se to určitě zlepší.
Dicki si taky strašně rád hraje se vším co najde a to i s hračkami, o které Mánička ani neprojevila zájem,
V příloze posílám nějaké fotky.

19.5.2014
Jak jsem již psala, Dicky byla je u nás jako doma, jako by k nám patřil, sice začíná vystrkovat, růžky - strašně rád si hraje se  vším a sušené kytky dostávají na frak, je zajímavé jak je každá kočka jiná. Micky je již takový línější, jen je pozoruje (kytek si ale nikdy nevšímal), Mánička, zase co může tak ukradne, hlavně dceři a tak pořád snáší z jejího pokoje - gumičky do vlasů, tužky, flashky, dokonce mi jednou chtěla sebrat větší nůžky, když jsem zašívala, ale suchého aranžmá si ani nevšimla.
Jinak si myslím, že si na sebe hodně zvykli. Mánička s Dickym řádí, perou se jak dva psi, až chlupy lítají, ale neubližují si. Micky na ně (když je doma a ne na toulkách) shlíží z křesla. Mánička přestala být jak na jehlách, přijde si pro pomazlení, jak dřív, ale na Dickyho nemá, ten si vždy vleze na klín, přitulí se k obličeji  a pak nás jemně pacičkami hladí, než usne. Klidně můžeme dělat i na počítači a mu to vůbec nevadí. Micky je taky pořád stejný, když chce tak se pomazlí, ale nejraději spí na křesle a když k němu některý přijde, tak ho přijímá z otevřenou náručí  - ale zatím spí každý jinde. Ani při krmení není problém, sice mají každý svou misku, ale vždy jdou ochutnat, co má ten druhý.
Takže je teď vše, jak má být. V příloze zasílám pár fotek a zase se někdy ozvu.

31.5.2014
Posílám pár fotek, na první - konečně všichni spolu, na druhé Dicky pomáhá synovi při učení na maturitu (a má ji s vyznamenáním) a další fotky - to jsem byla nemocná, měla jsem teplotu, tak mě léčili a zahřívali :-D

16.6.2014
Dobrý den,
bohužel mám špatnou zprávu. Dicky už je v kočičím nebi.
Hned po našem rozhovoru v Uh. Hradišti, jsme s ním zajeli na veterinu. Udělali mu sono bříška a řekli, že tam má tekutinu, že ho musí uspat a vzít na zkoušku, protože není jisté jestli nemá Leukémii nebo FIP-ku. Nechali si ho tam a navečer volali, že bohužel má FIP a už se pro něj moc nedá udělat, protože navíc má žloutenku, je chudokrevný a má slabší srdíčko. Nemohli jsme to pochopit, protože ještě před pár dny na něm nebylo téměř nic vidět. Navrhli nám, že když je uspaný, tak mu zastaví srdíčko, a že ho musí nechat spálit, protože je infekční.
Když jsem se ptala, jestli ho nemůžou léčit, řekli, že by musel chodit na infuze a odebírat tekutinu z bříška a stejně by se mu přidalo jen pár týdnů. Nakonec jsme tedy souhlasili.
Jsme z toho moc nešťastní, měli jsme ho sice jen měsíc, ale moc jsme si na něho zvykli, protože to byl ten nejmazlivější kocourek. Dcera je z toho hodně rozhozená, protože  s ní vždycky spával na polštáři u hlavy, až na ty poslední dva dny, toho asi začalo bolet bříško a už moc nechodil, jen spal v obýváku. Mánička teď pořád chodí a pomňoukává, asi ho volá, je víc mazlivá, běhá za námi jak pejsek, určitě jí chybí.
Navíc se teď bojím, jestli tu nemoc nedostala ona nebo i Miky. Prý je to nakažlivé, ale musí to v kočce zmutovat, a ne každá kočka to dostane.
Raději s nimi pak zajdu na kontrolu. Dnes jdu zaplatit účet a tak jsem se dohodla, že vezmu Máničku (musí jí zastřihnou drápky) a přitom ji vyšetří.
Je mi líto, že mám pro Vás tuto smutnou zprávu, ale mám i hezkou. Hračky od Vás si hned oblíbily. Hlavně tu sametovou béžovou dečku s potiskem tlapek, si hlavně Mánička hned zamilovala a pořád se k ní tulí. Tak jsem se chtěla zeptat, zda Vám ještě zbyla ta větší, oranžová s potiskem tlapek, že bych jim ji vzala, aby se na ni vlezly i s Mikym.
Přeji moc dobrých zpráv a co nejmíň těchto smutných.

26.11.2014
Dobrý den,
zasílám pár fotek Mikyho a Máničky.
Myslím si, že jsou oba spokojení, Miky se občas toulá, je to veliký lovec - nosí myši, hraboše a bohužel taky ptáčky. A pak se vyvaluje na křesle a nebo na klíně, je z toho tak unavený, že si dokonce někdy zachrápká :-D. Mánička nechce chodit ven, jen kousíček před okno na dvůr, ale běda jak ho zavřu, hned u něj sedí a dožaduje se otevření. Ta zase pořád loví mouchy a pavouky.
Na umisťovací výstavě jsem koupila nějaké hračky (Máničce se nejvíc líbí ta šustivá modrožlutá koule) a taky další dečku - tu si hned zamiloval Miky - viz fotky.

9.6.2015
Dobrý den,
... Mikymu moc chybí nějaké olizování, pořád nastrkuje hlavičku Máničce, ale ta neví, co po ní chce, tak ho jen očichá. Oni dva se snesou, ale nemají potřebu se k sobě přitulit, Miky by si ji rád k sobě při spaní přitáhl, ale ona je lekavá a raději odběhne a stočí se do klubíčka někde jinde. Potřebovali by nějakého prostředníka, jako byl Dickýsek (to byla jediná doba, kdy se k sobě přitulili) - velká škoda, že odešel. Posílám pár fotek i jednu z Dickýskem.

12.6.2015 byla k Mikymu a Máničce umístěna Darja a máme tyto zprávy:

24.6.2015
Dobrý den,
konečně se dostávám abych napsala a poslala pár fotek.
Darinka si u nás zvykla velmi rychle, hned od prvního dne si s Máničkou rozuměly. Bylo to přesně jak jsem si myslela, Mánička na ni byla moc zvědavá a sledovala ji jako její stín a protože byla přece jen o něco menší, tak se jí nebála. Darinka hned všechno prošmejdila a pak si na chvíli zalezla za křeslo. Ale když jsem ji vzala, hned se mi stočila na klíně do klubíčka, mazlila se a vrněla přitom. Mánička se za námi přišla podívat, ale protože o klín nikdy nestála, tak jí vůbec nevadilo, že se věnuji Darince. Pak přišel Miky a začalo velké očichávání, ale v přátelském duchu. Přijal ji jako by tam patřila a nedal najevo žádné znepokojení. Občas se nechá od ní olíznout, ale protože tráví hodně času venku, tak s ní moc do styku nepřijde. Na záchodek se taky naučila okamžitě, jen ji trochu podezírám, že občas vyzkouší i větší květináč, co stojí vedle záchodku (je z něj někdy vyhrabaná hlína). Jídlo je taky v pohodě a je hezké pozorovat, jak ráno (to dostávají masovou konzervu a pravidelně se dostaví i Miky) spolu pěkně papkají, občas si misky prohodí a co jeden nesní, dojede za chvíli někdo jiný.
Darinka vytahala všechny hračky, na některé Mánička i zapomněla a tak si holky hrají (horší je, že od ní dostávají zabrat i kvítka, ale těm dávala zabrat i Mánička, když přišla, tak snad jim dá za chvíli pokoj). Darinka je veliký mazel a když si sednu na křeslo, tak se hned přijde pomazlit a když je unavená tak se i prospí. Jinak její oblíbené místo je pod stolem na židli, kde tráví spaním čas i Mánička - mají tam ty heboučké dečky od Vás, tak se jim tam pěkně spí. Zatím ven nechodí, ani to nijak nijak nevyžaduje. Mánička o to nestojí, takže jsou spolu doma.
Jana D.

3.8.2015
Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou, poslední dobou nás Darinka dost zlobí se záchodkem.
Nejdříve to začala tak, že se mi vyčůrala a vykakala do krabice z Avonem, pak do misy s vypraným prádlem.
No a tak jsem si začala dávat pozor, co nechávám v obýváku. Jenže jsem zanedlouho zjistila, že začala používat jako záchod křeslo. Tak jsem vše vyprala, matračku prolila octem a nechala na sluníčku vysušit a i celé křeslo jsme vystěhovali na sluníčko, omyli octem a nechali usušit, chvíli byl pokoj, ale včera když jsem přijela večer domů, objevila jsem, že začala používat celý gauč (vlastně jsem ji při tom přistihla). Zase jsem vše dala prát a matračky jsem potřela octem, ale asi to nestačilo, protože ráno na odekrytých matračkách byl opět poklad a před chvílí mně volal syn, že je tam opět naděláno.
Záchůdky máme 2, ona raději chodí do odekrytého a určitě s tím nemá problémy, protože ji tam často vidím.
Nevíte jak bych ji to mohla odnaučit, doteď nám to žádná kočka nedělala, tak si s tím nevím rady.

20.5.2016
U nás je pohoda a klídek. Darinka, jak začala chodit ven, tak pomalu s loužičkami přestala (přes zimu jsem to řešila papírovými plenami).
Myslím, že se dobře zabydlela, s Máničkou dovádí, to jsou někdy u nás i tornáda. Je to mazlivá kočička, jak si sednu, tak hned ji mám na klíně, ale někdy si zaleze do své krabičky pod stůl a prospí tam klidně 1/2 dne. Je taky hodně zvědavá a už se dostala i na nejvyšší skříň, tam zatím žádná kočka nevylezla, ale ona je hodně mrštná. Jinak je to takový hedvábný kožíšek a užívá si hlazení a mazlení. Ráda se i chová a když ji vezmu, nesnaží se z náruče dostat jako Mánička. Ta chodí na klín jen u babičky a pokud má na klíně polštářek, prospí tam s ní u televize i několik hodin. Jen poslední dobou se Darinka trošku toulá a někdy nepřijde ani na noc domů. Tak to mám docela strach - pak se zase 2 dny nehne z domu.
Všichni se k sobě chovají hezky, a když holky začnou olizovat Mikyho, tak si to užívá. Vůbec na sebe nežárlí a Miky je taky v pohodě, klidně si vleze na klín i když je tam Darinka, docela ji utiskuje, ale jí to vůbec nevadí a spokojeně se nechají hladit oba dva, až z toho usnou.
Ani při jídle není problém, sice mají každý svou mističku, jen Miky jde vždy ochutnat, co mají holky (on strašně rád vylizuje šťávičku), ale vždy se nějak přeskupí.
Jen se psem je kámoška jen Mánička, ostatní před ním raději prchají, přece jen je větší - australský ovčák. Ale Mánička, možná proto, že vůbec nechodí ven, tak se s ním jde pomazlit a když začne být dotěrný, tak se vrátí oknem dovnitř.
Mějte se moc hezky a ještě jednou děkuji za fotky Oriona ( posílám pár fotek).
Jana

Další zprávy po příjezdu Bambi a Naomi:

3.10.2018
Dobrý den.
Myslím, že můžu oznámit, že u nás je již vše v pořádku.
Po počátečním ostychu, kdy Naomi i Bambi zalezly pod křesla, a zvláště Bambi, která nesla přesun velmi špatně a několik dní byla velmi bázlivá, tak se začínají chovat jako doma. Máme z toho radost, protože jsou to obě kočičky velmi mazlivé a tak máme pořád s kým se mazlit. Kočky spolu vycházejí velmi dobře, mazlí se, olizují a kočkují a i kocour - Miky se k nim chová velmi hezky, ani na ně moc nesyčel a když mu začala Naomi olizovat hlavičku, byl v sedmém nebi. Největší sranda ovšem byla, když se i on přidal ke kočkování a utíkal před tou nejmenší, která číhá na vše a na všechny a miluje všechny hračky. Tak jen doufám, že i zdravotně, po tom co Bambi, ze začátku, asi z nervů zvracela a měla chvíli i průjem, budou v pořádku.
V příloze posílám pár fotek i jednu i z Máničkou, na kterou moc vzpomínáme. Přeji hodně spokojených kočiček v nových domovech.
Jana

4.6.2019
Dobrý den,
všichni jsou v pohodě, teď už i zdraví. Naomi měla hned ze začátku problém s očičkami, dostala od veterináře kapky a je to v pořádku, ještě ji to sice zazlobí, ale už víme, co  s tím. Beluška (Bambi) zase měla často zažívací problémy, ale i to už jsme vychytali a našli krmivo, které ji vyhovuje a zase se nám zakulatila, je ale pořád drobná, Naomi ji už o kus předhonila. Mazlivost jim zůstala a taky bázlivost, ven, i když do dvora necháváme občas otevřeno se bojí, ale rády sedávají na parapetu a pozorují kamaráda Tobiho, se kterým se občas pomazlí. Nejvíc je ven ale vytáhne nějaká moucha či něco dalšího rychle se hýbajícího, ale hned zase běží zpět, za co jsem moc ráda.
Myslím, že jsou tady šťastné, posílám pár fotek, ať si samy uděláte obrázek. Přeji ať se Vám daří a spoustu hodných lidí, co Vám ve Vaší práci pomáhají.
Jana D.

Další fotky z nového domova najdete zde.