Šejlu, Lejlu a Dejlu někdo (pravděpodobně jejich majitel) vyhodil na zahradu rodinného domku v Chýni u Prahy. Přestože lidé, kteří je tam 14 dní krmili, na koťata za celou tu dobu ani nesáhli, protože kočky nemají rádi, ani je nevzali do domu, je Šejla naprosto mazlivá a bezproblémová kočička, která se v domácím prostředí ihned adaptovala. Kočičí záchůdek začala používat bez problémů, je čistotná, hravá a moc hodná. Ráda se též přijde pomazlit, je to miloučká vrnivá kočička, která spustí motůrek už jen když se k ní přiblížíte. 3.10.2008 byla umístěna do Kozince, Praha-západ, k 1ročnímu kocourkovi Bonifácovi.

Její noví majitelé nám napsali:

4.10.2008:
Malá je úžasná. Všechno si hned musela očuchat a Boník ji pronásledoval na každým kroku a provokoval. Celou noc potom spala u nás v posteli a vrněla. Vzorně používá píseček i škrabadlo.

7.10.2008:
Víkend s novým členem domácnosti u nás probíhal tak, že po příjezdu domů jsme malé ukázali všechno potřebné a vypustili jsme Boníčka z obýváku, aby se seznámili. On se naježil, Šejla dvakrát zasyčela a bylo po všem, potom se už celý večer věnovala průzkumu bytu. Boník za ni všude běhal a koukal, co ze jsme mu to přivezli za dáreček. V noci se mi uvelebila na polštáři a spokojeně vrněla až do rána.
V sobotu se už chovala jako by tu byla odjakživa. Nejvíc se jí u nás libily samozřejmě kytky a vyhrabávání hlíny z květináče.
Máme z ní velkou radost, jenom Boníček se tváří poněkud rozpačitě a pořádně neví, jak se k ní má chovat. Chvíli ji provokuje, skáče a pošťuchuje a hned nato se změní v plašana, utíká pryč a z dálky pozoruje, co malá dělá.
V příloze posílám pár fotek z nového domova.

Naše odpověď:
Moc děkujeme za krásnou zprávu a fotky. Šejla už zdobí titulní stránku našich webek. Seznamování tedy proběhlo na výbornou, z Vašeho popisu je znát, že Boník má opravdu zlatou povahu a myslím, že už je teď rád, že má kámošku. A co Vy? Jak vnímáte dvě kočky v bytě? Říká se, že dvě kočky jsou ve srovnání s jednou kočkou jedenapůlnásobná starost, ale minimálně dvakrát větší radost, tak doufám, že je tomu tak i u Vás.

7.10.2008:
Boníček je opravdu vyjímečný kocour a druhou kočičkou jsem chtěla udělat především radost jemu než sobě. Všichni kočkaři říkají, ze i když se člověk snaží sebevíc, tak kočce nemůže vynahradit kočičí hry. Zároveň jsem nechtěla, aby byl Boník přes den doma úplně sám. Šejla je moc milá kočička, která si až překvapivě rychle zvykla a pochopila, jak to u nás chodí. Osobně si myslím, že se k sobě povahově hodí a budou si rozumět, ale všechno ukáže až čas.
Musím dát za pravdu všem, co mají dvě a více kočiček, že domácnost s druhou číčou až nezvykle ožije. Zvlášť u lidí, kteří ještě nemají děti. A jak říkají ti, co děti mají, je to skvělá příprava a kočkaři potom patří mezi ty nejlepší rodiče.

Šejla je živé a velmi hravé kotě. Neustále někde skáče a něco prozkoumává a nejradši leze na míst, která jsou nad její síly. Včera ráno měla čisticí den. Oba si kě mně přilehli a ona si usmyslela, že neodpovídám jejím představám o čistotě a umyla mi celé čelé i nos. Chtěla potom umýt i Boníčka, ale ten se lekl a byl pořádně zmatený z toho, co dělá, a ucuknul. Je vážně miloučká.

8.10.2008:
Tak mám skvělou zprávu. Ti dva kočičáci si už začínají hrát spolu, zatím trošku nemotorně, ale každá snaha se cení. Šejla je ještě malinká, takže při každé honičce skončí na zádech a pošťuchuje Boníčka packama. Pokud si nehraje s kocourkem, tak využije každé příležitosti, aby mohla "napadnout" naši dracenu, a včera ji držela ze všech sil drápkama, když jsem ji sundávala dolů.
Boníček se vzpamatoval z šoku z pokusu o vzájemnou očistu a včera Šejlu taky párkrát olízl. Já jsem tentokrát skončila s umytou tváří.
V noci si malá usmyslela, ze moje vlasy jsou skvělá hračka, a nakonec se zamotala tak, že jsem se do vyprošťování musela zapojit já. A taky jsem se musela rozloučit se svým polštářem, Šejla ho zabrala a odmítá vrátit.

22.10.2008:
Dobrý den,
tak jsem o víkendu nafotila další fotky a je pořád těžší a těžší je vyfotit jinak než ve spánku. Ve foťáku mi zůstávají jenom čmouhy. Lítají po bytě jak stádo koní.

27.4.2009:
Dobry den Petro,
tak posilam slibene fotky. Sejlinka je vazne moc mila, hodna a mazliva kocicka. Jsme moc radi, ze ji mame.

28.6.2010:
Dobry den Petro,
dlouho jsme nedali vedet jak se Sejle dari a napadlo me, ze by Vas nejaka ta zprava a fotka potesila.
Sejla uz je velka ctyrkilova cica, ale pritom je krasne stihla a zachovala si svuj koteci cumacek. Je moc hodna a cistota a krome klasickych kocicich prohresku na mych kytkach s ni zadne problemy nejsou. Je hodne citliva a pristup k ni musi byt trosku jiny nez k Bonikovi. Naproti tomu se neboji si prosadit co ona chce a vynucovacich prostedku na to ma vic nez dost.
Je to mala zarlivka a cokoliv ma Bonik ona musi mit taky a to hlavne kdyz se jedna o mazleni. Bonik jako hodny starsi bracha ji ve vsem ustoupi a moc dobre vi, ze mu nic neutece. Na Bonickovi je Sejla hodne zavisla a kdyz s nim se s nim vracim z vychazky, tak nas pokazde vita hlasitym mnoukanim. Sama ven ale nechce, zkouseli jsme ji vzit parkrat na ksirky a venku se boji a chce zpatky domu. Je to klasicka kocka bytova.
Ma nekolik zpusobu mnoukani, dozadovaci mnau, stezovaci mnau, vitaci mnaou, doplnovaci skrehotani (pouze jako strucne zhodnoceni situace), dozadovaci skrehotani a take protahle mnaaaaau ja se chci mazlit (kdyz nezabere dozadovaci skrehotani). To me privadi k pripomince, ze se naucila mnoukat.
Nejradsi se mazli u me na pravem rameni, kam se i sama polozi, kdyz ji rameno nabidnu. Potom nasleduji doplnovaci skreky, kdyz hodnoti situaci pri pohledu shora a sdeluje spokojenost.
Jinak jeji nejoblibenejsi hracka je kousek dratku, miluje vuni sava a jablek(dokaze se v nich valet a otirat se o ne cely vecer) a nesnasi samotu a vuni bananu. Nejcasteji spi a zadech a kdyz ji omylem nekam zavrem, tak nam Bonicek hlasite prijde oznamit co se stalo a kde jsme ji zavreli. Ma ho pekne vycvicenyho.
To je od nas ve strucnosti vse a prikladame taky par fotek
S pozdravem
Anna, Sejla a Bonik

Fotografie z Šejlina nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.