Viktorka
Bílomourečku Viktorku jsme spolu s dalšími koťaty a kočkami přivezly od paní z Luhačovic, která je chovala ve velmi nevyhovujících podmínkách. Nový domov našla 22.11.2009 na umisťovací Výstavě pro kočku. Z jejího nového domova máme tyto zprávy:
23.11.2009:
"Ahoj Domove, bratříčci sestřičky,
moc se mi stýská, přijeďte si pro mě!" Páníček se mi směje, že jsem jako on na první škole v přírodě! Nechci tu s nikým být, je mi smutno a v podstatě brečím. Včera jsem přijela na návštěvu k novým páníčkům a ze začátku jsem musela všechno prozkoumat. V podstatě mne hned pustili si nechat všechno očichat, prolézt a prozkoumat. Samozřejmě jsem postupovala nanejvýš obezřetně, dávla pozor úplně na všechno a jakmile se někde něco šustlo, tak jsem se běžela schovat pod postel. Zjistila jsem, že tady s námi bydlí "paní domu" 3letá Samanta, která očividně nevěděla co si má myslet o novém přírůstku a začala na mě syčet. Oplatila jsem jí to vrčením, aby viděla, že taky nejsem šťastná, že tu musím být. Dostala jsem napapat i napít a vlastně i spoustu nové výbavičky jenom pro mě (misky, záchůdek a papání i mlsy pro koťata). A to má páníček ještě pro mě v záloze pelíšek, ale ten prý dostanu až budu umět používat záchůdek, abych si ho náhodou nespletla. Protože jsem záchůdek ještě nepoužila, nechali mě páníček s paničkou přes noc spát v koupelně. Přestože jsem hodně pila, stejnak jsem záchůdek nepoužila, takže jsem bohužel zůstala v koupelně i od rána. Páníček mi vystlal přepravku dekou, takže útulné místečko mám, ale i když se asi před hodinou vrátila panička z práce, je záchůdek pořád nepoužitý. Snažili si mě pomazlit, ale mě se do toho moc nechce, radši se choulím na dece a myslím na vás. Prý teď dostanu zase do večera možnost prozkoumávat prostředí, ale když nepoužiju záchůdek budu muset spát zase v koupelně, protože se páníček bojí, že bych k bedýnce nenašla cestu, nebo ještě spíš se bála projít celým bytem až do koupelny. Tak uvidíme, jestli se to tady s nimi bude dát zvládnout, určitě Vám brzy zase napíšu buď jakmile udělám nějaký pokrok, nebo jak bude mít páníček zase čas. Zatím se mějte a pac a mňau posílá vaše Viktorka.
P.S: Právě jsem vyšla s paničkou z koupelny a trochu jsem i vrněla, dokonce, když mě páníček drbal na oušku, tak jsem mu ho nastavovala, třeba to tu s nimi nebude tak špatné. Tak teď už opravdu ahoj, já jdu zkoumat co mají pod gaučem...
Naše odpověď:
Ahoj Viktorko!
Přesto, že říkáš, že po nás pláčeš, nemáš proč. Vybrali si tě moc príma pánečci, kteří jsou velice šikovní a evidentně to s tebou umí! Trošku ti máme za zlé, že jsi u nich už vrněla a dokonce si se nastavovala na mazlení. To si u nás nikdy neudělala! Taky tvoje nová kamarádka bude určitě moc bezva, uvidíš, až se trošku zabydlíš a očucháte se. Je moc fajn, že máš zatím v koupelně své zázemí a klid na to, aby sis všechno srovnala v hlavičce. Určitě se ti tam bude časem moc líbit, když poznáš, jak je fajn, nechat se trošku pomazlit, mít pánečky jen pro sebe a svoji kamarádku.... Zatím Samantě moc nelez do zelí, aby se na tebe moc nezlobila!
Takže se drž a těšíme se na další zprávy!
Tvoje tety z Hodonína.
PS: Není možné, že se Viktorka vyčurala do vany?
25.11.2009:
Ahoj teto,
děkuji Ti za povzbudivý dopis a musím se Ti pochlubit, že už vůbec nepláču. Ne teda, že by to tady bylo super, ale co je dneska ideální? Včera jsem Ti nenapsala, protože jsem měla hodně práce s objevováním všech zákoutí, ale povím Ti, jak to tady asi probíhá. Páníček s paničkou se mě snaží co nejvíc podpořit, hladit mě a tak. Jenže já jsem strašně vyplašená a vždycky jim nejdřív utíkám, teprve až když už skoro nemám kam, a oni mě zase zkusí pohladit, řeknu si, že mi třeba nechtějí ublížit a zkusím se do jejich ruky opřít hlavou, nebo hřbetem. Oni mě pak vždycky pohladí, nebo podrbou, takže ťapkám, vrním a tak, jenže když se přiblíží příště, zase jim nejdřív nevěřím.
Ale teď už tady můžu běhat úplně všude, i když to nebylo úplně jednoduché. Jak si minule páníček stěžoval, že nepoužívám záchůdek, tak jsem pak udělala loužičku do záchůdku a tady z toho měli tak velkou radost, že jsem jim chvíli nato udělala bobek přímo v kuchyni na koberečku. Z toho už ale tak velkou radost neměli, ale nic mi na to neřekli. Jenom mě odnesli na bedýnku, ale nevím proč, když už bylo stejně všechno hotovo. Takže jsem holt ještě jednu noc spala v koupelně, ale od včerejška už používám záchůdek běžně, jenom tím trochu vytáčím samantu, protože je mi jedno, jestli je můj nebo její, ale hlavně jsem ze začátku po sobě loužičky ani bobíky nezahrabávala, což štvalo Samantu tak moc, že to zahrabala za mě. Teď už se snažím to zahrabávat, ale neumím to tak důkladně jako Samanta, která si na to fakt potrpí a neodejde, dokud není spokojená a z hromádky není nic cítit. Často pak stejně ještě nahrne kobereček na bedýnku, aby to bylo fakt důkladně zahrabaný. No, když už jsem u té Samanty, tak to je asi největší problém. Já vím, že jí prostě vadím. Včera si páníček něco zapoměl doma a v poledne se proto vracel. V malém bytě mě hledal 10minut a pak mě našel na strašně malém místě v ložnici, pod radiátorem, za nábytkem, asi mě tam zahnala Samanta. Vůbec to vypadalo tak, že když jsme tu kočky samy, tak já se někam schovám, ale dneska už jsem si řekla, že na ní kašlu a nenechám se n ěkam zahnat. Už si tady hraju, dovádím, zkoumám, prolejzám a tak. Páníček občas říká, že jsem "prdlý kotě", ale nevím, co tím myslí. Za Samantou občas chodím, chci se s ní očuchat, nebo třeba i pohrát, ale ona na mě v lepším případě kouká jako na vraha a v horším syčí. To jí ale oplatím zavrčením a neustupuju jí. Páníčci si s námi chtějí hrát, ale zatím to mají složité, protože si musí hrát buď se mnou, nebo se Sam. Po provázku třeba koukáme obě, ale hrajeme si jenom pokud nemusíme jít moc blízko k té druhé, nebo já si i troufnu, ale Samanta ne a dělá radši uraženou. Minule jsme za provázkem vystartovali obě a dopadlo to v t&ea cute; rychlosti syčením, úskokem do strany a rozlitou miskou s vodou. Ach jo, kdy ta zabedněná Samanta pochopí, že si s ní chci hrát? Páníček říkal, že je to rozmazlenej jedináček! Já jsem se rozhodla, že jí ukážu, že mi nevadí, že se jí nebojím a že se s ní chci kamarádit. Samanta tady má super odpočívadlo a já si na něm brousím drápky, takže jsem ho začala hned používat a páníček s paničkou jsou nadšený, že to prý Samanta mnohem raději ničí pohovku a oni ji to neumí odnaučit. Taky jsem teď Samantě zabrala oblíbené křeslo, ale je to její problém, radši se urazí, než by si se mnou hrála. Já už fakt nevím co sní. Vypadá strašně nešťastně, pořád mě pozoruje, ale žádný náznak zkamarádění. Co bys teto dělala Ty?
Tak já si jdu zase hrát, Ty teto prosím Tě pozdravuj ostatní tety a brášky a ségry a ať mi drží se Samantou palce.
Měj se krásně posílám Ti pac a mňau
Tvoje Viktorka
Komentáře
Přehled komentářů
Rps5Bk <a href="http://qvhzcbfzspln.com/">qvhzcbfzspln</a>, [url=http://jkcdwnotxwsc.com/]jkcdwnotxwsc[/url], [link=http://koagqyeagrtp.com/]koagqyeagrtp[/link], http://kyqfbrzpygyg.com/
VfSRZgeom
(hbwiwz@qdrnoa.com, 11. 9. 2009 1:55)