Otík se k nám dostal 7.8.2006 i se svou matkou a 3 sourozenci až z Lopeníku. Paní z Hodonína tam byla na dovolené a kočičky byly na zahradě chalupy, kde paní trávila dovolenou. Nikdo je tam nechtěl, a tak je paní přivezla s sebou, aby je místní nezabili. Otík našel nový domov jako první: 12.8.2006 si ho vzala paní ze Slavičína, která chtěla své kočce pořídit kamaráda.  Bohužel po pěti letech jsme dostaly zprávu, že Oldík zemřel. 

Zprávy z Oldíkova domova:

23.8.2006:
Dobrý den,
posílám aspoň pár řádek o Otíkovi, vzala jsem si ho od paní Tomalové 12.8.
Zdravotně je v pořádku, kaliciviróza se neprojevila, byla jsem s ním i u veterináře, prohlédl ho a nic zavážného nezjistil. Začíná se z něho po začátečním ostychu a takové té zdrženlivosti klubat pěkný rošťák :-). S Hugem si rozumí (ten má tak 3-4 měsíce), pořádají spolu kočičí „bitky“ a nálety na vše, co spatří. Otík se naučil skákat na stůl, kredenc, no Hugo je fakt pro něho vzor:-). Když otevřu konzervu, už je mám oba dva na nohách a rychle šplhají nahoru, aby byly u dobrůtek co nejdřív, divoká zvěř:-). Otíkovi chutná hodně kuřecí masíčko, různé konzervy, kapsičky, tvaroh, jen co mu vůbec nejde - jsou granule. Hugo je normálně jí, tak doufám, že si Otík na nich bude taky jednou pochutnávat :)) a to mu je namáčím a dokonce i v kuřecím vývaru...
Fotky zatím nemám, ale chtěla bych teď o víkendu ty dvě potvůrky nafotit, snad se mi to podaří:)). Pokud ano, ráda Vám je pošlu.
Mějte se hezky a pozdravujte paní Tomalovou.
Posílám pozdravy a pusinky samozřejmě i od Otíka:-).

7.9.2006:
Dobrý den,
tak Vám konečně posílám nějaké fotky Otíka a jeho kamaráda Huga. Ty dva nafotit je docela umění. Pořád musí něco provádět, někam šplhat a všechno osobně kontrolovat...Jediné klidné fotky jsou, když spí, ale to já je skoro nezastihnu v této fázi, a po jídle. Ale to zas Otík vypadá jako „čuňátko“. Když se podává nějaké masíčko, tak má celý čumáček zabořený v mističce:). Roste z něho pěkné „kvítko“, ale to je jen dobře, aspoň vím, že mu nic nechybí a je zdravý. Na Huga ale ještě nemá, to je větší darebák. Jejich nová zábava je shazování květin z parapetů a zlobení dalšího spolubydlícího - staré fenečky. Nejvíc je baví, když jí chodí na žrádlo a tak ji provokují. Ale nebojte se, hlídám je a odháním, protože samozřejmě vím, že to není pro ně vhodné. A na vodu chodí taky radši do psí misky...
No prostě jsou to takoví dva malí zbojníci. I když musím Otíka i pochválit - začal jíst i granule.
Tak snad Vás tyto nové zprávy a fotky potěší.
Mějte se hezky.

20.9.2006:
Dobrý den,
tak po krátké době posílám další fotečky, fotili jsme pejsky, které mám z útulku, abych mohla poslat fotky, a tak vznikly i další fotky malých fešáků Otíka a Huga. Jsou z jejich přechodného pelíšku, to když se unaví, tak mají přímo v kuchyni další pelíšek, kde si můžou kdykoli odpočinout a nabrat sil na nové lumpárny a nemusí cupitat do svého pokojíku, do pelíšku.
Už neplatí, co jsem psala naposled, že Hugo je větší darebák, Otík už se dostal na jeho úroveň začala jsem jim říkat " kosí bratři ", tak to už asi hovoří o něčem...
Ale na druhé straně je s nima fakt veselo, pozorovat je jak si spolu hrají a vyvádí vylomeniny, to opravdu nemá chybu...
Otík je jinak v pořádku, pěkně papá, začíná i přibírat, což jsem ráda, pořád byl takové malé " tintítko ", ale už se pěkně zlepšuje.
Mějte se hezky!

5.3.2007:
Dobrý den,
po dlouhé době se hlásím se zprávama o Oldíkovi a konečně posílám nové fotky. Nafotit jeho a Huga bylo ale trochu složitější, vůbec se jim nechtělo pózovat.
Oldík je v pořádku, je hodně živý, pořád něco vymýšlí a pořádá nálety na vše pohyblivé kolem sebe. Dokonce už je větší darebáček než Hugo, ten se začíná uklidňovat, ale ten malý černý větroplach ... ten bude asi takový pořád.
Ještě ho nepřestalo bavit vysypávat odpadkový koš - jak jsem popisovala minule -, už jsem ho i dala do jiné místnosti, ale on se i tak k němu dostane dokonce jednou chodil s deklíkem kolem tělíčka, to byl pohled!
Nebojí se ani pejsků , co s námi bydlí, je to opravdu neohrožený kocourek. Všechno si vykřičí - teda spíš vymňouká - a pokud se mu něco nelíbí, tak si povídá pod fousy. Mazlení moc nedá, ale když už má náladu, tak si vyskočí na klín a nechá se pohladit, to si pak užíváme oba pro mě je to taková slavnostní chvilka, že mi to dovolí, protože ostatní kočičky musím spíš odhánět, jak by se pořád chtěly mazlit.
Takže Vám všem posílám pozdravy a pusinky od Oldíka !!!

28.10.2007:
Oldík je stále v pořádku. Delší dobu jsem nepsala, neměla jsem žádné nové fotky teď jsen nějaké udělala, ale je to docela s ním problém, nerad pózuje v týdnu bych ráda udělala pár dalších snímků a pošlu Vám je na email.
Mějte se hezky.
Posílám pozdravy i od Oldíka

22.12.2007:
Tak Vás po delší době zdravím a posílám fotky, to aby jste viděly jaký jsem fešák. Mám se dobře, bydlím pořád s pejskem a kámošem kocourem Hugem, no a ještě k nám v létě přibyl kocour Oskar, s tím už jsem také kámarád.
Přeju Vám hezké prožití svátků, do nového roku hodně síly, penízků pro další potřebné kočičáky a hlavně hodně hodně umístněných zvířátek a aby se měla tak dobře jako já
Váš Oldík (dříve Otík z Lopeníku)

13.10.2008:
Dobrý večer,
zdravím z Moravy a posílám pozdravy od Oldíka.
Posílám Vám jednu fotku - podzimní relaxace - skoro stejná jako na jaro, jen přibyli dva kocourci.
A Oldík jako velký šéf tomu všemu kraluje na stole.

1.9.2009:
Tak posílám nějaké fotky Oldíka.
Oldíka jako šéfa, jako bojovníka, jako kamaráda, jako zloděje- to je jak je v kotci našeho pejska, šel se podívat jestli Dickouš náhodou nedostal něco lepšího.
Je to fakt číslo, je upovídaný, musí všude být a všechno vidět - a hlavně komentovat Prostě chce mít všechno první a všechno nejlepší.
Jeho neojblíbenější místo v létě je na parapetě okna v truhlíku s lobelkama A já jsem přemýšlela, proč ty kytky jsou tak poválené...no snad se mi i tato momentka podaří vyfotit.
Mějte se hezky a posílám pusinky i od Oldíka.

8.7.2011:
Dobrý den,
s velkou lítostí a bolestí musím napsat strašnou zprávu a to, že od středy 6.7. není už Oldík mezi námi...
Našli jsme ho polomrtvého na naší zahradě, bohužel byl svátek a můj vet na dovolené, tak jsme honem jeli k jinému, ale ten neměl možnost udělar rozbor krve...podle prohlídky měl ale špatné ledviny, játra a velmi nízkou teplotu...dostal injekce, vodu, doma jsme ho celé odpoledne zahřívali, dávali vodu ze stříkačky, ale nakonec večer zemřel... nevím, zda ho někdo otrávil nebo někde něco snědl nebo chytl otrávenou myš...chtěla jsem udělat pitvu, jenže oba veterináři, kterým věřím, mají dovolenou.
Je mi to moc líto, všem nám moc chybí, je tu bez něj moc smutno...chybí jeho povídání, stěžování si, pobíhání, prostě všechno.
Já věřím, že se u nás neměl špatně, jen nechápu proč zrovna on a proč nemohl s námi zůstat ještě několik dalších let...

Fotografie z Oldíkova nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.