Kocour, kastrovaný, nar. 6/2012

Lojzíka jsme přijaly v pátek 16.11.2012 poté, co nám zavolala paní, že Lojzík jí leze do obchodu a nemůže se ho zbavit. Zrovna byli v obchodě dva "převelice ochotní" pánové v montérkách, kteří paní řekli, že ji Lojzíka zbaví, vzali ho a z výšky ho nakopli tak, že přeletěl přes celé parkoviště. Lojzík je naprosto bezproblémový, flegmatický kocourek - prostě typický Lojza, takový malý statný cvalíček, který se hned skamarádil s Viktorkem a parádně si spolu vyhrají. Jinak je nenápadný, nenáročný, oblíbil si jeden z pelíšků, který si zabral a většinu dne tráví buď v něm nebo v posteli, hraním s Viktorkem nebo sledováním okolí. Na psa reaguje taky dobře, vůbec se nebojí, neřeší ho.  Lojzík byl 16.3.2014 umístěn spolu s Romeem do Míškovic u Holešova, do bytu.

Fotky Lojzíka z pobytu u nás najdete zde.

Děkujeme Alijevu Vjačeslavovi & kocourovi Kuzovi s kočce Líze, že ho po dobu jeho pobytu u nás podporoval formou adopce na dálku. Děkujeme!

Kocour, kastrovaný, nar. 4/2012

V neděli 18.11.2012 ráno nám volal pán, že má doma asi půlroční kočičku, ale jelikož bydlí s manželkou, dětmi a psem u rodičů v panelákovém bytě, rodiče kočičku nemají rádi a nechovají se k ní hezky, musí ji dát pryč. Zkoušel ji sebou brát do práce (je řidič kamionu), ale kočička z auta utíkala a zbavit se jí nějakým šeredným způsobem pro něj nepřicházelo v úvahu, tak se obrátil s prosbou o pomoc na nás. Když nám kočku předával, říkal, že se jmenuje Micinka. Micinka byla neskutečně zablešená, plná krvavých stroupků, se silným svrabem v uších a žlutými špinavými fleky kolem oušek způsobených špatnou léčbou, tak jsme rovnou zajely k veterinářce, kde jsme při jejím bližším prohlédnutí zjistily, že milá Micinka je vlastně kocourek a pojmenovaly jsme ho Romeo. Díky dobrým lékům má Romeo ouška už krásně vyčištěná, blešek už se taky zbavil a je z něj velký krasavec. Hned se zabydlel na sedačce a krom jednoho dne, kdy spal na škrabadle, si jinam než na sedačku nebo do postele nelehne a spolu s ostatními kočkami spí v noci v posteli. Je velmi klidný, hodný (včera jsem mu asi tři hodiny tahala snad milion blech z kožíšku a jen trpělivě ležel, neprotestoval, i když mu chytla celý čumáček do ruky, zavrátila mu hlavu a vybírala mu je z pod brady a čumáku, jen mě sledoval, jako by věděl, že mu tím ulevím), umazlený, je vidět, že je vděčný za každé pohlazení a za jídlo - hltá ho jako by celé dny nežral.  Romeo byl už jednou umístěn, ale z důvodu jeho noční aktivitě byl vyměněn za klidnou Noru. Paní majitelka má nemocnou dcerku, která potřebuje klid. Romeo byl 16.3.2014 umístěn společně s Lojzíkem do Míškovic u Holešova, do bytu.

Fotky Romea z pobytu u nás a společné fotky obou z nového domova najdete zde.

Děkujeme adoptivní rodině, kterou byli Šumberovi & kočka Čiča, kocouři Leon a Ondrášek a pejsek Gerry, že ho po dobu jeho pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

17.3.2014
Oba dva jsou moc stateční a my jim dáme tolik času, kolik jen budou potřebovat. Nemůžeme hned čekat zázraky, to prostě nejde. A jsme sami zvědaví, jak se tu kluci zabydlí a sžijí se se svými sousedy...
Mysleli jsme, že kluci už baštit nebudou, ale nenápadně jsem Románka popostrkávala do kuchyně, aby si zobl, nebo se alespoň napil vody, prvně se trochu ostýchal, ale pak se pustil do hovězí paštičky. :-) Lojzíček byl zalezený u topení, tak jsem ho také nenápadně vzala do náručí, nijak neprotestoval, a když viděl Románka, jak se cpe, tak se nejprve schoval za škrabadlo, a potom se k němu přidal, takže máme radost, že se aspoň trochu najedli. Oni si pak určitě vezmou, až nás nebudou mít za zadkem. :-D Máme z toho Vánoce, jak se chovají, přece jen, je to naše první zkušenost.

18.3.2014
... Chvilku jsem na ně mluvila a pak Románek vylezl a začal jeho druhý průzkum, teď už v denním světle, capkal po oknech ve všech místnostech, po kuchyňské lince, ale potkanů si nějak extra nevšímal. Lojzíček ho následoval, ráno se také přišel přitulit a nechal se i pohladit, vypadá to, že děláme pokroky. :-) Sice se ještě bojí rychlých pohybů a hlasitých zvuků, ale myslím, že jsme na správné cestě, je spíš takový introvert...
....Dokonce jsem dneska zredukovala rostlinky na oknech a v celém bytě, aby kluci měli výhled...

20.3.2014
... Jinak s kluky ohledně jídla je zatím všechno v pořádku, baští jak granulky, tak i paštičky, které jsme jim koupili. Hlavně Románek si libuje a občas dojí i po Lojzíčkovi. :-D Na záchodek taky chodí pěkně a pravidelně, takže z toho máme velkou radost. Akorát přemýšlíme nad tím, jestli bychom jim nezasadili tu travičku do truhlíku, aby si mohli pro jednou požvýkat něco, co mi nebude tak trhat srdce, jako ožužlané Bromélie v koupelně. :-D Také jim to pěkně vyčistí trávicí trakt, tak se po tom asi koukneme...

31.3.2014
... Kluci jsou moc hodní, nemůžeme si je vynachválit, ačkoliv jeden den, myslím, že to byl minulý čtvrtek, měli roupy. Byli sami doma a to víte, že si program našli. Nejprve zpacifikovali obávanou a jimi velmi oblíbenou palmu tak, že ji složili na zem a trochu ji okousali lístky, vyhrabali hlínu a pyšně u ní seděli se vší hrdostí, že se jim podařila skolit ta největší biologická saň v jejich království. :-D A jako páže se jim podařilo přeprat mimino Bromélie, které jsem nedávno rozsazovala. Každopádně bych je při tom boji chtěla vidět, podařily se mi ovšem pouze závěrečné fotky boje v ringu. :-D :-D  ...

11.4.214
Za pár dní už to bude měsíc, co jsme si kluky přivezli domů a oni sami nás nepřestávají neustále překvapovat ...
Jeden z velkých zážitků kluků byla vyklíčená travička. Když jsem ji dala z patra linky na okno, kluci nemeškali a hned začali zkoumat všemi smysly, co jen dovedli. A náramně se jim to líbilo. Románek nejprve váhal, jak má na okno vylézt, aby svou nemotorností neshodil všechno kolem, ale nakonec to zvládl na jedničku a ani nic cestou nerozbil. Bylo to úžasné, nejprve oba kluci poznávali zrakem, byla tak zelená a bylo ji tak hodně! ...
Potom čichali a nimrali se v ní. Nakonec i ochutnali a byli moc spokojení.

2.5.2014
... člověk by neřekl, že ten čas tak letí. Za chvilku to už budou dva měsíce, co máme kluky doma. :-)
Mohou být dvě hodiny odpoledne, nebo třeba pět ráno, kluci naprosto ignorují čas. Pobaví mě vždy, když se kluci vzájemně provokují, běhají po posteli, ať už v ní někdo spí nebo nespí. Pokud spí, tak nám dopřejí ''něžné'' probuzení, ve formě tlapkového syndromu, jak na hlavě, nebo někde na jiné části těla. :-D Pokud nespí a je zrovna ustláno, tak se jim to stejně nelíbí, přehoz stáhnou na zem a válejí se v něm. :-D Mně stačí i dvě hodiny jen sedět a koukat na ně, co vyvádějí. Ano, jsou to miláčci, opravdu, člověk se s nimi zkrátka nenudí a konečně máme ten pocit, že je tu doma živo a něco se děje. :-)  Občas shodí garnýž, když loví hmyz, nebo něco z linky, neustále se tu něco děje, ale my je nijak netrestáme, protože je to pro ně přirozené. Jsou to velké šelmy, které chrání své království. :-D :-D Z Lojzíčka je už velký mazel, vypadá to, že už se tu konečně cítí oba doma. :-)  Posílám pár foteček. :-)

25.5.2014
... no, kluci byli zpočátku z obojků překvapení, že jim něco cinká u krku, pak si ale na to zvykli a teď naprosto ignorují, nějaké cinkání. Akorát jsem je dnes vyčesávala, tak jsem jim je sundala, takže je to takové zvláštní, že nejsou při každém jejich pohybu, slyšet. :-D Když jsme u toho vyčesávání, ano, jak jste mi prve psala, to oni milují, dokáží se u toho jakkoliv nakrucovat, abych nevynechala ani chloupek, spokojeně vrní a otírají si o mně hlavičku, což mi dělá dvojnásobnou radost. :-)
A co se nestalo. Celkem vtipná story. :-D Už po třetí v jednom měsíci nám nějakým zázrakem skončila garnýž i se závěsy na zemi. :-D :-D viz foto Musela tam být nějaká moucha, protože když něco visí nebo sviští vzduchem, nějaké překážky, jako křesla, stolek, či židle, jdou okamžitě stranou. :-D :-D Museli jsme garnýže přivrtat silněji, teď už pevně drží na svém místě, avšak uvidíme - na jak dlouho. :-D 
Kluci během posledních dvou týdnů přežili double návštěvu, nejprve rodičů a pak známých se synkem, co se přijeli podívat. Jakmile se návštěvy odklidily, Románek přicupkal na chodbu ke dveřím s výrazem - už jsou konečně pryč? :-D A pak si užívali to náležité ticho a klid, které tolik milují. :-)
Lojzíček dost překvapuje a překonává, tuhle se přišel láskyplně přitulit, když jsem spala. Nestáhla jsem si vlasy do gumičky, jak do často dělávám a Lojzíček se mi rozvalil po celé délce vlasů. Když jsem se v noci probudila, něco mě tížilo, že nemůžu otočit hlavou a ono hle - Lojzíček si spokojeně chrupkal ve vlasech a předl. To mě velice pobavilo. :-D :-D
Neustále s nimi zažíváme krásné chvíle. Románek je tulič první třídy, o tom se nemusím ani zmiňovat, když zkrátka chce, rozplácne se v celé své váze na mě nebo na Markovi a spokojeně zatíná drápky do nohou, nebo peřiny, přede a užívá si srdečného škrabkání. Lojzíček už chodí také, sice né každou noc, ale chodí, to nám dělá moc velký úsměv na tváři. A na fotečky se nesmí zapomenout! :-)

12.9.2014
Románek a Lojzíček zdraví KOČKY SOS! :-)