Sněhurka
Kočka, nar. 9/2013
Děkujeme Markétě Tranové, že Sněhurku po dobu jejího pobytu u nás podporovala formou adopce na dálku.
Zprávy z nového domova:
4.3.2014
Dobrý den přeji Vám paní Janičko i celé Vaší báječné rodině.Původně jsem Vám ještě psát nechtěla, ale tak si myslím, že jistě na nějakou zprávičku čekáte, tak jsem si řekla, že Vám dám vědět co a jak. No není to snadné, Sněhurka je již třetí den v pohovce a odmítá svůj úkryt opustit, nejde se ani najíst, takže ji tam dáváme po kousíčkách jídla, ale jen maličko, aby se odhodlala a vykoukla ze svého úkrytu. Kdyby jste ji viděla jak se krčí, chudinka sladká a jak se třese, to hlavně, když jsem si ji přeci jen z jejího úkrytu vyjmula a podle Vaši rady zabalila do deky, která ji má připomínat domov, ale ani to nepomohla a po necelé minutě jsem ji raději uvolnila, aby se zbytečně nestresovala. Nechceme ji dělat zbytečné trápení, takže dnes, poté co jsem ji tedy uvolnila a ano se opět ukryla jsem přeci jen neodolala a nasoukala jsem se co mi to jen šlo za ní do skrýše a tam jsem ji hladila, tak dlouho až začala vrnět, tento postup se nám zalíbil a tak jsme se domluvili s manželem, že to budeme opakovat aby si na nás pomalu zvykla, je to těžké, protože se za ní nemůžeme pořádně dostat, ale ona za to stojí a tak doufáme, že si k nám najde důvěru, nejvíce mne ovšem straší, že nečůra, je u nás od neděle a za tu dobu byla pouze jednou na záchodku. Prozkoumala jsem prostor ve kterém se skrývá a nenašla jsem žádné známky toho, že by si snad ulevila tam. Včera jsem načetla vše co se na googlu dalo u přístupu k plašankám, tak se tím budeme řídit a doufat, že si k nám najde cestičku. Je zvláštní, že snad svůj úkryt neopouští, any když je úplně sama, ale to může být tím, že každý zvuk je pro ni nový, to víte panelák tam je pořád nějaký vzruch, ale jiný než měla u vás a to ji možná zatím děsí také. Víte nepotřebujeme aby nám padla okolo krku, ale moc ji přála, aby se začala pohybovat svobodně po bytě a nebyla stále tak sama zavřená ve tmě a bázlivá. Kočičky na ni nijak neútočí a dokonce ani syčení nebylo nijak závratné, takže z jejich strany se nám zdá, že by nebylo nic škodného, ale tak jsou to dva dny, tak není potřeba se zbytečně obávat a dělat jakékoliv závěry. Jen jsem Vám to chtěla apsat, aby jste věděla jak to u nás zatím probíhá.
5.3.2014
Dle naší včerejší domluvy Vám píší jak jsme pokročili. Snad to nezakřiknu, ale řekla bych, že báječně, poté co jsem s Vámi domluvila jsme se vrhli k zemi a k našemu údivu po pěti minutách dala Sněhurka najevo svůj zájem o hlazení a začala se všelijak kroutit a vrnět jako motorek. Asi po půlhodině tohoto se přemístila za pohovku, tedy opustila svůj úkryt a po dalších pár minutách už šla na průzkum bytu. Byli jsme až šokováni jak rychle se oklepala a i přes hlasitý odpor obou kočiček si prošla vše co ji zajímalo, po cestě do kuchyně se vyčůrala a použila škrabadlo a jakoby nic přšla do kuchyně. Dokonce se od nás obou nechla úpně slastně pomazlit v náručí a pak s námi prožila asi hdinku v obývacím pokoji tím, že ho prozkoumávala, ale hlavně vytrvale trvala na hlazení, dokonce si několikrát skočila ke mně na klín a tam se mazlila. Moc fotek se nám nepodařilo, protože když si protáhla pacičky, tak byla úžasně čiperná a také na fotkách rozmazaná, ale pár se nám podařilo, tak Vám je posílám aby jste viděla jaká je to šikulka. Poté co se unavila si opět zalezla do svého úkrytu a tam usnula. V noci už bbez obtíži navštívla svůj záchudek a dokonce se konečně také vykakala, takže to můžu snad již považovat zo veliký pokrok. Mimochodem, úplně mne odzbrojila, když za mnou začala chodit jako pejsek a vesele u toho poskokakovat. Bude to mazel to je jisté. Na klíně byla jako doma a vůbec ji neodradil nasupený výraz Čírinky.
7.3.2014
Jistě Vás zajímalo jak si Sněhurka vede, nevím co se s ní stalo, ale po tom co nás už děsila, že nejí a nečůrá, nevychází ze svého úkrytu je nyní v celém bytě jako by tam byla odjakživa a neví co prozkoumat jako první, jak jsme se obávali koupelny, tak ta se jí moc líbí, hned po té co prověřila, že pod vanou je jenom tma se přesunula na ní a tam se ji ten výhled líbí moc, tak pračka se ji zamlouvá a používá ji jako pozorovatelnu.
S jídlem zatím bojujeme, ale dnes opět nastal pro mně velice příjemný zlom a to,když jsem už bezradná sáhla po Smille, no úplně mně překvapila, vrhla se na ni a slupla ji jako malinu, ne celou, asi tak dvě lžíce, po tom jejím půstu nechci, aby měla v bříšku šok, smetanu včera také okusila s chutí. To kuřátko nechtěla, ale než se od něho odvrátila, našel se jiný strávník, který ho s radostí dojedl, dnes budeme večer testovat hovězí, tak jsem moc zvědavá jestli si dá říct.
Ohledně vztahů mezi sebou to je nyní takto, že Čírinka a Sněhurka se vyhýbají a střídavě a sebe vrčí a syčí, ale je to v naprosto pohodové úrovni, my jsme s nějakým přátelstvím z její strany nikdy nepočítali a stačí, když se s nesou, což nebude do týdne žádný problém.
10.3.2014
U nás vládne mír a pohoda, nejsou zatím nijak kamarádští, ale neperou se, spíše si jdou z cesty, ale to je v pořádku, věříme, že do dvou a až tří týdnů budou spát spolu na pohovce v jednom velikém , spokojeném klubíčku. Jako nový úspěch snad můžu uvést, že se Sněhurka velice pěkně rozpapala a je radost na ní pohledět jak labužnicky likviduje obsah mističky, také smetana jí velice chutná, bez nějakých následků.To je od nás zatím tak vše a já se zase v půli týdne ozvu, jak jsme pokročili.
17.3.2014
Krásné pondělí přeji a opět píši nějaké novinky jak se Sněhurce daří.
A co je u nás nového? Vlastně nic moc, malá je snad spokojená, do pohovky již téměř nechodí a většinu času je s námi, o víkendu byl u nás na návštěvě bratr a byla jsem překvapena jak se ukázala statečně, sice jsme ji museli vylovit z poza kuchyňské Linky, ale pak zvítězila její zvědavost a dokonce si ho přišla i očichat.:-) ....
... jinak miluje šplhadlo v obýváku, na tom je opravdu jako doma a o víkendu si našla novou zálibu a to pozorování dění venku z okna, tam byla půlku času a byla kouzelné ji pozorovat jak naklání hlavičku, když ji něco zaujalo, no prostě kouzelná princezna, která nejen moc mazlivá, ale i úžasná čertice.
23.3.2014
... Domnívám se, že se Sněhurce daří velice dobře, většinu dne řádí s hračkami a koulodráhou, potom se ráda přemístí na okno a odtud pozoruje celé hodiny dění venku, dnes ráno jsem ji poprvé slyšela jak vyhrožuje přes okno něčemu co ji zaujalo. Byla tak roztomilá, když mrskala ocáskem a přitom vydávala ten svůj výhružný zvuk...
Sněhurka a její kamarádi ve vlastním fotoalbu zde.
25.4.2014
Jak jsem zjistila, tak je to měsíc co jsem psala naposledy a tak opět přicházím s nějakými informacemi o Sněhurce a také několika fotkami. Tentokrát jsem se opravdu ovládala, abych zase neposíláme skoro sto padesát fotek, ale je to moc těžké, je tak úžasná, že není chvilička, kdy bychom na ní já nebo manžel nemířili.
Také má jako hlavního koníčka a ten si nenechá nikdy uniknout kradení párku, příště zašlu fotečku jak hrdě si s ním poté pohrává. A nedávno a to jsme se nemohli zastavit ve smíchu se vrhla manželovi statečně do talíře, aby mu ukradla kus vaječiny se salámem. Je pravda, že to co si "ukradne", protože většinu toho ji naaranžuji, aby mohla, tak to také s chutí a hrdě spapá, jinak není největší jedlík, ale to nevadí, když chce tak papá, má mnoho možností, mají neustále k dispozici tři misky s granulkami, aby nedošlo k nedošlo k tomu, že by bylo prázdno, ve dvou mají ty Sanabelky a v jedné kotěcí, ale zobou postupně ze všech a všichni.
Na závěr dnešního dopisku vám všem chci moc poděkovat za vše co pro ty malé tvorečky děláte, nebýt vás tak bychom tu svou malou berušku neměli. Děkujeme za ní i za ty ostatní, kteří jistě také najdou postupně milující domovy.
Sněhurka a její kamarádi ve vlastním fotoalbu zde.
26.5.2014
Opět přicházím napsat co nového zažila Sněhurka i my s ní. Posledně jsem se zapomněla podělit a její lovecký um. Už jsem spala, kdy v tom cítím na rtech něco vlhkého, jak jsem se tak pomalu probouzela, tak jsem nad sebou zahlédla Sněhurku jak si mně zkoumavě prohlíží a myslela jsem si, že to vlhké byl její čumáček jak si mně očichávala, ale čumáček to opravdu nebyl, když jsem se úplně probrala, tak jsem pořád na rtech cítila vlhko a otřela si to místo a v ten moment jsem ucítila i ostrou bolest v rtu. Když jsem se ohnala, tak jsem uslyšela i zabzučení a tak jsem v mžiku pochopila co to znamená a rychle jsem utíkala likvidovat škodnou. Sněhurka seděla na posteli s těmi svými vykulenými kukadly a koukala jak papučí mlátím její ulovenou vosu. Ne řeknu Vám pusu jsem měla do dvou minut obrovskou a děkovala za to, že nejsem alergik, ale jak se té malé podařilo ji ulovit, hrát si s ní a nebýt napadena to nechápu, já se jenom ohnala a už jsem byla jako z hororu. Ona je celkově nějak zatížená právě na vosy, moucha, nebo jiný, neškodný hmyz ji vůbec neláká, ale jakmile zahlédne vosu je jako divá. Ale hlavně, že se ji nic nestalo, hned prošla důkladnou prohlídkou, ale byla v pořádku i ti ostatní, kteří se skoro bych řekla i dobře bavili.
Jinak jak jsem psala posledně, že se chystáme na kastraci, tak už ji máme za sebou včetně tahání stehů. Nemám tyhle úkony ráda a pokaždé se moc bojím, aby vše dopadlo dobře. Dopadlo a malá byla už odpoledne skoro jako rybička, ale tak krásně lítostivá, jak jsem přišla domů z práce, tak za mnou přišla a chtěla se chovat, což předtím nikdy neudělala. Byla velice bázlivá a na mazlení jsem si ji musela uloupit a pak držela, ale po operaci sama přišla, vlastně za mnou pořád chodila a to ji když to tak shrnu i zůstalo. Ani v koupelně nejsem sama, vyžaduje přehled o veškerém mém dění. Ale je to moc milé. Ráda chodí spát pod můj svetr, jakmile si lehnu k televizi, což dělám kvůli nim všem, tři se mi na klín nevejdou, tak se chodíme společně mazlit na pohovku.
Také dostala antibiotika na zánět horních cest dýchacích a jsem moc ráda, protože jí to opravdu moc pomohlo a konečně volně dýchá a nekýchá ani dusivě nechrčí. Ale stálo to tři veterináře, aby se ji konečně ulevilo.
Co nás pořád moc těší, je její neutuchající hravost. Opravdu je to nekonečná studnice her, lumpáren a veškerého dovádění. Nevím, kde se to v ní bere, ale doufám, že ji to co nejdéle vydrží, protože se na ni můžeme v tom jejím dovádění dívat i hodinu a nezevšední to.
No to by snad stačilo, nějak jsem se opět rozepsala, ale když ona je tak úžasná, že to nejde shrnout do pár vět. A opět vám přikládám pár foteček ve vlastním fotoalbu, abychom se pochlubili jak je krásná. Přeji hodně umístěných kočiček a co nejméně nemocných a strádajících.
26.6.2014
Krásný den od Sněhurky i nás všech ostatních.:-D
Ani se tomu nechce věřit, ale už to budou příští týden čtyři měsíce co jsme si Sněhurku přivezli a stále nás něčím překvapuje. :-D
Žijeme si krásně a ve shodě, jistě, že občas si něco spolu vyříkají, ale Sněhurka má většinou nad oběma cvalíky pořádný navrch a nedá si nic líbit. Právě tento týden dokonce při jedné výměně názorů s Čírinkou tekla krev, Čírinčina a ta toho tedy pořádně využila, když věděla, že má bolístku.:-D
Jinak se musím zeptat čím tam u vás ty svěřence Janičko krmíte???? Nic z toho co jste nám uvedla nejí, kromě masa a po veškerém lidském je jako divá.;-) Přesněji řečeno z kočičího miluje paštičky Gourmet a kapsičky Felix, ale jinak je velice vybíravá, na bonbonky jsme ji nachytali až tento týden a to opět na Felixe. Jinak miluje a to opravdu ve velkém vařené a syrové maso. Při krájení jídla pro nás si musím dávat opravdu veliký pozor, odkud se vynoří packa zlodějka, protože její vynalézavost nezná hranic, pro kus masa je ochotná dělat téměř cirkusové kousky, naposledy mi seděla na předloktí a při každém uříznutí masa vystřelila pacičkou a ten kousek rychle slupla. A s naprostou jistotou pozná, že z lednice nevytahuji okurku, ale něco pro ni dobrého a vaření bez její asistence už vůbec nepřichází v úvahu. :-D To si dokonce vyšplhá do pasu, aby byla v přehledu co bude dobrého. Jenom Sisilek je z ní na mrtvici, Sněhurka totiž vrčí a on se toho bojí tak, že když jim dávám něco dobrého, tak od strachu celý zkoprní a nejí, takže je rozděluji a jeho krmím dobrotami v jiné místnosti. Také nevím, kde se v ní bere ta žravost do buchet. Nezažili jsme nic podobného a ani naši známi o ničem podobném nikdy neslyšeli. Žádný plech před ní není v bezpečí a vždy si najde nějakou skulinku, aby se zakousla, posledně jsem tak návštěvě předložila šest okousaných muffinů.:-D A domácí játrovka??Do té se pustila ještě jako do velice teplé a po malých kouskách si ji shazovala z chladícího místa na zem, aby to měla rychleji ke snědku. No jak píši, je to něco úžasného a můžeme ji pozorovat celé hodiny a ona to potvůrka dobře ví, pořád čekám až přibere, že přestane být taková flexibilní, ale zatím marně, při jejím elánu a tomu co za den naběhá se ani nedivím. Minule prohnala Sisilka tak, že z toho ten chudák měl málem infarkt, vystřídala ho pak Čírinka, ale i ta brzy odpadla vedle něho a s oběma do večera nic nehnulo.
Četla jsem o návratu Fíka a Belly a musím napsat jak moc nás to doma nahněvalo. Je smutné co všechno jsou lidi schopni vypustit z úst, my kdybychom neměli na krajíc chleba, tak bychom se nikdy nikoho z nich nemohli vzdát a tady hraje roli nově upravený byteček, ve kterém by chlupy neladily, no doufám, že jednou dojde tomuto jedinci i všem s takovým studeným smýšlením, jak moc jsou ubozí a nešťastní. Doufám, že ti dva miláčci tím co jim ten jedinec způsobil moc nestrádají, musí to pro ně být veliký šok. Přeji všem vašim svěřencům krásné a milující domovy a vám lidem se srdcem ze zlata jenom to dobré a zlého jenom maličkou trošičku, aby se to dobré dalo rozeznat.
To jsem se zase nezdravě rozepsala, budu s tím muset něco do příště udělat. Jsem hrozná, když sednu k tématu kočičky. No nic, tak vám všem popřeji krásné prázdniny, báječné dovolené, fůru nových zájemců a trvalé umístění kočiček a hlavně hodně zdraví a my se zase se Sněhurkou někdy ozveme. A tady opět něco málo fotek.
8.12.2014
Srdečně vás všechny zdravíme a přejeme krásný předvánoční čas.
Delší dobu jsem nic nenapsala a žádnou fotečku neposlala, tak se to pokusím nyní trošku napravit. Sněhurka, se má báječně s nejmadším, nečekaným přírůstkem jsou jedna packa a lotrovinu mají vždy v záloze, co neumí jedna, to umí druhá a jsou spolu skvěle sehraný tým. Jinak jak se jistě sami přesvědčíte, tak Sněhurka krásně narostla a k naší radosti už i přibrala. Ale skáče jako opička, žádná překážka ji nezastaví a vše se snaží zdolat. nyní je úplně posedlá předěláváním vánoční dekorace, vůbec není spokojená s tím jak jsme ji udělali a má neustálou potřebu si ji předělávat k obrazu svému co je navíc, to je určeno ke kočičím hrám. Ale je to naše malá princezna a úžasná společnice. Trošičku nás trápí ty její horní cesty dýchací, již po třetí měl antibiotika, ale v lednu se na to zaměříme a necháme ji udělat velmi hloubkovou prohlídku, nechci, aby do ní co tři měsíce ládovali chemii, takže uvidíme co na to pan doktor, který je z ní úplně nadšený, když ji viděl poprvé, tak jako vášnivý chovatel siamských, byl její postavou a tvarem těla úplně unesený, to my jsme unesení každý den co ji máme a nejen postavou. Co se ochladilo, tak je mou věrnou spolunocležnicí, krásně se zavrtá pod peřinu, udělá klubíčko a vrní dokud úplně neusne. Takže to by bylo tak v kostce vše co se Sněhurkou nového a ještě pár foteček k nahlédnutí.
Fotky zde: http://zuzali.rajce.idnes.cz/listopad/
S přáním krásného předvánočního času se s vámi prozatím loučím a zase opět ráda napíši jak se Sněhurce vede a přiložím i pár foteček. S přátelským pozdravem Zuzana a Sněhurka.
23.12.2014
Přejeme vám od srdíček, chvíle klidu v záři svíček, pohodu, úsměv ve tváři, v příštím roce ať se vám vše vydaří.
Také bychom vám všem chtěli moc poděkovat za vše co děláte pro ty krásné a bezbranné tvorečky, za vaši lásku, čas, námahu a nemalé prostředky a sebeobětování k jejich návratu do života opětovné důvěry v člověka.
Se srdečnými pozdravy a díky za vše.
Zuzana a Petr D. s chlupáčky a naši společnou slečnou Sněhurkou.
Vánoční fotka Sněhurky.
6.3.2015
Posíláme srdečné pozdravy pozdravy do Hodonína od nás a Sněhurky.
Je to již rok co jsme si Sněhurku přivezli a není dne, aby nás nepřekvapila, nepotěšila a nebyla pro nás úžasnou společnicí a báječným mazlíčkem. Je čím dál víc mazlivá a také výřečná, umí si se vší rozhodností říci o něco dobrého a také mi umí pořádně vynadat, když se zpozdím a nepřijdu domů v tolik, kolik je obvyklé. To se naučila od těch starších, oni zase od ní, že tlaky nemají jenom na chůzi, ale i k běhu a akrobatických kouskům, které sama ovládá na jedničku. Když nám v létě nečekaně přibyl čtvrtý přírůstek do rodiny, tak se malé ujala a dnes tvoří nerozlučnou dvojku a malou, velkou demoliční četu, kam se nedostane jedna, tam nastrčí druhou, ale jinak se milují láskou bezmeznou a neskonale hravou. Jsme již rok v Sněhurčině společnosti neskonale spokojení a děkujeme za tu báječnou náhodu, že jsme ji objevili a přivezli si ji domů, doufáme, že i ona to cítí stejně a nic ji u nás neschází. Přejeme si, aby nám to štěstí vydrželo mnoho a mnoho společných let a ta léta, aby byla tak báječná jako ten náš první společný. Opět přikládám pár foteček k nahlédnutí a posílám srdečné pozdravy a přání spousty milujících zájemců o vaše chovance, aby každá našla ten svůj milující domov s velkým D.
S přátelským pozdravem Zuzana se Sněhurkou a zbytkem početné domácnosti.
Fotky zde: http://zuzali.rajce.idnes.cz/Snehurka-_leden_a_unor_2015/
28.6.2015
Krásný, dobrý večer do Hodonína přejeme.
Opět se ozýváme po delší době, abychom vám napsali jak se Sněhurce daří. Je to báječná kočičí společnice a lumpíček hravý, sladký a kouzelný. Konečně se nám podařilo jim dodělat jejich čistě kočičí koutek v předsíni, kde mají své hřiště, spací koutek a mističky. Ze začátku jsme si nebyli jisti, jestli se u nich setká se zájmem, ale jsou nadšeni a my z jejich radosti dvojnásob, vždyť to bylo děláno hlavně pro ně. Jinak jsme zaznamenali, že se již natolik Sněhurka otrkala, že dokonce chodí kontrolovat návštěvy, což ještě před měsícem nedělala, ale ví, že je také hostitelka, a tak musí dohlížet nad průběhem návštěv a také nad tím, aby se moc nepřejedli, což řeší jednoduše tak, že si prostě dá s nimi něco malého ze stolu. Věříme, že ji snad nic neschází, je spokojená a může jenom vrnět blahem. My jsme rádi, za každičký společný den, který je pokaždé plný překvapení,radosti a smíchu, protože jsou plni nových, neotřelých nápadů, které nám rádi předvádějí.
Na závěr doufám, že akce, které jste účastnili tohoto víkendu v Brně byla pro váš spolek tuze úspěšná a mnoho kočiček najde díky poznání návštěvníku jak jste báječní, láskyplní, obětaví a srdeční lidé nové domovy, které si každičký tvoreček plně zaslouží. Já bych vám chtěla za všechny ty báječné tvory moc poděkovat za vše co pro ně děláte.
Srdečně vás všechny zdravíme z Ostravy a posíláme pár foteček k nahlédnutí.
Fotky zde: http://zuzali.rajce.idnes.cz/Cerven_2015#
S přátelským pozdravem. Zuzana a Petr D. s kočičkami Sněhurkou, Blackie, Čírinkou a Sisilkem
Naše odpověď:
Dobrý večer, Zuzko a Petře,
moc Vám děkujeme za zprávu o Sněhurce a jejich kamarádech. Všichni jsme tady obdivovali jejich hrací koutek! Je naprosto dokonalý! :-) Kdo jim to takhle hezky vymyslel? I ty záchodky jsou parádní! Vynáší se míň steliva? Funguje to? No prostě kočky máte nádherné a spokojené. Taky dostávají samé vybrané dobroty. Nedovedeme si představit lepší domov pro Sněhurku! :-) Mějte se moc hezky a děkujeme!
3.7.2015
Krásný páteční den všem do SOS Hodonín přeji.
Vaše zpráva mně neskonale potěšila, jsem ráda, pokud se aspoň trošičku kočko-koutek líbil. :-D Je to velice praktické a snad i estetické pro oko. Ten nápad byl z větší části můj, když k nám z nenadání přibyla loni v létě čtvrtá kočičí obyvatelka, tak jsem si řekla, že jim musíme vymyslet nějaké hnízdečka, kde si získají každý, podle toho jak bude potřebovat svůj koutek a to se snad povedlo, aspoň podle toho jak se tam krásně střídají. :-D Co je z praktického pohledu báječné, je umístění mističek do spodní části domečku, protože když Sněhurka a Blackie popadne běhavá potřeba, tak berou vše co jim stojí v cestě a misky byly vždy první na ráně.:-D Záchodky, tak to je úplně geniální záležitost, mají ten přední šuplík výsuvný a tak je to na čištění úplná nádhera, tím že stačí pouze vysunout vyčistit, popřípadě dosypat a je klid....
... Moc Vám děkuji za krásná slovíčka, moc nás to potěšilo, snažíme se pro ně dělat vše co si myslíme, že je dělá šťastné a pokud to tak můžu napsat, tak ze Sněhurky, která se nechtěla nechat vůbec hladit se mi (zatím jenom mi) podařilo získat neskutečného mazlíčka, který, když ho to popadne, tak lehne v kuchyni na linku a volá na mně, abych přišla, že se chce mazlit.:-D
Jsem se nějak zapomněla snad mi to odpustíte, že jsem se tak moc rozepsala, ale to je tou vášní pro ty krásné tvory.:-)
Všem Vám z celého srdce děkuji za vše co děláte a přeji Vám hodně úspěchu a síly ve vašem nelehkém údělu.
S přátelským pozdravem, Zuzka a Petr s celou kočko-partou.
25.9.2015
Přeji krásný den a srdečně zdravím všechny báječné lidi SOS kočky Hodonín.
Včera přišel balíček s objednanými věcičkami od vás a byla to smršť.:-D Poté co se postupně naši chlupáči vrhli na krabici, kterou pořádně prověřili, očichali a pokusili se ji převonět svým pachem, se pustili do rozbalování. Aby nedošlo k poškození věciček uvnitř, jsem jim chtěla asistovat, ale bylo to těžké, ty pachy je nenechávaly v klidu a vaše bývala schovanka, nyní již rok a půl naše sluníčko Sněhurka, mně od pomoci odrazovala odstrkováním svou packou, že si poradí sami.:-) Tak jsem jim po krátkém boji vystavila vše k očichání a prozkoumání, aby byla konečně jejich zvědavost ukojena. Diář pořádně očichali, do hrníčku nakoukli a někteří dokonce své čumáčky vnořili až ke dnu, ale prý si počkají až bude něco dobrého uvnitř. Největší zájem byl o pelíšek, když ho pořádně očichali, tak nastalo poměřování sil, kdo bude mít první právo si v něm ustlat a poprvé usnout. Zvítězil ten největší spáč ze všech, holka, která neuběhne ani půl metru, ale když jde o pelíšky, tak se v ní probudí litá saň a ta si také jako taková svou pozici prvního spáče vybojovala. Byl to úžasný pohled, jak se naše milá, nepohyblivá Čírinka oháněla packou na všechny strany, aby uhájila své nové místečko. Toho vítězství si tolik považovala, že se z pelíšku nehnula až do večera, kdy se ho pro daný den nabažila a přemístila se do svého obvyklého stanoviště, tedy do postele do mých nohou. Ale ráno už zase pelíšek okupovala a tvářila se nadmíru spokojeně a nám nezbude nic jiného, než jim na vánoce koupit ještě jeden, aby si mohli užít i jiní, protože co naše pelíšková královna jednou schvátí, to už nenavrátí. Přikládám také něco málo fotek k nahlédnutí, jak akce "balík" probíhala: http://zuzali.rajce.idnes.cz/Pelisek_a_ostatni/
A za sebe můžu napsat, že všechny věcičky jsou překrásné, hrníčky jsme hned po kočičí prověrce otestovali čajíčkem, diář je překrásný a již je vystavený k pelíšku není co dodat, fotky hovoří za vše, snad jen zlaté ruce šikovné paní švadlenky.
24.12.2015
Krásné, veselé a spokojené vánoční svátky přeje vaše bývala schovanka Sněhurka se svou Ostravskou rodinou a třemi kočičími kamarády, přejeme všem kočičkám krásné a láskyplné domovy a vám, dobrým duším, které jim pomáháte z bídy ulice, strastí nemocí a bezdomoveckých nejistot, jenom to nejlepší, hodně sil a to hlavní, moře díků za to, že jste a jste neskutečně zlatí, ba přímo andělé strážní těchto nadmíru úžasných tvorů, kteří, aniž by to sami tušili dávají nám, lidem, daleko více než my jim.
S přáním spokojených svátků Sněhurka, Zuzka, Petr a kočičky Sisilek, Čírinka a Blackie z Ostravy
14.1.2016
Srdečně zdravíme všechny drahé kočkomily z SOS Hodonína od Sněhurky a její rodiny.
Opět Vám zasílám pár, opravdu, přebraných fotek, pokaždé si říkám, že to jednou musím ostrouhat na slušný počet pouhých pěti snímků, ale to jsme si měli od vás vzít jinou kočičku než právě Sněhurku, která je naprosto nevyčerpatelná studnice kouzelných výrazů, vtipných póz, umí na každou fotku hodit jinak tlapičky, uložit hlavičku a když už ji nic jiného nenapadne, tak aspoň ocásek uloží tak, aby nebal na dvou snímcích stejně. A to nemluvím o její fotogeničnosti, máme doma čtyři kousky, ale žádný z nich neumí to co ona, šibalka jedna.
Snad se budou snímečky aspoň trošičku líbit.
A já bych Vám všem chtěla popřát, aby ten letošní rok byl lepší v uvědomění si lidí, že kastrace je zákrok, který se provede jednou za život zvířátka a přinese mnoho dobrého, hlavně zabrání zbytečnému přemnožování a také trápení těch krásných tvorů. Vždyť to přeci není tak mnoho a jak by to pomohlo Vám, kteří s takovým úsilím pečujete o vyhozené, ztracené, nemocné a bohužel i ty zbytečně přemnožené tvorečky.
Přejeme Vám všem jenom to nejlepší, kočičkám milující, trvalé domovy, plné lásky a všem hlavně zdravíčko.
S přátelským pozdravem Zuzana, Petr a kočička Sněhurka se svými kamarády.
13.3.2016
Posíláme srdečné pozdravy do SOS Hodonína.
Dnes je takové pro nás slavnostní, protože jsou to již dva roky co jsme si z Mikulčic přivezli naši malou svéhlavičku Sněhurku a musíme upřímně říci, že jsme si vybrali dobře, není den, kdy by nás něčím nepobavila a nerozesmála. Je to nikdy nekončící studnice různých vylomenin a veselých nápadů. Zdravíčko ji slouží a jídlo jí šmakuje, ale je velice vybíravá. Vlastně musím říci, že by se bez kočičího úplně obešla, taková šunka by j plnohodnotně uspokojila, miluje vařené hovězí, syrové vepřové a kuřecí ve všech jeho podobách. Mléčné výrobky ji nezajímají, ale když na to přijde, tak nepohrdne čajem, ve kterém si ráda umyje i packy. Je to náš domácí skokan, žádná z našich čtyř kousků nedokáže takové skoky jako ona, je to malá gymnastka a vrnivé klubíčko. K mé nemalé "radosti" se nejraději mazlí v kuchyni na lince a to si umí velice přesně vymňoukat, přiběhne ke mně, štěko-mňoukne a pádí směr kuchyň, když na to hned nezareaguji, tak se vrátí a opakuje to tak dlouho dokud tam za ní nepřijdu a nepomazlím ji.
Jak jsem se již zmínila, tak jsme oslavili její druhé výročí s námi a to si zasloužilo pořádný dárek, tak jsme s manželem vymysleli a vyrobili okenní stolík, tak zvaný zoknačum, protože nade vše miluje koukání z okna a pozorování ptáčků, kterých se u nás vyskytuje mnoho a ona u nich dokáže prosedět půl dopoledne. Dle dosavadních pozorování jsme se jí i ostatním trefili do vkusu, protože na střídačku polehávají a pozorují dění venku. Jsme rádi, že jim tato maličkost udělala radost, protože naše tenoučké parapety jim moc pohybu nedopřejí.
A ještě jedna osobní poznámka k paní Lucce a ta se týká minulého pozastavení nad našimi záclonami hned vedle škrabadla. Nahrála jsem Vám Lucinko pár fotek jako důkaz, jak to u nás vypadá v praxi. Záclony jsou velice oblíbenou zábavou, Ty dvě světlé se za ni rády schovávají, protože už zjistily, že za dne jsou za nimi naprosto neviditelné.
Srdečné vás všechny zdravíme, přejeme mnoho úspěchu v umísťování kočiček a veliký úspěch na vašem velikonočním bazaru. Nové fotky zde.
S přáním všeho nejlepšího Zuzana a Petr i s našimi kočkoláskami z Ostravy
6.6.2016
Posílám srdečné pozdravení do SOS koček Hodonín.
Zase po nějakém čase se ozývám za Sněhurku a její kolektiv. Minulý měsíc dostali chlupáči kočičí strom a je to poprask. Holky jej nemilosrdně obsadily a jsou velice nešťastné, když musejí pokoj opustit. Sami jsme nedoufali, že by mohl mít takový úspěch. O to větší je naše radost. Je tak krásné pozorovat jak se prohánějí, která tam bude dřív a zabere to nejlepší místo k odpočinku. Dokonce z nich tato zábava dělá netopýrky, protože když se něco šustne na zemi, tak okamžitě visí hlavičkami dolů, aby jim nic neušlo, ale svůj posez neopustí ani za nic. Čírinka, dokonce i několikrát odmítla opustit poleženíčko a nešla se ani najíst. Ještě, že je granulková, protože naše domácnost se drží hesla, kdo zaváhá, nežere. Opět posílám pár snímků jak se má Sněhurka s kamarády - fotky zde. Přeji milující a bezpečný domov všem kožíškům a vám všem posílám veliké poděkování za to co děláte s takovou láskou.
S přátelským pozdravem Zuzana
15.7.2016
Posíláme všichni srdečně pozdravení od Sněhurky, jejich kočičích přátel a týraných lidských poddaných :-)
Drahá Lucinko, mám otázku, není Sněhurka náhodou ještě v záruce, že bych ji reklamovala ;-) Když jsem si ji vyhlédla a následně přivezla, tak to byla taková milá, plachá, bojácná a skromná kočička. Jak ta se, ale proměnila, to se nechce pomalu ani věřit. V jídle je úžasný gurmán a v poležení přímo péřový typ. Nikdy by se nesnížila k odpočinku na holé podlaze a ulehá na ní, jedině když číhá na vybranou kořist.;-) Ale postupně.
Náš nejstarší kocourek má nyní již druhý měsíc opakované potíže s trávicím traktem a je na dietě a tabletkách. Když ho to postihlo poprvé, tak jsme nasadili vařenou dietu - drůbeží. Ještě teď se směji od ucha k uchu, když si vybavím tu nehranou radost Sněhurky, když mně viděla, jak cpu kus drůbeže do vody a celou dobu věrně seděla na lince, aby si připravovanou baštu ohlídala. Aby jste věděla, když dieta tak všem, takže kapsičky na zámek a jedly se pouze granulky a právě vařené masíčko. Když jsem kousky obírala, tak jsem již po třetím dni měla nohy jako jehelníčky od Sněhurčiných drápků a vymazlená jsem byla na půl roku dopředu, když totiž Sněhurka škemrá, tak zapichuje drápky a otírá se tak, že se divím, že si srstečku z tělíčka nesedře. Po první dietě, která trvala deset dní jsem myslela, že kuřecí už nikdy nebudu moci ani vidět a většina kočiček se mnou pohledem souhlasila, jediná Sněhurka dále sedávala na lince a toužebně hypnotizovala prázdný hrnec, takže jsem menší porce musela i nadále vařit, aby byla spokojená.
Bohužel za necelé dva týdny se nám nemoc vrátila zpátky, desetidenní půst kapsiček nepomohl a bacil, potvora, se oživil a opět sužoval našeho kocourka, takže opět dieta, naštěstí tentokrát bez vařeného masa, zato s veterinárními kapsičkami. Takže holky dostávají svou běžnou baštu v kuchyni a pacient má své separé v koupelně, kde si vychutnává svou dietu. To co pacient nesní, pak dám ještě na pár minut do kuchyně, kde se mu na to holky sesypou, protože co není pro ně, tomu přeci nemohou odolat a co je opravdu zajímavé, tak největší zájem má právě Sněhurka, která, kdyby mohla, tak spolkne i samotnou mističku.
K té reklamaci, bylo to v pondělí, manžel měl noční a tak jsem si říkala, jak se krásně rozložím, protože mezi námi, my dva nejsme žádní drobci a ještě, když se nám do postele nastěhují tři nocležníci, ten čtvrtý naštěstí pořád miluje soukromí pelíšku na skříni, tak jsme jako sardinky. Ale to jsem se tedy mýlila. Nejmladší, černá, Blackie, ač se i jako dvouletá stále pyšní velikosti kotěte, zaujala manželův post a to tak, že zabrala polovinu jeho postele s celou přikrývkou, hned na ní navazovala Čírinka, která zalehla obě postele a to jejich spodní poloviny ( této noci snad neslyšela o spaní do klubíčka) a Sněhurka ze zavrtala do mé peřiny, ale přes celý střed postele, takže na mně zbylo místo na polštářích. Kde jsem se také uložila po uznání, že jak jsou sladcí, tak je nemohu probudit tím, že bych se je pokusila přemístit jinam.
A proto se ptám, jestli tedy nemůžu uplatnit reklamaci. Manžel již dostal nařízeno, že musí najít souseda z pod jehož auta si jej před dvěma lety ulovila Blackie, abychom ji tam vrátili a Číra?? No nevím, tu už asi po pěti letech nevyreklamuji, ostatně by se již ani nevešla do té klece, ze které mi ji tehdy vyndali. Kdyby to nešlo, tak si asi budeme pořídit nějakou prostornější postel, no.;-);-)
A na závěr opět přikládám pár foteček jak Sněhurka má a jak je krásná a majestátní. http://zuzali.rajce.idnes.cz/Snehurka_a_spol./
S přátelským pozdravem a přáním co nejvíce umístěných kočiček do těch nejlepších domovů, kde si jich budou umět vážit. Zuzana s rodinou.
6.3.2017
Nemohla jsem odolat, abych vám nenapsala, že pelíšek od Vás má obrovský úspěch. No, po pravdě řečeno, ještě nebyl volný a stojí se na něj přímo fronta. Naprosto nás odzbrojilo, že i ta jediná, která pelíšky nevyhledává je v něm jako doma a jen nerada jej opouští. Co mně pobavilo, že Sněhurka, kterou máme od Janičky jej celé tři dny co ho mají zarytě ignorovala, až dnes se do něj nastěhovala, nebo spíše zapadla a nebyla tam skoro vidět. Aby jste viděla jaký úspěch má tak vám posílám pár snímků a veliké poděkování, tenhle je nejlepší ze všech co naše kočičky kdy měli a že jich už bylo požehnaně. A abych nezapomněla, tak střapáček po rozbolení ještě nestačil uschnout, jak jej neustále někdo ožužlává. http://zuzali.rajce.idnes.cz/Pelisek/
Zuzka s absolutně spokojenou smečkou.
29.4.2020
Sněhurka z Ostravy zdraví. Pomáhá mamce s home office, i když je třeba si udělat i pauzu.
13.1.2022
Zdravíme Vás z Ostravy,
nevím jak začít ... 2.3.2014 jsme si od Janičky Laštovkové odvezli Sněhurku, prožila s námi krásné a láskyplné roky. Kočička jemná, něžná, milující a přitom úžasně hravá a kotěcí.
Jak byla dokonalá, tak měla jedinou vadu a to, že trpěla nemocí dásní. Pro tento neduh musela poslední roky brát pravidelně kortikoidy, které vedly k tomu, že došlo k selhání jejich ledvin. Až do poslední chvíle byla čilá, veselá, hravá a neskutečně mazlivá, jako ostatně po celou dobu, kterou nám popřála prožít ve své blízkosti.
A tak se jednoho, krutého dne stalo to, že dala jasně najevo, že je jí moc špatně. A tak jsme s těžkým srdcem i malou nadějí jeli na veterinu, ze které se již s námi nevrátila. Akutní selhání ledvin. Její odchod byl poklidný, usnula milovaná, hlazená a obklopená námi, kterým po jejím odchodu zůstala obrovská rána v srdci, po ztrátě nenahraditelného člena domácnosti, ale uvědomění, že jsme společně prožili osm let a to plnohodnotně.
Rádi bychom vám všem poděkovali za vše co děláte, protože jenom díky tomu, jsme měli tu čest prožít se Sněhurkou krásná léta. Nikdy nezapomenu na její vrnění, jak se mnou spinkala a nevynechala jedinou příležitost k mazlení.
A tak se s Vámi jménem Sněhurky musíme rozloučit, ale i nadále budeme sledovat jak se Vám daří a pomáhat jak jen budeme moci. Na závěr posíláme pár snímků.
S přáním jenom toho nejlepšího Zuzana a Petr
Další fotky Sněhurky najdete zde.
Komentáře
Přehled komentářů
a kočičky na něm ještě více! děkuji za inspiraci, zkusím to ukázat manželovi a pokusíme se kopírovat nápad:-)a dát ho těm našim 6 nezbedům. hladím a zdravím krásnou kočičí rodinku!
Pohlazení po duši!
(Daniela se svými osmi kočkoláskami+dalšími třemi nalezenci, 9. 6. 2016 20:10)
To jsou zprávičky od Vás a fotečky Vašich miláčků,paní Zuzano!
Jsou dokonalí-všichni!
Gratuluji k takové kočkopartě a přeji dál jen to nejlepší!
Re: Pohlazení po duši!
(Zuzka, 10. 6. 2016 9:39)Milá Danielo, děkuji Vám. Takovéto komentáře každého kočkomila potěší. Jsou to mé lásečky, ale Vám, která jich sama máte tak krásně početnou skupinku to jistě nemusím vůbec psát. Přeji Vám jenom to nejlepší a Vašim chlupáčkům hlavně zdravíčko, to ostatní už mají- lásku a bezmeznou péči.
Re: Re: Pohlazení po duši!
(Daniela se svými osmi kočkoláskami+dalšími třemi nalezenci, 11. 6. 2016 15:14)Moc děkuji,paní Zuzko,potěšilo mne to,stejně jako Vás.Vše krásné Vám, i miláčkům.S pozdravem Daniela
Překrásné!
(Daniela se svými osmi kočkoláskami, 26. 12. 2015 21:46)To je paráda,teda číče,vy se máte!Moc vám to všem přeju,dvou i čtyřnohým!Stálé zdraví nejen v roce 2016............mňauky
Nádhera!!
(Mirka L, 26. 9. 2015 19:05)To je krásné počteníčko a to, čemu se říká krásný šťastný domov! Ať co nejvíce kočiček najde tak nádherný domov naplněný láskou!!
Sněhurčin ráj!
(Daniela se svými sedmi kočkoláskami, 27. 6. 2014 8:21)
Krásné počteníčko a hlavně je vidět,že Sněhurka a její kočičí kamarádi žijí obklopeni láskou a starostlivostí a to u srdíčka moc těší.Je z ní opravdu kráska a také je vidno,že jako tříbarevka vám přinesla do domu to, co se o nich říká-ŠTĚSTÍ!
Přála bych takový krásný domov všem kočičkám co čekají u báječných žen v sos v Hodoníně na nové domovy a vlastně úplně všem opuštěným micinám.
Přeji krásný den i krásné léto vám v Ostravě, i všem kočkomilům a jejich chlupatým lásečkám
Sněhurčino štěstí!
(Daniela, 26. 4. 2014 10:24)Jedním slovem, obsáhnu celé Sněhurčino štěstí u hodných lidí-NÁDHERA!!!!!!!Děkuji za ni.
ten strom je úžasný!
(jolana, 7. 9. 2016 13:49)