Tříbarevná kočička Anie byla nalezena se svými třemi sourozenci (též již umístěnými Mufinem, Dandou a Miou) v lese u plotu psího útulku, kde strávili studenou deštivou noc. 18.10.2006 byla umístěna do Brna ke kočičce Megie. Bílý kocourek Kvído byl nalezen 31.3.2007 v Hodoníně. Při krmení venkovních koček k nám přiběhl a skočil nám rovnou do náruče. 10.4.2007 byl umístěn k Anie do Brna.

Z jejich nového domova máme tyto zprávy:

18.10.2006:
Anie byla v autě klidná. Doma nás čekala kočka Meggie. Ježila se a syčela. Anie si v klidu prohlédla byt, najedla se, použila toaletu. V noci byl klid. Ráno Meggie opět syčí, Anie se nechá chovat a vrní.

20.10.2006:
Lucko přeji hezký den. Annie se má dobře , je zdravá a čiperná. Je to mazlík. S Meggie se postupně sbližují, M. už na ni nesyčí . Annie s ní má velkou trpělivost, M. za ní chodí a loví její ocásek a Annie jí občas dá za ucho. Večer když zavřu dveře do ložnice tak se chvilku dobývá a mňouká, ale pak toho nechá a usne v pelíšku . V noci klidně obě spí. Včera jsem si odpoledne lehla na sedačku, A. přišla a zkoumala mi vlasy. Asi hledala ty Vaše dlouhé. Pak si na mne spokojeně lehla a předla. Přeji hezký den Annie posílá pac a pusu. Po víkendu pošlu fotky.

23.10.2006:
Lucko zdravím Vás z Brna. Posílám slíbené fotky. Annie se má dobře a zvyká si velmi rychle. Chodí za mnou po bytě jak pejsek. S Meggie se občas lehce poperou, protože Meggie po ní třeba skočí a Annie jí dá pár výchovných pohlavků. Občas pořádají dostihy z předsíně do obýváku a zpět a skončí na stromě v předsíni. Přeji pěkný den.

14.11.2006:
Lucko přeji pěkný den. Anie se má dobře, je u nás spokojená. Je to úžasný vrnivý mazel a je velmi učenlivá. Ohromně jí chutná, musím ji krotit, aby nesnědla ještě misku Megie. Když k nám přišla, hrozně hltala, asi jak byla zvyklá u vás mezi tolika kočkama. Nyní již pochopila, že jí to nikdo nesní. S Megie se kočkují, pořádají dostihy. Posílám pár fotek. Zdravím všechny kočičí mámy do Hodonína.

15.11.2006:
Dobrý den Lucko,
kočičky jsou sice už kamarádky, ale stále čekám, až se začnou navzájem olizovat (jednou už to Megie udělala, ale někdo v domě začal vrtat a obě se lekly) a spát spolu:-).To asi přijde až Megie dospěje a přestane Anie napadat.

Naše odpověď:
Určitě se dočkáte:-), jen s Megie neodkládejte kastraci. Měla by se kastrovat v 5 měsících (lze odhadnout také podle váhy, tj. od 1,7 kg). Pokud by se kastrovala později, až by začala mrouskat, mohla by zle napadat Anie, protože by si chtěla připravit místo pro koťata a v tom případě by byla Anie její velká konkurence.

23.11.2006:
Zdravím Lucko, chodím na vaše stránky pravidelně každé ráno a právě jsem četla oba komentáře od brášků, oni jsou všichni čtyři fakt skvělí a chytří. Jinak manžel si už zvykl. A kočky nevěrnice chodí k němu na klín - když sedíme v obýváku, tak si většinou vyberou nejdřív jeho. Anie už se večer nedožaduje vstupu do ložnice (nové šplhadlo ji zcela nadchlo a spí na něm), ale ráno, jak mažel vstane, tak se dobývá na mě a myslím, že brzy dosáhne na kliku a otevře si. Všimla jsem si, že bude určitě vděčná za výběh na balkon (už mám objednané zasíťování), protože když je otevřená ventilačka, tak nasává čerstvý vzduch zvenku.
P.S. Obdivuji nové přírůstky a hlavně práci Vás kočičích maminek.

12.12.2006:
Lucko zdravím do Hodonína. Anie se má fajn, úžasně se mnou komunikuje. Když jsme ji dovezli, tak měsíc skoro vůbec nemňoukala, ale nyní je už docela ukecaná. Zabydlela se perfektně a chodu naší domácnosti se už skvěle přizpůsobila. Nebo my jí? S Megie vychází dobře, nechá se vyprovokovat k hrám, které většinou Megie vymyslí. Na honěnou, na schovávanou a na číhanou. S jídlem nemáme prakticky žádné problémy, obě baští přes den granule. Jen s tím záchodem se to nějak nedaří, občas prostě nezahrabe bobek. Ale možná je to i tím, že ji u toho často ruší Megie. Mimochodem občas vidím Megie, že to po ní zahrabává. Anie má prostě dobře vycvičenou otrokyni. Jinak život s kočkama je skvělý, zcela mě to pohltilo. Asi je to tím, že jsem tolik po nich toužila a mohla jsem si je pořídit až nyní. Obdivuji Vaše nové přírůstky a raduji se z toho, kolik se Vám daří umístit kočiček. 17.12. Vám budu držet palce, abyste žádnou nevezly zpět.

19.12.2006:
Lucko zdravím do Hodonína,
posílám pár fotek, na kterých je vidět jak se naše kočky skamarádily. Jsou bezva. Včera například Anie rozdrobila vajíčko po celé kuchyni a shodila květináč v ložnici. Anie je lovec a jak může ,tak mi nějaké jídlo, které je volně v kuchyni, ukradne. Pak se s ním uteče schovat a vrčí na Megie, když se zajímá co má. Stále častěji se Anie domáhá vycházky na balkon, sedne si před dveře a mňouká tak dlouho, až se mě jí zželí a jdeme na balkon. Ale zasíťování zatím nemáme, tak ji musím hlídat. Snad nám to zasíťují v lednu, pokud bude slušné počasí. Stále sleduji vaše stránky a jsem ráda, že se vám daří umístit tolik kočiček. Moc vám fandím. Přeji krásné vánoce všem kočičím maminkám a kočičkám taky.

5.1.2007:
Lucko zdravím Vás. Včera se mi podařilo vyfotit Anie jak se vyvaluje na polštářku od Vás. Anie je bezva kočka, včera spala manželovi hodinu na klíně, když se díval na televizi.

9.1.2007:
Posílám fotky Anie a Megie. Snažili jsme se vyfotit Anie , jak se dobývá ráno do ložnice, ale zatím se nepodařilo. Na kliku ještě nedosáhne, tak na ni skáče a škrábe na dveře. Posílám aspoň fotky, kde obě společně jí, odpočívají, spí.

2.3.2007:
Dobrý den Lucko, zdravím z Brna.
Anie s Megie se mají báječně. Už máme zasíťovaný balkon a dvířka v balkonových dveřích, takže si holky chodí ven jak se jim zlíbí. Megie už máme vykastrovanou a čekám kdy se zklidní, je to děsný divoch. Nenechá se chovat. Ještě že mám Anie, která je úžasný mazel. Obě si spolu pěkně vyhrají. Dokonce jsem si všimla, že Anie se učí a přizpůsobuje hrám Megie. Do ložnice už si po delším zápase s klikou otevře, ale dělá to jen ráno v 5,30-6,30 kdy už stejně stáváme, v noci je vůbec neslyším, asi spí celou noc. Posílám pár fotek a zase se ozvu.

3.4.2007:
Lucko zdravím do Hodonína. Mám novinky o našich kočkách. Vyvezli jsme holky na chalupu a proběhlo to bez problémů. Nejdřív jsme jim dali na kšíry, ale druhý den do nich nechtěly, tak jsme jim otevřeli dveře a ony se postupně seznamovali s novým prostředím. Anie byla odvážnější, Megie byla asi o dvě hodiny pozadu, víc se bála. Prozkoumaly co se dalo, byla ve mně malá dušička jestli se mi neztratí, ale asi jsou na mne už tak zvyklé, že si mne hlídaly. Na zavolání okamžitě přiběhly, Anie jsem nemusela volat dlouho, je poslušnější než Megie.V neděli už lítaly po dvoře jak čerti a odvážily se i kousek na zahradu. Byla to legrace je pozorovat, hlavně když lovily muchy. Nejvíc se jim líbilo v našem malém lesíčku, který odděluje dvůr od zahrady. Anie vylezla i kousek na borovici. V autě vůbec nezlobily. Protože v neděli byly vzhůru celý den, tak okamžitě po příjezdu domů se najedly a odpadly do pelíšků. Posílám pár fotek a zase se ozvu. 

10.4.2007:
Dojeli jsme v pořádku. Kvído byl celou cestu klidný. Doma nás čekala Anie. Syčí a vrčí, ale jen málo.
Později:
Kvído prozkoumal předsíň, obyvák a balkon. Nyní spí v přepravce a Anie ho pozoruje. Samozdřejmě Anie stále hladíme a utěšujeme.

11.4.2007:
Lucko zdravím Vás a posílám fotky. Cesta do Brna proběhla v klidu, Kvido byl hodný, pospával nebo koukal z auta. Doma jsem ho nechala chvíli v přepravce, aby si ho Anie očichala. Několikrát na něho zasyčela, aby mu ukázala kdo je tady domácí paní. Pak jsme otevřeli přepravku a Kvido se vydal na průzkum. Prozkoumal předsíň, obývák a balkon. Anie občas vrčela a syčela, tak jsme ji hladili a uklidňovali. Asi po půlhodině zalezl Kvido zpátky do přepravky a chvilku si zdříml. Dala jsem mu před přepravku misku s granulema a pár jich sezob.
Ráno jsem našla Kvida pod maželovým stolem za kontajnerem uvelebeného na kabelech od počítače. Dala jsem mu tam podušku a misku s granulema a taky myšku. Nechal se hladit a vrněl a hrál si chvíli s myškou. Myslím, že snad použil i toaletu, protože ji Anie ráno důkladně očichávala. Občas na něho zasyčela, ale zdá se mi že méně než včera. On ji ignoruje a myslí si asi svoje.

13.4.2007:
Zdravím do Hodonína.
Kvidovo pospávání mělo asi opravdu důvod v tom, že někam strčil packu, a tak se potřeboval z toho vyspat. Středu prospal asi celý dopoledne, odpoledne jsem ho probrala, postavila na píseček a čural a čural... Anie na něj vrčí, jen když se dostanou na půl metru k sobě. Ve čtvrtek se konečně trochu najedl. Kapsičky odmítá, do granulí ďobne, možná je jedl, když jsem byla v práci. Nachystala jsem mu ráno sýr lučinu a bílý jogurt. A to snědl. Odpoledne jsem dojídala zbytek velikonoční nádivky, zajímal se co to jím a tak si taky trochu dal. Asi byl krmený zbytkama lidského jídla. Jen jsem se Vás nezeptala co jedl u Vás, když jste ho našly vyhladovělého, kterýma konzervama kočičky krmíte. Na šunku taky zabírá. Dnes to zkusím s vařeným kuřecím.
Jinak je to opravdu vrnivý mazel, včera si nechal vyčesat srst. Vypadá to, že byl zvyklý na česání. Už nespí v přepravce, ale zkouší různá místa. Například úžasně zavazí na předložce v koupelně. Anie ho pozoruje z dálky nebo chodí za ním a očichává mu zadek. Oblíbil si i papírovou krabici s poduškou. Anie na něho zvědavě nakukuje.
Balkon jim nechávám otevřený, protože se ještě nenaučil chodit dvířkama. Ale dnes to nacvičíme. Taky proto, aby se naučil na záchod na balkon. Zatím ho má v předsíni a bez krytu. Včera pozdě večer pozoroval na balkoně noční život, auta a venčící se psy.
Anie žárlí a je ke mně teď odměřená, i když se snažím se jí věnovat přednostně. Kvida hladím jen když to ona nevidí. Snad ji to brzy přejde a přestane dělat okolky a syčet na Kvida. Na chalupu je teď brát nebudeme, pojedeme jen na sobotu přes den. Pak se uvidí. Dnes ráno už byl čilý, prozkoumával co se dalo a začal se otírat manželovi o nohy, když si chystal snídani.

16.4.2007:
Přeji pěkný den. Mám spoustu novinek. Kvído se probral ze svého podřimování a ukázal i svou hravost. Anie už syčí minimálně a on si začal troufat, číhá na ni, chytá její ocásek. Rád by ji vtáhl do hry, sám si dovede hrát moc pěkně. Anie ho zatím spíš pozoruje, jak si hraje. S jídlem si dal už také říct, baští už prakticky vše, co mu předložím. Včera jsme slavili manželovy narozeniny, byli jsme docela hluční a Kvído si lehl mezi manžela a přítele naší dcery a spal. Je vychovaný, neskáče na stůl a na linku, i když je tam jídlo.

23.4.2007:
Zdravím do Hodonína. Lucko byli jsme s kočkama na chalupě. Snažila jsem se celý týden naučit Kvída na kšíry, ale bez valného úspěchu. Přijeli jsme na chalupu a Anie okamžitě se vrhla do terénu, u ní už víme, jaká má oblíbená místa a kde ji hledat a mimo jiné přiběhne na zavolání. Kvído se vydal z přepravky na průzkum dvora a my jsme si rozdělili služby, kdo ho kdy bude mít na starost (byli jsme na to tři). Většinou chodil v patách Anie. Očividně byl zvyklý na zahradu. Chodí vykonávat potřebu do hlíny, zatímco Anie do kočičího záchodu. Problém nastal, když jsme Kvída pustili z dohledu u oběda a objevili jsme ho u sousedky na dvoře. Její jezevčíci ho zahnali na strom. Nechal se od ní ale klidně chytit. Prolezl k nim pod plotem. Takže jsme zatarasili všechny únikové cesty. To si ovšem myslíme jen my a Kvído si určitě nějakou cestu najde. Ale třeba ho odradí ti štěkající jezevčíci. V neděli už se držel s náma. Honil tenisák a prozkoumával zahradu, číhal u různých děr, honil motýly a mouchy. Hodně běhá za Anie, ale ona se ještě moc kamarádit nechce. Pořád ho asi bere jako vetřelce, i když na něho už nesyčí. Vím, že jsme to dle Vašich rad asi moc uspěchali, ale snad se nám podaří, aby si zvykl. Možná z něj nevyprchaly po kastraci ještě hormony. Jinak se z něj vyklubal hravý kocourek. Chovat a hladit se ale nechá jen když je hodně unavený a ospalý a nebo ráno po probuzení. Posílám pár fotek z víkendu a přeji pěkný den.

30.4.2007:
Tak jsme byli zase na chalupě. Panička nám dala na krčky slušivé obojky a my jsme vyrazili do terénu. Na zahradě se nám moc líbí, jen já Kvído potřebuji prozkoumat u sousedů zahradu a panička to moc nechápe, stále mě volá nazpátek. Už vím, že se jmenuji Kvído, a přiběhnu na zavolání (jen někdy otálím a panička má o mne strach). Ale vlezl jsem tam jen dvakrát v neděli. Už jsem tam chytil ještěrku teda jen její ocásek, který upustila. Zato já Anie se držím paničky a chodím za ní jako pejsek. S Kvídem se už kamarádím, číháme na sebe, honíme se po zahradě, lezeme po stromech, ale nepereme se. Nejlepší je to v česneku a v cibuli, to se paničce moc nelíbí. Ale zato nám se líbí u paničky, stravy dost, teplý pelíšek, víkendy na chalupě... V noci nás teda zavírají do chalupy, ale my jsme tak unavení, že prospíme celou noc.
Pac a pusu posílají Anie a Kvído

14.5.2007:
Přeji pěkný den Lucko.
Byli jsme na chalupě a Kvído nás opět velmi procvičil. Nemohli jsme ho včera najít a pak se ozvalo ze střechy slabounké mňoukání. Za komínem se krčil vystrašený Kvído a bál se slézt dolů. Manžel ho povzbuzoval a lákal k sobě a on celý vyklepaný nakonec slezl.

21.5.2007:
Anie v sobotu chytila na chalupě dvě myši a jednu sežrala. Kdo by to do ní řekl, když vyrostla v bytě. Kvído možná taky nějakou chytil, ale on chodí k sousedům na zahradu do vysoké trávy. Naštěstí se na zavolání vrací. Oběma se na chalupě líbí a běhají po zahradě šílenou rychlostí, hlavně Anie je vynikající běžec.

11.6.2007:
Kvído se v sobotu předvedl a přišel mi ukázat dvě ulovené myši. Potom si společně s Anie naháněli pod plotem ještěrku, Anie ji chytla, ale nezakousla, tak jí samozřejmě utekla. Anie se drží na naší zahradě, ale Kvídovi už nestačí ani vedlejší a chodí ještě dál. Ale na zavolání přiběhne.

24.7.2007:
Dobrý den Lucko,
byla jsem s kočkama týden na chalupě a měli jsme se super. Kočky chytaly myši, denně každá 2-3. Kočky mají nového kamaráda, štěně bígla, které si pořídila moje dcera a její přítel. Posílám fotky z jejich seznamování. Anie před ním utíká a Kvído prská a ježí se. Jinak se z Kvída stává vrnivý mazel, a je hodně hravý. Anie říkám, že je můj kočkopes, chodí za mnou jako pejsek.

10.9.2007:
Anie a Kvído se mají skvěle.Jezdíme stále na chalupu a kočky lítají po zahradě a loví jednu myš za druhou. Horší je chytit je večer. Nechci je nechávat přes noc venku. Kvído se vždy urputně brání chycení. Tuto sobotu mě tak podrápal, že jsem ho neudržela a marně jsem ho do noci naháněla. Ale nakonec přece jen přišel. Oni pak spí celou noc a ráno v pět je pouštím na zahradu. Když vstáváme, už se nám chlubí svými úlovky. Po takto stráveném víkendu se Anie doma v bytě domáhá u dveří, že chce jít ven, ale Kvído je spokojený s balkonem. Oba dva se ale pod dohledem rádi vyvenčí na chodbě našeho domu.
Kvído je stále mazlivější. Na klín sice neskočí, ale přijde se pomazlit ráno do postele. Nechá se ve stoje hladit a šlape mě po břichu. Myslím se tomu říká mléčný krok. Ten Anie provozuje v pelíšku. S Anie jsou už větší kamarádi, ale o vzájemném olizování a spaní si musím nechat zdát. Anie ho prostě jen vzala na vědomí a ona určuje, kdy se nechá vtáhnout do jeho her a honiček.

26.11.2007:
Lucko zdravím do Hodonína. Posílám fotky nového škrabadla (viz odkaz na vašich stránkách na Kočičí stromy), které jsem kočkám pořídila na balkon. Jsou nadšené, hlavně Kvído. Rádi se tam proběhnou na čerstvém vzduchu, protože na chalupu už nejezdíme. Zase až na jaře.

21.2.2008:
Lucko zdravím z Brna, posílám pár fotek ze života našich koček. Dělají mi radost. Kvido je malý divoch, který provokuje Anie ke hrám a rvačkám. Je s nimi legrace, obzvlášť když se honí. Anie je můj mazel a Kvido je zase mazel mého syna. A ještě jedna historka. Před měsícem ulovili a sežrali ptáčka, který proklouzl sítí na balkoně. Donesli si ho dovnitř a zbyla po něm jen hromádka peří. Jsou to prostě lovci. Myši na chalupě třeste se!
Přeji Vám ať se podaří na výstavě umístit co nejvíce kočiček, je mi vždycky líto těch, které se vrací s Vámi zpátky do Hodonína nebo těch, které někdo z nepochopitelných důvodů vrátí. Anie bych musela vracet minimálně jednou za týden, protože se nám občas někam vyčůrá: mezi boty (ještě se naštěstí netrefila do bot, to by mne asi manžel vyhodil i s kočkama), synovi na pohozené špinavé oblečení (už si aspoň uklízí), na kobereček u vany. Nevím, co ji k tomu vede, záchody mají 3 a čistím je často. Ukázalo se, že zatímco na balkoně mají Anie a Kvído hrudkující stelivo, uvnitř v bytě mají silikonové. Po výměně steliva v bytě za hrudkujícího Mikeše Anie s loužičkama přestala.

21.10.2008:
Dobrý den Lucko,
zdravím z Brna. V létě si to naše kočky užívaly skoro každý víkend na chalupě. Máme spoustu zážitků hlavně s Kvidem. Je velmi těžké ho v neděli chytit a tak se stalo, že když jsem byla na dovolené, tak se manželovi nepodařilo Kvida chytit a Kvido si udělal taky týden dovolené. Sousedka mu dávala krmení, manžel se synem tam byli obden, ale chytili ho až po týdnu. Pak se doma mazlil o stošest. Na fotkách je vidět jejich malý černý kamarád Barst od sousedů. Kvído ho přijal za kamaráda, ale Anie na něho stále prská.

31.3.2010:
Zdravíme z Brna,
tak dnes jsou to 3 roky co byl chycen v Hodoníně Kvido. Kvido i Anie nám dělají stále radost, jsou to živé a hravé kočky, a také stále velcí lovci na zahradě.. Stali se z nich docela parťáci, kteří se i občas poperou. Kvido byl teď nemocný s čuráním, měl v moči písek a naříkal u čurání. Naštěstí jsem si toho hned všimla a šli jsme na veterinu. Mimo jiné jsem nacházela doma loužičky - kocouři s tímto problémem čurají mimo záchod, protože ho mají při téhle nemoci spojený s bolestí. Kvido teď baští dietu na rozpuštění písku a daří se mu už dobře. Posílám nějaké fotky z podzimního pobytu na zahradě a přeji Vám hodně šťastně umístěných koček.

29.12.2014
Kvído a Anie posílají pozdrav a přejí vše nej.. v roce 2015.
Iveta

31.8.2016
Dobrý den,
zdravím do Hodonína. Letos je to již 9 let co jsem si od Vás postupně odvezla kočičku Anie a kocourka Kvída. Jsou báječní, zdraví a mazliví.
V létě tráví hodně času na chalupě a obrovské zahradě odkud jsou přiložené fotky. V zimě mají v bytě stále k dispozici zasíťovaný balkon s dvířky ve dveřích. Vůbec jim nevadí střídání pobytu na chalupě a v bytě, jsou na mě docela závislí a po zahradě chodí za mnou jako pejsci. Jsou to moji miláčci a jsem šťastná, že jsem si je od Vás vzala. Už mám i vnoučátka a ty učím k lásce ke kočičkám a ostatním zvířátkům. Přeji Vám hodně úspěchů při zachraňování kočiček a spoustu hodných lidí, kteří si je osvojí, aby jim dělaly radost, tak jako mně.
Díky za Vaši záslužnou práci.
Iveta, Brno

16.3.2018
Kocour Kvído a kočka Anie se mají stále výborně a daří se jim u nás dobře. Zdravím do Hodonína a přeji pěkné dny. Iveta

4.5.2020
Kvído a Anie se mají stále výborně a na to, že jim je 14 let tak jsou zdraví a ve výborné kondici. Přeji krásné dny.
Iveta

19.2.2021
Anie a Kvído se mají stále dobře a jsou ve skvělé kondici, i když už mají 15 roků. Přikládám fotky.
Mějte se krásně. K.

26.1.2023
Posílám fotky Anie a Kvida. Daří se jim dobře. Letos jim už bude 17 let a jsem šťastná, že je stále mám. Na Anie je to stáří znát, je hodně hubená, ale pěkně baští a stará se kožíšek. Kvido to je stále borec, na něm není stáří moc vidět.
Zdravím a přeji pěkné dny s kočičkama a hodně lidi, kteří si kočicky od  vás osvojí. Iveta

Fotky Anie a Kvída zde.
Starší fotky pak zde, ve fotogalerii na Kocky-online.cz.