Dotaz:
Dobrý den paní Tomalová,
už po několikáté pročítám Vaše internetové stránky, potřebuji poradit. Chci našemu kocourkovi pořídit kočičí kamarádku, ale není kastrovaný! Zatím totiž neznačkuje a manžel si nepřeje ho zbytečně připravovat o mužství. Má 1 rok a 4 měsíce, je to čistokrevný kocour s PP, chodí na výstavy a může být i chovný, ale já nechci zakládat žádnou chovnou stanici a pak prodávat koťata. Chci, aby mu nebylo celý den smutno, když jsme celý den v práci a přijdeme až večer domů.
Zkusili jsme 4měsíční kočičku, ale dopadlo to špatně - museli jsme ji spíše zachraňovat před tím naším nadrženým maniakem. Hormony prostě zapracovaly, a tak jsme kočičku museli vrátit. Budeme mu shánět kočičí slečny přes inzerát, ale to nemusí mít pořád, a tak se ptám: Je možné k takovému kocourovi pořídit vykastrovanou kočičku z útulku? Nebude ji také pronásledovat a chtít ji znásilnit? Nebo raději kastrovaného kocoura? Nezačne nám pro změnu značkovat?
Původně jsem byla rozhodnuta že adoptujeme buď Johanku, Justýnku nebo Bonifáce, ale ty první 2 už mají skvělé rodiny, dokonce v domku se zahrádkou, tak jim to přeju a jsem ráda, že to tak skvěle pro ně dopadlo. My nemůžeme nabídnout výběh, bydlíme v paneláku, ale oba kočky zbožňujeme a když nemáme děti, tak je pro nás Macínek vším.
Budu se těšit na Vaši odpověď.

Odpověď:
Zdravím,
musím Vám předně napsat, že pokud Vašeho kocoura nevykastrujete, bude neproveditelné přidat jakoukoliv kočku do bytu. Prvně si tedy doma budete muset ujasnit, čemu dáte přednost. Kocour takhle může a s největší pravděpodobností bude reagovat, nejen když si přinesete kočičku. Na kocoura by mohl být daleko víc agresívní. Právě hormony totiž mimo to, že ho vedou k sexuální chuti, vedou ho také k tomu, aby se bil. Pokud neplánujete mít kocoura jako chovného, opravdu není pro něj nijak důležité, aby zůstal nevykastrovaný. Ano, muži často vycházejí z pocitů výčitek kvůli zbavení "mužství". Věřte, že kocourek si to vůbec neuvědomuje a po tomto mužství se mu vůbec nebude stýskat. Ba naopak, pokud není vykastrovaný, tak se v podstatě trápí, protože má sexuální chutě a nemůže je naplňovat, jak by mu příroda velila! Opravdu nežije nijak hůř, ani jinak, pozvala bych Vás klidně k nám podívat se, jak se chovají vykastrovaní kocouři úplně normálně a nic jim nechybí.
Uvedu případ z poslední doby, který to ukáže i z jiné stránky. V 8. patře činžáku u výtahové šachty našli kocoura s krvavou tlamkou. Jakmile se k němu někdo přiblížil, chtěl skočit do šachty. Volali nás o záchranu. Opatrně jsme ho odchytily, odvezly na vyšetření na veterinu a později našly majitele. Bydlel ve vedlejším vchodu, kocourka mívali doma, venku to neznal. Prý jim asi 2 dny řádil, že skákal do dveří, po zdi a do skleněných dveří balkonu. Ty jak se otevřely, vyskočil prudce ven a už ho neviděli.
Ten kocour to dělal proto, že přišla jeho doba, chtěl se pářit, zřejmě i venku slyšel kočky a lákalo ho to tam. Nešlo tomu zabránit, proklouzl by jim dřív nebo později.
Bohužel jim veterinář tvrdil, aby počkali do 8 měsíců, což je nesmysl, a pak to takhle dopadlo. Kocour se může kastrovat v 6 měsících, protože dříve předesílané varování, že je to brzy, už výzkumy vyvrátily. Pokud se veterinář neustále vzdělává, tyto informace má.
Kocoura, který má žít v bytě, je třeba kastrovat v tom 6. nebo 7. měsíci. Může začít značkovat, a je velice pravděpodobné až jisté, že se to stane, pokud mu přibude domů další zvíře!
Co se týká Johanky, nemusíte litovat, nebyla vůbec vhodná ke kocourkovi jako je Váš, ona chtěla být sama. Byla menší a u nás ji všechny kočky napadaly, měla už toho plné zuby, vrčela na 2 metry, když měla potkat někoho chlupatého...
Vhodného kandidáta vždy vybíráme po zjištění domácích podmínek, domácích zvířat a potřeb obou.
Pokud si chcete pořídit další kočku, první krok by musela být kastrace Vašeho kocourka. Teprve po nějaké době, asi tak po měsíci, by šlo uvažovat o dalším kamarádovi. Hormony totiž z těla odeznívají až tak za tuto dobu.
Pak se má za to, že vhodnější bývá opačné pohlaví, ale to je opravdu orientační bod, protože je to stejné jako u lidí, mohou si prostě padnout a také nemusí. Je to věc sympatií.
Kočky SOS

Milá paní Tomalová!
Děkuji Vám oběma za zaslání tak obsáhlých informací. V podstatě jste mi potvrdily to, co se snažím manželovi již delší dobu říct, totiž že nakonec k té kastraci stejně dojde, protože mu možná nedokážeme sehnat dostatečné množství čistokr. koček ke krytí a začne značkovat ze zoufalství. Zatím o tom nechce ani slyšet a mne podezírá, že nemám to naše zvíře dostatečně ráda (prý jsem sadistka).
Takže zatím zkusíme 1 rok mít kocourka ke krytí - pouze ho nabízet bez stálé kočky do chovného páru. K této situaci přispěl určitě i názor naší veterinářky, která ho odmítá kastrovat dříve, než je to nevyhnutelné, tj. až začne sám značkovat. Prý se mu do té doby náležitě vyvinou močové orgány, jež by předčasnou kastrací mohly být poškozeny. Já jsem ale přesvědčena, že by měl mnohem pěknější život, kdyby nebyl celý den sám.
Je velká škoda, že jsem Vaše stránky objevila dost pozdě, asi bychom měli doma místo čistokrevné kočky několik Vašich kočičáků. Já mám přístup k internetu pouze v práci, ale budu se snažit, aby si to manžel také přečetl!
Ještě jednou moc děkuji a ať se Vám všem daří v tak záslužné činnosti!!!

Zdravím,
těší mě, že jste přijala mé rady vycházející ze spousty zkušeností z praxe! Prosím zkuste manželovi vysvětlit, že Váš kocourek má chuť k páření daleko daleko častěji než jednou za rok, a tím, že mu páření nemůžete dopřát tak často, jak by vzhledem ke svému mládí potřeboval, se velmi trápí...
Co se týká veterinářů, spousta jich nezaznamenalo další posun ve výzkumu. Bylo již prokázáno, že v době pohlavní dospělosti kocoura, tedy po 6. měsíci věku, jsou pohlavní orgány a močové cesty již zcela vyvinuty a nedochází tím pádem k jejich poškození. Varování, že by v této době docházelo k poškození, jsou domněnky. NIKDY a NIKDE zatím nebylo potvrzeno, že opravdu k tomuto dochází. Pokud takové zprávy vaše veterinářka někde našla, opravdu bych chtěla vidět jejich zdroj. Věřím těm veterinářům, kteří se stále vzdělávají, a nevychází z toho, co bylo dříve, a z domněnek, nýbrž řídí se novými poznatky. Naše veterinářka MVDr. Vičarová jezdí neustále na školení a doplňuje si vzdělání.
Prošlo nám našimi bytovými útulky velká spousta kocourků, které jsme podle těchto zásad kastrovaly, mnoho jich potkáváme na veterině, kde jsme dnes a denně, a věřte, že více tuto poruchu způsobují rodové dispozice a špatné krmení. Vídáme tam s právě tímto onemocněním spoustu kocourů, kteří byli kastrováni daleko později, leží tam na kapačkách a s kastrací to přitom nijak nesouvisí. Spousta lidí krmí kocoury jen granulemi, to se nesmí, granule onemocnění podporují i způsobují. Když se jich zeptáme, proč dávají jen granule, překvapeně se diví: Proč ne? Oni nevěděli, že se to nemá!! To by museli mít úplně speciální granule, aby mohli krmit jen jimi.
Je spousta neinformovanosti a lidé si málo zjistí, co je potřeba pro kočku, kocoura. Přitom by se stačilo zeptat veterináře, nebo se obrátit na nás a poradit se. Když si člověk pořídí zvíře, měl by si o tom zjistit potřebné informace.
Zdraví Kočky SOS