Prskoši se narodili u nás na zahradě a žili pod keřem jalovce. Jejich mámu jsme s paní sousedkou krmily od kotěte a pohled na její dovádějící potomky byl balzám na duši. Byli tuze obezřetní a jakmile se něco šustlo, okamžitě se přitiskli k zemi. Musela jsem se smát nad fotečkou Kimečka, přesně tak prskal na mne nebo našeho jorkšíra Tobiho. Jejich máma mu jednou dala pěkně za uši, když se příliš přiblížil. Paní sousedka objednávala už v březnu odchyt, ke kterému došlo až 16.9. Inu Brno je velké a koček moc. Napřed se chytila máma, potom kocourek Mourin a nakonec u nás na zahradě všechna tři koťata najednou. Pan příslušník MP říkal, že něco takového ještě neviděl. Ale kotísci byli ještě lehoučcí, takže klec zaklapla až za všemi třemi. Máme radost, že dvě z koťat mají hezký domov a rády bychom se přimluvily ještě za poslední Xenu. Jejich máma je překrásná černá kočka se žlutýma očima, které svítí už zdálky. Domnívám se, že i její holčička musí být stejně hezká, snad se i pro ni najde laskavý domov. V současné době má paní sousedka doma 3 kastrované kočky, kterých se postupně ujala a společně venku krmíme další 3 - 4, občas se přiživí i ježek. No a jorkšír lehává na zahradě pěkně na distanc od čertice, jak jí říkám. Takže zdravím a přeji mnoho úspěchů ve Vašem chvályhodném úsilí.