Bílomourečka Moly se spolu se svými sestřičkami Fidorkou a Doly potulovala v Hluku na ulici. Nejspíš je tam vyhodil jejich majitel. Všechny tři jsou velmi mazlivé, opravdová zlatíčka, vhodné do bytu i do domku se zahrádkou. 7.1.2011 byla umístěna ke kocourovi do bytu do Brna.

Fotky Moly z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.

Kocour, kastrovaný, nar. 7/2016
Umístění:
depozitum Hodonín II.

Cipísek byl v mrazivém počasí nalezen opuštěný ve školní zahradě na Větrné Hůrce v Hodoníně. Je to nádherný světlý mourek, milý, mazlivý, rád si hraje a provokuje ostatní kočky. Zpočátku bude opatrný. Nevhodný jako jedináček. 14.1.2018 - Cipísek odjel do nového domova k Moly, do Brna.

Další fotky zde.

Cipísek byl adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byla Katka s kočičákem. Děkujeme!

Kocour, kastrovaný, nar. 5/2017
Umístění:
dočasná péče Valtice

3.7.2017 - Asi dvouměsíční kocourek se celý den zdržoval u cyklozahrádky u Pumpičky. Naše spolupracovnice si ho vzala k sobě do dočasky a dostal jméno Pumpička.
22.8.2017 - Kocourek je zdravý, očkovaný a může do nového domova. Nevhodný jako jedináček. 14.4.2018 - Pumpička odjel do nového domova z X.umísťovací výstavy. Domov našel v Brně a bude dělat společnost Cipískovi, protože Moly se s Cipískem nechce hrát.

Další fotky zde.

Pumpička byl adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byla Jana Šilhanová, která kocourkovi poskytuje i dočasnou péči. Děkujeme!

Z jejího nového domova máme tyto zprávy:
 

7.1.2011
Dobrý večer, tak jsem si přivezla Moly. Cesta byla Ok a právě probíhá aklimatizace. Ona to zvládne určitě rychle, Mourek to snad rozdýchá. časem... Mějte se dobře.

6.2.2011
Dobrý den, paní Tomalová, posílám pozdrav z Brna od kočičky Moly.
Molynka je naše Kotě, Poděs, Lump, Molouš, Moula, Molyzgumy, ale nejčastěji Broučínek, Moulička, Zlatíčko a Pusinka
Nevím, co by Vám Moly o svém novém domově řekla, ale z hlediska „člověčího“ si krásně zvykla a má se (snad) dobře… Ale popořadě.
První dny byly nic moc. Večer po příjezdu jsme Moly chvíli nechali v bedně v pokoji.. Nevylezla ven a domácí pán kocour Mourek ji obcházel, příšerně vrčel a syčel. Dle Vaší rady jsme ji dali na noc samotnou do uzavřené místnosti, nechtěli jsme ji tahat z přepravky násilím, tak jsme ji jen otevřeli a čekali.. A ona nic, byla pořád zalezlá. Pak se mihla a vlezla pod kuchyňskou linku a tam jsme ji ráno našli..... Nic nejedla, nic nepila, ani na záchodě nebyla. Odpoledne jsem to už nevydržela a vytáhla ji z pod linky násilím ven. Klepala se strachy a možná i zimou, úplně vibrovala, tak jsem ji strčila pod mikinu a nosila na břiše (a pak na zadech) jako mimino. Uklidnila se, i vrněla a dokonce snědla pár kousků masa z kapsičky. Nechala se hladit i manželem a synem, olízala mi celé čelo, ožužlala ucho... Ale pořád nic nepila, i když jsem ji namáčela čumáček... a hlavně nečůrala ani nekakala. Mourek pokračoval ve vrčení a syčení a bylo vidět, že nás všechny, včetně kočky, nenávidí...
Ani další den Moly nic nežrala a nešla na záchod. To už jsme si říkali, že asi umře.. Nato zalezla za skříně do miniaturní mezery a po dvou hodinách, kdy vypadalo, že se zasekla, jsme museli skříně vyložit a vysunout a Moly vytáhnout... Pak jsme ji průběžně hladili, hráli si s ní... a asi se uklidnila a pak šla jíst, čůrat i kakat.. Hurá! Jen Mourek, když ji viděl poblíž, dostal doslova záchvat - syčel a vrčel tak, že se roztřásl a nešel uklidnit...A vypadal, že umře on (je mu téměř 12 let, tak jsme se báli, aby to s ním „nešlehlo“).
Ale další dny už byly lepší a lepší a pod dvou týdnech zůstali kočičáci na víkend sami doma a přežili to ve zdraví, takže bylo vyhráno!
Už si na sebe zvykli, i když se prozatím spolu ještě neolizují a nespí na sobě.. Ale i to snad přijde.. Každopádně se tolerují, očichávají se bez toho, aby na sebe vrčeli, občas se i prohánějí, žerou z jedné misky, na záchod chodí do jedné bedýnky.
Na ukázku posíláme pár fotek.
Vážená paní Tomalová, mějte se moc dobře, určitě se zase ozveme.
Alena+kluci+Mourek+Moulinka

Další zprávy po příjezdu Cipíska:

15.1.2018
Dobrý večer,
tak adaptace úspěšně pokračuje, akční radius Cipíska se postupně zvětšuje, i když se zatím pohybuje převážně po jedné místnosti, kde jsme jej donesli v bedýnce. Když jej přeneseme do jiné místnosti, tak pláče a chce hned utéct zpět tam, kde "to zná". Ale to je asi v pohodě, nemyslím si, že by mělo na něj cenu nějak tlačit. Když jsme s ním v "jeho" místnosti, tak kolem nás běhá, dožaduje se mazlení, hraje si, postupně se stále více otevírá.
Moly si Cipíska demonstrativně nevšímá, když není zbytí a nelze jej ignorovat tak na něj vrčí, ale neútočí. Snažíme si Moly předcházet, aby věděla, že jsme stále její. Cipísek na Moly reaguje zájmem, spíše na ni kouká (dneska) a pozoruje, je vykulený a moc se vůči ní neprojevuje. Včera před ní ještě utíkal. Tak to bude asi klíčové, aby to dali. Myslím, že hlavně Moly bude asi chvíli trucovat ..., ale ani u ní to není tak, že by se s námi vůbec nebavila, nevrněla, značkovala apod.
Chtěli jsme Vám poslat i nějakou fotku, ale jak je Cipísek zatím stále v pohybu, tak se nám žádná nerozmazaná nepovedla, tak snad příště :-).
Tolik asi za nás a Cipíska. Zase se ozveme.
Zdravím do Hodonína
Milan

24.1.2018
Dobrý den,
zdravím Vás opět po nějaké době a posílám zprávy, abyste věděla, jak se daří vašemu dřívějšímu svěřenci :-).
Cipísek je zlatíčko a miláček, stal se součástí naší rodiny, myslím, že bychom ho už nedali ani za nic. Podle mně si zvykl u nás i na nás, mazlí se, vrní, místy za námi chodí jako pejsek, je typická "vítací" kočka, takže když nějakou dobu nejsme doma a přijdeme, tak spolehlivě čeká za dveřmi a pak se mu "musíme" věnovat. Asi jsme rádi, že jste nám rozmluvila menší kotě, protože i Cipísek je živý až až, pokud nespí, tak je pořád v pohybu, stále ještě hodně zkoumá a objevuje, ale vlastně už si přisvojil celý dům, na drzo vleze kamkoliv, takže občas na nás mňouká z trámů, a občas se prochází mezi sklínkami na lince.
Celkově je ale fakt hrozně hodný, mazel a hračička. Myslím, že se u nás už fakt zabydlel. Možná mu trochu chybí nějaký hravý kočičí kamarád nebo kamarádka, což teda souvisí s tím, co stále dořešeno není, tzn. vztah mezi naší "starou" Moly a Cipískem. On je zvědavý, když je poblíž, tak ji okukuje, je vidět, že by se šel sbližovat, občas Molynu prožene, ale neútočí, u něj je to spíše o zvědavosti a radosti z pohybu. Molyna vůči němu taky není útočná, ale celkově se snaží Cipíska ignorovat, pokud se přiblíží, tak na něj syčí, hodně se izoluje, drží se mimo něj, protože je pak v patře, tak se vlastně drží i dost mimo nás, když za ní cíleně přijdeme (bez "malého"), tak je i vůči nám odtažitá, nechce se moc mazlit, dává nám najevo, že se zlobí. Uvolní se jen v noci, když ví, že Cipísek spí v jiném pokoji (ona má zatím privilegium, že spí s námi, ale vzhledem k tomu, že se přes noc snaží dohnat to, co nedostala, resp. spíše pro co si nepřišla nebo co si nevzala, přes den, tak je to s ní někdy těžké vydržet...:-) ).
Trochu se postoj Moly (snad) vyvíjí - snese ho blíže sebe, nevrčí tolik, i když poslední dny jsou změny fakt jen malinké. Spoléháme na to, že čas to spraví. Co myslíte Vy ? Máte nějaké tipy, jak jim (hlavně Molynce) ve sbližování pomoct ?
Ještě jednou za Cipíska děkujeme, jsme fakt rádi, že je s námi. Doufáme, že to Moly časem taky ocení.
Mějte se hezky, zdravíme do Hodonína, za všechny Milan

Naše odpověď:
Snad ho Moly vezme na milost, no je to přece jen mlaďoch... A snad Vám nezačne stávkovat, že zatím nesmí do ložnice. Ale ten vztah mezi nimi je myslím zatím stále v normě - dobré normě a může se vylepšovat. Zkuste třeba kozlíkové kapky nebo nějakou šantu, případně feromonový obojek. No a každopádně platí stále nabídka třetí kočky - pro Cipíska.
Děkuju za něj, že jste si ho vzali a ještě ho máte rádi!
Lucka

Další zprávy po příjezdu Pumpičky:

4.5.2018
Dobrý den,
posíláme pozdrav z Brna a pár fotek našich kočičáků.
Pumpík si už zvykl na nový domov a my na něj. Je hodně přítulný a rád jí (jí všechno – už nesmíme nechat připravenou svačinu na stole, protože ji pak najdeme úplně někde jinde a nebo nenajdeme…J). První dny se trochu schovával a byl malinko nesvůj. Kousal a škrábal - nejen nás, ale hlavně Cipíska. Ale teď už si s Cipískem docela hrají. Honí se a okusují, takže to je někdy docela šrumec. K Moly má od počátku respekt. Nic si, kromě očichání, nedovolí.
Moly tuto změnu přijala poměrně dobře. Nejprve asi nevěřila svým očím a myslela si, že se Cipísek rozdvojil. Pak pochopila, že ne, že to jsou 2 různí kocouři a naštvala se. Ne na Pumpu, ale na Cipíska. Takže na něj zase, i když mnohem méně než na začátku, syčí. Na Pumpíka taky, ale asi méně. Ale už se neschovává a netrucuje.
Cipísek je zlatíčko. Je takový elegán – našlapuje zlehka, potichu, téměř neslyšně. Taky se tak nosí – jako „umělec“, bohém... Ale, bohužel, kamarádí se s každým, tak máme trochu strach, že nám ho někdo vezme. Teď totiž objevil kouzlo venkovního světa, takže je v rauši a nechce se mu domů. Ani hrátky s vosou ho neodradily. Chvilku, když ho bodla, si olizoval pacičku a pak by si s ní hrál znovu..
Mějte se moc hezky, moc zdravíme, Cipísek, Pumpička, Moly a jejich lidi

Další fotky zde.