Černobílou Haničku přinesla v srpnu 2008 naše paní veterinářka z opuštěného domu, kde kočička přebývala v po vystěhovaných nájemnících, protože v okolí ji nikdo nechtěl. Je velmi mazlivá a hodná, ráda a hodně jí. 3.3.2011 byla spolu s Martínkem umístěna do domku se zahrádkou do Klenovic na Hané.
Černobílý kocourek Kendy je jedno ze tří koťat, která se narodila plaché kočce přitoulané k domku ve Starém Městě. Kočka je již vykastrovaná a zůstane ve Starém Městě, kde o ni bude postaráno, koťata se snažili majitelé ochočit a předali nám je až po druhé vakcinaci. Přesto zůstávají velice opatrná a dlouho jim trvá, než získají důvěru, nový majitel proto bude muset mít zpočátku trpělivost a nemělo by mu vadit, že pokud se chce s Kendym pomazlit, musí jej v nestřežené chvíli nejprve chytit - jakmile je jednou v náručí, Kendy už se mazlí a přede. Po téměř 3 letech pobytu u nás byl Kendy (přijaly jsme jej 19.8.2008) byl po smrti Martínka 24.6.2011 umístěn k Haničce.

Děkujeme manželům Merčákovým, kteří Haničku během pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku.
Děkujeme též Ivě Mrkvové, která stejným způsobem podporovala Kendyho.

Z jejich nového domova máme tyto zprávy:

7.3.2011:
Dobrý den,
posíláme pár foto z nového domova Haničky a Martínka. Jsou ještě trochu bázliví na cizí zvuky, ale s námi domácími si už rozumí. Také už včera snědli porci granulí i konzervy.
Přejeme pěkný den.

23.3.2011:
Dobrý den,
posíláme opět pár foto z nového domova - a vypadá to, že jsme spokojení .
Martínek je odvážnější, právě prozkoumává, co Vám tady píšu...
Už jsme si našli svůj režim na divoké honičky a pak spokojený spánek.
Přejeme pěkné jaro do Hodonína

Naše odpověď:
Dobrý večer,
moc Vám děkujeme za krásné fotky. Jsem moc ráda za to, jak se u Vás kočičky mají. A musím říct, že především za Haničku. Byla tady už dlouho a vždycky se chtěla tolik mazlit a ostatní ji "odstrkali". Už na Vás mluví? Tady byla užvaněná až hrůza. No a Martínek, to je takové malé zlatíčko.
Mějte se moc hezky a zase napište, budeme se těšit.
Lucie Malečková

25.3.2011:
Paní Malečková,
obdivuji, že při své úžasné práci máte ještě čas číst a psát mejlíky .
Proto napíšu trochu víc, než obvykle.
Oba kočičáci se rozkoukali po domku docela rychle. Hlavně Martínek - hned prozkoumával každou skulinku. Haničku bylo třeba vždycky vytáhnout ze škvíry za gaučem (nechali jsme jí to místečko, které si vybrala a kde se cítila bezpečně). Teď se tam schovává před pošťačkou. K nám na zavolání přijde, i když je třeba ji trochu "přemlouvat". A mluvení? Před krmením "nadávají", že mi to nejde tak rychle... A u Haničky mám někdy pocit, že opravdu rozumí a mluví - vykulí oči a "beble", dokud ji nepomazlím. Pak "ukáže bříško" a je nám všem krásně. Ještě, že mám dvě ruce - můžu hladit oba zlatíčka najednou .
Mazlení si užívají docela dost. Syn bývá většinu týdne doma, já sice pracuji, ale večer se spolu užijeme. Taky spíme v jedné místnosti, kde mají pelíšky, ale líbí se jim i křesla, a tak mě občas - hlavně Martínek - v noci probudí vrněním a otíráním o obličej. Stačí trochu pohlazení a schoulí se ke mně do klubíčka a dospíme do rána .
Hanička spává celou noc. O ranní budíček v pět se stará Martínek a já mám do šesti divadlo na jejich krásné honičky a hrátky. Pak dostanou snídani, já jdu do práce a oni nejspíš spát - o víkendu to tak bývá.
Rádi koukají z okna, Martínek by chtěl ven, ale Hanička se pořád bojí neznámých zvuků a zdá se, že nejbezpečněji se cítí doma. Máme kočičí vodítka, možná je brzy vezmeme aspoň na malou procházku na zahrádku.
Jsme rádi, že je máme, bez nich bylo doma smutno.
Mějte se pěkně a přeji všem kočičkám brzy nový domov.

30.3.2011:
Dobrý den, paní Malečková,
posílám pár fotek ze včerejší "slavnostní události" - první společné vycházky.
Martínek byl na dvorku už dvakrát - včera měl tedy dělat Haničce oporu. A "pochlapil se". Haničku jsme nejdřív museli vynést ven v náručí, ale když uviděla Martínka, nabyla odvahy a postupně prosmejčili celý dvorek.
Vykoukli jsme i za něj, ale tam byli cizí lidi a tak brzy utíkali zpět do bezpečí dvorku.
Asi po hodině zkoumání (každým pohlazením nabývali jistoty) jsme jim mohli vodítka sundat úplně. Martínek objevil hroudy hlíny a kamínky ... a ani se jim nechtělo zpátky. Večer ještě chvíli mňoukali u prosklených dveří - ale večeře je spolehlivě od nich odvedla.
Budeme teď chodit spolu ven denně a až zvládnou dvorek, pustíme se za vrátka do větší zahrady.
Bylo hezké, že se po úleku bezchybně vraceli do dveří kuchyně, tak věřím, že jim časem budeme moci dovolit volnosti podle chuti .
Další foto je s mojí vnučkou Amálkou, která byla z obou kočičáků nadšená, opět Martínek byl ten odvážnější, který se nechal i pohladit.

14.4.2011:
Dobrý večer,
právě prohlížím poslední fotky našich mazlíčků ... a nemůžu některé neposlat .
V posledních dnech se "velmi spřátelili" - pořád se olizují, spí spolu v jednom klubíčku, hrají na honěnou nebo schovávanou. Máme z nich radost.
Už chodí sami okýnkem ve dveřích na uzavřený dvorek a půdu hospodářské budovy, a pokud jsme na velké zahradě, i tam. Máme společnou radost, že se jim pohyb venku líbí a že se sami vracejí ze dvorku domů do pelíšků.
Přejeme i Vám pěkné předvelikonoční dny.

20.6.2011:
Popřejte s námi kočičí nebe našemu zlatému Martínkovi ...
Včera se nevrátil po ranním venčení a po úporném hledání jsem ho odpoledne našla u cesty ... jako by spal ...
Nevím, co nebo kdo ho "zlákal" nebo ho vystrašil do končin, kam jsme s ním nikdy nebyli ... Pokud se na nás shora dívá, vidí naše uplakané oči a ví, že jsme ho měli moc moc rádi...
Abychom zahnali smutek náš i kočičky Haničky, která ho pořád hledá a volá - chtěli bychom jí přivést kamaráda. Líbil se nám u Vás kocourek Amadeus, věříme, že by si s Haničkou rozměli. Protože je k Vám daleko (cca 120 km) - vzala jsem si na pátek 24. června dovolenou a přijela bych vlakem po 9. hodině ráno. Zítra ještě zavolám - mám č. tel. na paní Naďu Tomalovou.
Mějte se pěkně a doufám, že v pátek můžu přijet.

25.6.2011:
Dobrý den do Hodonína,
posíláme pár foto z nového domova Kendyho.
Včerejší cesta byla bez problémů. Po příjezdu si kočička Hanička "oňuchala" nově příchozího ještě v přepravce, ale po otevření se Kendyho bála. Také Kendy byl samozřejmě ustrašený a po prvním pohlazení si rychle hledal úkryty. Naším úkolem bylo hledat, kde se právě nachází - aby si náhodou neublížil. Nakonec jsme se shodli na místě za gaučem, kde vydržel i v noci.
Dnes hra na schovávanou pokračovala, jenže my se nechtěli dát. Občas jsem ho z úkrytu vytáhla, položila na křeslo a snažila se ho slovy a hlazením uklidňovat. Postupně se přestal třást a nechal se hladit. Dokud jsem seděla u něho, tlačil se na mne a vypadalo, že strach mizí. Jen jsem ho nechala samotného, utekl se opět schovat. Takže jsme střídali chvíle klidu za gaučem s "procedurou hlazení" na křesle. A ejhle, odpoledne už i vrněl .
S kočičkou se sice ještě nekamarádí - na to je příliš brzy - ale nevrčí na sebe, spíš mají před sebou respekt.
Jídlo zatím neměl - olízal jen z mého prstu trochu tvarohu - ale věřím, že i to přijde.
Tak nám držte palce, ať nám přibudou pokroky. Věřím, že budou, vypadá to, že se Kendy naší přítomnosti nebojí - nešrábe, nevrčí - ale naopak, spíš se tulí, jen potřebuje čas na jistotu.
Hlavně, aby si rozuměli s Haničkou...
Mějte se pěkně.

29.6.2011:
Dobrý den,
posíláme další zprávy o Kendym.
Trpělivost, trpělivost, trpělivost - a pak to asi půjde.
Pokud je syn celý den doma a mluví s ním, daří se mu ho i v koutku hladit a pokud je Kendy v móóóc dobré náladě, i k němu přijde.
Já jsem celý den v práci, takže odpoledne dost dlouho trvá, než si Kendy zase na mě zvykne. Ale už tak neprchá. Hlavně, že už jí - jen jsme ho dnes přistihli, že chce udělat hromádku na křesle!!! To teda nevím, co to bylo za protest... Na záchodě už louži udělal, slyšela jsem ho, takže ví, kde je ... a čistím ho hned, jak zjistím, že tam byl.
No a v noci je plný života - někdy i padají hrnce z linky, jak ji prozkoumává. Taky chodí po lince, kde máme i sklenice s alkoholem - a světe div se, žádnou zatím neshodil (snad mu to vydrží).
Takže je u nás "veselo".
Hanička se s ním zatím nechce moc kamarádit, ale to chce čas...
Takže trpělivost...........
Tak na nás občas myslete a my se budeme snažit, co to půjde.
Mějte se pěkně

4.7.2011:
Dobrý večer,
posíláme zprávičky z Klenovic.
O víkendu měly naše kočičky zatěžkávací zkoušku - byli jsme 2 dny mimo dům, musely se doma spolu "domluvit". Trochu jsme se báli, zda to zvládnou, ale nešlo to jinak.
A zvládly!
Po příjezdu byla domácnost "beze ztrát" a dokonce byly náznaky, že si Hanička s Kendym spolu hrají na honěnou. Kendy se stal nebojácnějším a dokonce na zavolání přijde a vyskočí na gauč. Leká se sice dál hluku, ale už ho nemusíme v úkrytech hledat a tahat, přijde po chvíli sám. Možná se mu po nás i stýskalo...
Takže posílám pár foto z dnešní odpolední siesty, Hanička už neprská, leží na svém pelíčku a Kendy se tulí na gauči.
Mějte se pěkně

16.7.2011:
Dobrý den,
zdravíme všechny do Hodonína.
Kendy dělá malé "pokrůčky " a Hanička ho sleduje. Kouká na něho, jak ho občas chytí "běhaná", očuchají se... Kendy by si chtěl hrát, chodí za Haničkou jak pejsek, ale ta si pořád drží odstup. Hlavní, že ho už bere jako domácího - nevadí jí, když má misku s konzervou blízko její... to je významný posun . Je ale pořád smutná... snažíme se jí věnovat, co to jde...
Zkusila jsem Kendymu dát vodítko a vzít ho aspoň na dvorek - a jejda! To jsem si dala - snažil se vysmeknout a šplhat po čem se dalo - i po mně...
Tak jsem zkusila nechat otevřené dveře na uzavřený dvorek - a to se mu líbilo. Pomaličku postupoval, při neznámých zvucích od sousedů ihned mizel v domě, ale po chvilce mu to nedalo a zkoušel vyjít znovu. Protože jsme zjistili, že strach ho žene správným směrem (do dveří domu), necháváme mu občas pod dozorem dveře otevřené.
Každým dnem je malilinko jistější. Zavolat se sice nedá, ale když sednu na gauč nebo ulehnu do postele, hned se přijde mazlit. Kožíšek má opravdu krásný - taky se pořád "leští"
PS: Haničce nějak začalo slzet jedno očičko, jen průhledné slzy... stačí oční kapky? Nebo to může být něco vážnějšího? Dala jsem jí odčervovací tabletku i ten obojek od Vás. Poradíte? Děkuji.

21.8.2011:
Dobrý den,
zdravíme Vás všechny.
Jak si vedou naši mazlíčci?
Kendy má tajná přání, ale "neříká je" - musíme je uhádnout z jeho chování.
Chce k nám - ale na zavolání nepřijde. Počká, až sednem na gauč, pak přiskočí na svoji deku a nechá se drbat.
Chce na klín (ano-ano) - na gauči do mě vrtá hlavičkou tak dlouho, až do vezmu na klín a nechá se na něm rozmazlovat třeba celé zprávy!  - "drží" i přitulení líčko na líčko - neškrábe, neutíká. A až ho to přestane bavit, jde jinam.
Chce ven (dlouze kouká na díru ve vrátkách) - ale neumí se vrátit - mimo dvorek je pořád tak trošku dezorientovaný . Vodívám ho na vodítku na zahradu (pokud se mi ho podaří chytit... to jen v bytě a jen na gauči) - bojí se chodit, schovává se do trávy, ale poslední dny na stejné trase už malilinko směleji nachází cestu zpět i k vrátkům. Pokud ho ale něco vyleká, prchá zmateně kamkoliv - takže bez vodítka ani ránu.
Hanička ho láká ven, musíme dávat pozor, aby se za ní ze dvorku nerozběhl - to by chtěl, ale zapomíná, že pak netrefí .
No a Hanička - vidět tak do kočičí duše... v bytě už i hráli na honěnou, venku k sobě čuchají, trpělivě chodí za námi po zahradě... a doma začala od minulého týdne "vyvádět" - přiblíží-li se Kendy na půl metru, vrčí a někdy zaútočí tak, že chlupy liítají .. . Bojí se chodit domů, pokud vidí Kendyho u prosklených dveří.
Venku chodí podobný černobílý kocourek (dávám jemu a dalšímu mourkovi krmení - asi nikomu nepatří, jsou hladoví) - kdoví, jestli Haničku někde nevystrašil a ona si myslí, že je to Kendy... Ale sama s námi už je "veselá", hravá.
Snažím se je hladit blízko u sebe - v tu chvíli nevrčí - ale když jsem v práci, nevím, co provádějí... I když je odpoledne nacházím oba doma na svých pelíšcích.
No, kočky, lumpačky jedny - to asi abychom se nenudili .
U Vás v útulku se taky někdy perou? Neublíží si? Zvyknou si?
Snad to společně zvládnem.
Přejeme pěkné léto.

9.10.2011:
Dobrý den,
chceme se pochlubit našimi úspěchy .
Kendy už přijde na zavolání a většinou "udělá hrb" a nechá se chytit, nebo rovnou lehne na zem a ukáže bříško - a to i venku!
Prodloužili jsme mu prádelní šňůrou vodítko tak, že nabyl dojmu, že je volný a sledovala jsem, zda se při úleku správně vrací domů. Když vypadal jistě, nebránila jsem mu, když koukal ven z okýnka dvorku, přidával si pár metrů a vzápětí se vracel. S Haničkou jsme ho pak lákali dál a dál a on si přidával metr po metru, až si troufl až na zahrádku...
Doma ještě nezjistil, jak se Hanička dostává z domu (kočičími dvířky), takže to u nás teď vypadá následovně:
Ráno Haničce otevřu dvířka, jdu do práce, po návratu je najdu většinou oba doma podřimovat. Pak otevřu všechny dveře a jdeme všichni na zahrádku. Kočičáci se vesele nahánějí, vůbec je nemusím hlídat - po chvíli můžu jít domů - a oni se asi po hodince vrátí oba zpátky anebo ještě běhají sem a tam. Po večeři ale dvířka zamykám.
Oba jsou už zase kamarádi - sice spolu nespí, ale čumáčkují se a hrají na honěnou doma a hlavně venku.
Z Kendyho se stal velikánský mazel, tlačí se na klín a nechává se rád i pochovat v náručí - na chvilku, ale zato často  - musím je střídat, aby si nezáviděli .
... no, právě mě Kendy nervózně volá od počítače ... je čas a ví, že u televize budu mít čas na mazlení... Hanička podřimuje a nenápadně čeká na totéž.
Mějte se taky pěkně

17.1.2012:
Dobrý den.
Hanička i Kendy jsou v pořádku - a jsou to naši velcí mazánci. Chtěla jsem se poradit... asi před 14 dny se k nám přitoulalo (nebo ho spíš někdo vstrčil na náš dvorek) kotě - asi půlroční. Bojí se, nedá se chytit. Bylo mi ho líto, tak jsem ho začala krmit ... a pochopitelně u nás zůstalo. Pořád se bojí, ale přesto se tlačí na dveře, chtělo by určitě dovnitř. "Ubytovalo se" na půdě, tak jsem mu tam dala zateplenou krabici, v sobotu jsem mu přidala do žrádla odčervovací tabletku. Kendy s Haničkou ho sledují z povzdálí ...
Vzala bych ho v té zimě domů, jenže mám strach, aby nepřineslo nějaké parazity a neohrozilo Haničku s Kendym. Veterinář je až 10 km - nemám auto... Co byste mi poradili? Vzít - nevzít? Nechat jako venkovní dokrmované zvířátko (zdá se, že je to kocourek, takže by koťata nehrozila)...
Poradíte, abych neměla "neklidné spaní"?

Naše odpověď:
Dobrý den, Dášo,
zavolejte prosím paní Tomalové, probere to s Vámi. Její tel.č. je 724 142 463.
Děkujeme.

23.1.2012:
Dobrý den,
ještě jednou děkuji paní Tomalové za rady a za "medicínu"- přišla v pořádku. Kolik Kč mám za ni poslat na účet?
Kotě Zrzek - začíná na to slyšet - se pomalilinku osměluje. Vejde i do domu, pokud nejsme blízko, ale chytit se nedá. Když nachystám "past"-zavřené okénko zpět a jsem dost rychlá, podařilo se mi ho párkrát i přes vrčení lapit - na klíně ale neškrábe, dokonce vrní. Když ho položím, panicky utíká. Lísá se hlavně k Haničce, ale ta na něho vrčí, Kendy ho pro jistotu hned u dveří packou "profackuje"... Ale zkoušíme, lákáme, ...zatím nám nevadí, pokud bude bez parazitů - budeme ho chtít "zdomácnit", aby mohl časem k někomu.
Posílám pár foto na sněhu - trochu to studilo, ale dovádět se dalo.
A taky na klíně - Hanička se s Kendym předhánějí, kdo se dřív dostane. A koukáte na Kendyho, jak si lebedí? Jó, drbání na krku, masáž tlapek anebo jen dřímání - všemi packami mi drží ruku a vrní a vrní...
Hlavně se těšíme na léto, abychom mohli být na zahrádce déle.
Přeji pěkný zbytek zimy.

12.3.2012:
Dobrý večer,
zdravíme v předjaří a chceme se podělit o zprávy... 
Kendy nám trochu stoná - měl průjem - pořád víc a častěji, začal být ustrašený a pohublý...tak jsme v pátek volali pana doktora. Dostal injekci a na další dny antibiotika. Už vypadá lépe - i když ne úplně. "Chodil řídčeji" od počátku, brali jsme to, že je ve stresu, později to bylo lepší, ale teď nás opravdu vylekal. Dokonce trochu zhubl, i když mu podstrojujeme... Tabletky bere vzorně, tak snad bude zase fit. Už si zase začíná hrát s Haničkou, i když je ještě trochu ustrašený a hodně přítulný. S panem doktorem jsme ve spojení, kdyby něco... je ochotný, přijede k nám domů.
Hanička je opatrovatelka, určitě dává na Kendyho doma i na dvorku pozor, když jsem v práci - dokonce ho občas i olízne.
Zrzek - "přitoulánek" se pořád bojí vejít do baráku, ale i na dvorku mu naše strava velmi chutná. Všichni tři pak "jako jeden muž" běhají i po zahradě a jen vrznu vraty, je první uvnitř, abych ho náhodou nenechala venku. I na něj jsme se s panem veterinářem domluvili, že ho někdy vyzvedne a vykastruje... ale protože není v bytě, tak to nesppěchá.
Tak nám držte palečky, aby se Kendíček brzy uzdravil a mohl "pomáhat" s jarními pracemi na zahradě. Hanička je hravá jako kotě na jaře a už se taky těší.

Naše odpověď:
Dobrý den,Dášo, 
tak jsem pyšná, jak jste to s Kendym a veterinářem vyřešila, vím, že to nemáte vůbec jednoduché. Určitě bude brzo v pohodě. Jsem moc ráda, že jsou oba šťastní a že mají vlastně nového kamaráda! Jen pokud to aspoň trošku půjde, kastraci zrzečka neodkládejte. Z jara se asi začne toulat zakočkama, může se mu cokoliv stát... Může donést nějakou nemoc, přinejmenším svrab..., může se Kendy, nebo Hanička ze zvědavosti vydat za ním..... No, určitě to není otázka dnů, ale pokud je ta situace teď taková, že veterinář jezdí kolem, asi bych toho využila.
Mějte se moc krásně a moc se těším na jarní fotky, ty Vaše jsou vždycky hotový balzám na duši!

26.3.2012:
Dobrý den,
posílám pár fotek z jarní "pastvy"...
Kendymu antibiotika zabrala - ale "jede" ve starých kolejích, tzn. od počátku jde dost řídce... a je hrozně hubený... i když ta "žížalka" pořád něco pojídá v miskách. Nevím, co mu dát na ztloustnutí, abych mu ještě neublížila. Všichni vaří dietně a my potřebujem opak  Snad to není něco závažného...
Mějte se pěkně.

6.5.2012:
Dobrý večer,
zdravíme všechny a oznamujeme, že Zrzeček to zvládl - od soboty je kastrovaný.
Byl trochu problém ho chytit, protože přestal v noci přicházet do domu... jako by cítil, že ho potřebujeme "lapit" - ale nakonec jsem ho přecejen lapla.
Pan veterinář si pro něho odpoledne přijel (nemáme auto) a zase nám ho přivezl. Po probuzení se mu moc nelíbilo, že je zavřený, ale noc přečkal a ráno, když bylo vidět, že je v pořádku a pěkně posnídal, vzali jsme ho na zahrádku. Bála jsem se, jestli se vrátí, jestli se nás nebude bát a někam nezmizí - ale láska k Haničce a Kendymu zvítězila - opět se od nich nehnul.
Teď čekáme, jestli se opět odváží do domu - tady se nechával i hladit. Jen ten odvážný krok přes okýnko...
Snad se to povede.

4.8.2012:
Dobrý večer, posílám pár čerstvých fotek našich mazánků - Haničky, Kendyho a teď už i Zrzka. Naši chlupáči jsou spokojení, pořád je máme u nohou anebo na klíně. Zvlášť u Kendyho je jeho přítulnost nevídaná. Taky Zrzek je odvážnější, chytit se nechá jen doma, ale na zahradě je spolehlivě vždy 1 metr ode mne a sleduje, abych mu neutekla. Je také mazlivý, ale hlavně je naší "štikou" - srší elánem, pořád by si hrál a hlavně Haničku celý den prohání. Když večer zhasne televize - hup a už přiběhne a celou noc spí doma. Původně jsme ho chtěli dát "k adopci", ale to by byl určitě neštastný. Tady je volný a přitom hodně navázaný na Haničku, i Kendyho - tož nám asi zůstane... Pěkně roste, asi z něho bude mohutný kocour, myslím, že mu s námi bude dobře. Během dne mají "výběh" po domku a hlavně na dvorku a půdě hospodářské budovy, Zrzek se už nikde netoulá, všichni spořádaně čekají, až přijdu z práce a pustím je na velkou zahradu. Večer stačí zapískat a parta utíká domů. Tak snad nám to vydrží. Přejeme také Vám všem spokojené léto.
 

Videa, kde jsou Kendy, Hanička a Martínek:

20.6.2011

Ježíšek pro kočky bez domova 2010

17.4.2014
Milí kočičí pěstouni,
přejeme krásné Velikonoce a přiměřeně ozdravnou pomlázku Vám i slečnám kočičkám :-) Zdraví Dáša P. + Hanička + Kendy + Zrzek

22.12.2014
Milé opatrovnice,
nesmírně si Vaší práce vážím a obdivuji Vaši vytrvalost.
Proto Vám přeji klidné Vánoce ve společnosti hebkých kožíšků a hodně síly, zdraví a příznivců v roce 2015.
Dáša + umazlení (a rozmazlení :-)) Hanička + Kendy + Zrzek

3.4.2015
Dobrý den,
přejeme veselé a spokojené Velikonoce Vám všem pečovatelkách i Vašim svěřencům.
P.S.
Hanička, Kendy i Zrzek zcela ovládli domácnost i zahradu a nevím, zda jsou šťastnější oni, nebo my :-)
Všechny zdraví
Dáša + Hanička + Kendy + Zrzek

9.7.2015
Dobrý večer,
tak před hodinou nám do "Kočičího nebe" odešel Kendíček - tam už ho nic bolet nebude...
Bojoval statečně a dlouho, ale nemocné ledviny ho přemohly. Byl naše Sluníčko - Nikdy na něho nezapomeneme... ale dnes je nám moc smutno....
Naší radostí zůstanou Hanička se Zrzkem
Dáša + Hanička + Zrzek
Klenovice na Hané

18.12.2015
Milé kočičí pečovatelky,
přeji příjemné a klidné prožití vánočních svátků a šťastný rok 2016 pro Vás i kočičky. Drobný příspěvek kočičkám jsem právě poslala...
Hanička se má dobře, je to naše zlatíčko, polštářek v posteli, sluníčko v okně...
Zrzek, kterého nám před pár lety někdo odložil k vratům, je sice napůl "divoký", ale nocuje doma a s Haničkou se kamarádí :-).
Před dvěma týdny nám přibyl Maxík - asi 4-měsíční kotě, které jsem našla při cestě z práce před pekařstvím v Kojetíně. Bylo vyhublé, špinavé, zablešené, třáslo se zimou - prý tam bylo více dní ... nedokázala jsem ho tam na ulici nechat...  Po "ošetření" se rychle zabydlel, neustále vrní a mazlí se a téměř pořád je u misky. S Haničkou i Zrzkem se už tolerují .... i když jeho kotěcí divočiny moc nemusí.
Takže jsou zase tři a Haničce snad bude veseleji a přestane hledat Kendyho...
Přeji Vám hodně štěstí v umísťování a péči o kočičky.
Zdraví  Dáša + Hanička + Zrzek + Maxík, Klenovice na Hané

29.3.2018

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.

22.12.2019
Zdravíme a přeme krásné vánoční svátky a do nového roku kočičkám hodně "osvojitelů" a Vám pevné zdraví a dostatek síly pro další úžasnou práci, kterou děláte.
Naše - Vaše Hanička se má dobře, i když je už babička a postupně ztrácí zoubky. S tím spojené záněty za pomocí našeho veterináře zvládáme a dohlížíme, aby měla vhodnou stravu. Kromě Zrzečka - přitoulánka - jsme "zdědili" po zemřelém sousedovi kočičku Micinku - jak jsme mu slíbili. Máme radost, že se kočičky se snášejí a je jim dobře.
Ať i Vám se daří přeje
Dáša P. + Hanička + Zrzeček + Micinka
Klenovice na Hané

12.11.2020
Dobrý večer,
chtěla bych Vám oznámit, že dnes odešla do "kočičího nebíčka" naše Hanička.
V poslední době jsme léčili srdíčko a pak i zhoubný nádor v tlamičce ..., se kterým si už veterinář rady nedal. Byla 10 let naším sluníčkem - nikdy na ni nezapomeneme.
Dáša

Fotografie z nového domova od 17.4.2014 zde.