Michaelka je klasickou ukázkou toho, jak kočky "nepotřebují! sítě v oknech!

Vypadla z okna, jak jinak. Výsledek? Zlomené obě přední nohy. Na veterinu ji přinesli utratit její majitelé. Prý už jim spadl i kocour, ten se ale naštěstí zabil rovnou a netrápil se… No, jsem ráda, že jsme se v čekárně nepotkali. Být to jiný veterinář, kočka už nemusela žít.

Michaelka tedy cestovala se mnou na hájenku, následovalo žhavení telefonů a domlouvání termínu operace. Michaelka trpělivě ležela, neschopná se opřít ani o jednu ze dvou předních pacek a naštěstí se nechala krmit, a tak alespoň zvládla něco zbaštit. V pondělí ráno jsme se snímkem z původní veteriny spolu vyrazily na kliniku, kde Michaelka absolvovala další rentgeny a pak operaci kostí. Místo původních majitelů tak několikatisícovou operaci zaplatil útulek a to milé a trpělivé stvoření s překrásnýma očima se mohlo začít uzdravovat.

 
Michaelka

Michaelka absolvovala povinný „pohybový klid“ v klícce coby společnice malé Pihy. Teď má v jedné pacce hřeb, za týden jdeme na rentgen. Její přední packy už nikdy nebudou tak elegantní a její chůze tak ladná jako kdysi. Ještě ji čeká vyndání hřebu, až kost úplně sroste. Může ale chodit i běhat, může se mýt (úspěchem bylo pro ni už jen to, že u misky s jídlem nemusela ležet), teď před mýma očima vyskočila metr vysoko na skříňku, protože se prý na ní lépe spí… Největší trauma měla z toho, že nemůže normálně použít kočičí toaletu, je totiž velmi čistotná.

Michaelka je mírná, klidnější kočička, zvyklá na byt. Je to kočka „kuchyňská“, jak tu za tu chvíli prokázala, buď okouní u sporáku, nebo leží na mikrovlnce. Posledním oblíbeným místem je topení, Jana je má totiž „vychytaná“ pro kočky. Topení je obložené dřevem a nad ním je do dřeva zasazená mřížka, kudy jde teplo nahoru. Vždy se najde někdo, kdo ochotně mřížku „zašpuntuje“ svým kožichem.

Michaelka ovšem leží jako lady a obě zlámané tlapky natáhne před sebe a blaženě je nahřívá. Je milá, vlídná, vždy vstřícná pohlazení, má krásný tříbarevný kožíšek a zářivé, velké, zlaté oči...

Příspěvek jsme použily s laskavým svolením jeho autorky Báry Kolmanové z OS Podbrdska.