Želvovinovou Halinu nám přivezla majitelka naší bývalé svěřenkyně Medy poté, co ji asi měsíc krmila na sídlišti u baráku. Halina je velmi mazlivá a hodná, ostatní kočky ale ráda nemá. Byla by proto vhodným adeptem na rozmazlovaného jedináčka. 5.10.2010 byla umístěna do domku se zahrádkou do Želešice k labradorce Dajce. Z jejího nového domova máme tyto zprávy:

7.10.2010:
Po příjezdu od vás si Halinka všechno pěkně označila a o vše se otřela. Hned byla s námi kamarádka. Jenom na Dajku pořádně zasyčela. Ta jenom zírala. No snažím se je držet zatím odděleně. Dajka spí přes noc na verandě a ve dne je nikdy nenechám bez dozoru. Přeci jen je to kočka-pes. Bude to chtít čas. Halinka je kouzelná, lepší kočku jsem si ani nemohla přát. Přes den hodně spí, zatím si vybrala židli v jídelně, je tam schovaná jako v boudičce, protože visí po stranách stolu ubrus. Včera navečer jsem ji posadila na parapet u okna, to se jí moc líbí, pozoruje ptáčky a vůbec dění venku. Takže dneska už vystřídala všechny parapety v domě. Jsou široké, takže si tam může i lehnout a zespodu hřejí, jsou tam radiátory topení. Nemějte strach, okna neotvírám. Na uvítanou dostala kapsičku a pak se jí do těch granulí moc nechtělo, nerada bych ji v tomto rozmazlila, takže teď musím být důsledná a nechám ji chvíli jenom na granulích, je to přeci jen pohodlnější. Uvidím, jak dlouho mi to vydrží. Jsem moc ráda, že jsem si vybrala právě váš "útulek", jsem z vás úplně nadšená. S Halinou jste se trefily přesně, je ke mě jak dělaná.

11.10.2010:
Dobrý den paní Malečková,
tak Halinka se nám už pěkně rozkoukala, ale s Dajkou ještě nekamarádí. Sice už na ni nesyčí,ale pořád si nechává odstup a obchází ji obloukem. Počítám tak ještě týden a budou kamarádky. Halina je moc milá, ale rozhodně není vtíravá. Pochovat se nechá, ale sama si chování nevynucuje. Pořád má v oblibě okenní parapety, dokáže tam prospat celý den. Akorát jednu chybičku má, a to že je mlsná. Nevím, jestli jsem to zavinila tou kapsičkou na uvítanou, ale granule pak nechtěla. Předsevzala jsem si, že počkám, že hlad ji donutí, ale nakonec jsem podlehla a v obchoďáku zakoupila hned 2 velká balení kapsiček. Zkusila jsem ještě konzervu, říkala jsem si maso jako maso, ale Halinka přišla k misce čuchla a zase odešla. Granule sice úplně nezavrhla,když jde okolo, tak si někdy zobne, ale kapsička zatím vítězí. Uvidíme časem.