Kočka, kastrovaná, nar. cca 2016
Umístění:
depozitum Hodonín II.

7.2.2018 - Koncem minulého roku jsme si všimli v areálu bývalého masokombinátu, kde krmíme plaché kastrované kočky, nového strávníka - želvovinové kočičky s delší srstí. Zjistili jsme, že není plachá a tak jsme ji dnes vzali do depozita a budeme jí hledat nový domov. Dostala jméno Aisha. 12.3.2018 - Aisha je zdravá, očkovaná a může do nového domova. 29.6.208 - Aisha odjela do nového domova, do Tišnova, do domku za šesti kočičími kamarády.

Další fotky zde.

Aisha byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byla Táňa Jankovičová a čičindy Kája a Terka. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

1.7.2018
Dobrý den,
zasílám fotky a shrnutí prvních 3 dnů u nás. :-)
V autě se po nastartování trochu počůrala, pak si ale lehla a celou cestu pospávala. Mluvila jsem na ni a byla opravdu klidná a hodná. Doma (v pokoji) si zalezla do krytého záchodu a tam bylo její útočiště. Ostatní kočky jsme dovnitř nepouštěli. Po chvilkách jsme k ní chodili a mluvili na ni a začala vykukovat a být zvědavá. Pokaždé jsme ji začali lehce hladit a to už pak vždycky vylezla a narážela hlavičkou a chtěla se mazlit. Vždycky se ale vracela zpět do záchodu. Když jsme na pár minut zkoušeli postupně pustit některou z koček, byla zvědavá a nakukovala, někteří trochu vrčeli, někteří se se zájmem chodili dívat, kdo to v tom záchodu je. :-D Pak jsme je všechny dali zase jinam. V noci byla taky zalezlá. Na záchod zatím nešla a ani nejedla.
Druhý den už byl mnohem lepší. Vylezla už na postel, kde se umývala i spala. Už i papala, měla Felixe, granule a večer dokonce baštila i kuřecí prsa - a to jedla asi s největší chutí, což jsme rádi, protože maso dáváme často. Zase jsme zkoušeli po jednom kočky a nejvíc si sedla s tou naší jedinou kočičkou - Daisy. Mysleli jsme, že bude žárlit, protože je rozmazlená, ale nakonec si sedly. Aisha pořád naráží hlavičkou, už se neschovává v záchodě, vrní a mazlí se neustále. Dvě kočky dokonce spali v onom pokoji taky, Aisha je se zájmem pozorovala při usínání. Dokonce už i objevila cestu nahoru na skříň, kde mají kočky pelechy a úkryty, a vlezla si do domečku, kde spala tu další noc. Byla už i na záchodě.
Třetí den už je úplně v pohodě. Dokonce už si dovolí lézt mývalovi do jídla. :-D Necháváme ji ještě v pokoji, necháváme u ní Daisy, aby nebyla úplně sama, když tam zrovna nejsme. Na maso je jak kdyby týden nejedla :-D, snědla nejvíce kuřecího ze všech. Pořád se strašně moc mazlí a vrní. Dnes taky přišla do pokoje další osoba - babička. Aisha nejevila žádné známky strachu, narážela do ní hlavičkou a vůbec se nebála. Máme z ní opravdu velikou radost.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Michaela

16.7.2018
Aishu jsme dovezli vlastně v pátek 29. 6. hodně pozdě večer. O prvních třech dnech jsem již psala ..., Aishenka od začátku mazlila a narážela hlavičkou, žádný stres a strach. Sem tam na ni zavrčel jeden z našich dvou mývalů, a tak jsme ji zkusili "neutralizovat" poprášením suchým šamponem. Zabralo to a s mývalem byli uvrnění kamarádi. Občas nějaké to očuchávání, každopádně Aishenka je tak zlatá holčička, že jen kouká s jazýčkem venku a absolutně nesyčí, nemňouká, je neuvěřitelně vděčná a skromná. Z onoho pokoje neměla vůbec potřebu vylézat a když se kočičáci rozprostřeli a ona zůstala v prostoru (místnosti) sama, strašně si to užívala, pořád polehávala a vrněla (tak je to dodnes). Jedna ruka je od začátku s tou naší Daisy (která je ovšem rozmazlená opravdu až moc, tak se říkáme, jestli pochytí Aisha nějaké "móresy". :-D Zatím tedy vůbec).
Celkově je to až neuvěřitelné, jak rychle se adaptovala, v podstatě během 24 hodin. A to s námi první noc dokonce spala v jiné místnosti (v ložnici, aby nebyla sama v kočičím pokoji). Vlastně tedy nebyla ani ten týden celý v tom jednom pokoji, protože byla tak přítulná, že jsme ji nechtěli nechávat zavřenou a ukázali jsme jí pomalu první část výběhu (později další části domu atd.). Mám pocit, jako by to byl opravdu osud, vlastně jsem si jistá, protože ten můj nápad s další kočkou přišel jak z čistého nebe, vyloženě intuitivní a Aisha mě dostala už z fotky. Krásný čertík, přitom povaha andělská. Brouček náš. Syrové maso papá pěkně, žádné problémy po něm nemá, je opravdu celkově bezproblémová a nenáročná. Je neuvěřitelná. Ale Felix ten u ní zatím vede, ty lepší kapsy a paštiky jak které, dáváme ochutnávat, ale kočičí mlíčko by mohla po litrech, to je její. Granulky taky bez problému. Toho Felixe moc dávat nechceme, přece jen to není moc zdravé, ale tak hlavně, když je spokojená.
Další den už jsme pokročili o hodně a ukázali první část výběhu. Byla nadšená, zvědavá a moc se jí tam líbilo. Jsou to ty fotky, kde je i ten krémový mýval Hugo. (Aisha trochu splývá, tak jsem ji označila šipkou). Večer už dokonce vylezla průlezem na další část - střešní. Tam se válela na teplé střeše a byla úplně šťastná. Jen technická vsuvka pro pochopení - druhá střecha, na které je most - tam je zase díra (průlez) dolů do garáže, kde mají malé voliéry jen tak na spaní a další průlez. Kočičími dvířky pak projdou do toho kočičího pokoje, kde byla Aisha. No a tím pak všude do domu.
Aisha už je s mývalem Hugem velká kamarádka, i když je Hugísek 3x tak veliký. Je neskutečně milý a uvrněný, pouze klame tělem. Nezasyčí už ani tehdy, když si Aishenka půjčí jeho oblíbenou bílou plyšovou myšku, a to je co říct. Podle polohy je jasně vidět, že je už absolutně jako doma ... Nemá problém se mazlit ani s taťkem, takže už nebude problém asi s nikým (protože koho jiného by se měla bát, než hory chlapa, že jo.
Je to ta nejhodnější kočka, kterou jsem kdy poznala a to myslím opravdu vážně. Děkujeme za ni a doufáme, že přijedete na exkurzi! Přikládám ještě další fotky jen tak pro představu, jak tu naše kočky bydlí. Rozmazlenci. Růžový stan přijde asi na tu střechu ve výběhu, Aisha ještě neví, co ji čeká, princezna. A lidem jsme možná pro smích, ale to není náš problém, my je milujeme (kočeny) a vy nám určitě rozumíte. 
Michaela

3.11.2018
Dobrý den,
po delší době se zase ozývám a spolu s Aishenkou zdravíme.
Přirostli jsme si všichni rychle k srdci. Aishenka se zpočátku bála rychlých pohybů a celá byla taková křehká.  Pohlazení sice vyžadovala sama, ale jenom na hlavičce, aby viděla na ruku. Dnes už drbeme po celých zádech i na kořenu ocasu a sama si na nás často lehá a chce se mazlit nebo odpočívá. :-) Je moc klidná, za svítání si vyleze do výběhu, nejčastěji do střešní části, kde se vyhřívá, pak se napapá a celý den leží a pospává. Nejspíš i trochu přibrala, :-D ale to budeme hlídat. Celkově je čím dál více kontaktní a cizích se taky v podstatě nebojí. Dokonce už si poradí i s koťaty, když jsou příliš aktivní nebo jí lezou do misky. :-D (Máme totiž dva nové přírůstky, kteří právě oba přišli až po Aishe - jedno kotě se přitoulalo k rodičům na dovolené na Slovensku a k tomu jsme si teď pořídili ještě jenoho "mývala".)  Pořád je to ale taková křehká princezna, jak my říkáme. Nechápeme, jak mohla žít někde venku "divoký život".
Jsme za ni velmi vděční a moc si vážíme, že jste ji zachránili. V příloze zasílám fotky. Jak říkám, nejraději leží nebo spí. :-D Musím ji vyfotit i nějaké to ráno, když se bude slunit, a zaslat foto.
Zase se ozveme! S pozdravem a přáním hezkého dne
Michaela

Další fotky zde.