Hezký večer,
Určitě bych sehnal kontakt na útulek (Olomouc-Chválkovice) a poptal se, kde mají volno. Zítra v průběhu dne se půjdu podívat, kde přesně leží - zbylá koťata jsem prozatím ještě totiž neviděl a areál ve kterém jsem je dostatečně veliký. Dnes jsem se dozvěděl od své sousedky, že tu viděla další 2. Já jako student si bohužel nemohu na starost vzít do bytu 1+1kk tři koťata. Pomoct jim chci, ale bohužel není v mých silách si všechny vzít k sobě a platit všem ze svého (již tak dost čerpaného) účtu.

Tak jsem to ani nemyslela, že byste si vy měl vzít do bytu koťata a o všechna se postarat.
Ale měla jsem na mysli to, že všechny tři potřebují pomoc.

Může se stát, že ta koťata budou plachá, taková co odmítají kontakt s člověkem a taková se do útulku neberou, protože se jim nedaří najít domovy, ale i taková potřebují pomoc, jak jsem psala včera.
My bychom to řešili tak, že bychom koťatům přivezli polystyrenové boudičky na spaní a dali vám krmivo, protože aspoň granule a vodu by jim někdo dávat měl ...
Potom by se vidělo, zda jsou úplně plaché nebo jen bázlivé a buď by se vzali do útulku a hledal se jim domov nebo, pokud by byla úplně plachá zůstala by na místě, ale s tím, že se budou krmit a na jaře se vykastrují.
Tak doufám, že útulek pomůže s řešením situace.

S přítelem jsme si udělali výlet do sklípku a kvůli nedostatku místa v lednici jsme nechali maso venku a další den bylo snědené. Zjistili jsme, že tam chodí kočka/kocour a má ošklivě zraněný ocas (vypadá, že je to nové zranění, celé červené a strhlá kůže, bojím se, že o ocas přijde úplně). Chtěla bych se zeptat co dělat abychom ji mohli pomoci. Jakmile nás zahlédne jen v okně, tak běží pryč. O kočičku se postarat nemůžeme, za pár dní se vracíme domu a nemáme jak kočičku chytit ani jak se o ni postarat dál

Tak pokud chcete pomoci, tady na stránkách to nevyřešíme, musíte nám zavolat, abychom se mohli domluvit.
Takto plachá kočka se musí odchytit pomocí sklopce, ten bychom vám půjčili, a byli bychom rádi, kdybyste sklopec mohli nastražit a kočku odchytit a k nám pak přivézt. O zbytek se pak postaráme.
Volejte paní Tomalové na 724 142 463.

Báro, takže jste se vůbec neozvali ... :-(
Proč píšete, když ve skutečnosti ani pomoct nechcete, nechápu.
Co můžeme my udělat bez vaší spolupráce, vždyť ani nevíme kde jste, o jakém sklípku je řeč ...

Je moc hodní ale osud si sním moc zahral je půl roku venku boji se být bytě ale venku taky nechce být nedostanu ho nikam je vidět že asi má nějakou prichyckou poruchu

Všechno chce čas, kocourek se bojí a proto i ze strachu kousne. Je potřeba trpělivost, dát mu čas.

Ale první čím by se mělo začít, je kastrace.
Pokud kocoura sama nechytnete a nenaložíte do přepravky, je potřeba si půjčit odchytovou klec - sklopec.
Pokud jste z našeho okolí, pomůžeme vám, zavolejte nám na 724 142 463.

Souhlasím! Již několikráte jsem vše, co je zde popsáno udělala.Je to neskutečně krásný pocit,když opuštěné,hladové,mnohdy i nemocné kočičí stvořeníčko znovu po různých útrapách a strastech najde chuť do života a otevře se vám v celé své dokonalosti jakou mají opravdu jen kočky-nejúžasnější to tvorové na světě!
Nebojte se prosím zastavit auto,pokud uvidíte u silnice sraženou nehýbající se kočičku,může být živá a třeba stačí ji odvést na veterinu a zachráníte jí život,to stejné pokud někde uvidíte zuboženou,nebo apatickou kočenu.Jednou jsem jela do práce a kousek od hl.křižovatky cca.10m ležela mourovatá kočena která se snažila zvednout hlavičku.Lidé chodili po chodníku okolo ní,auta jezdila,kličkovala,ale nikoho nenapadlo zastavit a pomoct.Já zastavila a šla pro kočičku,málem do mne napálil kamion,řidič troubil a nadával mi do pitomých ženských,že jsem zastavila kousek od křižovatky a sbírám na zemi kočku.No,myslela jsem si něco o zadní části těla a blbečka ignorovala.Kocourka jsem do svléknutého svetru sebrala a zavezla ho k veterináři.Bohužel již když jsem ho brala byl ve velice vážném stavu a to zvedání hlavičky,které jsem zahlédla byla poslední snaha a vypětí všech zbývajících sil.Na veterině už pouze při poslechu konstatovali,že kocourek již dodýchává a že mu není více pomoci.Než jsem vybavila vše ostatní kocourek bohužel umřel.Ptali se mne,zda ho nechám u nich,nebo,zda ho někde pochovám.Okamžitě jsem se rozhodla kocourka pochovat na své zahrádce,kde i přes veškerou snahu jsem bohužel již pochovala několik kočiček,které za léta prošly,nebo žily v blískosti mojí zahrádky.Kocourka jsem zabalila do deky,vykopala hrobeček a se slzami v očích ho chudě pochovala a zasypala náručí květů.Bylo mi moc smutno,kladla jsem si otázku proč jsem nejela dříve,možná by se mu dalo pomoct,nebo proč jsou lidi tak lhostejní a zlí a nezastaví se,aby pomohli živému tvorečkovi?!Leč,všechny" proč" byly už zbytečné,škoda každého vyhasnutého kočičího života!!!Proto se moc přimlouvám a připojuji se k dámám v sos a apeluji na lidičky s prosbou-nebuďme k toulavým,opuštěným a pomocipotřebným kočenám lhostejní!!!!
p.s.Ten den, kdy jsem se snažila kocourka zachránit jsem přišla o 3/4hodiny pozdě do práce a bylo z toho dost zle,ale to mi nevadilo ani trošku,vadilo mi,že kocourek nepřežil.....

Máte pani Danielo pravdu ve všem.Kéžby bylo víc takových lidiček jako jste Vy!

Paní Danielo, jste úžasná !!! Máte srdíčko na tom spravnem mistě. Děkuji Vám za kocourka, že jste ho tam nenechala jen tak ležet na silnici!!! A i přes to, že kocourek odešel za nebeskou kocičí branu a nebylo mu už vlastně pomoci , tak jste se kocouřka ujala a udělala mu hrobeček na sve zahradě! !! Jste skvela a moc Vám Děkuji

Při procházce v lázních v Jeseníku se ke mně přidala kočička. Byla krotká a nechala se hladit. Vůbec jsem nezaváhala a rozhodla se že si ji nechám. Dala jsem jí do tašky\ a ona tam zůstala a vůbec jí to nevadilo. Podstoupila vyšetření a kastraci. Měla zánět dásní a tak jsem pro ni dostala antibiotika ale už to má v pořádku. Jsem ráda že jsem se tak rozhodla. Je mazlivá a asi to také venku neměla lehké. Je to spokojená kočička

Velký dík, a velké ANO...člověk, který má srdce na svém místě toto udělá "jaksi automaticky". Není to moje zásluha, ale takto jsem našla domov už třem kočičkám. Jde to!