Kočka, kastrovaná, nar. 3/2013
Umístění:
depozitum Hodonín II.

Květuška je nádherná, temně černá kočička orientálního vzhledu. Jak se k nám dostala si přečtěte níže. Je to taková malá treperenda. Když chce, mazlí se jak o život, div vám čumáčkem zuby nevyrazí, když chce, tak ji nemáte šanci chytit a hraje s vámi na honěnou.  V novém domově bude z počátku potřebovat vaši trpělivost a bylo by dobré, aby měla kočičího kamaráda.
8.5.2017 -  Květuška je v útulku 4 (!) roky  a nový domov bychom jí moc přáli. 4.10.2017 Květuška našla domov v Dolních Kounicích, v bytě, kde na ni čeká kocourek.

Květuška byla po celou dobu pobytu u nás adoptovaná na dálku - její adoptivní rodinou byli Jana, Roman a kočička Apolenka . Děkujeme!

Děkujeme paní Janě Bartuškové, která nám přispěla částkou 1000,-Kč na léčbu Květušky, dále paní Janě Trňákové, Radce Kopřivové, Daniele Vitouškové a Kočce v Nouzi. Děkujeme!

Fotky Květušky najdete zde.  Její album na FB zde.

Kočka, kastrovaná, nar. 5/2017
Umístění:
depozitum Hodonín II.

14.8.2017 - Dnes ráno byla v lese u ZOO v Hodoníně nalezena krabice s vyděšeným kotětem. Je to kočička a od své adoptivní rodiny dostala jméno Julie.
7.9.2017 - Jůlie byla velmi vyděšená a proto vrčela a pouštěla hrůzu, ale během 3 týdnů se proměnila v úžasně mazlivou Jůlinku. Je zdravá a může do nového domova. 28.7.2018 - Jůlie dnes odjela do Dolních Kounic za Květuškou a kocourem Jonášem.

Další fotky zde.

Jůlie byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byli manželé Pospíšilovi a kočičky Sárinka, Olivka, Datlička  a kocouři Bertík, Charlík, Denísek a Matýsek. Děkujeme!

Příběh Květušky:

8.5.2013
Asi v 18hodin, zavolala servírka z místní hospody u Šviháka, že se už třetí den po hospodě pohybuje kočka, která se nedá chytit a že teď jim vlezla do vzduchotechniky, jestli můžeme pomoci. Tak jsme tedy vyjeli. Malá černá kočička s velmi zahnisanýma očima na nás vykukovala pod lavicí, kde vedla vzduchotechnika. Jak jsme ji chtěli vytáhnout, tak strachy zalezla až dozadu. Ucpali jsme jeden průduch, aby se nemohla dostat dál a podařilo se nám ji smetákem přitáhnout k sobě. To co jsme uviděli, bylo šíleně nemocné, vychrtlé – doslova kost a kůže - a vyčerpané kotě, které muselo dlouho živořit na ulici. Co nás ale dostalo, bylo její předení, když ji Lucka držela v ruce. Je to přítulná kočka, která nemá víc jak 5 měsíců a už na světě zažila tolik utrpení. Srst má úplně vyrudlou od slunka, tak je jasné, že venku byla už dlouho.
Květuška vypila půl misky vody a snědla misku masa, nechala si vypláchnout a ošetřit oči a pořád u toho předla, dnes se mazlila a mazlila a mazlila...
14.5.2013 
Květuška za týden přibrala z 1 kg na 1,5 kg. Léky krásně zabírají. Oči má čisté, jen třetí víčko trochu zatahlé. Je bez rýmy a už ani nekašle. Začala se umývat.
25.5.2013
Květuška se konečně dostala z karantény. Zatím co já měla obavy, že bude vyděšená z velkého prostoru a z koček kolem, že ji budu muset utěšovat, ona se během chvilky rozkoukala, začala si hrát, kočky vítala s nadšením, hned použila záchodek, jedla, lítala sem a tam. Bylo vidět, jak je šťastná. Jen mě se začala bát!!! :-D Utíká přede mnou. Určitě si v novém domově zvykne jakmile zjistí, že ji nic nehrozí. 

V polovině září jsme dostali email:
Dobrý večer,
už 15 let u nás žije 16 letý kocour Jonáš - je velice vitální. Nedávno ztratil kamarádku, 15 letou kočičku Lumpajdu, která s ním vyrůstala od kotěte (chronické selhávání ledvin).
Jonda je bez kamarádky čím dál fixovanější na nás - potřeboval by společnost i během dne, kdy jsme v práci (v domácnosti žijeme dva dospělí bez dětí - to je už samostatné). Kotě, myslím, by bylo na staříka náročné. Líbila se mi na Vašich stránkách pětiletá Květuška. Myslíte, že by byla vhodná do bytu k postaršímu kocourkovi?  Žijeme v bytě ve druhém patře s prostorným balkonem. Měla bych o Květušku zájem - prosím, napište mi o ni víc, nebo jak mám dál postupovat.
S přáním pěkných dní Iva

A tak Květuška 4. října po více jak 4 letech v útulku odjela do svého nového domova. nebude to pro ni lehké, ale držíme jí palce!

Zprávy z nového domova:

5.10.2017
Dobrý den,
my jsme se v pohodě vyspali i s kocourem - ten dělá že nic.
Květuška ani nemňoukla a chuděrka nevystrčila zpoza sedačky ani fousek. Samozřejmě se ani nešla napít, ani udělat potřebu (jestli nějakou vůbec měla) do budky. Jednou jsem večer zahlédla kocoura, jak se s naježeným ocasem opatrně plíží k jejímu domečku, ale pak se otočil a odkráčel. Ráno jsme odcházeli z domu a Květuška byla stále zaparkovaná za sedačkou. Běhen večera i ráno jsme se šli na ni kouknout a promluvit na ni, aby si zvykala. Jak je tam tak potichu, tak mám podezření, že v tichosti kuje nějaké pikle - to jak jste říkali, že bude mňoukat a jaká je to všetečka. Zatím bych to zrekapitulovala tak, že se nic od té doby, co jste ji vypustila v obýváku a ona se schovala za sedačku, nic nedělo. Tak uvidíme. Večer dám zase vědět, jestli nějak pokročila se seznamováním se s prostředím, popř. s kocourem, když na to měli prostor a čas.
Pěkný den Iva

5.10.2017, večer
Po návratu z práce jsem zažila chvíli, kdy mě začalo mrazit. Květuška za sedačkou nebyla a nebyla po zběžném prohledání bytu nikde.
... Tak jsem si vzala baterku a prohledávala jsem znovu i ty nejnemožnější škvíry. A našla - pod vanou, kde jsem ji prvně neviděla, protože je tam tma a ona je černá. Byla schovaná za sifonem a koukal jí jen kousek hřbetu. Abych jí odčinila to nepohodlí a stres, tak jsem otevřela tu nejvoňavější konzervičku a dala jsem ji porci pod vanu. Uvidíme jestli odolá. Jinak si myslím, že je to pozitivní krůček dopředu, že opustila svoje původní útočiště a vydala se na průzkum. Na záchodě nebyla a z její misky s granulkami ujedl nejspíš kocour.
Budu dál podávat zprávy. Mějte se pěkně, Iva

6.10.2017
Pěkné ráno,
tak další krůček dopředu - ráno jsem vytáhla misku zpod vany a byla vylízaná (tentokrát nepodezírám kocoura, zas takový frajer není, aby si za ní vlezl pod vanu a vylízal jí misku - chodí do koupelny jen očumovat a očichávat, protože cítí, že tam Květuška je).
Jen Květuška sedí pořád za sifonem. Dala jsem jí tam další plnou misku, snad ji to trochu přesvědčí, že jí nechce nikdo nic zlého udělat. A taky jí po tom jídle začne asi tlačit bříško, tak uvidíme, jestli navštíví některou toaletu. Blbé je, že je dnes přítel celý den doma, tak to se asi Květuška nebude moc osmělovat.

7.10.2017
Dobrý den Lucie,
včera jsem dělala hovězí, tak dostala svou porcičku i Květuška. Dala jsem jí to pod vanu a běhen asi tří hodin, kdy jsme byli mimo byt, tak to zblajzla. Jenže dneska ráno jsem chtěla prát a nechtěla jsem, aby Květušce u ucha vrčela pračka a drnčela nad ní odteklá voda, tak říkám, holka nedí se nic dělat, tady nemůžeš zůstat. Musela jsem ji trochu vyšťárat smetáčkem, protože jsem na ni nedosáhla. Jak vyběhla, tak jsme konečně viděli, jak je krásná. Teď se zabydlela v předsíni pod takovým otevřeným botníkem, ale aspoň na ni vidíme a můžeme s ní prohodit občas pár slov. A je to opravdu veverka a šikovná. Když si v té předsíni hledala úkryt, vyskočila přes stolek věšákové stěny až na polici, kde jsou čepice a nic neshodila. Pod tou vanou jsem měla strach, že se jí tam zalíbí a zůstane tam na věky.
Pěkný víkend Iva

9.10.2017
Dobrý den Lucko,
máme teď doma zvláštní režim. Důsledně zavíráme záchod, koupelnu, komoru a dětský pokoj. Tam všude, jsou úkryty, kde by byla Květuška nekontrolovatelná. Takže nevrátila se, protože nemohla. Trochu to komplikuje ten náš syčák kocour Jonáš. Včera ráno v 5 hod. se Květuška vydala na obchůzku z obýváku směrem ke kuchyni. Ten jak to zjistil, tak ho to zvedlo z postele a šel na ni zasyčet. Nebyla jsem doma - to už jsem byla na cestě do práce - volal mi to přítel a vypadá to, že si na ni troufne (kocour), jen když nejsem doma. Přede mnou to ještě neudělal. Domluvila jsem mu, syčákovi.
Jinak další krůček - chodí na svůj záchůdek, zatím jen čurat.
S tím jídlem je to složitější. V sobotu tu trošku kapsičky, co jsem jí dala, nesnědla. Chtěla jsem ji zase nalákat na syrové maso, tak jsem jí včera večer dala drůbeží játra - kocour je miluje - ani se jich nedotkla (Lumpajda je taky nemusela). Tak půjdu koupit hovězí.
Ale je to krásná kočička. Snad jí ta adaptace nebude dlouho trvat, protože mi je  líto, jak je vystrašená a nemá proč.
Mějte se pěkně a hodně zdaru při práci s kočičkami.
Iva
Kočky SOS:
Dobrý den Ivo,
že Jonáš syčí je v pořádku. Musíte ho spíš rozmazlovat a ujišťovat, že i když je tam Květuška, že on je stále Váš nejmilovanější. :)  Květuška, až se orazí, si to s ním vyřídí. :D
Ona má ráda i vepřové syrové, vždycky byla první na lince, div jsem jí fousky nepokrájela. Pořád tam tancovala. No všetečka všetečná.
Mně je jí taky líto, ale myslím, že tohle vše za to stojí. Ona bude vděčná za paničku, kterou bude mít téměř jen pro sebe. Už se těším, že mi napíšete, jak za Vámi s nadšením běží, div Vám zuby nevyrazí. Na to bacha. :D
Tak hezké odpoledne, Jonáškovi pohlazení a Květušce asi zatím jen pozdrav 
Lucka

16.10.2017
Dobrý den Lucko,
nepsala jsem, protože se neudála žádná zásadní změna.
Květuška je partyzánka, pořád se skrývá. Je ale vidět, že když nejsme doma, tak vylízá, jenže jak to vypadá, jí prohání syčák Jonáš - úkryt za ledničkou jsme si mysleli, že jsme zatarasili dobře, ale přesto měla důvod tu překážku překonat a vlézt tam znovu. V noci nebo spíš nad ránem ožívá a opouští úkryt v boudičce - dnes jsem ji přistihla v ložnici na okně asi na 10 cm2 na parapetu, kde jsou jinak kvítka, jak se natahuje a snaží se asi 3 mm škvírou protáhnout ven (máme otevřenou mikroventilaci). Taky slyšíváme toho našeho syčáka, který si asi chrání svoji paničku. Jinak už rozvázala, ale spíš jak jste říkaly, že bude ze začátku naříkat steskem - tak to si myslím, že je teď ono. Zas na druhé straně se tím pádem asi dostala z toho největšího stresu a už nemá strach o sobě dát hlasitě vědět.
Jinak pěkně jí, chodí na kadibudku na malou i velkou. Což si myslím, že je taky pokrok.
Asi potřebuje daleko víc času na to, aby si zvykla, že je jinde.
Pěkný den Iva

17.10.2017
Dobrý den Lucko,
včera jsme si nejspíš potvrdili teorii o tom, že ji kocour prohání a ona se před ním chce schovat. Odpoledne, jak přijdu domů, hned ji jdu zkontrolovat, jestli je v boudičce a je vyjezená miska. Kvěťule v boudičce nebyla a nebyla nikde v nám známých, jí dostupných úkrytech. Už to vypadalo, že se vypařila klíčovou dírkou. Málem jsem měla z toho infarkt, až pak si říkám, co máme kde za skříň nebo skříňku s dírou vzadu, no a je to kuchyňská skříňka pod dřezem, která má otvor na odpad zabudovaný do zdi. Když jsem skříňku otevřela, seděla tam na rohlících - byly celé slisované, tak tam musela být dlouho, chuděra. Ta díra je opravdu malá (už je zadělaná a zmenšená tak, že se tam opravdu neprotáhne), muselo jí dát práci se tam protáhnout a tak si myslím, že to není nic jiného, co ji nutí si hledat stále nové úkryty, než syčák kocour.
Jonáškovi teda jsem zase musela domluvit. Snad ho to časem přestane bavit a Kvěťule se časem nechá od nás přemluvit a bude nám víc věřit.
Mějte se pěkně, Iva

19.10.2017
Dneska už nebyla za ledničkou, teda v nějaké své speciální skrýši, ale seděla pěkně v domečku. Akorát na mě trochu syčí, když jí tam dám jídlo, ona truhlík vyběhne za sedačku a já se jí snažím pohladit.  Měla jste pravdu, je to jedinečná kočička, ale času dost.
Mějte se pěkně a co nejvíc štěstí a pohody v  tom, co děláte i v osobním životě, přeje Iva   a ozvu se co nejdřív, určitě s výbornou zprávou.
PS: Teď jsem strčila ruku do domečku, že tu šišku pohladím, a světe div se, neutekla. Sice trochu sykla, ale NEUTEKLA :-) a mohla jsem si na ni sáhnout.
Iva

21.10.2017 (17.den)
Dobrý večer Lucko,
dnes jsme s Kvěťuli hráli hru (sobota, tudíž měla jsem čas se jí věnovat). Zvedla jsem deku z boudičky, koukla na ni, ona sykla a utekla za sedačku.  Za sedačkou na mě koukala těma jejíma jantarovýma očima a já jsem jí promlouvala do duše, když jsem ji chtěla pohladit, sykla a odběhla dál do hlubin za sedačkou.  Je večer a stalo se mi, že při asi 20 opakovaném pokusu Kvěťule sykla, ale NEODBĚHLA  za sedačku a dokonce se nechala pohladit po hřbetě. 
Musím předznamenat, že už si ani nevyhledává jiné úkryty, než v domečku.
Mějte se pěkně a zdravím Iva 
Později:
Dobrý den Lucko,
Květuška se nechá v boudičce hladit a vrní u toho až se bouda otřásá :-) Jen ven vyleze ještě za tmy nebo když nejsme doma. 

31.10.2017 (27.den)
Dobrý večer Lucko,
hlášení z Dolních Kounic od Květušky.
Trochu přešlapujeme na místě.
Jeden krok dopředu a druhý den zase zpět.  2x se mi ji na vteřinu podařilo vzít do náruče. Pak se jaksi stáhla - nevím asi proto, že jsem jí chtěla vytřít oko a nelíbilo se jí to - to všechno skoro po hmatu v boudičce. Nějak ke mě ztratila důvěru nebo co, takže to poslední dny vypadalo tak, že jsem za ní vlezla do boudičky, sotva na sebe nechala sáhnout a hned utekla za sedačku. 
Včera jsem koupila sprey z šantou kočičí, postříkala jsem ji boudičku zvenčí i uvnitř. Do rána byla deka z boudičky stažená a zmuchlaná, jak si s ní hrála. Ráno jsem si pak trochu ještě nastříkala na ruce a šla za ní do boudičky. Mazlila se zase o sto šest, dokonce z boudičky vylezla, válela se po pokoji, nechala se chvíli hladit na bříšku a pak si znovu začala hrát na schovku - zalezla za sedačku, pak ještě jednou zopakovala mazlení a najednou, jak když utne a byl konec. Kvěťule zalezla za sedačku a odmítala se se mnou dál bavit.Teď večer si na sebe nenechala ani sáhnout a hned zalezla za sedačku.
Tak nevím, kdy holka konečně pochopí a začne se osmělovat. Mám pocit, že se za sedačkou už zabydlela.
Mějte se pěkně a posílám pozdrav od Květušky. Iva 

10.11.2017 (37.den)
Dobrý den Lucko,
tak nakonec na tom antibiotiku jsem skončila já. Má to ale jedno velké plus. Mám aspoň čas na Květušku. Teď tu kolem běhá a všechno zkoumá - nesmím ale udělat rychlý pohyb. To hned běží někam do úkrytu, ale jinak je na ní vidět, že je zvědavá a vstřícná. Hlavně vůči kocourovi, jak se někde objeví, tak s pomňoukáváním běží za ním, chtěla by se moc kamarádit, ale on, ten starý morous, ji stále ještě ignoruje nebo v horším případě na ni zasyčí. (Ale před chvílí jsem je oba svorně krmila šunkou - to přiběhl taky.) Jinak Kvěťule je pěkně upovídaná. Nad ránem zkoumá byt a pomňukuje u toho, běhá za kocourem, pomňukuje u toho. Přijdu k její budce, promluvím a odpověď je pomňukování. Není to mňoukání, ale takové jemné mrmňu.
Tak konečně co píšu, Květuška dala pokoj a zalezla si do pelíšku v domečku - asi abych mohla v klidu dopsat. Mezitím mi třikrát pošlapala klávesnici, několikrát se mi snažila vyrazit zuby a zlomit nos, několikrát oběhla místnost, párkrát se šla podívat na kocoura, jestli se něco nezměnilo ve vztahu k ní a několikrát vylezla k kuchyni na okno, aby zjistila, jaké je počasí (nebo co).
A taky se mi i podařilo udělat pár fotek. Včera ještě utajená Květuška(za záclonou). Dnes už pózuje.
Lucko, mějte se pěkně, z DK zdraví Iva a Květuška.

28.12.2017
Dobrý den Lucko,
s Květuškou posíláme opožděné vánoční pozdravy do Hodonína. Doufám, že jste vánoční svátky prožili v pohodě a klidu.
U nás si právě kočky užívají dopolední siestu - viz fotky. Květuška se myslím už zabydlela do normálu:

• Spí s námi v posteli, jen k ránu nesmím dát najevo, že už jsem vzhůru, pokud hodlám ještě rychle usnout, jinak jak to Kvěťule zjistí, tak začne ranní berany-ducací rituál s mokrým čumáčkem. Ondyno jsem měla noční, tak vzala na milost a obšťastnila ducáním i mého muže.
• Jak jste říkali, tak došlo už i na otvírání dveří. Vchodové máme na klíč zamčené a ty ještě naštěstí nezkoušela. Jinak jí zapovězené ukrývací komůrky (koupelna, komora i pokojík) si už otevřela. Naštěstí nemá tendenci se už někde navěky zabarikádovat. Jednou se stalo, že jsem uklízela a měla jsem otevřené všechny ty jí zapovězené místnosti. Jakmile zahrčel vysavač, zmizela v jedné z nich, ale rozumná holka se asi po čtvrt hodině klidu najednou zjevila v kuchyni.
• Domeček vedle sedačky jsem jí na Štědrý den zrušila - mají z něj kočičí pohovku v kuchyni u radiátoru. Myslím, že si na ty dvě skutečnosti velice rychle zvykla - viz fotky.
• Jo a první co nasvědčovalo její adaptaci bylo to, že sama přestala používat svůj vlastní záchod vedle domečku a začala chodit  na kocourův v předsíni. Tak máme jen jeden. A to už je opravdu hodně dlouho, co se to stalo.
• Jen Jonáš není ještě smířený. Akceptuje s ní společné lože v posteli i na kočičí pohovce, ale jinak dělá pořád uraženého. Květuška je velice živá a vstřícná kočička a i když už na ni Jonda naštěstí nesyčí, tak stále, řekla bych vyčítavě uraženě, odchází, když ona se začne snažit s ním komunikovat. I když sem tam ji vezme na milost a olíže jí i hlavičku.
• Misku s vodou mají už jednu a stejně tak i misku s granulemi. Jen misky s mokrým žrádlem mají dvě. Asi dvakrát se stalo, že jedli společně z těch dvou misek v předsíni, jenže Jondovi se to asi moc nelíbilo a nejspíš jí udělal kázání a jaksi teď oba odmítají spolu stolovat.  Květušce tak zatím dávám hlavní jídla do  obýváku, aby si to v klidu vychutnala. Uvidíme časem...

Jak jsem už taky psala, tak Květuška je strašně upovídaná. Pořád se s námi všemi včetně kocoura domlouvá pomňoukáváním.  Kdyby jí tak člověk rozuměl. Vlastně ráno přesně vím co říká, když chystám jídlo - dělej, dělej, tobě to dneska ale trvá, já jsem polomrtvá hlady a ty se tady s tím loudáš :-)
Tak Vám Lucko přeji v novém roce hodně zdraví, štěstí a úspěchy v osobním i profesním životě a taky co nejmíň opuštěných kočiček a děkuji všem v SOS Hodonín, že se tak moc o ně staráte.
Iva a Květuška

24.6.2018
Dobrý den,
zdravím od Květušky z Dolních Kounic.
Je to moc milá kočička, trošku občas praštěná - ve volném prostoru bytu se nám stále snaží vyhnout, ale to nesmím něco začít dělat u kuchyňské linky. To jdou všechny zábrany stranou a přiběhne si vymňoukat, jestli by nebylo něco k jídlu.. A v posteli, tam ji můžu dlachnit, jak chci. Je moc přátelská, ale Jonda zůstal starým pardálem a kromě občasného olízání Květuščiny hlavičky s ním nic moc Květuška zábavu nemá. Přitom na ni vidím, že by se tak ráda s ním přátelila. Dívala jsem se na Vaše stránky a máte v přednabídce bílou kočičku Jitušku. Myslíte, že by byla vhodná ke Květušce?
Děkuji za odpověď. Iva
Kočky SOS:
Kočička Jituška je moc mladá, sotva odrostlé kotě, asi 8 měsíců. Navíc se u nás trochu vyhýbá velkým dospělým kočkám a dává přednost koťatům, ale určitě nějakého kamaráda vybereme.

Zprávy z nového domova po příjezdu Jůlie:

28.7.2018
Dobrý večer Lucko
během převozu byla Julinka úplně klidná a ty svoje vykulená kukadla trochu zmenšila. Dnes se nic závratného nedělo - viz foto. Julinku jsem ještě v přenosce postavila doprostřed kuchyně a oba kočičáci zvědaví si ji přišli očuchat. Pak jsem se ji snažila vypustit do jejího obývacího koutu - otevřela jsem přenosku, ale Jullii se ven nechtělo, tak jsem ji musela z přenosky vysypat. Chvilku se zdržovala v boudičce - Květuška zvědavá k ní párkrát nakoukla, ale skončilo to tak, jak vidíte na fotkách. Julča stále za sedačkou a ti dva se chovají jakoby nic. Uvidíme, co bude v noci a zítra ráno.
Mějte se moc pěkně a dám zase vědět. Iva

1.8.2018
Dobrý den,
s Julinkou je to obdobné jak s Květuškou. Už vystřídala její druhý úkryt a momentálně sedí pod vanou za sifonem - nechali jsme přes noc neprozřetelně otevřené dveře do koupelny.  Ti dva jsou z toho taky trochu nesví, protože to je i jejich úkryt v případě vysávání. Tak doufám, že ji to brzy přestane bavit, abych ji nemusela šťárat. Dopoledne půjdeme na zahradu, tak bude v bytě klid, snad se osmělí. Mějte se pěkně Iva

3.8.2018
Dobrý den,
Julinka je stále zabydlená v domečku. Z pod vany dobrovolně odešla zpět do domečku, ale raději tu koupelnu zavíráme. Jinak včera konečně ukončila hladovku a vylízala svou porci z misky, kterou má v domečku, ale dál se nijak výrazně neprojevuje. Nechá se hladit, dokonce jsem ji vytáhla z domečku, že ji pochovám, ale vysápala se z náruče a šup zpět do domečku. Není to žádná divoška jak Květuška - tu když jsem kdysi lovila z nějakého jejího úkrytu, tak mě pěkně poškrábala.  I když na druhé straně jsem minulé dvě noci slyšela syčení - Jonda tvrdě spal, tak to se museli potkat holky a podezírám Julinku, že pouštěla hrůzu na zvědavou Květušku.
Z DK zdraví Iva, Květuška a Julinka.

19.9.2018
Dobrý večer,
tak Julinka se už trochu víc osmělila, spíš víc než trochu (ale dlouho to bylo takové nijaké a plaché) Tak, jak je všechny tři pozoruju, tak Jonda strpí jak Kvěťu, tak Julku.  Zato Kvěťa Julku moc nemusí - takže jak jsem dole psala, že Julka syčela na Kvěťu (asi), tak to bylo spíš naopak. Ale ony si zvyknou, nijak se k sobě nechovají agresivně, jen sem tam Kvěťa asi nemá dobrou náladu, tak zabručí. Julinka je strašně milá, ráda se mazlí, ale musí přijít sama když chce - jinak se nenechá moc chytit. Je to vrcholová kočka - viz foto a taky velká fotbalistka. Její nejoblíbenější hračkou jsou pěnové míčky, které prohání po bytě líp a rychleji, než Maradona kopačák po hřišti (taky jsme ji na míčky lákali z jejího ukrytu a to zabíralo). Ale občas nadělá randál jak naráží v té rychlosti do různého, co jí stojí v cestě. A její nejoblíbenější doba na tyto hrátky je tak ráno ve čtyři hodiny, v pátek i ve svátek. Ale jinak by se kamarádila a mazlila, ale pořád je ostražitá - mrskavka ocásková.

Docela rychle se zapsala do postelového klubu (foto), ale zatím je vidět, že jsou to tři individuality. Uvidíme jestli je zima stmelí na společném kočičím kanapi u radiátoru. Rána jsou taková, že z jedné strany do mě láskyplně drcá Kvěťa a z druhé strany mně láskyplně ožírá ruku Julča. A Jonda moudře a trpělivě čeká, až na něj přijde řada (ale pak si tu pozornost pěkně vymňouká).

Fotky Květušky najdete zde.