Černobílý Eda a statná mourečka Rozinka byli přibližně před rokem umístěni, ale jejich majitelé je vrátili s tím, že si je z rodinných důvodů nemohou nechat. 12.11.2006 před umísťovací Výstavou pro kočku si je vzala paní ze Sedlčan, která se do Edy zamilovala na první pohled a byla tak hodná, že si, když jsme jí řekli, že Eda je zvyklý na Rozinku, vzala i Rozinku. O jejich adaptaci v novém domově nám napsala: 

12.11.2006:
Dobrý podvečer,
píšu Vám první zprávu o Edíkovi a Rozince. Cesta byla s nimi dobrá, doma se nechali chvilku pochovat a pak zalezli v kuchyni za skříňku. Za dvě hodiny měli hlad, tak si nechali dát granulky z ruky, první Eda. Pak Edík vylezl a chovala jsem si ho a začala vykukovat Rozinka. Edíkovi jsem dala masíčko, tk začal spokojeně papkat, vyndala jsem Rozinku, nechala se taky pochovat, snědla trochu masíčka a zase zalezla pod skříňku. Edík sedí pod stolem a pozoruje, kde je, vůbec přede mnou neutíká, nechá se hladit a je klidný. Rozinku nechám, ať vyleze, až se jí bude chtít.
Tak to je náš první den.
Mějte se krásně a mockrát děkuju, všichni se díváme, jak jsou velicí a určitě ještě vyrostou.

Naše odpověď:
Milá Martino,
opavdu se nestačím divit:-). Jak to s těmi kočičkami děláte? Je neuvěřitelné, čím Eda a Rozinka museli projít a jak se s tím rychle srovnali. Je to Vaše zásluha!
Když si vzpomenu, jak jsem je v neděli ráno cpala do přepravek, bránili se zuby drápky. Asi si mysleli, kam je zas převezou...
Chtělo se mi brečet, jako bych je strašně zradila.
Jsem tak strašně šťastná, že se dostali k Vám ... Co Rozinka, už na Vás vrká? A nechá se nosit? Mě nikdy nespala v posteli, vždy jen chvíli, než ji koťata vyštvaly :(.
Pozdravujte je i ostatní vaše kočičáky
Lucka

15.11.2006:
Milá Lucko, dneska jsem přišla z práce a všichni moji miláčci už čekali na večeři. Rozdělila jsem dvě velké konzervy do tří talířků, aby měl Eda s Rozinkou jen ten svůj, a každému to dala někam jinam, aby měli svůj klid na jedení. Eda s Rozinkou už museli být po těch všech peripetiích pěkně vyhádlí, protože Eda začal hltat a snědl půlku talíře, Rozinka jen tak pokukovala a pak si taky vzala pár soust. Potom jsem rozdělila párek a ten Rozinka snědla úplně celý.
Teď, co sedím u pc, tak mi Rozinka leží na zádech, leží tedy mezi mnou a křeslem a hlavičku má opřenou o mě. Moje dcery se taky diví, jak jsou oba přítulní a vůbec se nebojí. Jsou opravdu spokojení, je to na nich vidět! Jen doufám, že k nám jen tak někdo nepřijde na návštěvu, protože se to tady hemží kočkama:-). Ale mně to nevadí, já je prostě miluju a dala bych za ně všechno. Jsem moc ráda, že Edík se tady prosadil a tím pádem ho ostatní starší kocouři berou jako sobě rovného, dokonce možná ho berou jako, že je to kápo, protože stačí, když on se na ně podívá a všichni jsou potichu, takže ho respektují.
Rozinka je hodně klidná kočička a spíš tíhne k lidem než ke kočičkám, i když jí nevadí. Oba si zamilovali naše malé koťátko a to respektují dokonale, to je moc fajn, protože je to takový náš malý cipísek, který prostě potřebuje hodně péče a i blízkost jiných koček. Jsem mile a příjemně překvapená a jsem moc ráda, že je vše v pohodě.
Martina

Naše odpověď:
No, je to naprosto skvělé:-). Rozinku jsem taky nosila na zádech - jako čarodějnice. Máte je za tu chvíli naprosto přečtené. A taky máte všechny kočky pěkně vychované, že se neperou. Asi je to i tím, že poznají, kde jim bude dobře.
Rozince a Edovi chutná Kitekat, ale nám se neosvědčil, protože koťata z něj měla průjem a samozřejmě ho moc chtěla.
Jsem zvědavá, jak to bude, až budou chodit ven. Myslím o to moc stojí. Vždy, když jsem pootevřela okno, byli u něj. Je fajn, že budou chodit i ven a zpátky domů jak budou chtít.
Já jich měla doma 18, než jsme jeli na výstavu. A Naďa dokonce 30. Asi jsme se naprosto zbláznily:-).
Já tu smečku krmím tak, že jsem v OBI koupila takové ty dlouhé misky pod okenní květináče. Jsou u žrádla jako prasátka u korýtka:-).