Želvovinovou Šanel začali krmit zaměstnanci pohřební služby, když se tam jednoho dne přitoulala. Posléze kontaktovali nás. Měla zranění na krku a byla strašně hubená, potulovala se tam asi týden. Je moc mazlivá, vděčná, miluje lidi. Svého člověka si možná bude trochu hlídat, ale s jednou kočkou by se snesla. Spokojená bude v bytě i v domku se zahrádkou. 28.9.2012 byla umístěna do bytu ke kocourkovi do Brna.

Děkujeme Aleně Staré, Davidovi Gurinovi & kočkám Rozárce a Samuelovi, kteří Šanel během jejího pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku.

Fotky Šanel z jejího pobytu u nás a z nového domova od 11/2014 najdete zde.
Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.

Z jejího nového domova máme tyto zprávy:

29.9.2012
Dobrý den,
dle domluvy posílám první report. Cesta domů byla docela klidná, v přepravce ale strašně naříkala tak musela ven, v náručí na ručníku už propsala celou cestu. Jen asi z nervozity strašně slintala. Vodu nám odmítala, takže asi vážně ta nervozita. Ale ty tkaničky stály za to, vzpomínám si, že když jsme měli dobrmana tak takové tvořil když čekal na misku s jídlem. Příchod domů byl dle očekávání, v chodbě jsem ji otevřela přepravku a ona hned zalezla pod skříň v chodbě. Našeho kocoura jsme chvilku nechali volně, ale když na sebe syčeli tak jsme jednoduše chodbu zavřeli a nechali ji v klidu. S Tomíkem jsme si hráli a mazlili ho. Asi dvě hodinky. Vodu i granule měla, ale netkla se jich. Navečer jsme ji vyšprtali ven a dali na deku do skříně, kterou jsme nechali pootevřenou. Tak už se nechala hladit a dokonce snědla půl konzervy paštiky a troškou granulek. Ale stále bez vody. Celou noc jsme ji nechali zavřenou bez kontaktu s naším Tomíkem. Ráno jsme dělali vše co je klasika, vyčistit záchod, naservírovat jídlo (Šanel jsem to dala úplně k dece, skoro do skříně) a výměna vody. Šanel se toho vůbec netkla Tomík jako vždy vyluxovala celou misku a dožadoval se další porce. Zato se mazlila. Strká nám hlavu do rukou, otírá se o nás a i občas zavrní. Jen s Tomíkem je trošku problém. Přes snahy věnovat se jim oběma na sebe pořád syčí. Ale rvačka nebyla žádná. Ani seknutí nic. Jen na sebe zírají a občas zasyčí. Většinou je Šanel někde schovaná a náš Tomík se k ní snaží dostat blíže. Ale zatím bez úspěchu. Před asi hodinkou jsme našeho kocoura pustili na chodbu, rád tam šmejdí na schodech. Nemá tam kam utéct takže ho tam občas vypustíme. Když byl venku vytáhli jsme Šanel ze skříně a hezky se pomazlila. Vzala jsem ji do obýváku a nechala ji projít po sedačce, tady se hned rozvalila jako paní domu s pohledem mazli si mě. Pak se prošla po parapetu a vydala se na obhlídku ložnice. Tam se usádlila pod postelí a teď tam na sebe s Tomíkem zase mručí, syčí, pomňukují a brblají.
Starost mi dělá pouze to pití, na nás si myslím už skoro zvykla. Nechá se pomazlit i chovat. Jen s Tomíkem je zatím boj. Je komické poslouchat je jak si stěžují jeden na druhého. Teď zajedeme na nákup a necháme je chvíli samotné, snad nám neudělají z bytu kůlničku na dříví. Ale to asi ne, spíš si myslím že tak jak je opustíme tak je tam i najdeme. Ve štronzo stavu.
Prozatím vše z reportu. Až budu vědět více určitě se zase ozvu.

1.10.2012
Dobrý den,
v příloze posílám fotku jak nám Šanel obydluje naší postel. V sobotu odpoledne už vylezla ze skříně a vesele se šla schovat pod postel do ložnice. Tam na sebe s Tomíkem útočili, syčeli a mručeli. Během dne se ale osmělila a došla si za námi pro pohlazení do obývacího pokoje na sedačku. Jakmile ale vidí Tomíka tak bere nohy na ramena. V sobotu si vzala pár granulí. Na noc oba spali mimo ložnici, tu zavíráme. V neděli už to bylo docela dobré. Ráno v 5 standardně náš Tomík mňoukal za dveřmi ložnice, dokud jsme neotevřeli. Nevíme jak ho tohoto zlozvyku odnaučit. Zkoušeli jsme i vodu v rozprašovači (po 14 dnech zkoušení jsme zpozorovali jen jednu změnu a to že seděl od dveří tak daleko, aby na něho voda nedošplíchla), také noviny a jejich šustění. Ovšem vše troskotá. Takže jsme otevřeli a v tu ránu jsme tam měli oba dva. Pak nastala bitva, kdy vítěz byl ten, kdo byl na posteli. Pořád se to střídalo a my jsme nezasahovali. Ten kdo se k nám probojoval pro pohlazení, ho dostal. Ale žádného jsme z postele neshodili. Teď přemýšlím, jestli to nebyla chyba. Jestli jsme je oba neměli shodit. Nevadí nám v ložnici. Na noc ale chceme být přísní. Jelikož se pořád kočkují tak bychom se nevyspali. Jinak neděle už byla úplně klidná, dokonce si s námi už i hrála. U toho jsme zjistili, že má neskutečně dlouhé drápky. U našeho kocoura to tak nebylo, nemáme jí je trošku zastřihnout? Jelikož škrabadlo zatím ignoruje. Žere jen granule, konzervy mi ignoruje. A to bez výhrad. Ale pamlsky z tuňáka jsou velká dobrota. Zato už pije a wc používá taky v pohodě. Je to velký mazel, ale není moc chovací, spíš si přijde sama. Je velmi citlivá na bříško a ocásek. Tohle mě překvapilo, nášeho kocoura si můžu pomazlit úplně všude. A je velmi majetnická. V okamžiku kdy u nás vidí Tomíka tak se přijde vnucovat. Zatím mi přijde, že má navrch. Trošku se toho bojím, aby Tomík nezačal zkoušet hierarchii na nás. Protože nás začal víc kousat, než bylo zvykem. Také jsme je nechali na pár hodin samotné, abychom viděli, jak zvládnou pracovní dobu. To bylo úplně v pohodě. Po návratu domů bylo jen vidět, jak z ložnice jdou dvě rozespalá klubíčka, co se pořádně protahují. Byl to uklidňující duet.
Jinak k tomu převozu, náš kocour má s cestováním velké problémy. V přepravce nevydrží ani půl hodiny jízdy proto máme v autě instalovanou síť. Kvůli riziku skočení do volantu. Šanel jsme pustili, když jsme stáli a právě jen vzadu. Budu ovšem poučená pro příště.
Ještě poslední věc, potřebuji typ na to jak to udělat s jídlem. Pokud Šanel nechám někde talířek s konzervou tak ji náš Tom sežere. Nechci aby z něho byla kulička. Stačí Šanel tedy jen granule?

25.11.2014
Dobrý den,
po více jak dvou letech posílám informace o Šanelce. Myslím, že se jí daří dobře, i když si s naším Tomíkem na sebe asi ještě úplně nezvykli. Neleží spolu jako dvě klubíčka, a spíše na sebe bafají a zuřivě se honí. Tomík občas přijde za Šanelkou a celou jí olíže, ale skončí to většinout tak, že se na konci zakousne Šanel do krku a je z toho rvačka.
Nikdy nebyla krev, maximálně Tomík dostane po čumáčku. Ale nic strašného to není. Asi jsou to spíše dvě individuality. Doufám, že mi to potvrdíte a nemusí jít od sebe.
Umí se tolerovat a otírají se o sebe když čekají na krmení, největší parťáci jsou na balkóně, když číhají na sýkorky.
Šanelka má ráda výšky, červené laser světlo, granule Royal Canin Oral Sensitiv a konzervy Bozita. Jednou za čas kus syrového kuřecího, nebo kuřecích jater.
Za dobu co ji máme byla pouze jednou nemocná, objevila se jí na krku obrovská boule. Doktor ji propíchl, odsál, zaantibiotikoval a byl klid.
Není to úlně chovací typ, v náručí nevydrží déle než pár okamžiků. Ráda se ale mazlí, nejraději zaleze pod deku a tam si usne. Pokud se chce mazlit velmi těsne se přitiskne k tělu a strká do ruky. Umí perfektně žebrat u stolu,ale to je spíš naše chyba než její, neměli jsme ji to naučit :-)
V příloze posílám pár fotek vč. našeho Tomíka (venkovní směska). V dubnu 2014 jsme se stěhovali tak má nové možnosti a o hodně větší byt mj. i s balkónem. Tam jim je oběma skvěle. I když síť spíš vnímají jako překážku, než ochranu.
Součástí informací bych ještě chtěla říct, že jsem dnes založila trvalý příkaz pro vaše plašanky, nebo jiné kočičky. Chtěla jsem adoptovat Shay, nebo Amélii, které sleduji protože jsou obě nádherné, ale finance, prostor a dva raubíři mi to nedovolují, tak aspoň pár peněz pro vás. Nemusíte mne nikde uvádět, není nutné se zveřejňovat, ani odečítat tuto trošku od daní. Věřím, že peníze pomůžou.
Děkuji za Šanel a přeji všem vašim kočičkám co nejdříve dobrý domov.
Alena, Šanel, Tomík a Radim :-) (rodinka z Brna)

Fotky Šanel z jejího pobytu u nás a z nového domova od 11/2014 najdete zde.