Černá Petula je jedním z 5 koťat, která porodila přitoulaná kočka v Lužicích v 10/2008 v dílně v šuplíku. Je to velký mazel a moc milá kočička, vhodná do bytu i do domku se zahrádkou. 29.1.2009 byla umístěna do Brna ke dvoum kočkám. Její nová majitelka nám napsala:

31.1.2009:
Tak dnešní noc už proběhla o mnoho klidněji. Nechala jsem v celém bytě všude dveře otevřené - Petula nakonec celou noc spala v nohách postele. Ostatní kočky jsou z ní stále nesvé, ale myslím si, že už je to na správné stopě - naše bílá číča už od zřejmého nepřátelství přešla k čiré zvědavosti - z Petuly nespustí ani jedno oko, všude za ní chodí, očichává ji a očividně pořád přemýšlí, kde se tady to čertisko vzalo a co s ním má dělat Druhá naše kočička Eliška je bojácný tvoreček, ta zatím před Petulou zalézá, jak nejhlouběji může. Ale i u té už jsem zaznamenala velký pokrok - zrovna teď, když píši tyto řádky, mi obě leží zavrtané v dece na klíně - Eliška i Petula - a spokojeně chrní (Eliška už byla od samého hraní asi tak unavená, že neměla sílu někam zalézt a navíc - ona byla na tom klíně první ). Na Petuli jde vidět, že už by si s kočičkama chtěla i hrát, když jim hážu balonky, vrhá se za nimi taky, ale to jí zatím kočičky netolerují... tak si Petula zatím hraje sama, například na té naší prolízačce už vyzkoušela všechny provázky, které jsme tam pověsili , řádí na ní prostě....jako čertík.

9.2.2009:
Tak dnes už Vám asi píšu naposled, což je způsobeno tím, že Petula už je u nás zcela zabydlená a už určitě nebudeme potřebovat další rady. V příloze posílám několik fotografií, které dokumentují, že Petula už se s našimi kočičkami skamarádila úplně - to černé je vždycky Petula, nejde moc dobře vyfotit Jsme moc rádi, že jsme mohli pomoct další kočičí dušičce a zároveň těm našim prvním číčám pořídit kamarádku...
Mějte se pěkně a ať se Vám daří!

12.11.2010:
Vážená paní Tomalová,
je to už skoro 2 roky, co jsem si od Vás s přítelem odvezla černé koťátko se jménem Petula. Často se od té doby vracím na Vaše stránky, fandím Vašemu depozitu i všem kočičkám, aby našly nový domov, stejně úžasný, jako má Petula u nás. Nejradši bych si od Vás odvezla další kočičky, ale máme už v bytě celkem 3 tygříky a více už si jich dovolit opravdu nemůžeme. Ráda bych Vám poděkovala za všechno, co pro kočky děláte, i za Petulu, protože je úžasná, srandovní, mazlivá, hravá a vnesla nám do života (stejně jako zbylé dvě kočičky) mnoho radosti! Vzpomínám si, jak jsme si ji přivezli a ze začátku to bylo hodně rozpačité....ostatní kočičky - Eliška a Sněženka - byly také odrostlejší koťata a zdálo se, že Petulu nepřijmou....Eliška se jí vyloženě bála a Sněženka žárlila, že přibyl nový vetřelec a na Petulu syčela....zatímco Petula, zvyklá na společnost dalších koček, se chtěla kamarádit a za kočkama stále chodila...a nechápala, proč jedna před ní utíká a druhá na ni syčí... Cítila se určitě velice opuštěná a několik dní pořád hlasitě mňoukala, až jsem se bála, že na nás přijdou sousedi, že trápíme v bytě zvířata. Až po pár dnech se to zlomilo...to když mi Eliška jednou usnula na klíně, Petula opatrně přišla a stulila se vedle ní...jak byla Eliška ospalá, tak jí to v tu chvíli moc nevadilo...časem si na sebe zvykly a výsledek teď můžete vidět na jedné z fotek, které Vám posílám... Teď už se mi mimochodem obě na klín nevejdou, Petula i Eliška mají každá skoro 5 kilo, jsou to opravdu pořádní tygříci, dobře živení s krásnou srstí, takoví naši živí plyšáci Ještě musím doplnit, že Petulu jsme přejmenovali původně na Kleopatru, protože se nám to jméno líbilo vzhledem k její černé srsti a obrovským očím, ale Petula je neuvěřitelně živá, zvědavá a taky je s ní sranda, takže jí v podstatě neřekneme jinak než Čertisko Když si jí s něčím stěžuju, tam začne srandovně mňoukat, zní to jako "ňaňááá"....pokaždé vyprsknu smíchy a problém je pryč. Čertisko mi prostě dokáže dát najevo, jak jsou moje problémy směšné a má pravdu!!!
Takže Vám moc a moc děkuji za takové zlatíčko - kdybyste ji nezachránili, nikdy by se k nám nedostala - a já už si teď bez ní nedovedu představit běžné všední dny... V příloze Vám posílám alespoň pár fotek s jejími kočičími kamarádkami....jak je vidět, kočky u nás sice mají suprovou ručně dělanou prolízačku přes celou stěnu, ale nejradši se stejně válí v krabicích od bot ))
A ještě bych Vám chtěla nabídnout - četla jsem na Vašich stránkách, že uvítáte nějaké staré ručníky, prostěradla, apod....ráda bych přispěla, nějaké látky a ručníky tady navíc mám, je to ještě aktuální? Kam to mám případně zaslat?
Přeji mnoho úspěchů a mnoho pevné vůle!

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.