Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lojzík(03) a Romeo

16. 3. 2014

lojzik03-04.jpgKocour, kastrovaný, nar. 6/2012

Lojzíka jsme přijaly v pátek 16.11.2012 poté, co nám zavolala paní, že Lojzík jí leze do obchodu a nemůže se ho zbavit. Zrovna byli v obchodě dva "převelice ochotní" pánové v montérkách, kteří paní řekli, že ji Lojzíka zbaví, vzali ho a z výšky ho nakopli tak, že přeletěl přes celé parkoviště. Lojzík je naprosto bezproblémový, flegmatický kocourek - prostě typický Lojza, takový malý statný cvalíček, který se hned skamarádil s Viktorkem a parádně si spolu vyhrají. Jinak je nenápadný, nenáročný, oblíbil si jeden z pelíšků, který si zabral a většinu dne tráví buď v něm nebo v posteli, hraním s Viktorkem nebo sledováním okolí. Na psa reaguje taky dobře, vůbec se nebojí, neřeší ho.  Lojzík byl 16.3.2014 umístěn spolu s Romeem do Míškovic u Holešova, do bytu.

Fotky Lojzíka z pobytu u nás najdete zde.

Děkujeme Alijevu Vjačeslavovi & kocourovi Kuzovi s kočce Líze, že ho po dobu jeho pobytu u nás podporoval formou adopce na dálku. Děkujeme!

romeo08.jpgKocour, kastrovaný, nar. 4/2012

V neděli 18.11.2012 ráno nám volal pán, že má doma asi půlroční kočičku, ale jelikož bydlí s manželkou, dětmi a psem u rodičů v panelákovém bytě, rodiče kočičku nemají rádi a nechovají se k ní hezky, musí ji dát pryč. Zkoušel ji sebou brát do práce (je řidič kamionu), ale kočička z auta utíkala a zbavit se jí nějakým šeredným způsobem pro něj nepřicházelo v úvahu, tak se obrátil s prosbou o pomoc na nás. Když nám kočku předával, říkal, že se jmenuje Micinka. Micinka byla neskutečně zablešená, plná krvavých stroupků, se silným svrabem v uších a žlutými špinavými fleky kolem oušek způsobených špatnou léčbou, tak jsme rovnou zajely k veterinářce, kde jsme při jejím bližším prohlédnutí zjistily, že milá Micinka je vlastně kocourek a pojmenovaly jsme ho Romeo. Díky dobrým lékům má Romeo ouška už krásně vyčištěná, blešek už se taky zbavil a je z něj velký krasavec. Hned se zabydlel na sedačce a krom jednoho dne, kdy spal na škrabadle, si jinam než na sedačku nebo do postele nelehne a spolu s ostatními kočkami spí v noci v posteli. Je velmi klidný, hodný (včera jsem mu asi tři hodiny tahala snad milion blech z kožíšku a jen trpělivě ležel, neprotestoval, i když mu chytla celý čumáček do ruky, zavrátila mu hlavu a vybírala mu je z pod brady a čumáku, jen mě sledoval, jako by věděl, že mu tím ulevím), umazlený, je vidět, že je vděčný za každé pohlazení a za jídlo - hltá ho jako by celé dny nežral.  Romeo byl už jednou umístěn, ale z důvodu jeho noční aktivitě byl vyměněn za klidnou Noru. Paní majitelka má nemocnou dcerku, která potřebuje klid. Romeo byl 16.3.2014 umístěn společně s Lojzíkem do Míškovic u Holešova, do bytu.


Fotky Romea z pobytu u nás a společné fotky obou z nového domova najdete zde.

Děkujeme adoptivní rodině, kterou byli Šumberovi & kočka Čiča, kocouři Leon a Ondrášek a pejsek Gerry, že ho po dobu jeho pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku. Děkujeme!

 

Zprávy z nového domova:

17.3.2014
Oba dva jsou moc stateční a my jim dáme tolik času, kolik jen budou potřebovat. Nemůžeme hned čekat zázraky, to prostě nejde. A jsme sami zvědaví, jak se tu kluci zabydlí a sžijí se se svými sousedy...
Mysleli jsme, že kluci už baštit nebudou, ale nenápadně jsem Románka popostrkávala do kuchyně, aby si zobl, nebo se alespoň napil vody, prvně se trochu ostýchal, ale pak se pustil do hovězí paštičky. :-) Lojzíček byl zalezený u topení, tak jsem ho také nenápadně vzala do náručí, nijak neprotestoval, a když viděl Románka, jak se cpe, tak se nejprve schoval za škrabadlo, a potom se k němu přidal, takže máme radost, že se aspoň trochu najedli. Oni si pak určitě vezmou, až nás nebudou mít za zadkem. :-D Máme z toho Vánoce, jak se chovají, přece jen, je to naše první zkušenost.

18.3.2014
... Chvilku jsem na ně mluvila a pak Románek vylezl a začal jeho druhý průzkum, teď už v denním světle, capkal po oknech ve všech místnostech, po kuchyňské lince, ale potkanů si nějak extra nevšímal. Lojzíček ho následoval, ráno se také přišel přitulit a nechal se i pohladit, vypadá to, že děláme pokroky. :-) Sice se ještě bojí rychlých pohybů a hlasitých zvuků, ale myslím, že jsme na správné cestě, je spíš takový introvert...
....
Dokonce jsem dneska zredukovala rostlinky na oknech a v celém bytě, aby kluci měli výhled...

20.3.2014
... Jinak s kluky ohledně jídla je zatím všechno v pořádku, baští jak granulky, tak i paštičky, které jsme jim koupili. Hlavně Románek si libuje a občas dojí i po Lojzíčkovi. :-D Na záchodek taky chodí pěkně a pravidelně, takže z toho máme velkou radost. Akorát přemýšlíme nad tím, jestli bychom jim nezasadili tu travičku do truhlíku, aby si mohli pro jednou požvýkat něco, co mi nebude tak trhat srdce, jako ožužlané Bromélie v koupelně. :-D Také jim to pěkně vyčistí trávicí trakt, tak se po tom asi koukneme...

31.3.2014
... Kluci jsou moc hodní, nemůžeme si je vynachválit, ačkoliv jeden den, myslím, že to byl minulý čtvrtek, měli roupy. Byli sami doma a to víte, že si program našli. Nejprve zpacifikovali obávanou a jimi velmi oblíbenou palmu tak, že ji složili na zem a trochu ji okousali lístky, vyhrabali hlínu a pyšně u ní seděli se vší hrdostí, že se jim podařila skolit ta největší biologická saň v jejich království. :-D A jako páže se jim podařilo přeprat mimino Bromélie, které jsem nedávno rozsazovala. Každopádně bych je při tom boji chtěla vidět, podařily se mi ovšem pouze závěrečné fotky boje v ringu. :-D :-D  ...

11.4.214
Za pár dní už to bude měsíc, co jsme si kluky přivezli domů a oni sami nás nepřestávají neustále překvapovat ...
Jeden z velkých zážitků kluků byla vyklíčená travička. Když jsem ji dala z patra linky na okno, kluci nemeškali a hned začali zkoumat všemi smysly, co jen dovedli. A náramně se jim to líbilo. Románek nejprve váhal, jak má na okno vylézt, aby svou nemotorností neshodil všechno kolem, ale nakonec to zvládl na jedničku a ani nic cestou nerozbil. Bylo to úžasné, nejprve oba kluci poznávali zrakem, byla tak zelená a bylo ji tak hodně! ...

Potom čichali a nimrali se v ní. Nakonec i ochutnali a byli moc spokojení.

2.5.2014
... člověk by neřekl, že ten čas tak letí. Za chvilku to už budou dva měsíce, co máme kluky doma. :-)
Mohou být dvě hodiny odpoledne, nebo třeba pět ráno, kluci naprosto ignorují čas. Pobaví mě vždy, když se kluci vzájemně provokují, běhají po posteli, ať už v ní někdo spí nebo nespí. Pokud spí, tak nám dopřejí ''něžné'' probuzení, ve formě tlapkového syndromu, jak na hlavě, nebo někde na jiné části těla. :-D Pokud nespí a je zrovna ustláno, tak se jim to stejně nelíbí, přehoz stáhnou na zem a válejí se v něm. :-D Mně stačí i dvě hodiny jen sedět a koukat na ně, co vyvádějí. Ano, jsou to miláčci, opravdu, člověk se s nimi zkrátka nenudí a konečně máme ten pocit, že je tu doma živo a něco se děje. :-)  Občas shodí garnýž, když loví hmyz, nebo něco z linky, neustále se tu něco děje, ale my je nijak netrestáme, protože je to pro ně přirozené. Jsou to velké šelmy, které chrání své království. :-D :-D Z Lojzíčka je už velký mazel, vypadá to, že už se tu konečně cítí oba doma. :-)  Posílám pár foteček. :-)

25.5.2014
... no, kluci byli zpočátku z obojků překvapení, že jim něco cinká u krku, pak si ale na to zvykli a teď naprosto ignorují, nějaké cinkání. Akorát jsem je dnes vyčesávala, tak jsem jim je sundala, takže je to takové zvláštní, že nejsou při každém jejich pohybu, slyšet. :-D Když jsme u toho vyčesávání, ano, jak jste mi prve psala, to oni milují, dokáží se u toho jakkoliv nakrucovat, abych nevynechala ani chloupek, spokojeně vrní a otírají si o mně hlavičku, což mi dělá dvojnásobnou radost. :-)
A co se nestalo. Celkem vtipná story. :-D Už po třetí v jednom měsíci nám nějakým zázrakem skončila garnýž i se závěsy na zemi. :-D :-D viz foto Musela tam být nějaká moucha, protože když něco visí nebo sviští vzduchem, nějaké překážky, jako křesla, stolek, či židle, jdou okamžitě stranou. :-D :-D Museli jsme garnýže přivrtat silněji, teď už pevně drží na svém místě, avšak uvidíme - na jak dlouho. :-D 
Kluci během posledních dvou týdnů přežili double návštěvu, nejprve rodičů a pak známých se synkem, co se přijeli podívat. Jakmile se návštěvy odklidily, Románek přicupkal na chodbu ke dveřím s výrazem - už jsou konečně pryč? :-D A pak si užívali to náležité ticho a klid, které tolik milují. :-)
Lojzíček dost překvapuje a překonává, tuhle se přišel láskyplně přitulit, když jsem spala. Nestáhla jsem si vlasy do gumičky, jak do často dělávám a Lojzíček se mi rozvalil po celé délce vlasů. Když jsem se v noci probudila, něco mě tížilo, že nemůžu otočit hlavou a ono hle - Lojzíček si spokojeně chrupkal ve vlasech a předl. To mě velice pobavilo. :-D :-D
Neustále s nimi zažíváme krásné chvíle. Románek je tulič první třídy, o tom se nemusím ani zmiňovat, když zkrátka chce, rozplácne se v celé své váze na mě nebo na Markovi a spokojeně zatíná drápky do nohou, nebo peřiny, přede a užívá si srdečného škrabkání. Lojzíček už chodí také, sice né každou noc, ale chodí, to nám dělá moc velký úsměv na tváři. A na fotečky se nesmí zapomenout! :-)

12.9.2014
Románek a Lojzíček zdraví KOČKY SOS! :-) 

Moc se omlouváme za skoro čtvrtletní odmlku, že jsme se neozvali, nicméně jsme měli opravdu nabitý program. 
Čekalo nás velké stěhování do nového domova a hlavně o kluky jsme se báli, že z toho budou nervózní a nepříčetní. Avšak těm patří všechna úcta a poklona, protože to zvládli na jedničku s hvězdičkou. :-)
Koncem srpna jsme se stěhovali do Olomouce, nastupuji tu na vysokou školu a Marek si tu mezitím našel práci, o kluky jsme měli velkou starost, když jsme je nakládali do přepravek brzy ráno jednoho slunného dne v sobotu. Celou cestu naříkali a mňaukali, nevěděli co je čeká a my měli strach nejen z toho, že je vystavujeme dalšímu stresu, protože to není tak dlouho, co si museli zvyknout na nás a na nový domov, ale také z toho, že to nebudou moci přijmout. Hned, jakmile jsme dorazili do nového domova, tak jsme po vypuštění čekali, co se bude dít, všechny jejich i naše věci tu byly s námi, už jsme měli vybaleno, protože jsme klukům nechtěli vytvořit nikterak bojové podmínky ještě v novém. Chvilku nevylézali z přepravek a my se báli, že je zle. Hrobové ticho pak prolomil Románek, jakmile zjistil, že všechny jejich hračky a pelechy včetně pachů jsou s ním, avšak na novém místě a jiném rozpoložení, neotálel a začal očmuchávat své věcičky. Potom se na nás podíval, zavrněl a přišel se pomazlit. Lojzíčkovi to chvilku trvalo, než vylezl, ale večer už s námi spokojeně usínali v posteli. :-)
Jsou to kluci stateční a my jsme moc šťastní, že to tak excelentně zvládli na jedničku, hned potom byli odměněni miskami plných dobrůtek. Máme větší byt 2+1 v prvním patře paneláku i s balkonem, který je ale celý prosklený, takže kluci nemají šanci nikam zdrhnout a rádi vysedávají na parapetu a koukají na okolí. :-)
 
26.11.2014
Náhradní pěstouni Románek a Lojzíček zdraví Kočky S.O.S.! Krásný pozdrav z Olomouce přejí kluci a prcek Mia.
Také jsme velmi rádi za to, že se kluci sami chodí mazlit. Ležím třeba u knížky na gauči a Románek vůbec nemá problém se svou váhou a směle se mi rozvalí přímo do výhledu před knížku. Sami si umějí říci, kdy mají hlad a kdy si chtějí hrát, stejně 80% celkového svého času tráví spánkem nebo lenošením. Jsou to naši pašáci. :-) 
Máme z kluků velkou radost, že s námi tak bojují a že si zvykli poměrně rychle na to, než když jsme si je poprvé dovezli domů. Románek mi teď spokojeně trůní v nohou a zahřívá a Lojzíček mi vibruje za krkem...
 
26.11.2014
Náhradní pěstouni Románek a Lojzíček zdraví Kočky S.O.S.! Krásný pozdrav z Olomouce přejí kluci a prcek Mia.  (K Románkovi a Lojzíčkovi přibyla nalezená kočička Mia - foto).

20.2.2015
Kočičí trio - Románek, Lojzíček a i Mia zdraví Kočičky SOS!  Ať jsou všechny kočičky tak spokojené a milované, jako my!  Fotka.


18.3.2015

Moc Vás všechny zdravíme! 
Kluci se mají báječně, aktuálně jsme jim zasadili travičku, ať mají co baštit a také kozlíka lékařského, je to obdoba šanty kočičí, tak jsme na něj moc zvědaví a kluci určitě také. S Miou jsou jedna smečka, ta nám roste jako z vody, čiperka. Neustále vymýšlejí kdejakou lumpárnu, jsou to naši chytrolíni. Stejně je milujeme nejvíce, když vědí, jak jsme unavení, když přijdeme z práce a celá smečka nás oblehne na gauči a lebedí s námi u televize a všichni synchronně v rytmu vrní, to nám dodává daleko více energie, než spánek! :-) 
S pozdravem 
Adéla  a Marek
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

čí a čí a číčíčíčííííííííííííí

(Daniela se svými sedmi kočkoláskami, 13. 9. 2014 21:46)

to jsou kluci kočičííííííííííí-super kluci u super pánečků,gratuluji,jen tak dál a hodně štěstí a zdraví.

Láska,kam jen oko dohlédne!......

(Daniela, 3. 5. 2014 12:32)

Panuje určitě a očividně v útulném domově těch dvou nádherných kocouřích mušketýrů.Přála bych všem kočičkám a kocourkům na světě, tak krásný domov jaký mají Lojzíček a Romuška.Jen tak dál a stálé zdraví srdečně přeje Daniela se svými sedmi kočičími miláčky

musím říct, že

(Jorga Bucík Liduška Jenda, 3. 5. 2014 10:31)

máte nádherné fotky, úplně z nich vyzařuje ta láska, kterou si vzájemně dáváte, i když na jedné z nich mi Romeo trošku připomíná spíš Garfielda:):)....snad se neurazíte. Moc krásné počteníčko i pokoukáníčko, kéž se takto mají všechny kočenky....

Nádherní kluci!

(Daniela, 17. 3. 2014 19:02)

Volili jste dobře,máte dva krásné kocouří frajery!!!!Oběma klukům,ale i vám,kteří jste jim dali domov a dáte lásku,přeji všechno nejlepší a krásný,dlouhý život,který by bez koček stál za starou bačkoru!
zdraví Daniela se svojí kočkopartou

Re: Nádherní kluci!

(Adéla a Marek, 3. 4. 2014 8:44)

Opravdu dlouho nám tady doma něco chybělo, bylo to tak prázdné a smutné, že až s kocourky jsme pochopili a uviděli, co nám tu chybí a to je jejich a naše láska, která neustále roste. Jsme moc šťastní a moc děkujeme! :-) Románek, Lojzíček, Adéla a Marek

to jsou

(Jorga Bucík Liduška Jenda, 21. 3. 2014 12:22)

taky moc krásné zprávy, pohladí po duši. přála bych to všem micíškům, aby se dočkali tak milujících domovů.