Ťapka (nyní Hatšepsovet)
Ťapku jsme společně s Karolínkou vzaly od lidí, kteří je nabízeli formou inzerátu v Kauflandu. Protože jsme nechtěly riskovat, že je jejich noví majitelé nevykastrují, vzaly jsme je raději k nám, že se je pokusíme umístit my. Jejich maminku jsme nechaly vykastrovat a vykastrovanou ji vrátily zpět. 24.6.2007 byla umístěna do Brna ke 2leté britské kočce. Její nová majitelka nám napsala:
24.6.2007:
Ťapinka zatím velice pomalu prohlíží nový domov. Teď se usadila na židli v kuchyni a spí. Zatím ani jíst ani pít nechce. Večer Vám pošlu nějaké fotky. Snad to bude OK.
25.6.2007:
První noc v novém domově proběhla za občasného mňoukání. S manželem jsem se střídala v kontrole, kde koťe je. Já jsem ji vždycky načapala, jak si hoví na sedačce v obýváku a klidně spí, ale jen jsem dolehla, začala trochu plakat. Naštěstí vždycky jen malou chvilku a hned zase usnula. Pro jistotu jsem naši britku nechala spát v poschodí u syna, pro ni to nebyl trest, ale odměna. Vždycky tam velice ráda tu a tam přespala a brala to jako dobrodružství. Když odpoledne uviděla Ťapinku, když jsem ji přivezla, tak byla dost naštvaná a uražená. Nechtěla jsem ani jednu stresovat, tak jsem je na první noc rozdělila. Malá Ťapinka už zjistila, že máme na dveřích kočičí dvířka a velice šikovně je začala používat a chodí si po celém domě, teda skoro po celém domě. Jedny dvířka pro ni zůstaly zavřené, tam kde máme psa. On je sice poslušný a kočky zná, no ale přece jen ona by se mohla moc polekat. Ráno nás mile překvapila, že přiběhla na zavolání, sice si ponechala malinký odstup, ale zvědavost byla silnější a přišla. Pěkně posnídala, ale ouvej svoje potřeby neudělala na kočičí záchůdek, který jsem ji připravila vedle místečka s jídlem, aby ho nehledala. Klidně to všechno udělala na kožešinu v obýváku. Tak snad napoprvé byla vykulená a příště se to povede tam, kam má.
To je zatím všechno, jistě budeme mít za pár dnů více zážitků.
6.9.2007:
Dobrý den,
omlouvám se, dlouho jsem se neozvala, ale znáte to dovolené, prázdniny a tak.
Zrovna jsem se dívala na Vaše stránky a viděla jsem, že i sestřička Karolínka konečně našla domov. Bylo mi to moc líto, že jsem je rozdělila.
Naše kočenka "Ťapka" dostala asi týden poté, co k nám přišla, jiné jméno. Říkáme jí Hatšepsovet (faraónka), protože umí překrásně pózovat. Zkráceně jí také říkáme Hátša. Je naprosto skvělá, šikovná a nesmírně mazlivá. Vítá nás úplně stejně věrně jako náš pes, kterého se mimochodem už dávno nebojí a naopak pes má hrůzu, když ji chytne hravá nálada. Hrát si umí Hágša naprosto skvěle. Naše britka Šarlotka se s ní ještě pořád úplně nesmířila, ale je to pořád lepší a lepší. Nedávno jsem omylem zavřela Hátšu v dílně a pak jsem ji hledala, tak to se Šarlota připojila a dokonce mňoukala. Ona je Hátša takové sluníčko veselé a neustále dává najevo, jak nás lidi miluje, a každou chvilku za námi přijde pro pohlazení. Jsme oba z manželem nadšeni, lepší povahu bych těžko hledala. Naprosto nám vyhovuje a dělá nám jenom radost.
Během tohoto měsíce zajdeme na veterinu ohledně té její kastrace, dám vědět. Snad se mi podaří poslat fotky, máme jich snad už tisíc, jen je ale nacpat do počítače, nějak pořád čas nestačí.
Posílám hodně pozdravů z Brna a přeji všem Vašim novým svěřencům co nejdříve nový domov.