Mareček se narodil kočce Kuki, kterou jsme přijaly ze staveniště a která nám přes noc ze 17.4. na 18.4. porodila 6 koťat. Jedním z nich je právě Mareček. Mareček je ohromný mazel, velmi něžný a milý, učiněné zlatíčko. 24.9.2011 byl umístěn ke dvěma kočkám do bytu do Ostravy.

Další fotky zde.

Děkujeme Lindě Šildové & Drobkovi, kteří Marečka během jeho pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku.

Z jeho nového domova máme tyto zprávy:

24.9.2011
Na peronu ještě plakal, ve vlaku je hodný a přes škvíry pozoruje krajinu.

26.9.2011
Milé kočičí mámy z Hodonína!
Tak konečně mám trochu času podat podrobnější zprávu. Hlavně chci moc a moc poděkovat za tu časovou výpomoc s odvozem na nádraží,nevím jak se jmenovala ta dobrá duše, co mi v rychlosti pomohla najít nástupiště a ještě uklidnila kocourka asi jsem to v tom zmatku zapomněla, ale všechno dobře dopadlo a moc jí děkuji!
Mareček se celou cestu na nádraží snažil vydrápat z přepravky, zoufale mňoukajíc,ale sotva se octl ve vlaku, byl tichučko jako pěna a jen pozoroval ubíhající krajinu za oknem. Nijak neprotestoval ani když jsme vystoupili a šli na tramvaj a další cestu zvládl ani nedutajíc, takže jsem se občas musela podívat jestli v té přepravce ještě dýchá.
Doma nás čekali naši 2 kočičáci a zuřivý manžel, který prohlásil, že se ode mne stěhuje, že si dělám co chci a jeho názor že mne nezajímá. Sopku před výbuchem jsem se snažila konejšit slovy "že se ho bude nový kocourek bát" !
Pak jsem postavila přepravku na zem a čtyřnozí domorodci si ho šli očuchat zatím přes škvíry. Nic se nedělo a tak jsme přepravku otevřeli a Macínek si toho vetřelce šel omrknout zblízka, pořádně nasál a vydal zvuk, že by se ani lev nemusel stydět.
Malý bobánek se klepal v přepravce a neodvážil se z ní vystrčit ani vousek. Žinylka to obkroužila z větší vzdálenosti a pak se pro jistotu schovala. Došlo nám, že to sbratření zase nepůjde tak snadno a rychle jsme šoupli přepravku, záchodek a misku s krmením do ložnice a zavřeli před kočičáky dveře. Mareček vyskočil jako by ho pokropili živou vodou a během vteřiny měl prozkoumaný pokoj a našel si úkryt pod radiátorem. Tam vydržel ležet 2 hodiny. Po marných pokusech o sblížení s domorodci se přemístil za sporák a snažil se být neviditelní další 3 hodiny. Macín naň ho syčel jako krajta, když ale zjistil ,že vetřelec je stále v revíru a nemá se k odchodu, raději vycouval a snažil se mu vyhýbat. Žinylka v panice zalezla za kupu krabic a 2 dny nevystrčila ani nos a nechala si dokonce sežrat oběd i když ho měla přímo před čumákem. Tato situace Marečka uklidnila, i jal se prozkoumávat celý byt, pořádně se nadlábl - zbaštil krmení ve své misce, paštiku Macínka a oběd Žinylky. Vylezl si na prázdné šplhadlo, uvelebil se v domečku a blaženě si zchrupnul. Večer už ležel mému zuřivci na duchně a slastně vrněli oba a užívali si mazlení.
Dnes už musím končit, tak se mějte všichni pěkně a pokračování zase zítra.

29.9.2011
Dobré ráno do Hodonína!
Jak už jste zjistili, tak žádné zítra se nekonalo. To malé šídlo ( Mareček ) se nějak dokázalo vyšplhat až na nástavce našich skříní a celou noc pečlivě utíralo prach ze všech věcí, které se v té 15cm mezeře uskladňují. A já místo spánku, jsem se za ním posunovala se žebříkem pěkně zleva do prava a zpátky, snažíc se ho chytit, protože usnout při šustění igelitových sáčků opravdu nejde. Takže jsem ze sebe už nedokázala nic vyplodit. Však Vám to napíše sám:
Milé dámy a kočičí parto v Hodoníně, tak už jsem se tady trochu zabydlel, ale ze začátku mi bylo po Vás moc a moc smutno. Běhal jsem po tom novém bytě a zoufale Vás volal a plakal. Tady si mne nikdo nevšímal, nikdo si se mnou nechtěl hrát a ty nové kočky na mne jenom syčely a jak hrozně! Nejvíc jsem se bál toho obrovského kocoura. Před ním jsem se pořád schovával a litoval,že jsem tady, když mě tu vůbec nikdo nemá rád.Nakonec jsem vlezl do dlouhatánské krabice a ani za nic nechtěl ven. Ale nová máma mě přece jen našla, vytáhla a jak mne hladila, už bylo zase všechno dobré. Dostal jsem od ní báječnou konzervičku, kterou jsem v mžiku zbaštil a protože mi tou dlouhou cestou vyhládlo, vylízal jsem všechny misky, které jsem tu objevil. Je to báječný pocit , mít plné bříško a tak si ho dopřávám pokaždé, když všichni jíme.Kočičáci sice syčí, ale ještě na mě nikdo nevztáhl ani tlapku a velkého kocoura stačí jen odžduchat a mám celý jeho oběd jen pro sebe! A kočička,ta mne má asi tajně ráda,protože pokaždé když se objevím, mi nechá celý svůj oběd k dispozici.Snažím se jí dokázat, že jsem také dobrý v honičce za balónkem nebo v chytání myšky,ale pořád mi nevěří a utíká přede mnou. Ach jo! Zato s kocourem už jsem jedna ruka, hned druhý den jsme uzavřeli smlouvu o neútočení a dali si na to nosík na nosík, to děláme teď každé ráno, občas to ještě potupluju důkladným otíráním o jeho heboučký kožich - to aby nezapomněl.! S tátou už jsem také nejlepší kamarád - nechává mne spinkat pod peřinou a jak umí hladit! Zdraví Mareček

30.9.2011
Dobrý večer Lucko,
tak dnes přišel průkaz,díky! Já jsem také překvapená,že ho spíš přijal Macínek, ale on to myslí spíš tak - "když mne necháš na pokoji, já tě nechám také". A pokaždé jak to Mrňous poruší - syčí, ovšem značně snížil decibely - z krajty přešel na mírnou užovku. Mareček to po něm pilně trénuje, ale v jeho podání je to spíš vrčení - jako pes. Pokaždé, když uloví nějakou kořist (mašličky, pavouk na lanku, myška na provázku) pevně to drží v tlamičce a hluboce, temně vrčí.....NEDÁM nikomu!!! Dnes šel s myškou v tlamě kolem Macínka a troufl si zavrčet i na něho a hned měl jednu výchovnou ťafku,a bylo po vrčení. Na Žinylku to platí, ale Macín ho hned srovná do latě. A to jsem si myslela, že to bude spíš naopak.
V životě bych neřekla, že ta naše bitkařka, která mydlila Macínka skoro každý den až z něho lítaly chomáče chlupů, že jsem to nestačila ani vysávat, se po příchodu mrňouse bude plížit ustrašeně bytem jako indián na průzkumu a nevystrčí 2 dny z úkrytu ani nos a bude držet navíc hladovku. V pondělí ji to konečně přestalo bavit tahat břuch až téměř po kobercu a normálně se prošla bytem po "vysokých nohách". Rozhodla se prozkoumat to věčně mňaučící mrně pěkně zblízka = opatrně ho pronásledovala v rozestupu 1m kolem konferáku a při každém prudším pohybu zmizela za sedačku. Takhle obezřetně oba kroužili a střídavě měnili směr a vypadalo to jako velmi zvláštní kočičí balet.
No a včera si ho už olízala...
Musím říct, že Mareček je skutečně umazlené zlatíčko, ale jen do doby "krmení dravé zvěře". Sotva zašustí sáčky s jídlem, změní se v šílence, kterého po roce vypustili z hladomorny. Vrhá se sřemhlav na lžíci, na které mu nesu granule, kapsičku chce zbaštit okamžitě a nehodlá čekat až se ohřeje - to vleze klidně i pod víko do mikrovlnky a aspoň 1/3 zhltne třeba ledové. Ještě než se mi to podaří donést na místo, začne po mně šplhat, jako bych byla nějaký strom, až k ruce která nese misku, takže se to buď rozsype nebo to sežere během sekundy ještě když to držím v té ruce. Pak okamžitě začne dělat nájezdy na misky zbylých kočičáků, které totálně vyluxuje. U toho zběsile pobíhá a naříká jako bych ho týrala hlady. A to dělá tak dlouho, dokud nevyloudí aspoň 1 lžíci nášupu. Takže ho krmím odděleně jako prvního (v chodbě) a rychle za ním zavřu dveře. To musí být ale v okamžiku, kdy jsou obě zbylé kočky v kuchyni a můžu jim bez obav naložit misky. Jinak bohužel nežerou, stačila jen vteřina zaváhání a bylo vypucováno. Mareček je jako blesk a neplatí na něj ani plesknutí novinama,ani ho chytit - vyškrábe se jako by mu šlo o život. Jediné co funguje - střička na rosení kvítek - to ale prchají všichni a jako první se vrací Mareček.
Tak to je zatím všechno, přeji hezký večer Vám i kočičkám Zdraví Iva K.

Naše odpověď:
Dobrý den,
Mareček si u Vás teda užívá dobrodružství, zábavy, hry, pozornosti,...  Jen s tím jídlem. On je opravdu hladný. Toto u nás koťata nedělají, mají k dispozici jídla kolik chtějí, potřebují. To, že tak vyvádí opravdu znamená, že má hlad a že mu nestačí. Vždyť on, i když je poměrně veliký je stále kotě, ještě nemá ani půl roku. Roste a potřebuje hodně jídla. Koťata musí mít jídlo stále, nebo krmit aspoň 5x denně. Vím, že máte problém s Macínkem, že asi jídlo nemůže být stále, ale Marečkovi teda musíte dávat daleko častěji a víc. Vůbec to nemusí být kapsičky, kupte třeba konzervy v DM drogerii, jsou tam levné (kolem 16 Kč) a poměrně kvalitní. Tak mu dejte pořádně najíst, vůbec ho neomezujte, zatím nepřibere, zatím roste. To není normální, aby se takto sápal po jídle.
Kdybyste chtěla objednat kvalitní granule, můžete Bosch Cat Sanabelle Sensitive KUŘECÍ - kočky je mají rády, mají obsah masa 54% - oproti Whiskas (4%). A myslím jsou v porovnání s Whiskas i levnější. Taky v konečném důsledku ušetříte za veterinu, protože Whiskas dokáže tak akorát ucpat močové cesty, ale výživu nemá žádnou....
Na internetu třeba tady.
Tak zase napište a pozdrav všem chlupáčům.
Lucka

3.10.2011
Milé kočičí mámy + kočičí parto!
Dnes to byl horor - byli jsme u paní doktorky z ušima.Prý je mám pořád špinavé a furt si je škrábu. Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Máma mne najednou popadla a zavřela do přepravky. Plakal jsem, ale nechtěla mne z ní pustit ven a pak mne v ní nosila a vezla tramvají a otevřela mne až na váze ( vážím 3 kg ) u paní doktorky. Klepal jsem se hrůzou,ale zajímaly je pouze má ouška, dali mi do nich mastičku a nechtěli mi dovolit, abych si trošku prohlédl ordinaci. Tak jsem se nechal dát zpátky a už jsem neprotestoval. Doma mne čekala delegace 2 koček, obídek 2x a lov na myšku.
 Musím se pochlubit - včera jsem v zápalu lovu udělal salto vzad - heč! A na Svatého Václava jsem si nechal udělat manikůru, neboť tady ji mají oba kočičáci a tak musím zapadnout. Má to nevýhodu - už se nemůžu drápkama zavěsit za lžíci a nechat se donést až k misce. A hlavně jsem navštívil kosmetický salón ŽINYLKA - můj kožíšek dostal tu nejlepší péči a pleťovou masku růžovým jazýčkem mohu jen doporučit. Mají tam nádherně velký kulatý polštář a stále obsazeno a tak jsem se tam jednoduše vecpal. Jsem teď kocour k světu.!!!
Tak se tam v Hodoníně mějte, zdraví Mareček = Mourek alias Růžový nosík
Tak už jen v krátkosti - zkusím tedy více krmit, problém je s Macínkem,t en jak najde plnou misku, tak si myslí, že ji musí celou zbaštit a už je teď pořádně tlustý, a měl by jen urologické granule. Teď je situace taková, že si všichni vzájemně kradou jídlo a všem nejvíc chutnají Marečkovy granule. Takže má stále prázdnou misku. On si je nechává na potom a jí hlavně kapsičky a paštiku a naši dráteníci mu je vyžírají. Snad se to časem nějak vyvrbí. Všechny vás zdravím.

4.10.2011
Dobrý večer Lucko,
tak dnes jsem zvýšila krmné dávky a Mareček poprvé jídlo nechal- jako by vůbec neměl hlad. Jeho jídelní koutek ho nezajímal, zato se staral co má v misce Žinylka a jako vždy jí sežral oběd a Macínovi kus paštiky. Ona zase baštila z jeho misek a o své se nezajímala. Přitom měli oba stejnou kapsičku. No, z cizího to holt víc chutná!
Jinak se pomalu vše vrací do starých kolejí. Nejvíc v pohodě je Macínek, z Žinylky je plašanda a Marečkovi roste sebevědomí. Žinyl se bojí i pórku za oknem a když tam dám hrnec, tak vůbec nechce jíst. Toť vše, mějte se fajn.

10.10.2011
Dobrý den,
Mareček je pěkné šídlo a už nás má omotané kolem obou tlapek. Své granule už nechce a zoufalým mňaučením si vynucuje pouze kapsičky FELIX a zbylým kočičákům krade paštiku, jeho granule pak z hladu žerou domorodci. Holt je musím objednat. Chodí za mnou všade jako pejsek a když si chce hrát, tak do mne žduchne tlapkou a už musím vzít myšku na provázku a trénujem jeho lovecké schopnosti. Je fakt dobrý, má rychlejší reakce než Žinylka a to už je co říct! A všimly jste si někdy, že má mezi prsty plovací blány? Já jsem to objevila při stříhání drápků - to nemá ani jedna z našich pův. koček - asi by skvěle plaval, ale vody se dost bojí. A tak mu říkám,že je určitě kříženec s vydrou. Zdravotní problémy z té Rochovy soli zatím žádné nemá, tak snad to bude dobré. Byl také na kontrole s ušima a paní doktorka mu pro jistotu píchla injekci proti svrabu, ačkoliv žádný nenašla, ale tvrdila,že mu to neublíží a pokud někde dole přece jen něco má, tak se to tím zničí. Pokud by se dál škrábal v uších, dostane za týden ještě jednu. Tak od nás zatím vše, zdravím všechny

17.10.2011
Tak máme zakoupené nové granule Sanabell sensitiv kuřecí 10 kg a jediný kdo je s chutí baští - je Macínek... Zbytek žere urologické ROYAL a Moureček=Mareček zásadně pouze kapsičky. V jídle vládne totální anarchie. Žinylku musím dokonce k jídlu nosit, ta se rozhodla držet asi doživotní dietu. Jenom leží, nehraje si a nenávisně syčí na Mourka. Ještě to neskousla, že s námi bydlí další kočka a opravdu mám o ni strach. Má doslova nervy na pochodu, protože ji vyděsí každý zvuk nebo rychlejší pohyb, děsí se i věcí za oknem - dám tam třeba pórek nebo kastrol s jídlem a ona radši nejí. Úplně se jí změnila osobnost. Manžel byl vždycky její miláček, chodívala se k němu mazlit a teď na něj syčí, utíká od něho,schovává se. Malý jí asi narušil teritorium a neví jak na to reagovat, a to bývala vždy spíš výbojná. Zato Moureček je v naprosté pohodě, ať se k němu chová sebehůř, vždy se k ní jde aspoň na chvíli přitisknout, snaží se o ni otírat, duc hlavičkou, nosík na nosík, nejraději by s ní spával v pelíšku,ale naše micina pro to nemá pochopení - pokaždé ho vyhodí. Věřte,že někdy si říkám jestli jsem vůbec udělala dobře, že jsem Mourečka vzala. Ale nebojte se nevrátím ho! Už ho máme oba moc rádi,jenom teď je takové těžké období. Poraďte něco!!!!!!!!!!!

15.11.2011
Dobrý večer, Lucko,
o víkendu Žinylka našla své ztracené sebevědomí - napřed napráskala Mourkovi a hned další den zmlátila Macína a po něm dostal Mourek opět výprask, aby bylo jasné, kdo tady vlastně šéfuje. Obsadila zase ty nejlepší vyhlídkové posedy na šplhadle a konečně chodí k jídlu na zavolání a ne jako do teďka, že se nechala k misce nosit. A to ani nemluvím o tom, jak jsem za ní lozila po čtyřech a krmila ji v různých skrýších lžičkou,aby vůbec něco zhltla. Uf ! Tak snad už máme to nejhorší za sebou... Ovšem nás ještě nevzala na milost, zatím nám to příkoří nemůže odpustit. Mourečka si vzala do parády co se týče hygieny - dělá mu kvalitní tlamikůru a občas mu olíže i prdelku, ale o nějaké bližší vztahy nemá zájem. Včera poprvé ho nechala vedle sebe ležet na polštáři, zatím ho vždy vyhodila. Nedávno zjistila, že se s ním dá báječně hrát na honěnou a tak každé ráno půl hodinku sprintují, že nestačím uhýbat . Tak budu muset končit, všechny Vás zdravím.

18.11.2011
Dobrý večer do Hodonína,
tak včera poprvé se Žinylka mazlila s manželem!!! Já jsem ještě v nemilosti. Jinak, celý přerod nebyl ze dne na den - bylo to po velice malinkých krůčcích - už jsem z toho byla zoufalá a říkala si ,že v příštím životě si radši vezmu hned 5 koček naráz než tohle absolvovat pokaždé znovu. Úplně to narušilo náš zaběhaný systém. Asi hodně pomohlo, že jsem se jí snažila zajistit klid u jídla, že měla jistotu,že o tu plnou misku nepřijde a malý byl holt zavřený, dokud všechno nesnědla. On je totiž velká potvůrka, svoje jídlo jen tak podlube, a jde vyžírat cizí misky. A to dostávali s Žinylkou stejné jídlo a on jednou tolik.! Vždycky za těma dveřma vyšiluje a zoufale pobíhá a mňouká - MNĚĚĚ, MNĚĚĚĚ, MNĚĚĚĚĚĚ!!!!!!!!!!!!!!!! Někdy mu říkám naše mňačidlo. Dělá to pokaždé, když si chce něco vynutit - třeba když si chce hrát. To dokáže za mnou běhat i 2 hodiny a pořád mňouká.... Je to naše nejužvaněnější kočka. Dokonce si i tu hračku přinese a když ji uloví, tak ji jako odnáší pryč, a pak se vrátí a položí mi ji k nohám. No není to úžasné! Je to náš mazelek, strašně rád se nechává nosit a chovat v náručí - to jsem u našich 2 koček vůbec nezažila. Když ho hladíme, tak si tu ruku chytne všema 4 packama, a něžně ji kouše a olizuje,ale pak to přeroste ve vášnivé drápání a kousání až to vypadá, že chytil obřího potkana, kterému se snaží vyvrhnout střeva, protože se snaží tu ruku zadníma úplně rozdrápat.
Poslední dobou si dělá pelíšek v záchodku. Vyhrabe si tam důlek a lehne si do něj - to jsem byla úplně v šoku,protože si lehl i do použitého. To teda nechápu, ale nechci ho trestat ,aby pak nepřestal na něj chodit čurat. Teď má pár dní trochu problémy - má průjem. Nevím jestli je to těma kapsičkama nebo jak rozkousal párátko a zaboha si ho nedal vzít z tlamy a schoval se s ním pod sedačku a asi ho zbaštil. Musím už končit mějte se fajn.

10.1.2012
Milé kočičí mámy v Hodoníně,
musím Vám přece napsat jak se mi daří v tom novém roce. Asi jsem byl moc hodný,protože jsem dostal od Ježíška moc dobrého krmení a nový pelíšek. Máma říkala,že letos stromeček nebude. Nevím co stromeček je, ale smrkové větvičky jsem ochutnal a byly docela dobré. Tak jestli je to podobné, mohli jsme to klidně mít, já si v jídle nevybírám. Dojídám poctivě všechny zbytky, ze všech misek a všech talířů. Snažím se totiž mámě hodně pomáhat - hlavně s nádobím - máme to pěkně rozdělené: já to olížu z té největší špíny, ona myje, já zkontroluju jestli to udělala dobře důkladným olízáním (někdy kontroluji i 3x ), ona znovu umyje a já pak ocáskem utírám. Musím říct, že talíře se nejlépe dělají tak, že si na ně sednu a vrtím se dokolečka. Zkoušel jsem to i bříškem, ale to jsem doplachtil na zem i s talířem a máma pak na mne křičela MURINE VÉÉÉN !!!!!!!!! A tak, abych ten rozbitý talíř odčinil, vzal jsem si na starost péči o pokojové rostliny. Zahradničení mne opravdu baví, drápkama prokypřím hlínu v květináčích až to lítá na všechny strany, vše co přeroste určitou délku ukousnu, nenechávám tam zbytečně moc listů a občas to i vylepším - do listů jdou vykusovat nááádherné vzory. Nejlíp mi jde děrování zoubkama, to i máma nadšením ječí JÉJDA UŽ ZAS!!!!!!!! No holt musí uznat, že jsem umělec. A po perné práci se nejlépe odpočívá pod korunou stromu = Ficus benjamina. Nechápu, co se na tom mámě nelíbí, když si lehnu do prokypřené hlíny. Asi jí to moc nevoní a tak jsem jsem vylepšil deodorant. Musím přece vonět jako pořádný kočičí chlap! Píseček v záchodku také vypadá jako hlína, ale ta vůně ! To má úplně jiné grády . Pěkně si tam vyhrabu pelech, důkladně se zavrtám a nahážu to packama na sebe, aby ani kousek kožíšku nebyl bez parfému a vylezu jako úplně jiný člověk pardon kocour.
Doma se každý snaží něco vylepšovat. Velký kocour má starosti kuchyňské židle , křeslo a postele, kočička lýkové výplety na dvířkách stěny a já jsem chtěl vylepšit sedačku pravidelnými větracími otvory v potahu, ale tátovi se to nelíbilo. Ale nevzdal jsem to , máma má stěny olepené takovými hrbolatými papíry - říká tomu plastické tapety - a tak ty hrbolky dávám pryč, ať je to pěkně hladké - drápy to jde docela snadno. Ze začátku jsem po sobě i uklízel (vysávat neumím, tak jsem to snědl), ale máma ty cáry pak sama dávala do koše ,tak už se nemusím namáhat a ani mi to moc nechutnalo. No vidíte, mají ve mně hotový poklad! Večer se nechám chovat,pomazlím se, dáme si nosík na nosík a jsme nejlepší kamarádi !!! Zdravím všechny kočičáky a přeju jim co nejdřív nový domov! Váš Mareček= Moureček = Můreček = Murinek, ale když se dává jídlo, slyším i na Žinylka. Ahoj!!!!!!!!!!!!!!!!

16.3.2012
Dobré odpoledne zdravím všechny kočičí anděle z Hodonína,
Asi nám přibude do rodiny Mrňulka. Chodím totiž dávat krmení pro toulavé kočičky pod strom před náš panelák a včera tam přišlo k misce takové špinavé, vyhublé mrně, ani to neuteklo, když jsem přisypávala baštu, nechalo se pohladit a když jsem cítila pod kožíškem jen ty kosti, bylo mi jasné, že ji venku nenechám... Měla jsem odpolední. Honem jsem přemýšlela, co se dá stihnout, než budu muset odejít do práce...? "Vrnící strojek" se nechal vzít do náruče - ovšem i s miskou žrádla - vůbec neprotestoval i když jsme zašli do domu,cesta výtahem v pohodě - to u našich koček neznám, ty mají z výtahu málem infarkt a při odemykání bytu taky klídek. Tak jsem se s ní zavřela v koupelně, napustila plné umývadlo teplé vody a rozpustila v ní šampon na Macínkovy problémy s kůží - jiný totiž nemám. A světe div se - mrně se nechalo ponořit téměř až po čumáček a protestujíc jen aby se neřeklo - užívalo si masáže v šamponu. No, voda z toho byla,asi jako když umývám boty. Kožíšek sice ještě není úplně bílý, ale ty tmavě šedé partie hodně zesvětlaly. Snad se časem dokoupeme k původní barvě srsti. Micula zvládla i fénování bez větších problémů, ale to asi způsobily její úplně zabetonované uši - byly černé, plné zatvrdlých šupin a uvnitř dehet. Víc jak půl hodiny jsem jí je čistila. Pak nastalo stěhování do karantény. Kočulu jsem zabalila do ručníku, Marečkovi ukradla žrádlo - má Royal Canin pro koťata do 1 roku a vydala se kousek od nás, do bytu manželovy maminky. Ta si napřed myslela, že jí nesu ukázat Mourečka= ( Marečka) a pak řekla,že mám dobré srdce a přece ji tam venku nenecháme. Uf!!!!To jsem si oddechla, a začala jsem dělat instruktáž ohledně krmení - jak často a kolik a honem běžela pro záchodek domů. Musela jsem ho zase ukrást Mourkovi s tím, že půjdu do obchodu a další věci dokoupím. Pak zase k mamině a rychle na nákup - nový záchodek, trávu pro kočky, miska na jídlo, kočičí mlíčko, kapsičky...,rychle zpět za maminou,pak honem domů nakrmit tu čtyřnohou bandu a hned zas zpátky na tramvaj a do práce. Po práci opět zkontrolovat mrně, utěšit 85-letou maminu, pak domů a pohladit ty mé 3 raubíře a konečně všichni do postele - oni totiž spí se mnou na duchně. A hned druhý den jsem jela s Mrňulkou na veterinu - dostala injekci proti svrabu a vnitřním parazitům a další injekce si pan doktor schoval na později až se trochu vykrmí a případně se projeví další choroby. Je tak vychrtlá, že jí to ani není kam píchnout. Uši jsem prý vyčistila tak důkladně, že jí žádný svrab nenašel, ale pro každý případ si ji za 3 týdny ještě zopakujeme. Nadšená z toho teda nebyla, po píchnutí se změnila v divokou šelmu a nechtěla ani do přepravky. Když jsme se po 2 hodinovém cestování zase dostaly zpátky, teprve jsem měla čas si ji pořádně prohlédnout a pohladit - našla jsem jí v kožíšku ještě 2 klíšťata. A tak jsem ji ještě musela trápit s vytahováním klíšťat. Moc mi to vykrucování nešlo, u toho velkého dost vřískala a několikrát se utekla schovat. Bobátko moje malé! Teď teprve dokážu plně ocenit tu ohromnou práci, kterou vy uděláte, ještě než si to koťátku u Vás někdo vyzvedne. Mějte se moc hezky 

21.9.2015
Milé kočičí mámy z Hodonína, zdravíme Vás všechny, u nás je spousta věcí jinak. Babička je už v domově pro seniory a je ležák, na svou kočičku ale stále vzpomíná... Macínek nám v lednu 2014 umřel -a já s tím doteďka nejsem vyrovnaná. A rozrostli jsme se o další 3 kočky...
Mareček hodně vyrostl a apetit má stále skvělý, musí se na něho dávat pořád pozor, protože sežere i to co nemá - jako vatovou tyčinku na čištění uší nebo párátko do zubů. Vše dělá bohatýrsky i návštěva záchodku je nepřehlédnutelná - písek je všude a to, co tam vytvoří spíš připomíná slona. Ale je to náš mazel!

13.10.2016
Posílám pár fotek z jara 2016, Mareček + Žinylka. Už spolu usínají i na mé posteli, někdy mám problém se tam vejít.
Iva

31.10.2016
Posílám teď právě aktuelní fotky našeho velkého mazlíka Moulenka, Mourečka = Marečka. Každý víkend mají s mužem hodinku mazlení. Zdravím všechny, Iva

Další fotky zde.