Bílou Denisku cca 3/4 roku krmila naše kolegyně Alena v Mikulčicích. Celou tu dobu se jí bála a nedala se chytit, takže Alena nevěděla, jestli je to kočka nebo kocour, a ani nepoznala, že je březí. Myslela si, že jen přibrala tím, jak ji krmí. Teprve když porodila, dovolila jí, aby ji pohladila. Tehdy taky zjistila, že má koťata, jen je nemohla nikde najít. Až pak její sestra Jana náhodou slyšela děti, jak se baví o koťatech, a jedno přitom nosily po vesnici. Ještě ten den večer se Alena k těm lidem vypravila, protože věděla, že žádné kočky nemají, a našla tam Denisku s 2 koťaty - Hermionou a Ferdou. Ostatní kočky a koťata se nedaly chytit, ale paní jsme tam nechaly přepravku a poprosily ji, aby se o to pokusila. Deniska se u nás neochočila a zůstala z ní plašší kočka. Bílou Žofku s černým flíčkem u ucha jsme spolu s Barčou a Lucinkou přijaly z Radějova od pána, od kterého jsme v listopadu 2006 přijaly 11 koťat. O jedné kočce nám tehdy neřekl, a tak se mu tam začaly množit dál. Chatu teď prodával a noví majitelé se o ně starat nechtěli. Další kočku dovezli do ZOO, kde ji však nedrželi první tři týdny zavřenou, takže se jim ztratila, a zbývajícího kocoura nechali utratit. Deniska u nás pobyla 10 měsíců, Žofka 8 měsíců. 13.3.2011 byly společně umístěny do Vídně do stáje.

Děkujeme paní Adéle Guryčové & kocourovi Amadeovi s kočičkou Doreen, kteří Denisku během pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku.

Z jejich nového domova máme tyto zprávy:

17.5.2011:
Kocicky se maji moc dobre, jenom Deniska je jeste moc placha, ta neprijde ani za kus masa, to Zofka ta je o neco lepsi, samozrejmne ze k lidem co chodi do staje jenom obcas nema duveru, ale ta pani co tam osetruje kone, tak to je jeji osoba ktere naprosto duveruje, dokonce u ni spi i v posteli. Fotku od nich bohuzel nemam, protoze kdykoli prijdu zdejchnou se a drzi si odstup, takze zatim jeste zadne fotky.