Gastona nám v květnu 2007 přivezla paní z Moravského Písku s tím, že už se tam asi měsíc potuluje. Byl hrozně špinavý a hladový, ale pořád je to obrovský kocour. Je pohodový, nekonfliktní, mazlivý. 12.5.2007 byl umístěn do Čech pod Kosířem a přejmenován na Toníka. V novém domově bohužel nepobyl ani celý rok - 12.4.2008 musel být uspán, protože u něj propukla FIP. Ze svého krátkého pobytu v novém domově nám napsal tyto zprávy:

15.5.2007:
Mám se velmi dobře. Místní smečka mě přijala taky fajn a abych měl klídek, přespávám zatím ve skříni. Velmi se mi tu líbí, zvlášť nová maminka, s tou se velmi mazlím, vlezu si za ní i do postele, dostávám samé dobroty a vitamíny, abych prý přibral! Očička už mám v pořádku, hezky držím, když mi je maminka vytírá, moc mě taky za všechno chválí, chodím i na dvorek s mým novým kamarádem Ginem, ten na mě ani jednou nesyknul! Zatím se mějte a já se zase ozvu a taky bych rád, aby poslali moje fotky, když se tu tak krásně provaluji po koberci!

12.6.2007:
Toník je u nás opravdu spokojený, kamrádí s kočičkou Debbinkou, tu si jde i ráno vzbudit, protože spí s námi v posteli, aby šla za ním. S Toníkem spolu jako správní kluci lumpačí. Toník má jednu speciální lumpárnu-skáče z balkonu na dvorek a zase jde domů. Skočil jednou i za Debbinkou, protože ji tam někdo omylem zavřel a ona mečela,že nemůže domů.

28.8.2007:
Mám špatné svědomí, a tak vám alespoň musím trochu popsat, jak se má náš zlatý Toníček - původně Gaston: je to naše zlatíčko, musí se pochlubit, že ulovil kosa velkých rozměrů a pak to svedl na sousedovic kočku, se kterou kamarádí. Ráno si skočí z balkonu, pak velkým ˇ"mňaúúúúú" zavolá kámošku, ta podleze plot a pak se spolu válí po zahradě, ona mu nedá pokoj a když ji má dost, tak ji škrtí, ona chvilku ječí a pak mu zase skočí na záda, jako Káča čertovi. Toník pěkně přibral, je to velký mazel, má svoje místečko na okně, kde spává, prostě to zakončím tak, že je mocmocmoc spokojený, určitě by vám to napsal, kdyby to uměl!! Tak vás aspoň pozdravuje!!

1.5.2008 nám Toníčkova majitelka napsala, že Toníček už nežije...

1.5.2008:
Dobrý den,
jen mě napadlo, že jsem nenapsala ve všem tom smutku, který jsem prožívala předtím i dnes, že Toníček, bílý Briťáček, byl u vás pod jménem Gaston, už od 12.4. nežije.
Nechala jsem ho uspat, protože propukla u něj FIPka. Má na zahradě krásný hrobeček a doteď se s tím nemůžu vyrovnat a co hůř, můj kocour Gino, černý, se kterým byli jako dvojčata black and white, ho dodnes stále hledá. Udělali jsme pro něj myslím, co jsme mohli, byl nakonec i v Brně na klinice, což nám zařídila Karin Hermanská, a vše jsme spolu řešili.
Udělal nám hodně, hodně radosti, ale je mi po něm tak stráááášně smutno, že to pořád nemůžu rozchodit. On byl totiž kocouř andílek!
Tak jsem ten mail dala zase v slzách dohromady. Asi to vyzní trochu jako suché oznámení, ale já to nemůžu opravdu moc rozebírat. Zdravím všechny vaše kočičky!