Ninu našel spolu s její sestřičkou Merilkou pod svým autem pán, který parkoval u Kauflandu. Koťata byla v krabici daná pod kolem auta tak, aby je auto přejelo. Majitel auta měl na život koťat naštěstí jiný názor než jejich majitel - nepřejel je a zavolal nám. Nina byla 14.3.2009 umístěna do Prahy ke kocourkovi Honzovi.

Její nová majitelka nám napsala:

14.3.2009:
Dobrý večer,
Hlásím, že předávka proběhla na výbornou - díky za skvělou organizaci.
Ninu jsem domů dovezla asi v 18:30 a dostala svůj pokojíček - máme v přízemí takovou malou pracovnu. V 18:40 už nebyla v přepravce, ale v takovém šuplíkovém zasouvacím koši, kde skladuji látky na šití . Nijak se ven nehrnula, ale pokud jsem jí začala já sama hladit, tak se nechala, vrhala se na znak a předla jak za nároďák. Tak jsem jí zkusmo vytáhla z pelechu ven a umístila jí na svůj klín. To se jí evidentně líbilo. Z klína podnikla několik hvězdicových fakultativních zájezdů - na zapnutý notebook (to se kočkám nějak líbí, jak to vrní a hřeje), do skříňky se společenskými hrami a na závěr se pokusila vlézt do přistavených přezkáčů.
Zatím nic nejedla, nepila... a myslím, že nevyužila ani přistaveného sociálního zařízení. Ale mám z toho celkem dobrý pocit, nedůvěru má spíš k prostředí než ke mně. Děti jsem k ní zatím nepustila a manžela se trochu bála. A je to neuvěřitelně malá a roztomilá žížalka, v porovnání s tím zrzavým čtyřkilovým kocourem, co zabere pomalu půl gauče. Fotky zatím žádné nemám, bude na ně čas... už těch stresů měla dneska dost, nechci přidávat ještě blýskání...

16.3.2009:
Dobrý den,
dneska se hlásím i s obrazovým zpravodajstvím.
Nina je stále ještě většinu času ve "svém" prostoru pracovny a do včerejšího pozdního večera nebylo moc o čem psát. Byla v pelíšku, moc nejedla, nepila.... ve 23:09 jsem uslyšela mocné chroupání a žbluňkání a posilněna se Nina vydala na průzkum. Odvážila se dokonce i do prvního patra. Kocourek Honza jí dělal něco mezi průvodcem a nohsledem. Občas na ní vystartoval s úmyslem si trošku zařádit, ale nepochodil. Naštěstí zasyčení vždycky pochopil a nechal toho. Chodil za ní a pečlivě očichával místa, která navštívila . Když jsem zjistila, že asi nebude z jeho strany nějaký zásadní problém, nechala jsem mu přístup do pracovny otevřený. A myslím, že Nina s jeho příchodem vždycky tak nějak ožije a má tendenci ho následovat. Nedělá jim sebemenší problém vidět se navzájem ujídat z misek, oba chodí bez problémů na tentýž záchod, i když máme doma dva. Jsem ráda, že s nově příchozí nemá Honza problém, protože velikostní rozdíl mezi nimi je opravdu VELKÝ. Honza obr a Niněnka nítěnka , co se vecpe do neuvěřitelných škvír. Už jsme jí na těch 10m2 dvakrát nemohli najít ).
To je zatím od nás vše, nově utvořená vypečená dvojka zrovna demoluje botník, tak jdu obsah vrátit na místo.

26.3.2009:
Tak poslušně hlásím, že z našich koček už je dvojka, jako by se znaly odjakživa. Zrušila jsem druhé místo na krmení, už není potřeba. Jediným oříškem jsou stále pro Ninu naše děti, ale upřímně řečeno se jí moc nedivím.
Jinak je z ní hravá a mazlivá kočičí holka.

14.4.2009:
Dobrý den,
dneska je to přesně měsíc, co jsme si domů dovezli Ninu.
Udělala za ten čas velký pokrok. S dětmi už dokáže být v jedné místnosti, věřím, že se to nakonec poddá. Už definitivně opustila skrýše a zákoutí - možná jí to i Honza poradil, že lepší je to rozhodně NA posteli než POD postelí.

18.5.2009:
Dobrý den,
hlásím se se zprávami od nás. Největší novinkou je, že Nina chodí ven. Opravdu je velmi bojácná, takže se omezuje na nejbližší okolí domu. Jsem opravdu MOC ráda. S Honzou jsou dvojka, na kterou je radost pohledět a občas už vezme na milost i děti. Posílám pár fotek. Doufám, že je s námi Nina tak spokojená jako my jsme spokojení s ní.
PS: Jednou se mi naskytlo úžasné, dost dlouhé divadlo, když Honza pečoval o Niny hygienu.  Až na té poslední fotce je vidět, že by si s tou umytou hračkou rád pohrál.  http://gingercat.rajce.idnes.cz/Kocici_hygiena

22.10.2009: Nina - první půlrok
Dobrý den,
už dlouho jsem nedávala zprávu, jak se Nině daří, tak to zkusím trochu napravit.
Trvalo jí opravdu velmi dlouho, než se skamarádila i s největšími divočáky v domácnosti – dětmi, ale už se i to podařilo. I jim už leze na klín pro pomazlení, sem tam se poštěstí i nějaké návštěvě, že před ní Nina neuteče a naopak se dožaduje drbání.
Je obrovský mazel, skvělý strávník a za ten půl rok úplně přepeřila z kotěcí na dospěláckou srst. Nemá sice ani 3 kila, ale už je z ní prostě slečna.…. a jak se ukázalo, i ona má velké srdce pro nováčky. Koncem června jsme domů dovezli z dosti spartanských podmínek dvě březnová koťátka. Nině trvalo chvíli, než si na ně zvykla, ale to zvykání bylo spíše o tom, že jim ze začátku vůbec nevěnovala pozornost a ignorovala je. Poddalo se to celkem rychle. Jednu z našich nových „holčiček“ Maggie nám bohužel vzala jedna nenechavá mrcha - FIP. Už je to ale dost dlouho na to, abych s úlevou konstatovala, že ostatní jsou v dobré kondici. Lisa se stala Nininou velkou parťačkou. Obě mají podobný vztah k jídlu i k chození ven. Zahrada je ten maximální adrenalin, dál se nepouštějí. Bohudík. A obě mají jednu velkou lásku – Honzu. Je to pro ně kápo, i když myslím, že on o to ani moc nestojí a rozhodně si toho vůbec neváží.
Přikládám pár fotek naší osrstěné smečky, Niny zvláště.

17.10.2010:
Dobrý den,
Dlouho jsem se neozývala, ale u nás (naštěstí nic moc nového. Nina se ukázala jako ukázková kočka domácí a skoro nechodí ven. Do domácnosti nám před půl rokem přibyl pes, s kočkami žijí naprosto mimoúrovňově, i když on by se asi kamarádit chtěl. Ony ne. Posílám pár fotek, Nině to stále stejně sluší a je to neskutečný mazel.
Zdravíme do Hodonína.

Fotografie z Ninina nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.