Paní byla v obchodě, tak jsme na ni čekali a pak jsme ji asi hodinu přemlouvali, aby nás pustila, že jí vezeme konzervy a granule. Když nás pustila na dvůr, tak jsme zůstali stát v němém úžasu. Nemohli jsme vůbec pochopit, jak toto může kočkám někdo udělat ...
Paní nám sdělila, že kočky nechce pouštět, protože jí kdysi došla kočka s vypíchnutýma očima a rozbitou hlavou.
Od té doby už několik let vězní tyto kočky, které si asi namnožila. Koťata neměla už 4 roky, protože je prý kocouři sežerou.

Nakraji stála šopa, kde ve výkalech a neskutečném bordelu ležel zrzavobílý kocourek, zdálo se, že už na svůj osud rezignoval. Tam jsme nesměli vkročit! Pak vedle stála králíkárna, kde ve dvou kotcích byly zavření kočka a kocour.
Vedle králíkárny stála jakási bouda ve které bylo 6 koťat. Koťata byla zakrytá pytlem, aby neviděla ven!! Sláma nastlaná navysoko, jak ji tam paní stále přidávala, aby překryla výkaly, byla už do půli dvířek.

Po velkém přemlouvání jsme začali dávat koťata do naší klícky. Paní nám nadávala, vztek se střídal s vyhrožováním policií.
Řekli jsme jí, že by je klidně měla zavolat. Jedno vyplašené kotě nám bohužel uteklo. Z králíkárny se nám kočky nepodařilo vzít, tak jsme alespoň otevřeli dvířka, aby mohli jít ven. Byly z té volnosti velice překvapené.

Do zamklé garáže nás nepustila, tam prý nikdo nesmí, kočky dostávají denně mlíko a kabanos, vodu prý nechtějí! Z garáže bylo slyšet škrábání, jak se kočky dobývaly ven.

Fotili jsme co nejvíc, protože si myslíme, že tam budeme příště muset s policií.
Paní evidentně není duševně v pořádku, ale zkusíme to v pondělí ještě po dobrém a uvidíme.
Teď je pět koťat u nás, jsou ve stresu, ale masové konzervě Nuevo neodolala.

Další fotky a videa zde.

27.2.2016
Koťata z Milotic u nás, den první:
Naďa:
Včera se nám podařilo odvézt pět koček, jsou to čtyři mladí kocourci a jedna černá kočička, je stejně velká jak oni, ale musí být starší, protože paní nám říkala, že je všechny odkojila, jejich matka prý zemřela.
Všichni jsou spolu v jedné velké kleci, mají tam dva záchodky, ale bohužel, ze stresu si do nich poléhají a tím pádem dělají potřebu mimo. Takže jsem musela všechny vyndat, deku vyměnit a dala jsem tam velké savé podložky, ať pořád neperu.
Koťata se hrozně bojí, ale dobrá zpráva je, že žerou. Taky vypila všechnu vodu, kterou u paní vůbec neměla!

29.2.2016
Akce pokračuje!
Musíme říct, že od pátku jsme měli bezesné noci a přemítali, jak to všechno v pondělí bude.
V neděli jsme kontaktovali starostu, aby věděl, co se v obci děje a přizvali jsme ho jako nestraného pozorovatele, aby šel s náma. Pan starosta se u paní stavil už dopoledne, aby se podíval, o co se jedná. Paní mu řekla, že má jen 5 koček v garáži, ukázat mu je nechtěla.
Vypravili jsme se na třetí hodinu odpoledne, plné auto přepravek a klecí. Vyzbrojili jsme se také fotografiemi a videem z našich depozit, jak se kočky zbíhají k plným miskám, protože jsme chtěli paní ukázat, kam kočky vezeme, že se o ně dobře postaráme, ale přiznáváme, byli jsme skeptičtí ...
Paní nám otevřela a řekla, že nikoho nemusí pouštět, že tam byl pan starosta a že to tak řekl. Byla zaskočená, že starosta přišel ještě znovu s námi.

Paní jsme moc prosili, ať dá kočkám šanci, že je milujeme tak jako ona. Až to video ji obměkčilo a řekla, že si chce ale Matýska, který bydlí se slepičkou nechat. Samozřejmě, jsme svolili, ale s tím, že mu uklidíme tu šopku, dostane polystyrénovou boudičku a jsou tam vyřezané dvířka a bude ho pouštět ven.

Tak jsme se vydali ke garáži. Paní bouchala na plechové dveře paličkou, aby kočky utekly od dveří. Vešla dovnitř s jídlem a my jsme stáli u dveří s přepravkama. U jídla je chytala, byly vyděšené ale dařilo se nám je dávat do přepravek. Jedna kočka paní kousla do prstu, tak jsme ji řekli, že to zkusíme sami a vešli dovnitř.
To, co sme viděli, bylo strašné, podlaha plná výkalů, pet lahví a starého harapádí. Kočky byly hladné a jak chodily k misce, tak se dařilo je odchytávat a mezi dveřma dávat do přepravek. Jedna utekla, ale ta se vrátí, protože i ty co nám utekly v pátek dnes byly zase zavřené v králíkárně, prostě se tam vrátily, toto místo pokládají za svůj domov.

Podařilo se nám odchytit dohromady třináct koček, dvě tam zůstaly. Paní se asi nakonec i ulevilo, protože si s námi nakonec vykládala, že si nevěděla rady, venku kočkám lidi ubližovali a tak se rozhodla, že je ochrání. Paní nemá děti, nikdo s ní o tom nikdy nemluvil, jak šly roky, tak si myslela, že to tak má být. Je to prostá ženská, se kterou kdyby někdo o kočkách mluvil, poradil jí, tak to takto nemuselo skončit. Moc vás prosím, nenadávejte v komentářích na paní, je to psychicky nemocný člověk, navíc tady začla pracovat určitá stařecká demence. Kdyby si lidi v jejím okolí víc všímali, tak to nemuselo takto daleko zajít. Komentáře napadající paní budou smazány.
Zítra pojedeme pro zbytek.
Naše představa, že po dobrém to bude lepší, se vyplnila a paní s náma spolupracovala. A s paní zůstaneme i pak v kontaktu, abychom měli situaci u ní pod kontrolou.

Děkujeme všem za nabídku pomoci, všechno zvážíme a budeme Vás kontaktovat.

1.3.2016
Milotice, návštěva třetí
Po výživném ránu, kdy nás vytopil kocour Kryšpín, jsme hned na 6. hodinu ranní odvezli kočky na kastraci.
Už v 9 hodin byla půlka hotová, tak jsme je odvezli do naší buňky v Moravské Nové vsi. Z kastrace se proberou už v čistém, teplém domově. Toto místo poslouží zároveň jako karanténa a uvidíme, jak se situace dál bude vyvíjet. Z avizovaného počtu koček je jich nakonec asi polovina (máme 20 koček) a tak jsme se rozhodli změnit plán a nestresovat naše kočky z depozit stěhováním do dalších dočasných domovů. Vaše nabídky na pomoc a dočasnou péči bychom využili už pro tyto kočky, samozřejmě po karanténě, kastraci a vakcinaci - a až uvidíme, jak se budou chovat a jak se situace celkově vyvine.

Odpoledne jsme jeli odlovit zbylé tři kočky do Milotic. Kočky máme dvě, jednu tříbarevku z králíkárny a posledního kocourka z garáže. Ta kočička, co utekla, se zatím nevrátila, ale ona tam někde bude, dali jsme jí tam boudičku a jídlo.
Kocourovi Matýskovi, kterého si paní nechá, jsme přivezli záchod, boudičku, hračky a malé škrabadýlko.

Unavené a zmoklé, ztuhlé zimou, jsme naložili kočky, že konečně už pojedeme domů. Aby toho nebylo málo, tak nám auto v rozmoklé půdě uvízlo a kopec, který jsme měli vyjet, jsme nevyjeli

Naštěstí nám pomohl manžel paní J., který přijel a zachránil nás i s kočkami.

3.3.2016
Týrané kočičky z garáže z Milotic jsou v naší buňce pro plašanky s oploceným výběhem. Pokaždé, když přijdeme, běží se většina z nich schovat do skříňky.
Dostávají jíst 3x denně. Syrové maso, vařené kuře s vývarem a masové konzervy Nuevo. Všechny mističky jsou poctivě vylízané. Granule moc nejí, ale mají je k dispozici neustále. Výborná zpráva - používají záchodky!
Všechny kočky z garáže jsou již vykastrované a ošetřené Strongholdem, FeLV a FIV negativní.
Děkujeme za obrovskou podporu, moc si jí vážíme, bez ní bychom to nemohli zvládnout. Čeká nás ještě spousta práce. Až se kočky trošku rozkoukají, doufáme, že budou ochočené a mazlivé. Budou hledat domov. Zatím se je snažíme nechat co nejvíc v klidu.

6.3.2016
Posílám zprávu o kočičkách. Zatím se přede mnou schovávají, ale některé mě pozorují buď z boudičky nebo vystrkují hlavičku zpoza křesla. Nejodvážnější je rezavý kocourek, který byl zavřený v králíkárně. Klidně se přede mnou procházel a také se pokoušel vyšplhat na malou skřínku. Nakonec se mu to podařilo a díval se z okna, ale chuďátko vůbec neumí na takovou malou skřínku vyskočit.
Kočičky vzorně chodí na záchodky, sem tam je někde načurané nebo nakakané, ale to je spíš vyjímka. Misky jsou pokaždé vylízané, takže je nemusím ani umývat a zůstáva tam jen trochu granulí. Myslím si, že za chvíli už bychom jim mohli nechat otevřené dvířka. Oni se stejně budou bát jít ven, možná tak Zrzek, ale ty malinké určitě ne. Na fotkách je Zrzek a ty nejodvážnější, poslední fotka je focená z venku přes okno. Dneska poprvé ochutnali syrové maso z amura.
Zdravím, Jana

18.3.2016
Kočičky mají obrovskou chuť k jídlu, používají vzorně záchodky a jak jim dám jídlo, tak už vylézají a pozorují mě nebo přede mnou začnou jíst. V sobotu mě pomáhala slečna Markéta a dokonce si bílou kočičku i pohladila. V neděli mi zase byly pomoct Veronika a Kristýnka T. a kočičky také před nimi vylezly.
Bílá se jmenuje Sisinka, kdyby to byl kocourek, tak bude Sisilek. Rezaví kocourci jsou tam dva a ten odvážný z králíkárny se jmenuje Dany - Danoušek. Černá želvovinová se jmenuje Mikinka a pak jsou tam asi tři bílé s rezavými znaky - jména dáme později, ať v tom nemáme zmatek. Ostatní kočičky se ještě hodně bojí, tak počkáme.
Jana

28.3.2016
Jaká je situce s týranými kočkami z Milotic?

Kočky, které jsme odebrali ze zamčené garáže a převezli do domečku na oploceném pozemku jsou tady už bezmála měsíc a tak jim už byla ponechána otevřená dvířka a kočky měly možnost si vyjít ven. Byly opatrné, ale líbilo se jim to, zrzek se i slunil. Paní depozitářka nám napsala:
"V sobotu jsme kočičkám nechali otevřená dvířka, protože Danoušek a Honzík už se dívali ke dveřím a vypadali, že by chtěli jít ven. Jen co jsme zavřeli branku, už vystrčili hlavičku ze dvířek a sledovali okolí. Na druhý den jsme přijeli a vevnitř byly pouze 4 kočky a ostatní se schovávaly pod buňkou. Některé venku vylezly a zase se schovaly, Danoušek dokonce přišel za mnou dovnitř se najíst i s bílorezavým kocourkem Honzíkem. Zjistila jsem, že bílorezavé kočičky jsou celkem 4, ale Honzík 1 je nejodvážnější. Další dny byly vevnitř jen Mikinka a Honzík a ostatní buď pod buňkou nebo seděli venku. Jídlo jim dávam dovnitř, jak jsou zvyklí a také je všechno vevnitř vyjezené a vzorně chodí dovnitř na záchody. Některé kočičky jsou plaché a asi vylezou, až se setmí, ale to se časem snad změní."
Velký starosti nám ale dělají mladé kočky, které byly zavřené v králíkárně. Jsou v našem depozitu, odděleně ve voliéře, ale ani po měsíci se nic nezměnilo a jsem velmi bázlivé. Sice žerou, ale jsou na tom psychicky velmi špatně, člověka se bojí, chovají se až hystericky, pokud je třeba do voliéry vejít, vrhají se na pletivo, šplhají do výšek. Další foto zde.

Další problém je s kocourem, který byl zavřený v králíkárně odděleně od ostatních. Ten se vcelku ochočil a na člověka reaguje dobře, nechá se i hladit, ale je velmi nervózní z velkého množství koček! V jednu chvíli se zdá normální a najednou mu "přeskočí" a napadá ostatní kočky, útočí na ně a v našem depozitu zavládla nervózní nálada plná strachu. Potřebujeme pro Gioma rychle najít domov, kde by byl jedináčkem a hlavně mohl chodit ven!
Více o Giomovi zde.

Giom našel domov.

Další fotky a videa zde, po přestěhování koček na oplocený pozemek zde.

MOC VÁS VŠECHNY PROSÍME!
Budeme potřebovat Vaši pomoc, toto sami nezvládneme!

Budeme potřebovat peníze na kastrace, kmivo a veterinu, jakýkoliv příspěvek můžete posílat na náš transparentní účet č. 2600773655/2010 nebo účet č. 177627810/0600, do poznámky připište "AKCE MILOTICE"

Dále budeme potřebovat, dobrovolníky k dočasné péči.
Kdo by byl ochotný poskytnout dočasku, budeme za to velmi vděční.

Volat můžete na telefon 724 142 463 nebo psát na email kocky.sos@seznam.cz

Děkujeme!

27.2.2018