Bílomourovatá kočička Izzí byla počátkem června 2007 nalezena v poli v Mutěnicích. Měla ušní svrab a byla velice podvyživená. První noc u nás celou proplakala. Usnula teprve až když zjistila, že jí nic zlého nehrozí. 11.8.2007 - Izzí a Lori byly společně umístěny do Týnce. Kočička Izzí se jednoho dne nevrátila domů.
Na tříbarevnou Lori nás v červnu 2007 upozornila paní, která ji zahlédla v hodonínském zverimexu. Velmi tam naříkala a uši měla plné svrabu. 11.8.2007 - Izzí a Lori byly společně umístěny do Týnce. 22.7.2022 - Lorinka odešla do kočičího nebe. Nový domov si užila nádherných 15 let.
Bílozrzek Flok se ještě jako malé kotě připojil k naší známé a šel s ní domů. Paní ho dala do pořádku a 8.3.2011 ho dala k nám. Flok je moc hodný, bezproblémový, velmi hravý. 11.6.2011 byl umístěn k holkám do Týnce. Flok (Flekie) se ztratil.

Děkujeme Jindře Jiráskové, která Floka během pobytu u nás podporovala formou adopce na dálku.

Kočka, kastrovaná, nar. 7/2017
Umístění:
depozitum Hodonín I.

12.10.2017 - Dnes jsme přijali dvě koťata z Dubňan, přivedla je kočka na zahradu domku v Dubňanech. Kočku budeme kastrovat a pouštět zpět, koťata jsou v našem depozitu. Černobílá je kočička Ziva, šedivý mourek je Fabián.
19.10.2018 - Ziva čeká na svůj domov už celý rok! Je to krásná, mazlivá kočka, umí panáčkovat a s ostatními kočkami nemá problémy. 26.10.2018 - Ziva odjela do nového domova, za Lori a kocourkem.

Další fotky zde.

Ziva byla  adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byly děti z Mateřské školy Sivice. Děkujeme!

Kočka, kastrovaná, nar. 7/2021
Umístění:
depozitum Hodonín I. 27.4.2022 - Oznamovatelka nahlásila, že u cyklostezky Hodonín - Rohatec zastavilo auto a někdo tady vyložil dvě kočky a ujel. Bohužel auto, SPZ si nezapamatovala. Kočky jsou mladé, loňská koťata, jsou čisté a venku velmi vyděšené, proto se domníváme že doposud žily v bytě nebo domě. U nás bude mourečka Fabi a tříbarevná Gabi. Nepoznává je někdo? Obě kočičky prostředí útulku snášejí velmi těžce, Fabi jsme dokonce museli přestěhovat do dočasky, kde je méně koček. 13.6.2022 - Gabi si na kočky zvykla, je to hodná, milá a mazlivá kočička, pěkně zbarvená. Hledá domov u kočičího kamaráda nebo může odejít s některým od nás. 28.7.2022 - Gabi dnes odjela do nového domova, do Týnce, za Zivou a kocourem Jimmym.

Další fotky zde.

Gabi byla adoptována na dálku - krmivo hradila Alice Oppová. Děkujeme!

Z nového domova máme tyto zprávy:

12.8.2007:
Zdravíme z Týnce.
Včera jsme dorazili v pořádku. Holky se brzy rozkoukaly a pak nás bavily až do půlnoci. Měli jsme strach, co budou dělat v noci, ale jsou úplně skvělé. Nechali jsme je na chodbě, ukázali jim pelíšky a odešli spát do ložnice. Jak se zhaslo, holky šly asi taky na kutě, protože byl klid. Ráno když jsem vstala, už byly u dveří ložnice,takže ani nevíme, kde spinkaly. Lori jsme ráno dali prášky, moc se jí to nelíbilo, ale zvládli jsme to.
Lori je neskutečný mazel, což jsem ráda. Nejdřív to vypadalo,že bude klidnější, ale teď vidíme, že je taky pěkný rarach. Ovšem na Izzí nemá. Ta chvíli neposedí, pořád něco vymýšlí, kolikrát je vidět, že už by i spala, ale ti čertíci v ní jí to nedovolí. Je taky pěkně ubrblaná, když ji okřikneme, odejde a brblá si. To Lori musím pohrozit novinama, aby poslechla. Taky jsme si mysleli, že jsme si dovezli dvě koťata, ale Izzí bude "asi pejsek", když poprvé zamňoukala, mysleli jsme si, že venku někde kňučí štěně a nereagovali jsme. Potom jsme zjistili,že to mňouká Izzí.
Ráno s námi byly v ložnici, nejdřív ji pomalu prozkoumaly a pak šuply za námi do postele. Dlouho tam ale nevydržely, za chvíli zase lítaly po celém baráku. Je opravdu fajn, že jsou dvě, vyblbnou se spolu a je s nima dvakrát tolik legrace.
Tolik zatím informace od nás. Zase se ozveme. Zítra už jdu do práce, takže už nebude tolik času, sloužím i celý víkend, ale snad se chvilka najde.

12.8.2007:
Podařilo se nám dostat do počítače fotky, tak Vám je posíláme. Izzí nebylo snadné vyfotit, je stále v pohybu. Dopoledne konečně usnula, tak jsme toho využily. Jsou obě moc fajn i když každá jinak. Holt kočky jsou osobnosti.

13.8.2007:
Dobrý den,
posílám nové zprávy o našich kočičích slečnách.
V sobotu jsem psala, jak obě řádily až do půlnoci. Snad slyšely, jak je pomlouvám, a chtěly nám ukázat svoji druhou stránku. V neděli řádily asi do 11 hodin, potom se uvelebily kolem manžela na sedačce a spaly až do 19 hodin. Nestačili jsme se divit. Naši kluci - 17 a 20 let -, kteří vstávají až kolem oběda, kolem nich mlsně chodili a čekali, až se probudí, ale holky nic nezajímalo, ožily až večer. Ono to bylo asi tím, že v sobotu se ještě necítily tak bezpečně. Když zjistily, že jim nic nehrozí, klidně spaly.
Manžel jezdí přes týden pryč a dnes to loučení bylo obzlášť těžké, nechtělo se mu od nich. Já jsem šla taky do práce, tak jsem jim nechala otevřené dveře ke klukům do pokoje, aby nebyly tak samy, jinak na noc nebo když nejsme doma pokoje zavíráme. Chvíli prý po nich lozily a pak se s nima uložily. Až kluci vstali, řádily do 1 hodiny. Já jsem přijela z práce v 15.30 a ještě spaly, za chvíli ožily, 2 hodiny si hrály a teď tu se mnou zase spí, takže už to s nima není tak divoké. Jsme všichni moc rádi, že je máme, ožilo to tu s nima. Děkujeme za ně. Lorinka ze začátku vypadala klidnější, ale vyklubalo se z ní stejné kvítko jako je Izzí.

20.8.2007:
Dobrý večer!
konečně jsem se dostala k tomu, abych napsala pár řádků o našich čičinách. Už jsme se dokonale sžili, víme, co od které můžeme čekat. Daly by se o nich psát romány, tak aspoň stručně. Obě s námi spinkají v ložnici, Izzí v posteli, ale Lori i když usne v posteli, ráno ji najdeme spát na zemi na koberci, nebo dokonce na chodbě na dlažbě, i přes den dost často spí na zemi. Pelíšky, které jsme jim připravili, obě svorně ignorují! Přes den obě hodně spí, jejich čas nastává až kolem sedmé večer, takže máme celovečerní film, který by nenatočil žádný režisér na světě, a tím pádem nepotřebujeme televizi. Záchůdek používají obě vzorně, Izzí až moc vzorně! Vždycky ho celý přehrabe, než si udělá dolíček, a když skončí, vše se opakuje. To samé dělá i po Lori, byť ta má dobře zahrabáno, je to prostě fajnovka. Já když jim čistím záchod, tak mě vždycky přijde zkontrolovat i kdyby zrovna spala a chce se mi do toho montovat, jako kdyby nevěřila, že to udělám pořádně. Ona je to celkově taková dáma, má neuvěřitelně krásné, velké oči, kterýma by oblbla všechny kocoury v okolí, kdyby měla příležitost. Však si dělám z manžela srandu, že ho těma kukadlama svedla, líbila se mu na první pohled, tak jako mě Lori. To je zase takové bezelstné stvořeníčko, ničeho se nebojí, zřejmě jí nikdo nikdy neublížil, což je dobře. Izzí se všeho leká a je pořád ve střehu, musela si prožít svoje. Obě jsou mazlivé, což mě blaží.

8.9.2007:
Po delší době posíláme fotky našich mazlíků. Holky se nám pěkně vybarvily, Lori je pěkná nezbednice, zásadně neposlouchá, tam, kde na Izzí stačí křiknout, na Lori se musí s novinama. Zábavy je s nima spousta. Teď co se ochladilo, spí se mnou obě v ložnici, Lori vždycky nad ránem přijde ke mně a začne mi ocucávat vlasy a chce sát, je to větší mazel. Izzí chce hladit, ale jenom když dojde sama a nesmíme ji vzít na ruce, stačí, když je vedle nás. Dnes poprvé si lehla ke mně na klín a spala tak dvě hodiny, skoro jsem se nehla, aby mi neutekla, jak jsem si toho považovala. Po chvíli si mi na prsa lehla i Lori, která mi spala nad hlavou na kožešině a vrněly jsme blahem všechny tři. Konečně jsme vyvážená rodinka- tři chlapi a tři ženské, máme totiž dva syny. Kvůli Izzí už jsme rozebírali stěnu v obýváku, vlezla za ni a nemohla ven, ještě že jsem nebyla sama doma! Izzí je moc hodná kočičí slečna, všechno dělá s grácíí, až si říkáme, že musela mít nějaké ušlechtilé předky, má pevné tělo a krásně lesklou a hustou srst a je také větší, než Lori. Ta je proti ní jako blátíčko a je to takový rarach, pořád dělá nějaké vylomeniny, takže ji musíme mít stále na očích, podařilo se jí rozbít květináč, strašně ráda někde šplhá, manžel se chystá vyrábět další šplhadlo, ale je málo času, snad za dlouhých, zimních večerů.

26.12.2007:
Po delší době posíláme pár foteček našich kočkovitých šelem. Daří se jim dobře. Vánoční stromeček přežil bez úhony, při zdobení samozřejmě asistovaly, později si ho důkladně prohlédly. Lori se podařilo sundat jedno kokyno, Izzi neváhala a hned ho schovala pod sedačku, ale to bylo tak vše. Jsou to hodné kočenky, stačí párkrát zašustit novinama a dají si říct. Ke štědrovečerní večeři dostaly jejich milované filé a od Ježíška závěsné odpočívadlo na radiátor, které moc nevyužívají, raději se rozvalují na poličkách nad radiátorem, nebo se válí kolem krbu. Největší radost měly s kupy papírů od dárků, nechali jsme jim je do druhého dne, pak jsem nevydržela a spálila je.
Posíláme podrbání za ouškama všem vašim chlupáčům přejeme moc a moc pohody v roce 2008.

12.6.2011:
Dobrý den,
zdravíme z Týnce. Cestu Flok přečkal celkem v klidu, však to nemáme daleko. Z přepravky hned vylezl a prozkoumal celý dům Izzí, jak jsme očekávali, na něj syčí, schovala se před ním do svojí "podkrovní" garsoniéry, odkud ho pozoruje a s nikým se nebaví, S Lori na sebe občas zavrčí nebo zasyčí, z povzdálí ho pozoruje a když chce klid, zaleze do botníku, kde je zase její útočiště. Flok včera celé odpoledne nespal, pořád vyžaduje pozornost a hlazení. Spát jsme šli před půlnocí, automaticky za námi vlezl do postele, kde vydržel až do rána. Dnes zase ještě oka nezamhouřil, až před chvílí jsem mu otevřela do ložnice, kam máme jinak přes den zavřeno, tak si šupnul na postel a vypadá to, že si dá šlofíčka  Je pěkně neposedný, vyfotit ho, byla fuška! U misky jsem ho ještě neviděla, což neznamená, že nebaštil, ale záchůdek použil.
Zase se ozveme, kočky a jejich dvounožci z Týnce

10.7.2011:
Včera to byly 4 týdny, co jsme si od Vás dovezli Floka. Je to úžasný mazel, na ruce nabo na klín se sice nenechá vzít, ale jak si sedneme, hned je vedle nás a domáhá se mazlení. Když nespí, pořád za někým chodí a kontroluje pohyb, je to naše zlatíčko, všechny si hned získal. Horší je to s našima slečnama, Izzí na něho pořád syčí a prská, na dálku se mu vyhýbá, je pořád někde zalezlá, ani s Lori neblbne, mladšímu synovi, kterého má nejradši, začala ze žárlivosti čurat na věci a do postele, protože tam chodil i Flok, takže kluci začali zavírat pokojík. Lori byla ze začátku odtažitá, možná i proto, že je Flok dost hrr, chtěl hned blbnou, možná proto, aby nenaštvala Izzí, ale teď už se spolu i honí, jedí spolu a předevčírem, když jsme přijeli po dvou týdnech z dovolené, se mnou spali oba v posteli. Dřív Lori buď vyhnala Floka z ložnice, nebo odešla a nechala tam spát jeho, dokážete si představit, jak jsem byla blažená.
 Na Vaši radu jsme začali poštět Lori ven a měli jste pravdu, prospělo jí to, doma už nečurá, ale kakání vedle záchoda přetrvává. Dokonce začala ven chodit i Izzí, což jsem taky ráda, aspoň se trochu vyblbne, když je doma stále naštvaná a zalezlá. Floka jsme před dovolenou brali ven v postrojku, stále se dožadoval, ale bylo mu to málo, chtěl lítat. Včera jsem nechala otevřené dveře, vždycky, když jsem šla ven, ale šel jenom na terásku, bylo na něj asi moc vedro, ani Lori nešla ven. Až večer potmě začali zpívat u dveří, tak jsem jim otevřela a sedla si tam s nima. Lori se prošla a vrátila domů, ale Flok začal zkoumat okolí a lítat po humně, až mi zmizel ve tmě. To víte, byla ve mě malá dušička, ale za chvíli se vrátil, zase odběhl a přiběhli i s venkovní Betynkou. Už se držel u domu, ale domů jsem ho nedostala, říkala jsem si, že když bude chtít, zamňouká, máme do humna okno od ložnice, ale venku se mu líbilo a domů se dožadoval, až když začalo pálit slunko. Teď celý den pospává doma, ven ani nechce. Ze spaní pěkně chrápe. Je taky pěkný šikula, je už naše pátá kočka, ale jako jediný my vyvlíkl z jehelníčku nad šicím strojem, všechny nitě. Když chodí po bytě, stále vydává takové srandovní zvuky, říkám, že skřípe, takže víme, kde se pohybuje. Mám na p. Tomalovou reklamaci a to, že nenaučila Floka zahrabávat hovínka a umývat si prdelku, takže když vyleze ze záchůdku a sedne si, nechá po sobě hnědý otisk
Celkově z něho máme radost, teď, když bude víc venku, snad se trochu uklidní i Izzí a přestanou spolu soupeřit, už se i stalo, že Flok Izzinčino čurání přeznačkoval. 
Jejda, to jsem se rozepsala, ale už končím. Přikládám pár fotek, toho našeho kašpara a zase se někdy ozveme.

20.9.2011:
Zdravíme do Hodonína,
po delší době posílám pár zpráv o Flokovi.Pěkně vyrostl do krásy. je děsný pohodář, stále dobře naladěný, vždy připravený se pomazlit. Každému příchozímu si prostě lehne pod nohy a mazli. Kamarádi, co chodí za našima klukama říkají, že máme konečně normální kočku.  Je z něj kocour víc venkovní, než domácí, domů se přijde najíst, pomazlit, ve vedrech chvíli prospat v chládku, ale potom zase rychle ven, je venku i celé noci. Také je zdatný lovec myší a rejsků, onehdá řval v 11 hodin v noci u dveří, letěli jsme se podívat, co se mu stalo, přišel se pochlubit s ohromnou myší, samozřejmě s ní vtrhl do domu a hrál si s ní, manžel mu ji sebral a vynesl do popelnice, předevčírem se to opakovala, jenom donesl rejska. Co ho máme, je pokoj i od krtků, na jaře jsem měla zahrádku samý krtičák, teď je klid.
Když jsme ho začali pouštět ven, chtěli za ním i Lori a Izzi, měli jsme z toho obavy, ale dnes chodí ven všichni tři, Izzi, u které jsem se nejvíce divila, protože dříve se bála i na verandu, je také venku celý dny a noci, přijde se také najíst, ale za chvíli už řve u dveří a jak ji hned nepustíme, začne je škrábat. Lori ze začátku vždycky někam utekla, asi se bála, že ji zase zavřeme doma, tak se neobjevila třeba 3 dny, poprvé jsem ty 3 dny probrečela, chodila ji hledat, ale pak se intervaly zkracovaly a teď už se drží taky u domu a chodí dovnitř, kdy se jí zachce. Vlastně se doma drží nejvíc, ráno dojde, skoro celý den prospí a navečer zase odchází.Teď mi spinká v klíně. Včera byla třeba bouřka, docela se ochladilo, tak jsem myslela, že přitáhnou všichni domů, ale ne, ještě než jsem šla spát, musela jsem je pustit ven. Snad až se ještě víc ochladí, budou se držet víc doma. Jsme si dělali srandu, jak se srovnají u krbu, když na sebe navzájem syčí, myslím, že pohodlí bude silnější, u misek jim taky nevadí, že jsou u sebe.
Tak takhle to teď u nás vypadá, přikládám pár fotek a zase se někdy ozveme.

10.6.2012:
Zdravíme všechny v Hodoníně.
12. 6. tomu bude rok, co jsme si přivezli Floka. Začátky nebyly lehké,:-( Izzi ho nechtěla přijmout, stále na něj syčela a vrčela, byla hodně vystresovaná, zalezlá ve svém nástavci, krmit ji musíme dodnes odděleně. Trochu se to zlepšilo, když jsme Floka začali pouštět ven, ale vyvstal další problém. Holky chtěly také ven. Po poradě s p. Tomalovou jsme je tedy začali pouštět. Dnes si chodí, jak chtějí. Lori s Flokem se drží ve dne doma a ven chodí na noc, Izzi jde ven po večerní konzervičce a vrací se s klukem kolem půlnoci, vždycky si na něj počká na stejném místě a vede ho domů :-) Někdy se ovšem zapomene, to mě potom budí kolem páté ráno úžasným řevem pod oknem ložnice :-( potom je také celý den doma. Jak je vidět z fotek, už se smířila s tím, že tu s námi Flok zůstane a občas se zapomene a spí vedle něj :-) Flok je úžasný lovec, skoro každý den mám na rohožce myš a co je u nás, máme pokoj od krtků. Je velký pohodář, stále dobře naladěn a když ho chytne mazlivá, nedá se odbýt. Zkrátka jsme moooc rádi, že ho máme a snad i on je spokojený. 

Zprávy z nového domova po příjezdu Zivy:

30.10.2018, 4.den
Dobrý den,
zdravíme vás z Týnce.
Ziva se nám pomalu, ale jistě adaptuje. V pátek, když jsme ji přivezli, zůstala v přepravce a pozorovala okolí. Lorinka si ji obhlídla a odkráčela. Jimmy zvědavě obcházel a zkoumal. V noci jsme Zivu nemohli najít, až manžel ji objevil za kamny. Ráno ji odnesl k záchodu a k miskám, ale utekla se schovat, tentokrát do rohu pod psací stůl. Tam jsme za ní chodili a vemlouvali se jí. Až když se stavil mladší syn, a šel se na ni kouknout, tak za ním vylezla a začala se rozkoukávat. Jimmy na ni syčel, ale ona si z něj nic nedělala. Občas se nechala v leže pomazlit, ale je jako živé stříbro, kroutí se u toho a válí sudy.
V noci, ze soboty na neděli se nechala nalákat do ložnice. Jimmy jí, k mému údivu, gentlemansky přenechal své místo v posteli a pozoroval nás ze židle. V neděli už se se všema mazlila o stošest.
V pondělí se začali oťukávat s Jimmym a dnes už spolu řádí. Jíst chodí potají, ještě jsme ji neviděli baštit, asi se stydí :-)   Jimmy je jako vyměněný, po odchodu Eby, byl smutný, jen polehával a mazlil se s námi, což dříve nedělal. Jsme rádi, že si spolu sedli, v noci už se mnou spali oba.

11.11.2018
Ahoj paní Tomalová,
posílám Vám pozdrav z Týnce. Jsem tu dva týdny. Moje nová smečka má tři dvounohé členy. Pan domácí se mnou byl první týden doma, byl nemocný a já se o něj musela starat. Po týdnu odjel na cesty a vrátil se na chvilku na víkend, asi zkontrolovat, jestli se o mě dobře starají a hlavně dosypat granulky do zásobníku. Pak je tu paní domácí, ta to tu má asi na povel, teda aspoň si to myslí, na povel to tu máme my s Jimmym :-D   A nakonec je tu takové dlouhé, hubené, vousaté stvoření, jejich starší syn. Jo a občas se tu na chvilku objeví mladší syn, toho jsem si oblíbila, prý má doma taky kočičku, takže jsem mezi samýma kočkomilama.
Čtyřnohá smečka se skládá s kočičky Lori, přišla prý před 11 lety také od Vás. Je to už starší dáma, chce mít svůj klid, nechá se ode mě očuchat, když přijde z venku, ale to je tak všechno, když se chci začít kočkovat, dá mi jednu výchovnou a jde si lehnout. Říkala, že je ráda, že tu jsem, aspoň jí dá Jimmy pokoj. To je další kočičí kamarád, kvůli kterému si mě přivezli, byl moc smutný, když mu odešla za Duhový most kočička. Ještě tu musí být někde stádo koní a slonů, ale ty jsem ještě neviděla. O těch mluví dvounohá vždycky, když lítáme s Jimmym a to fakt nemám čas sledovat, co se děje okolo ;-)  
Je to tu fajn. Když se vyblbnu s kocůrem a vyvedu nějakou tu kočičárnu, jako že přesadím kytky, odstěhuju osobní váhu, poshazuju pár věcí, tak se uložím na ohromnou sedačku, kterou, představte si, máme celou pro sebe. Taky je tu škrabadlo až do stropu, ti dva šplhají až nahoru, tam se pověsí a dělají kotrmelce. To mě, díky mému většímu pozadí nejde, dostala jsem se tak do půlky. Za to se mi díky němu krásně panáčkuje, to pak změkne i ten ohromný pan domácí a vždycky něco vyloudím. Všichni mě rádi mazlinkují, krásně se od dvounohé poslouchá, jak mám krásnou hebkou a lesklou srst a jak valím svá velká kukadla. Spím většinou v obýváku, jen nad ránem se přesunu na chvilku do ložnice, abych se mohla s dvounohou chvilku pomazlit, než odjede do práce vydělávat na granulky a ostatní mňamky.
Prostě, mám se tu dobře a asi si je nechám. Mějte se dobře, pozdravujte všechny z mé bývalé smečky a že jim všem přeju, aby taky našli svůj domov.
Vaše Ziva

Ziva a její kamarád Jimmy

30.4.2019
Ziva nám posílá fotopozdrav z nového domova!

Další zprávy po příjezdu Gabi:

31.7.2022
Dobrý večer do Hodonína. Podávám hlášení o Gabi, nyní Dixi.
Ve čtvrtek večer jsme se s ní zavřeli v obýváku, kde jsem i spala. Teda moc jsem toho nenaspala, buď se chtěla mazlit nebo chodila a mňoukala, ale na zavolání vždycky přiběhla. Až když se rozednilo, zalezla si pod počítačový stůl a spala. Ráno jsem otevřela dveře a vpustila starousedlíky. Dixi by se hned kamarádila, ale oni ne. Zasyčeli si, obhlídli a odešli do pokoje. Dixi za mnou chodila jako pejsek a jak jsem si sedla, měla jsem ji v klíně. V sobotu pokračovalo syčení, ale už byli zvědaví a očuchávali. V noci s námi spala Ziva v ložnici, měla jsem každou z jedné strany. Dnes období syčení skončilo a přes den už spali v ložnici všichni na jedné posteli, takže je všechno na dobré cestě. Dixi je mazel, u všeho musí být a na spaní se vždycky k někomu přitiskne.
Jsme za ni moc rádi. T.

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz a od roku 2018 zde.