Černobílou kočičku se zelenýma očima Marjánku jsme v březnu 2007 spolu s s její dcerkou černou Petynkou a Cindy dovezly ze sídliště z Uherského Hradiště. Staraly se tam o ně dvě paní, ale ostatní obyvatelé sídliště je tam nechtěli a vyhrožovali jejich likvidací. Po čase si jedna z těchto dvou paní pořídila domek se zahrádkou a Marjánku a Petynku si vzala k sobě. Obě holky se tak po pěti měsících - 14.8.2007 - vrátily do Uherského Hradiště.

Jejich nová majitelka nám napsala:

14.8.2007:
Pěkný večer z Uh. Hradiště přejí Marjánka a Petynka.
PETY celou cestu naříkala, oči jí málem hrůzou vypadly z důlků, jak se bála. Je z té změny pěkně hotová, chudinka. Marjánce byla cesta vcelku fuk, ani jsme o ní nevěděly. Doma jsem nechala pejskům očichat přepravky a jsou z přistěhovalců pěkně vedle, běhají sem tam s jazykem na vestě. Micinky jsou pěkně v klídku momentálně v ložnici,tam budou mít teď nejvetší klid. Už tam prošmejdily každičkou skulinku a zalezly si do nejtemnějšího koutku za skříň. Mají tam papání,vodu i bedýnku, takže jim nic nechybí. Takže uvidíme,jak proběhne noc. Nejvíc bude "trpět" náš pes,to je mazel a nebude spát se mnou !!!!
Takže další zprávy pošlu zítra! Držte nám pěsti, ať si "holky" brzy zvyknou. Přeji dobrou noc.

15.8.2007:
Kočky spaly se mnou v ložnici, vůbec jsem netušila,že budou tak zvědavé a že prošmejdí a prošustí celou noc. Mile mne překvapila PETY, vůbec se nebála přijít a pomazlit, a s MARJÁNKOU se ke mně tlačily jedna přes druhou. V noci ukázněně navštívily záchůdek, jakoby na něj chodily odjakživa. Teďka celý den spí a válejí se. Dnes ráno dcera odjela, tak mají u ní v pokoji své království a jsou nadmíru hodné, vůbec o nich nevím. MARJÁNKA je naprosto v pohodě, to je kočička do nepohody. PETYNKA je zalezlá v novém barevném látkovém domečku a před chvílí hlasitě vrněla a nechala se hladit. Naši dva hafani to nesou podstatně hůře, ale s tím jsem počítala, chce to všechno čas. Celý byt od našeho včerejšího příjezdu pročmuchávají a celou noc pobíhali sem a tam, jsou nervózní od chvíle, jak ucítili doma ve svém teritoriu "vetřelce". Taky jim vrtá hlavou, proč jsou ty dveře k pokoji zavřené,když běžně nebývají. Takže jinak je vše v pohodě, vše je lehčí, než jsem čekala. Holky Vás všechny móóóóc pozdravují!

16.8.2007:
Zrovna teď sedím na pohovce a PETY proplétá "osmičku" mezi mýma nohama, vrní, lísá se a nechá se hladit i zvednout do náručí. Na rukách je sice trochu nervózní, ale jak cítí hlazení, je klidná a přede a přede. Dokonce mi včera olizovala palec od nohy. MARJÁNKA se opět válí, ta je úplně v naprosté pohodě. Přes den holky ale jen spokojeně spaly a téměř se nehnuly z místa, nebyla s nimi žádná "řeč", papání se ani nedotkly, až pak v noci, to jim asi už vyhládlo... Jsem zvědavá, jak vše bude pokračovat, hlavně jak dojde na "osobní seznamování" s tou naší psí smečkou.

17.8.2007:
Přejeme Vám hezké ráno. Vše probíhá v klidu, holky jsou hodné, žádný problém. Hafani pořád čmuchají za dveřmi, už jsem jim postupně kočky ukázala blíž na rukách a zatím to sblížení nevypadá nadějně. Holky prskaly, psy jsem taktak udržela - bude to zajímavé, ale jsem trpělivá, časem si musí zvyknout a uvědomit si, že tak to bude napořád a že to není jen "nezvaná návštěva". Pokud bude nějaká zajímavá změna, zase se ozvu.
P.S. PETY je sice ostražitá,ale chodí mi sama kolem nohou, lísá se a hlasitě vrní. Pokud se sehnu, normálně ji zvednu na ruky a nechá se hladit.

26.8.2007:
Dobrý večer.....
seznamování se psy proběhlo oboustranně s vyceněnýma zubama, resp. Pety versus Filip a Bety... Marjánka je jak "máslo", naprosto ignoruje "nějaké potrhlé hafany"... ani nehla brvou. Ale pes po ní šel, měla jsem ho co držet... Pety je ale sladká, určitě byste ji nepoznala. Udělala sama se sebou obrovský posun k lepšímu. Je to mazel a její plachost je dávná minulost. Mám z ní velkou radost.
Jinak je celý náš zvěřinec naprosto v pohodě, pokud se drží odděleně. Nedělá nám to ale žádný problém, místa máme dost a dáváme jim všem čas, ale skoro denně seznamování testujeme. Psi a Pety jsou z toho pak chvíli neuvěřitelně vystresovaní, až je mi jich líto.
Takže se všichni máme fajn, holky jsou tu už doopravdy doma a dělají nám milou společnost. Doufáme, že snad i u Vás panuje podobná pohoda, móóóóc Vám ji přejeme a posíláme mnoho pozdravů.

4.9.2007:
Zdravíme z UH!
Doma vládne klid a pohoda, ale žádný posun k lepšímu, psí smečka se už už zdála být tolerantní, ale dopadlo to špatně, málem lítaly chlupy a kočky se z toho celý den vzpamatovávaly.
Dnes nám ale na noc přibyla další malá mourovatá kočička! Včera jsem ji našla s kolegyní z práce náhodou u dveří naší práce vyhublou, ale mazlivou a šťastnou, že jí dal někdo napít a najíst. Prohlídli a patřičně ji ošetřili u nás na veterině a dnes je po kastraci. Nechám ji u nás přečkat pooperační období a uvidím, co dál. Za chvíli budu mít doma útulek, jako vy!  Musela jsem Vám napsat,jak se NENÁPADNĚ rozrůstáme!!!
Jinak jsou obě "holky" moc hodné, každá si našla svoje oblíbené místečko. PETY si otevře skříň a v ní se dovede půl dne vyvalovat na krabicích od bot. Je to mazel, ale i divoký čertík. MARJÁNKA je spokojený vrnící andílek, absolutně nic ji nerozhodí. Takových koček můžeme mít doma i deset.
Moc Vás pozdravujeme a opět se ozveme,až bude něco nového.
Zatím nashle......."my všichni" z UH!

29.9.2007:
Milá LUCKO,
zdravíme Vás všechny z Uh. Hradiště. Sice se nic nového neudálo, ale už jsme se dlouho neozvaly. Jsme hodné a mazlivé kočky, právě jsme spořádaly konzervu tuňáka a po pečlivém olízání všech ušpiněných fousků včetně paciček se vyvalujeme na koberci a panička nám hladí napapaná bříška. Chybí sice jedna ruka na hlazení, protože u nás zatím zůstala nalezená zubožená mourečka ŽOFINKA,t ak tady teď bydlíme tři. ŽOFINKA si náramně rozumí s PETYNKOU, jsou velké kamarádky. MARJÁNKA nadšení z malé kočičí holčičky sice nesdílí, ale vystačí si sama na okenním parapetu, kde dokáže pozorovat celé dny pohyb venku. Je to už přece jen velká kočičí dáma a nějaké to kočkování a běhání za hračkama, to už pro ni není.
Mazlivé jsme ale všechny tři, MARJÁNKA vyplazuje jazýček, PETYNKA ráda leží na zádech s vystrčeným bříškem a ŽOFINKA je jak liána ze všech nejvíc. Konečně už vypadá jako kočka, byla samá kost a kůže.
Největší čurbes je ale v noci. Máme odělané vše, co jen šlo, neboť po nočním běhání byla v místnosti hotová spoušť. Dcera se odstěhovala na spaní raději do obýváku, naštěstí je doma teď jen na víkend, jinak je na koleji. Takže je to docela sranda. Ale je vidět, že jsou ty naše kočky zdravé a spokojené. Jsou úžasně čistotné a největší odměnou je nám jejich hlasité trojhlasné vrnění.
Moc Vás všechny pozdravujeme a posíláme pac a pusu!
Petynka, Marjánka a Žofinka.
P.S. Petynka je andílek, kdeže jsou ty její schovávací útěky a plachost... je naprosto jiná. Nikdy bych neřekla, že je taková změna za takovou chvilku vůbec možná. Sama se už po pár dnech lísala a tlačila hlavičku a čumáček na mazlení. Mám z ní velkou radost. Teďka zrovna probíhá přátelské kočkování....

14.12.2007:
Naše tři "děvčata" se mají skvěle. Z Petynky je mazlíček a velká kamarádka Žofinky, z té je už pěkná kulička, je to moc hodná kočička a už se jí vůbec nechtělo zpět ven, zůstala trvale u nás. Marjánka je osobnost, hotový generál a má chvilky, kdy Žofinku fackuje, vysloveně jí nesedla a žárlí na ni. Je to sranda, sledovat ty holčičí-kočičí spory.....
Jinak s pejskama je to stále trochu boj. Betynka si asi už nezvykne, ovšem FILIP překvapil a jelikož je to skvěle disciplinovaný pejsek, dokáže svoje lovecké pudy ovládnout. Bez dozoru je ale spolu nenecháváme, ale máme bydlení vyřešeno, takže není s prostornou místností pro kočičí smečku žádný problém-naopak. Holky mají skvělý byteček. Jinak FILIP si zamiloval Žofinku, ta jediná na psa reagovala jako na kocoura, vůbec neprojevovala ostražitost, nechala se oblizovat a oňufávat a FILIP kdyby mohl, bral by ji okamžitě "za nevěstu".
Jinak venku krmíme další plachou kočičku - černá s bílýma tlapkama a "braydáčkem". Ve sklepě jsme jí umožnili bydlení s pootevřeným oknem a podle spořádaného papání je jasné, že jej patřičně využívá každý den. Vidíme ji však málo, o člověčí společnost nestojí a okamžitě prchá. Máme i tak dobrý pocit, že když mrzne nebo prší, má se kam schovat a že nestrádá hladem či zimou.
P.S. občas se kouknu, jak se má CINDY, a přiznám se, že ať se tomu předem bráním, jsem vždycky dojata k slzám......koulí se jako hrachy.....je skvělé, jak se má fajn a nejen ona-také všichni ostatní, co díky Vám dostali šanci na vlastní domov a péči vlídných lidí. Viděla jsem jejich společné živoření venku a odvrácenou tvář "slepých" lidí, ba co víc-lidi s nepochopitelným odhodláním a krutostí zlikvidovat je. Nebýt Vás, kde by ti tvorečkové dneska byli.....díky za to,že dnes mohou spokojeně vrnět v něčí náruči!

25.2.2008:
Marjánka, Petynka i Žofinka Vám posílají kočičí pomazlení. Mají se moc dobře, jeden hafan-pejsek Filípek-je už s něma docela kamarád, ovšem žárlivá holka Betynka,ta se skamarádit nechce a jde jim po krku pořád. Snad se to ještě nějak v budoucnu "vykočičí".

2.8.2016
Před pár lety jste zachraňovaly s Luckou (tehdy ještě Malečkovou) kočky v UH, pak jsem jim vytvořila doma podmínky a nedalo mi to...přijela jsem si pro ně do Hodonína a odvezla je domů :-) Myslím, že je to už nějakých 7-8let.
Marjánka se má stále čile k světu, její černé kotě Petynka bohužel náhle vloni v listopadu umřela. Byla úžasná. Z plašanky se stala mazlivá micka.
Přibyla k nim během krátké doby mourečka Žofinka. Našla jsem ji při venčení psa náhodou v mrazu přivázanou za krk špagátem ke stromku na odlehlém místě. Byla na kost vyhublá a podchlazená. Žofinku máme dosud s Marjánkou.
Ale mezi tím, jsem se ujala dalších čtyř koček :-) a mám je všecky v bytě s pejskem :-) Kočky mají celý svůj pokoj :-)
Vždycky nějakou nalezenou micku dám dohromady, nechám vykastrovat a podaří se mi ji udat známým. Vzápětí mám doma další kotě :-)
Takže jsme permanentně v počtu pěti kousků plus jezevčík :-)
Zdravíme Vás tedy z Uherského Hradiště
Marjánka, Pecka, Šiška, Žofinka a Sazinka... samosebou svoje haf haf připojuje pes Viktor.
Obdivuji Vaši práci, držím palce a přeji pevné nervy, ať se Vám daří.
S pozdravem Petra H.