Roztomilého mourečka Vilíka přinesla spolu s jeho sourozenci ve věku 6 týdnů jejich majitelka na veterinu s tím, že je chce nechat uspat. Paní doktorka zavolala nás a my jsme koťátka vzaly k sobě. 10.2.2008 byl umístěn do Šlapanic k pejskovi. Jeho nová majitelka nám napsala:

12.2.2008:
Vilík je spokojený, papá, se psem je v pohodě. Právě se válí u mě a přede. Koncem týdne pošlu fotky, je to mazlík. Jen první noc plakal.

18.2.2008:
Dobrý den,
slíbila jsem paní Tomalové info, jak se Vilík má, a pár fotek. Vilíka jsme z praktických důvodů přejmenovali na Mikeše (nic originálního to není, ale přítel si to aspoň pamatuje). Hned po příjezdu jsme mu věnovali jednu z koupelen, kam od té doby 100%ně chodí na záchodek, má tu pár hraček a moc rád tam kácí kytky. Taky se naučil pít ze psí misky, ta jeho se mu asi nelíbila... už ví, že krmení se nosí na 5. schod, aby mu to čuba neužírala (po schodech už nevyjde, tak je v bezpečí). Jinak jí občas dá pusinku a moc dobře spolu vycházejí, je to legrace, když ji třeba přeskakuje.
Další zábavou kluků je autodráha. Přítel jezdí a Mikeš to s nadšením sleduje a když mu dojdou nervy, autíčka začne honit (fotka je v příloze, ale byl pořád v pohybu).
V noci se Mikeš courá po bytě, ale včera se zakopal mezi nás do postele a asi tam byl celou noc - bohužel se rozhodl okusovat mi nehty??? a to mě malinko budí, protože mě občas kousne Moc rád honí světýlko z ukazovátka a zahradničí mi v kytkách , ale i to jsem mu odpustila. 
Je s ním legrace a myslím, že už si na nás zvykl.

17.3.2008:
Dobrý den,
máme za sebou dalších pár týdnů, tak Vám chci napsat jak se náš Mikš má.
Mikš se stal králem všehosvěta
Mikš chodí pít do vany
Mikš je u všeho, co se doma děje
Mikš je nejdelší kocour na světě, hlavně když se snaží vidět, co připravuji na kuchyňské lince (stojí a snaží se dokouknout nahoru - na linku neskáče, uf
Mikš je ráno nejhladovější kocourek - prostě umíííírááám hlááádyyyyy páááničkoooo
Mikš hrozně rád pracuje na počítači a čte noviny
Mikš "zabil" ruličku toaletního papíru - ale do mrtě
Mikš umí olizovat zadní stranu lžičky, když tu přední olizuje pes a naopak
Mikš hraje fotbal se psíma granulema (jsou větší, líp se kopou) - máme je uplně všude
Mikš byl na kšírách na chodbě, ale ven jsme nedošli, moc se bál.
Vypadá to, že už je úplně aklimatizován a spokojen - přibral asi 1/2 kila, takže začínáme hlídat, aby z něj nebyla kočičí přebaštěná koule.
To je zatím v rychlosti vše, fotky posílám v příloze.

26.2.2009:
Dlouho jsem se neozvala, ale ráda bych Vám poslala pár fotek od našeho Mikšího (myslím, že je mu u nás dobře – váha se zastavila na 5,2 kg, ale není to žádný tlusťoch – jen je to pořádná šelma). Je to ten nejzlatější kocourek, kterého jsem kdy potkala, a milujeme se navzájem.
Ještě jednou děkuji.

Fotografie z Mikešova nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.