Černá kočička Marisa, sestřička Dixi a Bédi, se narodila přitoulané kočičce v Ratiškovicích. Kočičku a jedno kotě si nechali lidé, kteří nám koťata nahlásili, Dixi a Béďa již byli umístěni. Marisa je milá, hravá kočička. Zpočátku byla trochu plašší, ale nyní je z ní mazlivá kočička, a to obzvláště na bříšku, které ráda nastavuje k drbání. 15.12.2008 - Marisa byla umístěna ke kočičce do Vidče do domku se zahrádkou a přejmenována na Mařenku.

Její nová majitelka nám napsala:

16.12.2008
Dobrý den, včera jsme s Mariskou dorazili v pořádku. Zatím je stále vystrašená, ale snažím se s ní co nejvíce mluvit a hladit ji, aby vycítila, že u nás jí bude dobře. Chce to trpělivost a určitě si na sebe zvykneme.
Děkujeme Vám za ni a budu Vás o dalším průběhu soužití informovat.

2.2.2009
Dobrý den.
Píši, abych Vás ujistila, že Mariska je u nás v dobrých rukou a snad je to z fotek trochu znát. Je to naše zlatíčko a rodinný bavič. Říkáme je z legrace "hospodyňka", neboť je posedlá touhou neustále otvírat všechny skříně a dveře a roztahovat záclony. To jsem ještě u žádné kočičky neviděla a vždy se u toho nasmějeme. Jakmile přijdu z práce, dává mi najevo, abych si už lehla do postele a ona si lehla ke mně. Když jsem byla nedávno nemocná, proležela se mnou poctivě celou dobu, dokud mi nebylo lépe.
Jak vzpomínáme na dobu, kdy jsme si ji od Vás přivezli a celé týdny se před námi schovávala a dnes nechce být ani chvilku sama. S druhou kočičkou by se ráda kamarádila, ale ta na ni stále žárlí. Je to už ale v menší míře.

18.4.2009
Dobrý den,
ozývám se po delší odmlce, ale čekala jsem, až se Marisa poprvé odváží jít ven. Byla to pro ni velká událost a moc jsem se na tu chvíli těšila. Už několik týdnů se odvážila vyjít ze dveří a obcházet dům, ale jenom, když byla tma a to jsem ji nemohla vyfotit. Ze začátku jsme měli strach, že se už nevrátí, ale ona ví, kde jí bude dobře. Před pár dny tedy našla odvahu a když jsme seděli venku, opatrně vyšla za námi. Jak začala honit čmeláka bylo jasné, že je vyhráno a strach překonán. Navíc umí otevírat dveře (vyskočí na kliku), takže když chce, jde domů. Je to taková naše trošku "trhlá" Mařenka, jak jí říká manžel a toto oslovení (Mařenka) jsme ji už nechali. Ráno mi stoupne na peřinu přímo před můj obličej a tou svou kočičí řečí si začne stěžovat a brblat a já musím vstát a pátrat po tom, co chce. Někdy dá zabrat jak malé dítě, ale je to náš člen rodiny a bez ni by to tu nebylo ono. S naší druhou kočičkou je už velká kamarádka a to jsem moc ráda. Žádné žárlení a syčení, ale společné výlety po zahradě.
Posílám vám fotky z její první denní vycházky a přeji Vám krásné jaro.

23.12.2010
Krásné, klidné a příjemné vánoční svátky Vám všem přeje Vaše bývalá schovanka Marisa (Mařenka) a celá její rodina!

16.8.2016
V roce 2010 jsem si od vás dovezla domů kočku Marisu a chci jen zmínit, že je to stále náš člen rodiny. Je zdravá, krásná, i když plachost a strach z cizích lidí v ní přetrvává dodnes. U nás doma je ale "hlava rodiny" a my se jí dobrovolně a rádi podřizujeme :-))
Přeji vám co nejméně nešťastných kočiček a díky za vaši obětavost.
Přeji hezký den, P.

15.9.2017
Posílám informaci o naší kočičce Marise (Mařence) z hodonínského útulku.
Je z ní "dáma v letech", takže skákání po klikách a otevírání dveří vyměnila za otevírání skříní. Když přijdeme z práce jsou všechny dvířka, na které dosáhne, otevřené a občas i vyskládané to, co v nich je :-). Manžel říká, že nám dělá inventúru. O tom, kdo si zaslouží, aby mu Mařenka věnovala svou přízeň si rozhoduje jen ona a my jen pokorně čekáme, koho si vybere. Je to prostě kočičí dáma, ale je zdravá a v pořádku.
Děkujeme za ni a za vaši záslužnou práci.
Jana

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.