Kocour, kastrovaný, nar. 6/2015

Noel je černý kocourek, byl nalezen se svými sourozenci - Rozitou a Nikosem. Koťata byla v krabici odložena v lokalitě Nesyt v Hodoníně, kde krmíme plaché kočky. Má hebounkou srst a je to takový malý, kulaťoučký a mazlivý medvídek. Ke svým hrám potřebuje kočičího parťáka.  13.12.2015 Noel byl umístěn spolu s Agátkou do Brna, do bytu.

Další fotky zde.

Noel byl adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byla firma IZOVELLA s.r.o. a kocour Markus. Děkujeme!
Kočka, kastrovaná, nar. 6/2015

Agáta se špinavá a hladová ocitla u hlavní silnice v Dubňanech, zavolala nám paní, která ji tam objevila. Agátka je milounká, hravá a mazlivá. Nevhodná jako jedináček. 13.12.2015 Agátka byla umístěna spolu s Noelem do Brna, do bytu.

Další fotky zde.

Zprávy z nového domova:

13.12.2015
Dobrý večer,
cesta O.K., Agátka trošku mňoukala, Noel - Alfréd ani nepípl. Po cestě nečurali ani nekakali. Doma jsem jim chtěla ukázat WC a ani jsem nemusela, zamířili sami rovnou k němu. Alfréd se trochu třásl, nechtěl se nechat pohladit, tak jsme ho nechali. Pak si vybral nejvyšší odpočívadlo na škrabadle a po půl hodině už spokojene vrněl. Agátka je úžasná, absolutně bezproblémová. Ta jde kamkoliv, s kýmkoliv a vůbec nic ji nerozhází. Alfík se zatím skamarádil jen s mým přítelem Dušanem. Ten ho pochoval, pohladil, ale když to samé chci udělat já, zasyčí a nedovolí. Agátky si vůbec nevšímal, ale ona pak za ním došla a začala ho olizovat a takhle ho snad čtvrt hodiny celého umývala, tak to si milostpán nechal líbit. Snažila se ho zapojit do hry, jakoby mu chtěla vysvětlit, aby se nebál, když má přece vedle sebe skvělou parťačku. Myslím, že bez ní by byl chudák úplně "ztracenej". Což akorát dokazuje, že kočky by měly být opravdu dvě. Vzhledem ale k tomu, že od Vás vím jaký to byl mazlík, tak doufám, že se postupně rozkouká a budu si ho moct pochovat i já. Nějaké fotky zašlu v nejbližších dnech.
S pozdravem Simona a Dušan

28.12.2015
Dobrý večer paní Tomalová,
všichni Vás zdravíme a posíláme vánoční fotky. Je nám spolu moc hezky. Agátka je zlatíčko a s Alfrédem je to snad už taky na dobré cestě. Ještě je trošku vyplašený - chovat se nenechá, ale pohladit už ano (i od návštěvy). Dívala jsem se na vaše stránky, že i Cyrilka našla konečně svůj domov to mě opravdu potěšilo, moc jsem jí to přála.
Simona

3.4.2016
Dobrý večer paní Tomalová,
posíláme Vám další fotky našich raubířů a zároveň "milenců". Stačí se podívat na foto a vše bude hned jasné. Ti dva prostě bez sebe už nemohou být! Užíváme si s něma spoustu legrace, na druhou stranu umí i pěkně divočit. Třeba nedávno jsme jim zakoupili ze Zoohitu předložku na wc a nevydržela ani týden a můžete se na fotce podívat jak jí dali zabrat. Po týdnu letěla do koše roztrhaná už úplně na kusy. Taky mají rádi káble, nabíječky, různé šňůry. Vypadají jak dva svatoušci (hlavně před návštěvou) ale zdání klame :-) Když pak něco vyvedou dělají jakoby nic, až se tomu kolikrát musíme zasmát..jako kdyby chtěli říct, že to oni ne. Jinak jsou velice spořádaní. Nestalo se, že by udělali potřebu někde jinde a vůbec nejsou vybíraví. Granule, kapsičky, konzervy, tvaroh, vždy mají misky vylízané. S Alfrédem se to už hodně zlepšilo, ale vždy se nechá chovat jen chvilku takže typický mazel z něho už asi nebude o to více nám přijde, že se uvázal na Agátu a ta momentálně  místo mazlení začala více divočit a vymýšlí lumpárny. Nicméně jsme moc rádi, že je máme a věříme, že i jim se líbí u nás. Zdravíme S & D.

25.4.2016
Ani týden před výplatou není tak dlouhý jako náš Alfíček :-) - Noel
Zdravíme Vás Simona, Dušan a naši miláčci

4.8.2016
Dobrý den paní Tomalová, 
tak nám zase ty naše zlatíčka povyrostly (v červnu měli oba rok) a tak Vám posíláme další fotky.
Agi je velice akční číča, má zajímavé nové schovky a stala se z ní zdatná akrobatka.
Alf je pravý opak, hodně opatrný - radši se většinou drží při zemi, ale umí i pěkně provokovat, takže se skvěle doplňují. Když se Agátě tak líbí ve výškách rozhodli jsme se na zahradě sestavit něco na způsob voliéry, takový výběh kolem stromu v domnění, že to v létě ocení a budou mít oba radost. Jsme však ale překvapeni, protože tam vůbec nechtějí být. Hlavně Agáta ztropila hroznou scénu. Vydržela asi 5 minut dokud vše neprozkoumala a pak to začalo..mňoukala, skákala po pletivu a hledala díru kudy se dostat ven, byla úplně v tranzu. Když žádnou nenašla nakonec jsme nevěřili vlastním očím..podařilo se jí prostrčit hlavu pouhým okem pletiva ven a upřímně měli jsme co dělat, abychom jí hlavu prostrčili nazpět.
Alf ten nejdřív pozoroval a když viděl co dělá má ve zvyku dělat to stejné co ona, vše podle ní. Takže taky mňoukání a hledání díry ven. A to jsme vevnitř byli s něma, aby se nebáli! Když už jsem se na to nemohla dívat, donesla jsem vodítko, vyndala ji ven a bylo po scéně. Je možné, že někdy v minulosti mohla být někde zavřená? Nebo z čeho má takové trauma? Je ještě šance, že ji tam nějakým způsobem naučíme přece jen vegetit? Ale jak? Další víkend jsme to zkusili ještě jednou a to stejné. Máme obavy je pustit na volno, protože zahrada je u lesa. Problémy trošku dělá i cestou v přepravce, mňouká a snaží se dostat ven, ale nakonec to zvládá asi jen díky tomu, že ji Alfréd  hned začne olizovat a utěšovat (cesta trvá třičtvrtě hodiny). Přitom doma přepravku miluje. Leze do ní, hraje si v ní a dost často v ní i spí. Když odjíždíme sami bez problémů oba nalezou. Očekávali jsme, že se ve výběhu budou zpočátku třeba trochu bát, ale že to bude takové drama to nás ani ve snu nenapadlo. Byli bychom rádi za Váš názor nebo tip co dál.
Díky Simona
Odpověď:
Dobrý den,
nejdříve jsem se dívala na fotky, tak jsem si říkala, že jste bezvadní, jakou parádní voliéru jste jim udělali, že to mají skvělé. A teď to tady čtu, co si ta Agátka vymyslela. Myslím, že  když je voliera napojená k domu a oni si můžou chodit sem a tam, tak se nikam nedobývají, ale když je to tak samostatně, tak mají pocit, že asi ne .;-) Jiné vysvětlení nemám. Potřebují mít ústupovou cestu, kdykoliv možnost návratu domů.
Hodně koček nesnese být zavřených v přepravce a jízda autem jim vadí tak dělají cirkus. S tím velice nic nenaděláte. Určitě přepravku zakrýt, aby kočka neviděla ven. Použít kozlík, šantu.
Tomalová

1.11.2016
Dobrý večer všem,
rádi bychom se podělili o novinky, které se u nás za poslední měsíce udály. Minule jsem psala první dojmy ze zahrady, které nebyly vůbec přívětivé (děkuji za reakce a zkušenosti ostatních majitelů). Stal se asi zázrak, ale nemožné se podařilo. Agi s Alfim si postupně zvykali. Bylo to náročné, museli jsme se jim hoodně věnovat, hrát si s nimi, udělat jim další příbytek kam by se mohli schovat atd. Nakonec se podařilo, že ve voliéře vydrželi na konci hezkého podzimu i celý víkend. Na večer/noc je teda bereme za náma do víkendové zahradní maringotky, kde vesele řádí na postelích případně pak únavou odpadnou. Obavy teď  máme akorát z toho, že až přijde jaro a bude zase pěkně, že tohle zvykání si přijde zase odznova.
Doma v Brně fungují stále jako nerozlučná dvojka a hit milujem se čím dál víc je pro ně opravdu vystihující viz. foto. Děkujeme Vám paní Tomalová, že jste nám je svěřila do péče a zároveň i paní doktorce Ivě Charvátové, která nás tehdy přivedla na myšlenku kontaktovat právě Vás a tím se stala i takovou jejich kmotrou (i ta je rozmazluje a kupuje dárečky).
A ještě jeden zážitek z minulého týdne. Přítel přišel domů z práce a doma ho čekalo překvapení. V celém bytě pára, že nebylo skoro vidět, vše orosené-zamlžené (posílám foto). Naši miláčci si pustili v koupelně sprchu s teplou vodou. Jak se jim to podařilo a který z nich to byl se už nedozvíme (tipujeme akční Agátku). Kdoví jak to teklo dlouho, ale podle toho jak byt vypadal je dost možné, že i celý den. Naštěstí to teklo do vany a nevytopili jsme sousedy!  Vše nakonec dopadlo s úsměvem. Když jsem přišla s hrůzou domů, přítel mi říká: "no co, když oni tě jen chtěli potěšit a připravit ti saunu na relax po náročném dni v práci". Tak jsem se zasmála, dala záchod na chodbu a koupelna je od té doby když jsme pryč radši zavřená. P.S. uvidíme jak se budu smát až přijde vyúčtování za vodu :-)
Mejte se Síma, Dušan a A+A

30.12.2016
Dobrý večer,
tak nám to pěkně utíká, 13.prosince to byl rok co u nás máme Agátku a Alfréda - Noela. Co se týká zdravotního stavu během roku.. ze začátku jsme řešili Alfíčkovu rýmu - vyřešeno, vyléčeno. Agátka ta je stále naprosto v pořádku. Na podzim jsme byli na očkování a též všechno proběhlo bez problémů. Máme se všichni báječně a posíláme fotky jak si užíváme svátečních dnů.
Do dalšího roku vám všem ať se moc daří, hodně zdraví a splněných přání.
Za naše dvě zlatíčka Vám paní Tomalová velké díky, Simona a Dušan.

4.4.2017
Dobrý večer,
zasíláme několik nových foteček. Máme se moc dobře. Agátka s Alfrédem (Noelem) jsou velcí pomocníci. Zdá se, že zahájili jarní úklid. Alfi rád pere - ne pere se, ale opravdu pere :-) a Agi ta se snaží taky pomáhat (hlavně s kolíčky na prádlo) a dnes se záclonou zkoušela,  jak by jí to slušelo jako nevěstě. A jestli jejich láska pořád kvete, to posuďte sami nejen z fotek, ale posíláme odkaz i na video:

A i když občas nadělají nějaké starosti, je to nic proti tomu kolik z nich máme radosti. Radost, láska, úsměv a smích... tak to přeci má být!
Zdravíme do Hodonína Agátka, Alfíček a jejich rodina

4.10.2017
Dobrý večer,
z Brna vás zdraví Agátka a Alfréd (Noel).
Přes léto si oba užívali na zahradě ve voliéře. Už si na ni docela zvykli a snad se jim tam i líbí. Horší je ale teď cestování s Agátkou. Poslední dobou to snáší hůř než dřív. Cestování sice nikdy neměla ráda, ale poslední dobou se k mňoukání přidal stres - nejdřív pěna u tlamky, zrychlené dýchání, potom velké slintání celou cestu. Vystrašená jsem utíkala druhý den k veterináři  a ten doporučil před cestou Kinedryl. Zatím jsme ještě nezkoušeli, tak jsem zvědavá jestli to pomůže.
Doma ji stále nejvíce zajímají šňůry. Od pračky, od ledničky, od lampy a když se jí podařilo dokonce vytáhnout i šňůru od rádia ze zásuvky, tak to už jsem docela zírala. Si tak vařím a najednou rádio nehraje, co se děje? Vypli proud? Kdepak..., naše Agi to měla na svědomí. Někdy už o ni máme i strach. Až si jednou fest kousne, tak aby jí to nezabilo. Ale zatím jsme bezradní a bohužel v každé místnosti je něco co je zapnuté v elektrice.
Alfréd je stále flegmoš. Co se týká cestování, celou dobu prospí a je mu úplně jedno kam jede. A doma to mu snad jen vadí návštěvy. Ty on opravdu moc nemusí. Hlavně pokud je to návštěva s dětmi, to on nemá vůbec rád. Jinak se Agátce i Alfimu daří dobře a my zjišťujeme, že čím dýl je máme, tím více si to už bez nich nedokážem představit. Oba jsou naše velká srdeční záležitost :-)
Simona a Dušan

10.1.2018
Dobrý večer,
zasíláme vám nějaké vánoční fotky. Máme se moc dobře a 13. prosince to byly právě dva roky co jsou tyhle dvě zlatíčka u nás. Minule jsem psala, že má Agátka problém s cestováním. Ten Kinedryl co doporučil pan doktor opravdu zabral a cestou sice ještě občas mňoukne, ale už vůbec neslintá (přikrytí přepravky totiž vůbec nepomáhalo). Jinak vše bez problémů..., užíváme života a jsme všichni moc spokojeni.
Děkujeme, Simona.

31.3.2018
Přejeme hezký den do Hodonína,
posílám opět několik nových fotek.
Naše Agátka si v televizi oblíbila pořad Chcete mě a tak jsem ji pro vás musela vyfotit jak ho se zaujetím sleduje. Pokud ji někdo vyruší jde si sednout před televizi a je na ní vidět jak si asi říká: "Teď neruš".
Když jsem byla nedávno nemocná tak se jí moc nelíbilo, že se jí nevěnuji a koukám pořád na telku. Lehla na ovladač, nahodila svoje kukuč což ona fakt umí a zase jsem jí četla myšlenky... dnes žádná televize, dnes se budeš věnovat mně... taková je mazaná. Alfréd ten sledoval hokej a oba si užívali mojí neschopnosti a válení se, žádné okřikování tam nesmíš apod. a já si jen chvílemi říkala, kdo je tu vlastně nemocnej, vy nebo já?
Zdravíme z Brna Simona, Agátka a Alfíček. 

21.1.2019
Dobrý den vám všem,
tak nám to tak utíká, že už je to tři roky co je Agátka a Alfréd (Noel) u nás. Tehdy to byli půlroční "drobečkové" a dnes už mají oba přes 4 kila. Jsme moc rádi, že jsme si je vzali oba dva (díky paní Tomalové) a pro ty co jsou přesvědčeni, že kočku jenom jednu, podívejte se na fotky. Je úžasné je pozorovat jak spolu spinkají, hrají si a mají se rádi a hlavně nejsou smutni, když nejsme doma. Agátka si Alfréda drží, hlídá a on se o to více tulí :-) Jsou moc spokojení oni i my.
Simona, Dušan, Agátka a Alfréd