Černobílá Anetka a její mouratá sestřička Klárka se narodily plaché kočce v Dubňanech. V prosinci 2006 nám zavolala paní, která je na své zahradě krmila a tvrdila, že jsou ochočené. U nás se však ukázalo, že ochočené nejsou, a paní je zpátky nechtěla. V březnu 2007 se nám ozvali lidé, že potřebují kočku na chytání myší, která by nechodila domů a žila venku. Byli velice rozumní a nechali si vysvětlit, že do takových podmínek by byla ideální plachá kočka a ne mazlík vyžadující přítomnost a hlazení člověka. Přesvědčily jsme je zároveň o tom, že kočce je vždy lépe, když není úplně sama, ale má kočičí kamarádku. Nakonec jsme se domluvily, že si vezmou Anetku s Klárkou, které jsme už mezitím nechaly vakcinovat a vykastrovat. 17.3.2007 jsme tedy Anetku i s Klárkou odvezly do jejich nového domova do Kyjova.

Už tam měly nachystaný domeček, kde je jejich noví majitelé budou měsíc držet, aby se holky v neznámém prostředí nevydaly zpět do Hodonína. Domeček má zasklené okénko a díru ve dveřích, která teď bude měsíc uzavřená. Až si holky na nový domov zvyknou, budou moci tímto otvorem chodit dovnitř a ven, jak se jim zrovna zachce. Když bude zima, budou moci spát v polystyrénových boudičkách, které jsme jim přivezly.

Jako další výbavičku od nás dostaly záchodek, konzervy a granule do začátku a noví majitelé jim v domečku připravili dokonce i hračky. Až si Anetka s Klárkou v novém domově zvyknou, budou mít co dělat, protože zahrada je pěkná, veliká a je tam spousta myší, které holky mají za úkol zlikvidovat. Parťačky jim budou dělat slepice.

A jak se Anetce a Klárce v novém domově daří?

Po 14 dnech nám jejich noví majitelé hlásili, že jídlo z misek v domečku mizí, a tak holkám podle všeho chutná, ovšem kdykoliv někdo do domečku přijde, jsou namísto v nachystaných pelíšcích zalezené ve staré troubě, a to navíc pěkně vzadu, aby měly jistotu, že je opravdu nikdo neuvidí.
Po 4 týdnech holkám jejich noví majitelé otevřeli v zahradním domečku dvířka, aby mohly vyjít ven. Ale zdálo se, že vůbec nevylézají... Pořád byly uvnitř. Když pak konečně vylezly, přestěhovaly se do sousední zahrady, protože tam nikdo nebydlí a je tam naprostý klid. Domů se chodily jen najíst - pěkně potají a v noci. 
V polovině června se Anetka a Klárka přestěhovaly zpátky domů. V neděli 17.6. dokonce při honičce vběhly až do patra otevřeného domu. Babička je z nich nadšená a tvrdí, jak jsou krásné, do té doby je totiž, jak byly pořád někde zalezlé nebo u sousedů, ještě pořádně neviděla. Zdá se, že si na své nové prostředí konečně zvykly. Když se jim chystá jídlo, lísají se dokonce kolem nohou. Protože ve sklepě je třeba vychytat myši, dali jim do sklepního okýnka desku, aby tam na ně holky mohly. A nutno dodat, že Anetka s Klárkou se opravdu snaží!!

V říjnu 2009 bohužel jedna z koček - mouratá Klárka - zmizela. Anetka zůstala sama a dokonce i přestala chytat myši. Její majitelé ji často viděli, jak sedí na zahradě, myši běhají před ní, ale Anetka se ani nehne, aby je chytila, jen je pozoruje. Nějakou dobu to tak trvalo, mezitím začaly myši chodit i do domu. To už si jeho obyvatelé řekli, že je na čase doplnit kočičí partu a obrátili se opět na nás.

Mouraté sourozence Marušku a Ori jsme přijaly v říjnu 2010. Porodila je plachá kočka od lázní a paní, která ji tam krmí, si všimla, že koťata jsou nemocná. Vzaly jsme je k nám na vyléčení a kastraci a zrovna v té době se nám ozvali majitelé Anetky z Kyjova. Maruška a Ori jsou oba plašší, bylo jasné, že mazlíci se z nich v 6 měsících věku již nestanou. 6.11.2010 jsme je tedy odvezly k Anetce. 

Další fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.