Kočka, nar. 7/2016
Umístění:
depozitum Hodonín I.

Rozita je jedním s koťat, která jsme brali ze Štěpnice. Více zde. Rozitá je milounká, mazlivá a hravá. Nevhodná jako jedináček. 26.11.2016 byla Rozita umístěna do Vyškova, do bytu ke dvěma kočkám. Domov našla na VII.umísťovací výstavě opuštěných koček v Brně.

Další fotky zde.

Zprávy z nového domova:

29.11.2016
Příchod do nového den 1.
Cesta domů proběhla kupodivu velmi dobře. Rozitka za Brnem usla a neprobudilo ji vůbec nic až domů. Doma jsme otevřeli přepravku a nechali ji ať se sama probudí. Po půl hodině se princezna vykolíbala z přepravky, rozhlédla se a ladným krokem zamířila přímo za gauč kde se uvelebila a spala dál, jako by to byl její každodenní zvyk. Nechali jsme ji tedy ať činí podle svého. Zhruba po hodině vylezla a šla šmejdit, postavila jsem ji na písek, kde se chvilku jen tak hrabala a vyrazila na větší průzkum.
Zanedlouho Rozitku zpozorovalo domácí zvířectvo. Čekala jsem, kdo začne prskat jako první a k mému údivu to byl kocour Eddie, až po něm Kočička Taira. Rozitka si zachovala chladnou hlavu a jako by se jí to netýkalo, šla hledat dál. Obešla dvakrát celý byt a zůstala v kuchyni, aby mi mohla dělat společnost při vaření. Žádný strach, žádné zdráhání, mazlivá od první chvíle. Abych pravdu řekla, vyrazila mi dech, je ještě dokonalejší než vypadá.
Po zbytek dne polehávala na gauči a na mimoň polštářku, který se podle všeho stal jejím oblíbeným viz fotky.

Den 2.
Druhý den ráno jsem s obavami šla zjistit, jak to vypadá na bojišti a výsledky byly jasné, nastal rozkol v domácím týmu, Eddie přešel do přátelské linie s Rozitkou a Taira zůstala sama proti nim. Už syšela i na mě a Eddieho. Malá má pořád přivřené oko už od příjezdu a ráno v něm měla i hnis, kapli jsme floxal a zkonstatovali, že bude nejlepší se pro jistotu v pondělí stavit u pana veterináře. Bohužel ráno už i Taira měla přivřené a hnisající oko. Druhý den probíhal více méně stejně jako první, jen už objevila všechny kočičí hračky, co doma máme a seznámila se s bratrem, který se zastavil na krátkou návštěvu, přivítala ho vřele, nechala se pohladit a okoukat a zase zaplula za gauč, asi usoudila, že už by to koukání a obdivování stačilo. Až návštěva odešla, vykoukla zmapovat terén, oběhla si byt a uvelebila se na polštářku. Až do večera polehávala různě po přítelovi a po gauči a já si říkala, jaké mám štěstí, že je tak úžasná a klidná. Bojový stav se nemění, tým Rozitka, Eddie spolupracují a Taira zůstává stále na druhé straně barikády.

Den 3.
Ráno natěšeně pobíhala po bytě s vítajícím ocáskem, předla zase ostošest (a že to umí bravurně, někdy ji slyším až do druhého pokoje). Dostala kapsičku, ze které zase vylízala jen vodu a želé a uklidila se na polštářek. Odpoledne, když jsme měly jít k veterináři se ani jedné z princezen moc nechtělo, ale nakonec se nade mnou smilovaly a šly dobrovolně. Taky to bylo poprvé, co jsem Rozitku slyšela mňouknout, mňoukla jednou a krátce, ale aspoň něco. Dozvěděly jsme se, že je dobře, že už jsme kapali Floxal a vyfasovali jsme další lahvičku, kdyby náhodou první došla. Zatím je to moc oteklé aby se dalo definovat, co s tím holky mají, ve středu jdeme na kontrolu.
U pana veterináře se ani jedné moc nelíbilo, ale vlastně to byla spíš stmelovací akce. Co jsme se vrátily domů, Taira se ochotně vtlačila do týmu Rozita Eddie. Tím končí Bojová doba a zůstává nová a silnější smečka o třech členech.  V čase krmení Rozitka opět vylízala vodu a želé z tentokrát jiné kapsičky, ale nová kámoška taira, to ochotně dojela. A dál se zase válíme na našem oblíbeném polštářku, vrníme, nebo spíme :)

Toť prozatím vše :) Lépe už to proběhnout nemohlo, ještě jednou děkuji, Rozitka je opravdu skvělá, doufám že se jí u nás bude líbit.
S pozdravem
Blanka

5.12.2016
Dobrý den,
s radostí můžu říct, že Rozitka konečně papá…zkusili jsme gimcat konzervičky a konečně z toho nevylízala jen vodu. Spořádá kuřecí, nad tuňákem a hovězím ohrnula nos…Ještě máme v zásobě pár jiných konzerviček s 98% masa, tak jsem zvědavá, co z toho jí sedne.
U pana veterináře jsme zjistili, že na oku má vřed, i přes Tobrex. Dostali jsme tedy ještě další kapky a kapeme vesele dál, celkově nemocná není a podle mého názoru i s očkem jsme na dobré cestě. Jak už jsem psala minule, je prostě boží. Hraje si, přítel říká, že alespoň všechny naše kočičí hračky našly svoje uplatnění, mazlí se a pokouší, co všechno si může dovolit :)) Kvůli tomu kapání se vždycky urazí, ale ne na dlouho.
V příloze je pár dalších fotek.
S pozdravem Blanka

27.1.2017
Dobrý den,
napsala bych dříve, ale událo se toho tolik, že nebyl prostor.
Tak tedy, od posledně se nám podařilo zahojit jak oko Rozitky, tak Tairy. Rozitka (spíš Sněhurka nebo Malá) nakonec měla v očku poměrně hluboký vřed, a ani Tobrex nezabíral, tak jsme dostali ještě další kapky, které pomalu, ale jistě problém vyřešily. Od té doby jsme ještě řešili rýmečku, ale ta už je taky pryč, Takže už jsme zdraví a hraví.
V krmení mě malá pěkně vypekla…Po zkoušce mnoha a mnoha kapsiček a konzerv zdlábla bez „keců“ jen jogurt, zakysanou smetanu nebo tvaroh. Tak jsem tedy rezignovala a kromě granulek podáváme teda jogurty apod.
Občas sice dostanu „záchvat“ a zkusím znovu nějakou konzervičku nebo něco jiného, většinou ale opět bez úspěchu. Ještě bodujeme s vývarem, ale to je tak vše.
Vánoce uběhly jako voda, kočičáčci byli unešeni stromkem, tudíž bylo o zábavu postaráno. Dostali spoustu nových hraček, tak můžeme vesele blbnout. Poslední dobou je to ten nejlépe strávený čas. Shodou okolností nám jednoho sobotního večera prasklo topení a než dojela pomoc, vytopilo půlku bytu. I v této situaci jsem byla překvapená, protože i přes to, že v našem bytě zavládl chaos a bylo tam spousta cizích lidí, ani jednu holek to nerozhodilo, chvilku okukovaly, co se děje párkrát se nám i prošly ve vodě, ale jinak spokojeně chrupkaly na gauči, to jen strašpytel Eddie se schoval pod vanu a vylezl až druhý den.
Vím, že už jsem to psala několikrát, ale stejně…malá je prostě zlato. Stále stejně uvrněná, umazlená, prostě paráda. Oblíbila si nové místo a to v pračce, zatímco ti dva tancují po umyvadle, malá stihne rozvrnět celou pračku. Dělá nám jen a jen radost :-)
V příloze posílám dalších pár fotek.
S pozdravem a přáním pěkného dne K.

4.9.2017
Dobrý den,
... malá krásně zapadla a  v podobě silné trojky lumpačí jak může. Je z ní madam kočka s patřičnou důstojností, když nechce, tak s ní ani čert nehne. Ale je hodná a vděčná. Bála jsem se, jestli nebude v zápalu boje o potravu skákat na linku, tak jak to zkoušela ze začátku, ale bála jsem se zbytečně.
Když krájím maso, ať už je pro kočičáky nebo ne, způsobně si sedne a pomňoukává po mě, ale nic víc. Je pěkně mlsná, když dostanou kapsičku nebo konzervu, tak většinou ráno, takže když vstanu, točí se a mňouká kolem misky na pamlsky jako pomatená, dokud jim nedám. Samozřejmě to není pravidlo, tak když vidí, že se nic nechystá a pro nic nejdu, jde si lehnout a je klid. Dokonale rozveselila naši domácnost tou svou hravou a mazlivou povahou.
Kastrovali jsme v dubnu, kastrace proběhla v klidu, ale následné zotavování byl boj, i přes límec se Rozita dostala k ráně a měla tendence vyškubat a vylízat všechno, co se jí nezdálo. Slízala tekutý obvaz, rozervala košilku, rozškubala límec, až jsme zvítězili díky fialce. Vylizovala si ránu opravdu dost, tak jsme nakonec po domluvě s panem veterinářem natírali dokola a dokola fialkou než se rána zahojila.
Bojujeme pořád se síťováním oken, protože na jaře měli dělat balkóny, ale posunulo se to a ještě se neví, na které straně to bude, takže necháváme okna na mikroventilaci a nebo hlídáme u otevřeného, když potřebujeme vyvětrat, už aby to bylo a budeme moct zasíťovat. Jinak musím zaklepat, kočičky s okny problém nemají.
Myslím a doufám, že se u nás malá má dobře. Troufám si říct, že je spokojená jak ona ve smečce, tak já s přítelem za ni. Často si dělává soukromé party u bazénku (miska s vodou) nebo se sluní na parapetu ala superman.Miluje krabice a moji kabelku, v té lehává obzvlášť ráda.
S pozdravem Blanka

Další fotky zde.