Mourečka Fabiána nechala kočka v září 2007 na seně na půdě v Hovoranech a už se k němu nevrátila. Když jsme ho vzaly k nám, ještě neuměl ani sám jíst. Byl již dvakrát umístěn, ale pokaždé bohužel vrácen: poprvé kvůli alergii, podruhé protože se ukázalo, že nemá rád mužskou část rodiny. 10.4.2009 byl umístěn potřetí - do Brna do domku se zahrádkou.

Jeho nová majitelka nám napsala:

14.4.2009:
Dobrý den,zdraví Vás Fabiánek.Tak už to nejhorší máme snad za sebou.První 2 dny jsme prožili pod gaučem a když náhodou vylezl ven,tak hledal a strašně při tom plakal.V neděli večer se to zlomilo,začal chodit po baráku,sice opatrně,ale celý ho prošmejdil a včera už řádil.Je strašně umazlený,ale občas hledá a plače.S kočkou a se psem se zatím moc nekamarádí,ale je to v klidu.Vypadá to,že si zvykne.

28.7.2009:
Dobrý den, chtěla bych Vám napsat nejnovější informace o Fabiánovi. V novém domově se už naprosto zabydlel, má svých několik oblíbených pelíšků, kde přes den leží a na noc si vybral křeslo (přes den si na ně nelehne). Je velice hodný, na zavolání poslechne a chodí pořád za mnou jak pejsek. V červnu začal chodit ven, první den byl docela na mrtvici,Fabik v euforii vylezl na strom, pak se bál dolů, tak jsem pro něho musela vylézt a sundat ho, pak jsem ho ještě sundávala ze střechy a tím jeho výlety do výšin naštěstí skončily. Netoulá se, většinu času co je venku si hraje na zahradě, stal se z něho velký lovec much a mravenců, někdy třeba jenom leží na trávníku a spí, ale úplně nejraději leží na parapetu u otevřeného okna a kouká ven. Úplně mu stačí, když jsou otevřené dveře do zahrady a on ví, že může kdykoliv jít ven a dovnitř. Já ho třeba hledám venku a on spí doma v pelíšku. Co tedy ale vůbec nepochopil, že když je venku a chce se mu na záchod, tak nemusí utíkat domů do bedničky. Jinak je umazlený, rád se chová, ale je velice plachý, lidí se bojí a při každém větším zvuku se jde schovat. Jsem strašně ráda, že ho máme, chtělo to jenom ze začátku trochu trpělivosti.