Vím jakou bolest prožívate.Našla jsem měsíční kočičku na podzim,vyhozenou u místního kláštera,kde se nechtěné kočičky odhazují.Doma už jich mam 12 ona byla 13.Pul roku vesela,hrava a mazliva kočička.Každy večer mě lehávala pod bradou,čumaček přitiskly na kuži a napodobovala saní,mlečnym krokem mě masírovala krk,.Pak začala malo jist,bříško se zvětšovalo,FIP mokra forma.Slabla ,ale v očích jí bylo vidět,že nechapala,co se děje,ale chtěla žít,ten poslední den jejího života bylo krasně,sluníčko svítilo,tak jsem jí vynesla v pelíšku na zahradu.Dívala se na ostatní,jak si hrají a jak se postavila,že by se rozběhla za nimi,už to nešlo.To rozhodnutí jí nechat uspat bylo hrozné.Byla jsem s ní do poslední chvíle ,celou dobu jí hladila.Když jsem jí nesla domu,stale jsem nemohla uvěřit,že už není.Moc mě chybí,stale se s tím nemohu vyrovnat.Večer přišlo, asi pul roku černobílé kotatko,kočička,snad aby mě potěšila.Staram se o opuštěné kočičky.Bydlím v malé chatě se zahradkou,tak jsou všude.Nad šopou mají zateplenou místnost,pelíšky,kde se podívate.Ziji jen pro ně,taky mě dali sílu se rozvést s manželem,ktery mě psychicky tyral.Jezdím nakupovat na kole a vždy s granulema,kdybych nahodou potkala kočičku,co ma hlad.Stale je ještě hodně lidí,kteří si myslí,že když ma kočka 9 životu,že pomoc nepotřebuje nebo,že by se od toulavé kočičky mohli nakazit.To ja se spíš bojím podat ruku člověku od kterého bych se mohla nakazit dřív,než od kočky.Přeji vam jen vše nejlepší a at toho špatného je co nejméně.Sleduji vaše stranky a sbíram zkušenosti,děkuji za ně

Dobrý den, Heleno,
děkujeme za Vaše slova a za záchranu kočiček. Je nám líto i Vaší ztráty, je to vždy tak smutné.... Ale jsme tu všichni pro ty další. Tak držíme pěsti a vše dobré přejeme!

Taky máme dilema s uspáváním,ale člověk nesmí být sobec,nikdy se nedá odhadnout,jak zvířátko trpí.Je to hrozné i u staršího zvířete.S granulema po ruce jezdím i do ciziny/u moře jsou kočky obzvlášť chudé-mají tu zdravou stravu,ale pro jistotu malé přilepšení/.Držíme Vám pěstičky a tlapičky,ať se Vám daří a máte ze svých svěřenců jen samou radost.

Také vozím v autě neustále konzervy i granulky pro náhodou potkanou toulavou číču a když už jdu pěšky,mám plné kapsy nějakých mlsků pro tulačky.Je fajne,že je nás takových víc!!!!

A nejen to,že umřel Merlinek-kocourek krásný milený,ale také psaní paní Heleny o osudu jejich kočiček i o životě s kočenama a pro kočeny-takový život STOJÍ ZATO!!!!!Je to leckdy těžké hlavně bojovat s blbými lidmi a jejich nikdy pro mne nepochopenou nelibostí ke kočkám.Kočky jsou nejúžasnější tvorové na světě,nikoho neobtěžují,jsou své a obrovské osobnosti.Žít s kočkama(nebo u koček),tak jak to máme vesměs všichni,co jim sloužíme, a co je milujeme,je krásný život, a když nás celý svět nas..e,kočky jsou tady od toho,aby nám bylo zase dobře!!!!A tak to má být.!!!!
Merlinečku,odpočívej v pokoji,je mi to líto!Tato prašivá nemoc by se měla dát nějak léčit,je to hnusné svinstvo!!!!Kéžby na to našel někdo lék!!!!