Vážení "zachraňovatelé" z útulku,
všechny Vás po nějaké době zdravím. Vaši práci sledujeme stále i když Evelínka, kterou jsme měli od Vás je již v kočičím nebíčku. Občas jsem potřebovala poradit a Vy jste nikdy pomoc neodmítli, naopak se snažíte lidem pomoct a o to víc si Vás a Vaší práce vážím.
... pochopila jsem, jak nádherné je mít dvě kočičky, které jsou spolu šťastné. Moc mě naplňuje štěstím, když vidím tu jejich vzájemnou lásku, jak se jedna neobejdou bez druhé, jakmile jedna zmizí druhé z dohledu, tak druhá už ji zoufale volá.... to je opravdu nádherné. Nikdy jsem takovou zvířecí lásku nezažila a je opravdu úžasné to sledovat.
Pochopila jsem i to, že i když bude samotná kočička od páníčka rozmazlovaná i tak jí to nikdy nemůže nahradit ty kočičí hrátky, které spolu kočičky podnikají. Zkrátka jsem si potvrdila, že jedna kočka je opravdu málo, alespoň v naší domácnosti. Vím, že jsou výjimky, jako naše Lucka, které jsou spokojené samy v jedné domácnosti, ale ony vlastně netuší oč vlastně přichází. Takže jsem plně pochopila, proč rádi doporučujete vzít si ne jednu, ale rovnou dvě kočičky z Vašeho útulku. Když se zdržíme v práci, nemám pak takové výčitky svědomí, že je tam kočička chudák sama doma. Jak jsou dvě, jsem mnohem klidnější. :-)
Když jsme s kočičkami začínali v roce 2010, tak jsme si u Vás žádali kočičku, která by byla spokojená sama, neb jsme nikdy dříve nechtěli více než jednu kočičku. Získali jsme tehdy od Vás Evelínku z depozita z Bojanovic. Moc jsme si ji zamilovali. Pak k nám přišla zatoulaná Lucka asi 5-ti měsíční. Tehdy ji Evelínka zuřivě odmítala, ale po čase ji nakonec přijala, spolu žily spokojeně přes 3 roky. Evelínka pak zemřela a zůstala nám Lucka, která se spokojila s tím, že je jediná. Jen jsem chtěla napsat, že nikdy by mě nenapadlo, že naše láska ke kočičkám naroste tak, že nakonec budeme mít v domácnosti kočičky tři !! :-)
I když už Vaši Evelínku nemáme (velmi často na ni vzpomínáme) i přesto stále pravidelně sledujeme Vaše nádherné stránky, jak pokračujete v zachraňování všech kočiček a stále držím palce, aby se Vám dařilo umístit co nejvíce kočiček do nových domovů. O to víc mě velmi zasáhla nedávná a zbytečná smrt Timmyho, to jsou případy, které velmi bolí, ale bohužel se občas stávají. Pokud žijí kočičky v domácnosti, je potřeba předvídat. Zrovna nedávno jsem plnila prádlo do pračky (máme horní plnění) a odskočila jsem si jen na minutku pro kalhoty do skříně, že je tam doplním. Už jsem chtěla pak pračku zavřít, ale nějak mě má intuice varovala. Lucka občas do otevřeného bubnu vlezla a lehla si na hromadu oblečení v něm. Zde ale bylo vše v pořádku, jenže mě to nedalo a sáhla jsem pro jistotu do spodu prádla. Vykoukla na mě Lillinka, která se do prádla zahrabala, věřte, že krve by se v ten moment ve mě nikdo nedořezal, když mi došlo, jak málo stačilo k tomu, co se vlastně mohlo stát. Takže člověk musí být opravdu velmi opatrný.
Mějte se moc hezky, přeji Vám všem hodně a hodně úspěchů ve Vaší práci,
pokud budu potřebovat radu, vím na koho se obrátit. ;-)
S velkým pozdravem z Prostějova Beata D.