Želvovinově zbarvená kočička Diana a černý kocourek Jackson byli ještě se svým bráškem (též již umístěným Sandokanem) nalezeni na zastávce u hodonínského hřbitova. Jedinou potravou jim byly suché rohlíky, které jim zde lidé sypali. Když jsme je převzaly, umdlévali žízní. Nový domov našli díky 8. celostátní umísťovací výstavě Vánoce v útulku - byli společně umístěni do Prahy. Jejich nová majitelka nám napsala:

5.12.2006:
Dobrý den, píšu Vám zprávu o kočkách, i když jsem je zatim nezvládla vyfotit (nemám baterku ve foťáku), ale alespoň, abyste věděly, co s nima je a nebály se o ně:-).
Takže 1. den se mě bály, ale získala jsem si je hrou s provázkem a teď už se otrkaly. Nejvíc řádily tu první noc, když jsem spala a měly pré v obýváku (ta další noc jsem zasadila radši dveře, Kupodivu moje největší obava, dracena, se nenaplnila, ta je až tolik nezajímá. Na 1. místě je akvárko, ze kterého vytahaly všechny rostliny plavoucí na hladině. Neustále u něj seděly, tak jsem odtáhla sedačku kousek dál, aby na něj nemohly, protože to je lákalo příliš. Docela to pomohlo, ale teď se zasoustředily na papyrus, nebo jak se ta kytka jmenuje. Jack si kytek skoro nevšímá, ale Diana by je všechny sežrala, tak je zatim nechávám v obýváku jen když jsem doma. Taky si chce pořád hovět v květináči u fíkusu, přičemž z něj vyhází půl hlíny.
Na záchod chodí způsobně a jsou moc milí. Dianka je trošku plašší, ale už si taky zvyká a nechá se hladit. Jinak jsem je přejmenovala, takže už to nejsou Jack a Diana, ale Felix a Líza.
Po večerech hrajou na honěnou, tak jsem teď opravdu ráda, že jsem si vzala 2 kočky, protože si vystačí samy, jen je nezvládám obě najednou hladit.
Koupila jsem jim sysálovou myš na škrabání drápků, ale ta je naprosto nezajímá a škrabou radši sedačku a nemůžou funkci myši vůbec pochopit. Pokusím se je časem seznámit se psem rodičů, ale to vidím bledě. Kdyby je přijal, mohly by jezdit na víkendy na chalupu, jenže je to knírač, tak se obávám, že to nepůjde. Uvidíme.
Jo a taky pořád kecaj, vydávaj neustále nějaký zvuky, to ani neni mňoukání, spíš tak nějak vrněj nebo co. A mňoukaj taky často, zkrátka jsou ukecaný..
To je zatim z kočičího zpravodajství všechno. Mějte se hezky.

24.7.2007:
Zdravím a posílám pár fotek, jednak fota v nových pelíšcích a taky, abyste se podívali, jaká u nás panuje láska.