Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lenička 02, Amina 02 a Luciánek

21. 12. 2019

lenicka250.jpgKočka, kastrovaná, nar. 4/2014

Lenička je mladá, asi roční kočička, která se v zimě objevila poblíž kulturního domu na sídlišti Jihovýchod v Hodoníně a zdržovala se v místě, kde je bouda s krmením pro plaché kočky. Nahlásila nám to paní, která tu kočky krmí, bylo to v lednu, začal padat sníh a bylo nám kočky líto, tak jsme ji vzaly k nám. Je to hodná a přítulná kočička, jen větší počet koček moc nemusí, ale s jednou kočkou by si určitě zvykla. 1.5.2015 byla Lenička umístěna do Petrůvky u Luhačovic, do domku ke kočce.

Další fotky zde.

Lenička byla adoptována na dálku - její adoptivní rodina nechce být jmenována. Děkujeme!
 

amina.jpgKočka, kastrovaná, nar. 6/2018
Umístění:
depozitum Hodonín II.

29.9.2018 - V Hodoníně, v Bažantnici bylo nalezeno opuštěné kotě. Je to kočička a dostala jméno Amina. 12.1.2019 - Amina může do nového domova, kde potřebuje kočičího kamaráda. Je to úžasně mazlivé stvoření, ráda se chová, s kočkami vychází skvěle. 21.12.2019 - Amina odjela spolu s Luciánkem do Petrůvky za naší Leničkou, které odešla do kočičího nebe kamarádka.

Další fotky zde.

Amina byla adoptována na dálku - podporovali ji Olina a Milan s kočkami Milčou, Florou a kocourem Maxem. Děkujeme!

lucianek.jpgKocour, kastrovaný, nar. 5/2018
Umístění:
depozitum Hodonín II.

22.10.2018 - Dnes ráno volala paní, že přijela do práce a u firmy na parkovišti našla tohoto kocourka! Firma je u výjezdu z Hodonína, kde se tam vzal, těžko říct, možná přijel v motoru auta. Dostal jméno Luciánek a je umístěn do karantény. 12.1.2019 - Luciánek se těší do nového domova, kde bude potřebovat kočičího kamaráda. Je to úžasně miloučký a mazlivý kocourek, který často hlasitě přede. 21.12.2019 - Luciánek odjel společně s Aminou do Petrůvky za naší Leničkou, které odešla kamarádka.

Luciánek byl adoptován na dálku - podporovala ho rodina Androssenko a kocourek Oggi. Děkujeme!

 

Zprávy z nového domova:

2.5.2015
Dobrý den, zdravím Vás z Petrůvky. Lenička se schovala za televizi a vylezla až večer. Nechala se trochu hladit, rozkmotřila se s Ťapkou a lítala po celém pokoji. Když jsme šli spát, začala kňourat, schodila orchidej a snažila se dostat přes žaluzie ven a toužebně hleděla na kliky. To trvalo asi do 5 hodin, pak použila zachůdek a schovala se za skříň.
Od rána teď sedí pod stolem, pojedla Felixe, trochu se nechá pohladit (v noci syčela i na mě). Nechá se vyprokovat ke hře, ale od Ťapky si drží odstup. Zdraví Vás všechny F.

4.5.2015
Dobrý den,
zdravím všechny do Hodonína. V noci jsem zatáhla žaluzie, tak je Lenička klidnější, i když potřebuje trochu toho nočního pohybu. Ožívá kolem 2. h. Ještě je trochu plachá, ale když je člověk trpělivý, tak se nechá vylákat a i trochu pomazlit. To se pak nakrucuje na všechny strany. S Ťapkou to asi bude ještě chvíli trvat, než se skamarádí. Lenička včera prošmejdila kuchyň, mrkla se i do ložnice a koupelny. Láká ji to  na chodbu a ven. Asi bude větší než Ťapka, má velké tlapy a na přední má /jak říkáme/ 2 čertova znamení. Ráda si hraje s balonky /lítá jak čert/ a se šantovou kočičkou a přede o dušu. Ťapka taky umí příst, dokonce i chrápat, ale toto je malý medvěd. V sobotu jsme měli návštěvu a vůbec se nebála, nechala se i vyfotit. Zdraví Vás Jitka

14.5.2015
Dobrý den, zdravím všechny do Hodonína.
Myslím, že se Lenička dobře aklimatizovala. Bojí se jenom vysavače. Protože já jsem přes den v práci, má ji na starost tatínek a už jsou jedna ruka, říká jí tak jako ostatním našim kočkám, co jsme kdy měli, Ferdoš. Ale na Leničku zatím slyší. Kdyby věděl, že občas jde mimo záchůdek, tak ho trefí. Snažím se ji krýt, ale nevím jestli na to nepřijde, to pak bude po kamarádčoftě. Dokonce spolu spali v neděli v posteli. Nejdřív musela všechno prošmejdit /ložnici spíš zavíráme/ a potom si lehla na prázdnou půlku na deku. Jinak spí přes týden se mnou, aby ho nerušila. Leží mi na dece a nemůžu se ani hnout. Ale okamžitě jak vstanu, vystřelí a jde špízovat, co budu dělat. S Ťapkou jsou stále na nože, i když Lenička se snaží. Ale zase na druhou stranu, když se podává nějaké masíčko, dokáže se před ni nacpat, aby jí náhodou něco neušlo. Žere ze všech misek, nějaké moje tvoje neexistuje. Včera spolu předly na divanu, Ťapka pěkně potichu a Lenička svým hlasitým brumendem. Nejradši má plyšovou myšku, nosí si ji jako opravdovou a už se těšíme, až je bude chytat. Ale dokáže si zahrát se vším. Ráda poshazuje nachystané ponožky a hraje si s nimi a se vším, co kde najde, jako ořechy, kaštany apod. A nějaké škrabadlo? To jsou lepší židle. Taky má ráda šunku a jako Ťapka obyčejný kuřecí kabanos, kapsičky moc nemusí, stačí vylízat šťávu. V úterý se dostala do zabalené snídaně a vytáhla z ní šunku, teď dávám snídani do ledničky a má utrum. Chtěla by ven, pohled  z okna ji fascinuje, ale musí ještě vydržet. Fotky nemám, foťák nemáme a jak začnu hýbat s mobilem, už je po klidu. Tak třeba někdy příště.
Srdečně Vás zdraví a děkuje za Leničku Jitka a spol.

3.6.2015
Dobrý den!
Posílám pozdrav pro  všechny do Hodonína, zvláště Lucku a paní Tomalovou od Leničky. Zabydlela se u nás perfektně.Tatínek ji hlídá jako oko v hlavě, povedlo se jí chytnout myšku (bohužel u nás v domě), tak jí dovolí snad všechno. Když přijdu, tak mi hlásí, co zase prováděla. Ale není to tak hrozné, jenom se jí třeba nelíbí přehozy na sedačkách, tak je prostě zmuchlá na jednu hromadu. Naštěstí ji už nenapadá chodit po skříních, ale dovnitř by se podívala ráda. Chodí už ven, zkoušela jsem to na vodítku, ale místo chození si lehla a musela jsem ji poponášet. To nepíšu o první zkoušce, to dělala takové kotrmelce, až jsem měla strach, že se udusí. Nejvíc se jí asi líbí u sousedů, je tam prázdný barák a kočičí parta tam má volnost. Ťapka tam bývá taky, hlavně v noci, když je všude zavřeno. Na Leničku stále prská, ta se ovšem chová, jako by byla první ona a Ťapka ustupuje. Ale dělala to i se svým kotětem. Myslím si, že je Lenička u nás spokojená, taky přibrala, sní toho hodně, má ráda coshidové mističky, ale konzervu už moc ne. Naštěstí máme ještě slepice. Těm se zatím vyhýbá, ale už jsem ji dala jednou na noc na půdu a jednou do stodoly, vždycky s Ťapkou, zvládla to v pohodě. Má nového kamaráda, velkého plyšového psa, a ten na ni nevrčí, tak se s ním rve a leží na něm i půl dne. Velice ráda chodí do koupelny, tak má ve vaně mísu s vodou. hraje si se vším, co se jen trochu hýbe, vábnička už peří dávno nemá a myška už má taky na kahánku. Ráda sedává v ložnici na okně, hlavně v noci a pozoruje cvrkot. Říkáme jí Princezna na hrášku (v sobotu jsme se probudili a ležela na všech nastlaných peřinách, známým jsem mms poslala, ale není moc kvalitní.
Tak Vás všechny moc zdravíme (hned bych si vzala ještě aspoň jednoho kočičáka) a zase se někdy ozveme, za Leničku zdraví Jitka.

13.8.2015
Dobrý den,
zdravím všechny do Hodonína z Petrůvky. Lenička se už úplně aklimatizovala, chová se jako domácí pán. Mám pocit, že máme křížence všech těch koček, které u Vás byly. Miluje vodu, když si umývám zuby, tak se musí nejdřív napít z kelímku, protože tam je určitě lepší. Nejradši lehává na dlaždicích a sedává na okně v ložnici, protože tam má nejlepší výhled. Jednou jsem se v noci vzbudila a vidím ji jak se dívá dolů a slyším tenounké pomňoukávání. Myslela jsem si, že přišla Ťapka, ale pod oknem seděl černý kocour a lákal Leničku k nočním hrám. Ťapka ji stále moc nemusí. Už to vypadalo, že Lenička bude jedináček (Ťapka nebyla asi 10 dnů doma, myslíme si, že ji někdo omylem zavřel). Lenička ji miluje, vždycky se raduje, že je doma, ale Ťapka si stále drží odstup.
Každá je trochu jiná, Ťapka je vychovanější, ví, že někde se nesmí, umí skákat zvenku na okno, seskakovat z plotu, myslela jsem, že to malou naučí, ale bude se asi muset učit sama. Je srandovní jak vyleze z jedné strany na branku, několikrát se nahoře otočí a místo, aby seskočila opatrně slézá pozpátku dolů. Vůbec se nebojí (na rozdíl od Ťapky) slepic ani sousedova psa. Moc si nerozumí ale ani se sousedovic kočkou, která jakoby jí z oka vypadla. Občas přemýšlím, která je která (naše má obojek). Tuhle stály proti sobě jako kohouti, sousedova se vztekala a Lenička ji s klidem pozorovala.
Jinak je to velký a vypasený mazel, bohužel má ve zvyku lehat si před naše nohy na záda a chce se hladit, bohužel i tehdy, když třeba neseme varnou konvici plnou vody. Čekáme, kdy si jeden z nás zlomí nohu nebo ji polije.To nemluvím o tom, kolikrát jsem jí přistoupila nohu nebo ocas. Tatínek si na ni zvykl velice rychle, teď je v nemocnici a pořád se ptá, co malá, jak snáší samotu. Ta to zvládá docela dobře, je zavřená doma, má k dispozici 3 místnosti a myslím, že většinu dne prospí. Když přijdu, tak nastane velké mazlení, krmení a potom se jde proběhnout ven. Chodí ven i v noci a když spolu ležíme u TV, tak si mě packou přichytne, aby měla jistotu, že jí neuteču. Je to prostě náš miláček. Fotky asi hned tak brzy nebudou, mám pokažený i MB s foťákem, a to tam mám uloženou zprávu pro Vás si s akt. fotem.
Moc Vás všechny zdravím a děkujeme za Leničku, Jitka

3.5.2016
Dobrý den,
zdravím všechny ochránce koček do Hodonína.
1. května to bude rok, co jste nám dovezli Leničku. Dlouho jsem Vám nepsala, jak se jí daří, ale nebojte se, myslím, že se má u nás dobře. Když jsem četla, co vyváděl v novém domově kocourek Bert, tak jsem si vzpomněla na naše společné začátky. Možná je štěstí, že máme navíc jenom Ťapku, ale úplně si na sebe nezvykly dodnes. Ona taky Lenička je pomalu 2x větší, a když na Vás někdo takový skáče ze zálohy a chce si s Váma hrát, navíc když tady nebyl a najednou je všude, nebylo to pro Ťapku jednoduché. Už se sice občas podaří, že si vedle sebe omylem lehnou, ale není to pravidlem. Myslela jsem si, že Ťapka naučí Leničku různým fíglům a budou spolu hodně venku. Je to naopak, Ťapka velice rychle pochopila, že doma je líp a místo venkovních máme dvě domácí kočky. Prostě doma je doma a ven se chodí jenom mimořádně.  
Z Leničky je pěkný vypasenec, je taky pěkně mlsná, žere jenom granulky, syrové masíčko, z kapsiček hlavně vylíže šťávu, někdy dostanou kolečko šunky. Vůbec nemá ráda jogurty apod. Někdy jí omáznu čumák něčím podobným a to je potom nějakého umývání, jako bych ji namazala něčím hodně smradlavým. Posledně jste mi napsaly, že obojek není pro kočky vhodný, ale mají jenom proti klíšťatům, jednou jsem to zkusila s postrojkem, ale to jsem myslela, že se v něm udusí, co dělala. Na Vánoce dostaly velkou myš a leopardí mávátko, s tím si umí zahrát obě, každá chytá jeden konec. Myš si spíš zabrala Lenička, naopak vůbec nemělo úspěch laserové ukazovátko, to neberou.
Lenička velmi ráda sedí v okně a pozoruje venkovní cvrkot, vždycky jí říkám ať aspoň okomentuje, kdo tam chodí a co lidi nakoupili, ale myslím, že pozoruje hlavně ptáky na keřích. Musím taky uznat, že taky moc věcí nezničila, když nepočítám shozené rádio (naštěstí hraje) a sem tam nějaký květináč. Nedávno jsem přišla domů a ponožky byly všude kolem, byla doma sama, tak se nudila. Má ráda všude otevřeno, hlavně do koupelny (i když má dvě misky s vodou, v koupelně je větší). Letos mám v plánu koupit nějaké škrabadlo, i když budou mít větší přístup ke skříním, už tak jsem onehdy Ťapku na jedné našla. Teď chodíme na zahrádku a Lenička ráda lehává na cestě, bohužel jí vůbec nevadí, že tam taky jezdí auta, včera jsem málem chytla amok, naštěstí to auto přibrzdilo. Je nám tady veselo, nejradši bych si ještě jednu kočičku vzala, ale to by zatím neprošlo. I tak se k nám snaží dostat Pan černý, jak mu říkám, prý je jedněch sousedů ale spíš je to tulák, a tak mu dávám všechny zbytky kapsiček  a když se u nás objeví, tak mu vytahám klíšťata a přidám i granulí. Chtěl by dovnitř, ale holky se ho spíš bojí, a jak přijede tatínek z nemocnice, tak ho zažene. Fotky mám, ale karta si nerozumí s notebokem, musíme ještě přikoupit čtečku. Pokud se mi podaří, tak Vám pošlu aspoň nějakou MMS.

Tak tuhle zprávu jsem měla předepsanou a pak bylo všechno trochu jinak. V neděli začala Lenička zvracet, ne moc , zato 8x za noc. Ráno byl klid, tak jsem si říkala, že nebudu plašit, nicméně zvracela znovu, jak se nažrala a to už jsem musela odjet do práce. Uvědomila jsem si že jsem stříkala zahrádku proti plevelu, tak jsem začala panikařit. Po příjezdu mě vítala veselá Lenička. Tak jsem si říkala, že je to v pohodě. Dala jim granulí a během 10 minut opět zvracení. Tak jsme jely na veterinu do Luhačovic. Pan doktor mě naštěstí uklidnil, že snad má jen zánět dásní, ostříhal jí drápky, dostala 4 injekce, tablety proti zvracení a antibiotika. Cestu zvládla docela v pohodě, trochu mňoukala, zvláště při cestě tam, bránila se jenom u injekcí. Vůbecse nebála tamních psů, jenom syčela na nádražácké kočky. Doma se nadšeně honila s Ťapkou a špízovala po žrádle. Dostala až dnes ráno, tak snad se v ní něco udrží. Večer začneme s léky, tak uvidíme, jestli bude boj. Jinak byla v pohodě, už nezvracela a celý večer po mně u TV šmatlala, jsem z ní samá modřina. Když sedím, tak se mi zavěsí na krk jako límec. Jsou to radosti i starosti. Snad Vám příště napíšu lepší zprávy a podaří se i nějaká fotka. Zdraví Jitka a Lenička a spol.

6.12.2016
Dobrý den, posíláme pozdrav Lucce a paní Tomalové a ostatním hodným lidem od Leničky a spol. z Petrůvky.
Dlouho jsem se neozvala, ale nebojte se, Lenička je v pořádku.
V listopadu prošly holky tzv. křest ohněm. Skončili jsme oba i s tatínkem v nemocnici, každý s jinou diagnozou. Já jsem už naštěstí doma, doufám, že nadlouho. Problém byl, co s kočkama. Ťapka se o sebe dokáže postarat, ale nevěděla jsem, jak to zvládne Lenička. Zpočátku jsem je dala na půdu, myslela jsem si, že dostanu propustku a budu je chodit aspoň jednou za týden kontrolovat. Bohužel, propustku mi zamítli. Musela jsem využít pomoci příbuzných. První pokus sice nedopadl podle mých představ, švagr jim místo granulí nasypal kočkolit /jako naschvál došly granule/. Ale asi se mu to rozleželo v hlavě a večer volal, tak to šli na druhý den i se sestrou opravit. No opravit - přisypali jim i mezi ten kočkolit další granule a otevřeli jim stodolu. Naštěstí nebyly mrazy. Holky to zvládly v pohodě, Ťapka chodila k příbuzným ob jeden barák /ty jim dáváš samé dobroty a u nás žere se slepicema/. Hubeně teda rozhodně nevypadají, alespoň Lenička tedy ne.
Po mém příjezdu jsme se sebe nemohly nabažit, to bylo nějakého mazlení. Ťapka nevylezla z baráku 3 dny, Leňďa chodí ven každý den zkontrolovat, co je nového, ale protože je teď zima, dlouho tam není, občas přivede domů kamaráda Černého, tomu dáme nažrat a jde si po svých. Nevím, čí je, tak ho aspoň přikrmuju. Nové granule už došly, plech s kočkolitem jsem po návratu z nemocnice přebírala celé odpoledne. Velice ráda bych si vzala ještě aspoń jednu kočičku /máte jich teď opravdu požehnaně/,  u nás by jí bylo dobře, ale po nynějších zdravotních problémech mám z toho obavy, musím to nechat uležet. Tak aspoň budu přikrmovat pana Černého a možná i další, co k nám přijdou na dobroty. Jak budu moct chodit do práce, pošlu Vám aspoń nějaký příspěvek, teď se nikam moc nedostanu, šetřím si vycházky na nejnutnější pochůzky.
Musím Vám taky napsat, že Lenička je pěkný rváč, Černého sice občas profackuje, ale nedávno jsem si říkala, co je to venku za hluk, doslova se koulela se sousedovic kočkou po dvoře, jenom chlupy lítaly. Jinak má ráda hlavně syrové masíčko, všechno, co je bílé, odmítá. Fotky mám bohužel jenom ve foťáku, chybí mi flashka. 
Moc Vás zdraví, přeje klidné Vánoce a do nového roku zdraví, sílu a více klidu za Leničku a spol. Jitka

7.9.2017
Dobrý den,
srdečně Vás zdravím do Hodonína. Už dlouho jsem Vám nepsala. Jsem majitelkou Vaší Leničky.
Je mi to velice trapné, ale prostě ty fotky k odeslání nemám. Ale nebojte se, Lenička se má velice dobře, letos jí přibyl kamarád, Tomík ze Zlína, no a Ťapka se taky drží, ale od těch dvou si drží stále odstup. Tak jsme čtyři + ještě krmíme černého bezdomovce
Jsem s nimi více na chalupě, přece jenom mám o ně strach. Tomík si na rozdíl od Leničky velice rychle zvykl venku, má se kde schovat, horší je to s jídlem. Sice mu nechávám vodu ve stodole, tu myslím i pije, granulky mívá venku, nevím, kam je schovat, aby mu do nich nevlezli mravenci nebo mu je nesnědli třeba myši.  Dávám mu misku na okno, ale většinou bývá plná, asi ještě na ten fígl nepřišel. Zato nám chytá občas myšky, bohužel už zařvalo i několik kosů, ještě že letos nemáme vlaštovky, to by mi bylo opravdu líto.
Lenička sice už tak nahlas nevrní, ale mazel je to stále veliký, s Tomíkem se přou, kdo bude sedět u mě na klíně. Má ho velice ráda, vždycky ho vehementně olizuje, ale občas to skončí rvačkou. V noci mi spí Ťapka u hlavy a Lenička s Tomíkem na nohách, takže mám problém se vůbec pohnout. Jinak se Lenďa ráda dívá z okna, ven taky chodí, ale radši je doma. Nechce být sama, když jsem doma a náhodou třeba jdu na WC nebo do koupelny, tak na mě buší. A protože je pořád doma, tak je pěkně vypasená, je prý to medvěd, a to snad podle okolí i něco přes prázdniny zhubla (to asi ty honičky s Tomíkem). Taky vymete, co nikomu nechutná, hlavně masíčko, vždycky se závistivě dívá, jestli něco nezbylo. Mléčné výrobky jí moc nejedou, ale letos už přišla na chuť smetanovým jogurtům a šunkovým taveňákům.
Nedávno jsem si vzpomněla, jak si paní pořídila víc kočiček a pak jí to nevycházelo s penězi. S penězi to zatím není tak hrozné, ale musím myslet na to, aby nepochybělo granulí, hlavně aby mi došel balík, jak mám volno, abych nemusela na poštu, přece jenom 20 kg je 20 kg.
Občas kouknu na Vaše stránky a pořád pokukuju po Lyzzy, ale musím být realista.
Mějte se moc pěkně, přeju Vám výdrž a trpělivost, moc Vás zdraví Jitka s Leničkou a spol. z Petrůvky. 

2.1.2018
Mám od Vás kočičku Leničku, přivezly jste mně ji na Petrůvku. Má se velice dobře, prý je to medvěd a ne kočka, taky sežere všechny masové zbytky po ostatních. Letos jí přibyl kamarád Tomík ze Zlína. Jsou velcí kamarádi, i když Tomík je radši venku. Občas se sice poperou, ale jak se vrátí z toulek, snad by ho ulízala. Mám stále ještě Ťapku a černý bezdomovec k nám chodí taky na dobroty.
Moc Vás všechny zdravím, zvlášť posílám pozdrav Lucce, která měla Leničku na starosti, Jitka
 
26.8.2023
Zdravím Vás z Petrůvky a bohužel nemám dobré zprávy.
Začátkem června se ztratil Luciánek a zrovna v té době začala mít Lenička zdravotní problémy. Začalo to průjmem, pila jenom vodu přímo z kohoutku, navštívily jsme veterinu, lékař odhadl, že se bude pravděpodobně jednat o zánět ve střevech s tím, když se to nezlepší, máme znovu přijít. Dostala antibiotika, prebiotika, nakoupila jsem dietní kapsičky a vypadalo to, že bude dobrá. Potom to začalo znovu, začala se vyprazdňovat mimo WC, na to, že pořád něco jedla (její poslední fotka je s hlavou vraženou v konzervě), tak hodně zhubla, hodně pila. Tak jsme šly znovu k veterináři. Udělal jí rozbor krve, myslela jsem, že se jedná o cukrovku, ale dopadlo to hůř, Leničce selhávaly jí ledviny a dostala jsem doporučení ji uspat. Moc mě to mrzelo, doma jsem to obrečela. Byla to moc hodná a chytrá kočička, sežrala, na co přišla, milovala maso (syrové, vařené, kapsičky, všechno jedno), čekala u misek, až co ostatní nesežerou a pak je vymetla. A to nemluvím, jak se dožadovala čehokoliv, co jsem měla na stole já. Znala už moje fígle, věděla, kam se schovávají zbytky z konzervy, že se může schovat v noci do postele u mě pod peřinou, když jsem se myla, stála u umyvadla a počkala si na tekoucí vodu ap. Je mi to líto, Amina je oba stále hledá, skáče po skříních, nahlíží za TV, prostě se jí stýská. Pořád doufám, že se Luciánek ještě objeví, byl to moc hodný kocourek, sice trochu plašší, ale pomazlit se chodil, vzpomínám na ten jeho čumáček na noze, jak se dožadoval puštění ven, ale už je to dlouhá doba.
Z Petrůvky posílá pozdrav Jitka F. s Aminkou.

Další fotky zde.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nádhetná číča!

(Daniela se svými osmi kočkoláskami, 15. 8. 2015 17:49)

Tříbarevná kráska,máte se opravdu čím chlubit-gratuluji,jen tak dál a krásný,dlouhý kočičí život!