Dne 27.6.2011 se na nás obrátila paní Veisová, pracující v ZOO Hodonín jako pokladní, s dotazem, zda jsme nepřijaly tři kočky, které žily v areálu hodonínské ZOO. Tyto kočky žily v areálu ZOO zcela bez problémů již několik let a paní Veisová všechny tři celou dobu krmila. Dvě byly kastrované, třetí byla březí. Paní Veisová si ji chtěla vzít domů, protože brzy odcházela do důchodu. Po dvoudenním volnu však nyní zjistila, že kočky zmizely. Zmizely, aniž by jí o tom kdokoliv něco řekl, aniž by se na ni někdo předtím obrátil s tím, aby je přemístila jinam, že tam nesmí být. Teprve dotazem u veterináře MVDr. Burského, který se ZOO spolupracuje, se dozvěděla, že je na příkaz ředitele ZOO utratil.

Na ZOO jsme se 28.6.2011 obrátily e-mailem i my. Na náš dotaz směřovaný na ředitele ZOO ing. Jiřího Kolibu a zoologa pana Hyánka, co se s kočkami stalo, jsme však nedostaly žádnou odpověď. 29.6.2011 jsme proto ing. Jiřího Kolibu i MVDr. Burského kontaktovaly telefonicky, přičemž z telefonátů jsme se dozvěděly, že kočky byly na příkaz ředitele ZOO skutečně utraceny, ale důvod utracení nám žádný z oslovených sdělit nechtěl. Na dotaz, zda byly kočky zdravé, nám MVDr. Burský sdělil, že se musíme zeptat ředitele ZOO, a ředitel ZOO že je to interní informace a nebude o ní s námi hovořit. Tyto telefonáty jsme nahrály a máme je umístěné na našem webu.

Oznámení

Dne 8.7. jsme tedy podaly na Město Hodonín Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán protiprávní čin – správní delikt. Oznámení směřovalo jak proti řediteli ZOO Kolibovi, který utracení nařídil, tak proti MVDr. Burskému, který utracení provedl. MěÚ Hodonín si k posouzení vyžádal odborné vyjádření od Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj, v kterém následně KVS konstatovala, že pokud se v rámci projednání správního deliktu prokáže, že předmětná zvířata byla panem MVDr. Burským usmrcena bez důvodu uvedeného v § 5 odst. 2 zákona č. 2746/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění (dále jen „zákon“), lze konstatovat ze strany jmenovaného naplnění skutkové podstaty správního deliktu. K prokázání protiprávního jednání bude třeba ověřit zdravotní stav předmětných koček v době jejich utracení, resp. jednoznačně prokázat, že byly zdravé v době, kdy byly usmrceny.

Dopisem ze dne 25.10.2011 nám bylo od MěÚ Hodonín doručeno Vyrozumění oznamovatele o výsledku šetřené věci. V tom MěÚ uvádí, že dne 27.9.2011 vyslechl v dané věci podezřelého MVDr. Burského, který vyjádřil nesouhlas s argumentem, že jedna z koček byla březí. Utracení koček opíral podezřelý o ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) zákona, a sice neprodlužovat utrpení zvířat v důsledku onemocnění. Dále uvedl, že kočky měly zjevné klinické příznaky onemocnění chlamydiózou, tj. že průjmovaly, měly výtok z očí a uší, což byl pro něj důvod, proč neprováděl laboratorní vyšetření. Jinou možnost než usmrcení nezvažoval. Svá tvrzení doložil chorobopisy utracených koček, které sám vystavil. MěÚ Hodonín dále ve svém vyrozumění uvádí, že zdravotní stav předmětných koček v době jejich utracení nelze ověřit, a tudíž ani jednoznačně doložit, že byly v době usmrcení zdravé.

Na základě výslechu MVDr. Burského MěÚ Hodonín v dané věci řízení nezahájil a ani se nezabýval vyšetřováním jednání ředitele ZOO ing. Jiřího Koliby.

Žádost o přezkum a zahájení řízení

V naší žádosti ze dne 4.11.2011 o přezkum a zahájení řízení adresované MěÚ Hodonín jsme se na MěÚ Hodonín obrátily s dotazem, proč nebyli vyslechnuti námi navržení svědci, především paní Veisová, která byla s kočkami denně v kontaktu a mohla vypovědět, že kočky žádnými klinickými příznaky, které uvádí MVDr. Burský, netrpěly. Dále jsme namítaly, že se MěÚ spokojil pouze s výpovědí podezřelého a důkazy – chorobopisy, které si podezřelý sám vyrobil. Jeho výpověď přece zpochybňuje i fakt, že se nám v našem telefonátu o žádném onemocnění ani on ani ředitel Koliba nezmínil. Dále jsme namítaly, že podezřelý přece nemohl vědět, že žádná kočka nebyla březí, když žádnou z nich nepitval.

Sdělení MěÚ Hodonín

Ve svém sdělení ze dne 30.11.2011 nám MěÚ oznámil, že výslechy námi navržených osob nebyly provedeny, protože by výpovědi těchto osob nemohly přispět k objasnění celé záležitosti ani prokázat vinu MVDr. Burského, která musí být prokázána nade vší pochybnost. Bylo by nutné jednoznačně doložit, že byly zdravé v době, kdy byly usmrceny, ale jelikož kadávery utracených koček nejsou k dispozici, zůstávají jediným hmatatelným podkladem chorobopisy vystavené podezřelým. MěÚ tedy žádný důvod k provedení přezkumu neshledal.

K věci jsme obdržely i vyjádření Komory veterinárních lékařů. Ta ve svém dopise ze dne 7.12.2011 sděluje, že věc prošetřila a neshledala ze strany MVDr. Burského žádné porušení povinností vyplývajících pro vet. lékaře ze zákona 381/1991 Sb., o komoře veterinárních lékařů, ani ze stavovských předpisů.

Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj pak ve svém vyjádření sděluje, že neexistuje obecně závazný právní předpis, který by upravil přesný postup při utrácení zvířat, resp. stanovil povinnost soukromému veterinárnímu lékaři provést konkrétní vyšetření (např. laboratorní) v případě určité diagnózy. Podezřelý jakožto osoba s odborným vzděláním je schopen posoudit stav zvířat, sám rozhodnout, zda je dán důvod pro jejich usmrcení a provést jeho utracení bez dalších vyšetření.

---

De facto to tedy znamená, že:

- každý může odnést zvíře k veterináři za účelem jeho usmrcení a ani on ani veterinář nemusí prokazovat, že k tomu měl legitimní důvod. Stačí jen tvrdit, že bylo nemocné. Je naopak na tom, kdo proti usmrcení protestuje, aby prokázal, že zvíře bylo v době usmrcení zdravé. A to se tedy prokazuje jak? Potvrzením veterináře o tom, že zvíře je zdravé? Žádný majitel zvířete přece nechodí k veterináři, když je zvíře zdravé, a už vůbec si na to nenechává vystavovat nějaké potvrzení.

- obviněný ze spáchání protiprávního deliktu může být osvobozen pouze na základě vlastní výpovědi a vlastnoručně vyrobených důkazů.

- je zcela normální být ředitelem ZOO, nařídit utracení zvířete, a nemuset nijak prokazovat, že k tomuto utracení existoval důvod.

- je v pořádku, že kočky, které se léta pohybují v ZOO, se pod kontrolou veterináře dostanou do stavu, kdy je jejich další přežívání spojeno s trvalým utrpením.

- veterinář kočky utratí kvůli běžně léčitelné chlamýdioze. Popsané výtoky z uší ale rozhodně příznakem chlamydiozy nejsou!!! Tak co kočkám bylo? Jak je možné, že veterinář nemoc, kterou považoval za tak závažnou, že kvůli ní zvířata usmrtil, diagnostikuje jen tzv. od oka a neodebere vzorky ke kultivaci laboratoří? Tento krok je přece nezbytný pro to, aby učinil přiměřená opatření pro ochranu ostatních zvířat v ZOO. Jaká opatření pro ochranu ostatních zvířat tedy učinil? Počítal snad s tím, že až propukne nákaza, uspí i všechna ostatní zvířata?