Kočka, kastrovaná, nar. 8/2015
Umístění:
depozitum Mikulčice

Casia v období vánočních svátků prosila o jídlo u obchodu potravin v Moravské Nové Vsi u frekventované silnice. Vůbec se nebála lidí a za každým chodila. Manžel naší kolegyně ji tam našel a jak ji pohladil, hned se začala mazlit. Byla velmi vyhublá a zablešená. U nás se hned pustila do jídla a dva týdny jen odpočívala, spinkala a jedla. Za pár dní na stejném místě běhalo další vyhládlé černobílé kotě - Buddy, který je také u nás. 15.4.2016 byla Casia umístěna do Drnovic, do domku, ke třem kočkám a dvěma pejskům. 1.6.2016 - Casiu jsme vzali zpátky k nám, ani po měsíci a půl si nezvykla a byla v novém domově nespokojená.
18.2.2018 - Casia čeká na domov už 2,5 roku! Chcete dát Caise domov? Volejte na 605 208 813. 26.3.2018 - Casia byla umístěna do Bzence, do domku, ke třem kocourkům.

Další fotky zde.

Casia byla do 15.4.2016 adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byli Míša, Alda, Stelinka, Mikulášek a Micinka z Valtic. Moc děkujeme!

Casia byla od 10/2017 opět adoptován na dálku - její adoptivní rodinou byl Alijev Vjačeslav a kocour Kuza. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

17.4.2016
Dobrý den,
Casinka je zlatíčko, vlastně spíš živé stříbro:-) Včera večer si položila hlavičku na mou ruku a šli jsme spát, úplně mě to dojalo. Před tím snědla pár kousíčků vařeného kuřecího.  A pak se s námi dívala z postele na fotbal, tenis ji dnes nezaujal. V noci ožila - poskakovala po nás v posteli, pak z okna na okno, prošmejdila celý pokoj, bylo to, jako bychom měli doma spíš lasičku :-D Mezitím mě okusovala, pak zas odběhla lumpačit. Takže ráno se nechala zakrýt v posteli peřinou až po bradu a spokojeně spinkala. Na pesany už dnes nevrčela, dokonce si lehla na křeslo vedle Belly. Jenže odpol. ji Bella prohnala po kuchyni, takže je zase dočasně po kamarádství. Snědla hrstičku vařeného hovězího a večer kuřecího, granulky zatím nechce.
Vážili jsme jí, má 2,85kg, budeme se snažit jí trochu vykrmit, ale naše Maida je podobná kostřička a to baští s chutí, tak uvidíme :-) Večer a přes noc je Casinka jen s námi, ostatní zvířátka jsou na noc doma v patře. Zítra bude poprvé sama doma, v poledne jí zajedu zkontrolovat. Vidím to ale tak, že zas bude v noci řádit a přes den bude v klidu spinkat :-).
Dobrou noc, jak budu  moct, něco vyfotím!
Ivana P.

26.5.2016
Dobrý den,
zdravím Vás a omlouvám se za delší pauzu.
Myslím, že Kasu - jak Casince říkáme (ale taky Kasinko, Kasi, Kasiopeo, když zlobí tak Kasandro:-)) se má dobře, ale úplně šťastná asi není.
Je to velký miláček, ale bohužel jen můj. Jakmile přijde domů můj muž, tak ještě než vejde tak podle Kasu poznám, že už jde - zbystří a úprkem se schová za křeslo. A nevyleze, jen když odejde, nebo až v noci - až si je jistá, že spí. A to jí opravdu můj muž nic neudělal, je to tak od začátku.
Nic se příliš nezměnilo ani na jejím chování k ostatním našim zvířátkům, už sice vyleze, když jsou doma, ale jakmile se k ní přiblíží, syčí a vrčí. Někdy jde ona k nim a jako by je vypuzuje právě syčením a vrčením. Ze začátku jí to určitě hodně vyčerpávalo, protože se nechávala přes den zakrýt a spala a spala.  Takže v noci pak řádila, lítala, skákala po posteli, po oknech, všude kam se dostala. To už se trochu uklidnilo, ale min. jednou za noc se vzbudí a užívá si svého klidu a prostoru a hledá s čím by si mohla hrát.
Pořídila jsem ji koulodráhu a to jí baví, pořád by nejradši něco objevovala a hrála si. Když můj muž není doma, tak se mnou musí i do koupelny, na záchod i do chodby, protože když jí zavřu dveře tak hned mňauká co jsem si to dovolila ji nevzít s sebou. Je takový můj pejsek a jinak jí říkáme stínová kočka, protože když přijde můj muž nebo se staví návštěva tak se schová rychle jak lasička a není po ní ani stín. V sobotu jsme měli rodinnou oslavu, tak se potvrdilo, že jiné lidi než mě prostě nebere.
Taky mám velký strach pustit jí ven. Tím jak naše kočky a psi chodí po dvorku, tak to je pro ni území nepřátel a nedovedu si představit jak by se vracela z venku, kdyby je měla potkávat na dvorku. I když všechny ostatní zavřu tak mám strach, že se lekne nějakého zvuku a ztratí se. Bohužel není v našich možnostech udělat jí zasíťovaný výběh, to u nás nejde. V sobotu jsem ji s velkými obavami vzala na první vycházku na dvorek, tak opatrně všechno prozkoumávala, sebemenší zvuk ji plašil, kdyby se něčeho lekla jsem přesvědčená, že uteče a nejsem si u ní ani trochu jistá, že by našla cestu zpět. Zatím se mi daří ji vždy udržet na dvoře a odnést zpátky do domu, ale je čím dál tím zvědavější a míň ochotná se nechat odnést domů. Začala mňaukat u dveří a dožaduje se jít ven. Ale zase - jen když jsem tam já.
To všechno mě vede k tomu, že byť je to můj miláček, spolu se můžeme pusinkovat, v noci přijde a lehne si ke mně k nohám nebo k hlavě a otírá se a vrní jak o život, přesto jsem došla k tomu, že by byla nejšťastnější v domově bez zvířátek, jako oddaný a milující jedináček s možností chodit ven, kde by nemusela být ve střehu před ostatními zvířátky, před kterými z nějakého důvodu, pocitťuje nutnost se bránit.
Jediné co ze zvířátek snese jsou naše morčata - za těmi si vlezla i do klece. Hrozně ráda si hraje s trávou, kterou pro ně máme natrhanou a roznáší ji po celém bytě - hlavně v noci. Hledá si zábavu, protože koulodráha je na noc schovaná - to bychom se nevyspali, ale s ostatními si prostě hrát nebude a ostatní naše zvířátka jsou z toho otrávená můj muž taky, protože si k ní stále snaží najít cestu, ale Kasu nechce. Už je u nás 10 týdnů a posun žádný. Když se na to podívám z pohledu našich zvířátek a mého muže, tak těm by se taky ulevilo.
Nerada bych jí vracela, to ne, ale byla bych ráda, kdybyste jí pomohli prostřednictvím Vašich stránek najít takový milující domov - už teď brečím, ach jo, ale pro ni by to bylo určitě lepší. Může být u nás v takovém "depozitu", než by se někdo vhodný našel. Samozřejmě bych za ní nic nechtěla, nechali jsem ji naočkovat - má svůj očkovací průkaz a dostala by i výbavičku - krytý záchod na který chodí naprosto bez problémů (akorát úplně na začátku udělala jednou hovínko za křeslem), koulodráhu, škrabadlo - to jsme dostali od kamarádky po jejich kocourkovi a užívá ho jen Kasu, i přepravku máme navíc. Nejradši bych, kdyby se povedlo to co mé známé - vzala si nalezenou kočičku k jejím dvou britkám, nechala ji vykastrovat, naočkovat, ale britky ji nepřijaly - ale mělo to na ně aspoň pozitivní účinek - přestože se spolu dřív nemuseli, teď jsou kamarádky. Známá dala inzerát, že daruje vykastrovanou kočičku i s výbavou a ta má teď novou rodinu jako jedináček u starších lidí a ta známá tam jezdí na návštěvy.
Budu ráda za Váš názor a pokud se mnou souhlasíte, tak když mi pomůžete s hledáním milujícího domova pro Casinku.
Zdraví Ivana
Odpověď:
V tomto případě Casiu vezmeme raději zpět, nedá se nic dělat, občas se to stává.

Zprávy z nového domova č.2:

28.3.2018
Dobrý večer,
posíláme zprávu. Pomalu se seznamujeme, už jsme i papali. V noci prozkoumáváme nové bydlení, hlavně když nás nikdo nevidí ...