Kocour a kočka,  kastrovaní, nar. 5/2014

Šotek a Kikina jsou sourozenci a byli nalezeni jako malinkatá koťátka u silnice v Bučovicích, kde je někdo ponechal svému osudu, pršelo a bylo chladno, obě koťata byla podchlazená.
Dnes jsou to veselí a hraví parťáci, oba mazliví. Do nového domova mohou jít spolu, ale i jednotlivě.  10.5.2015 byl Šotek společně s Kikinou umístěn do Jidašky, pošta Mnichovice, Praha východ, do domku se zahradou.  

Další fotky z pobytu u nás i z nového domova zde.

 Šotek byl adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byl Petr Kapoun, Josef Nekula a kocourek Uhlík. Děkujeme! 

Kikina byla adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byl Petr Kapoun, Josef Nekula a kocourek Uhlík. Děkujeme!

Zprávy z nového domova:

12.5.2015
Dobrý večer,
Šotek už si pomalu zvyká, žere a chodí čurat do záchodu. Ketty si našla útočiště za krbem, ale nemusíte se bát, teď netopíme :-) takže je v bezpečí. Ketty vyleze v noci a oba šmejdí... a dnes v noci se přišla i pomazlit, takže ještě pár dnů a snad budou oba v klidu. Pak bude asi ještě chvilku trvat, než si zvyknou na našeho 3letého syna - miluje zvířata a chtěl by, aby už po něm co nejdříve lezli a hráli si. Hezký večer do Hodonína Vám i všem kočindám!

10.6.2015
Dobrý den,
nejprve se chci velice omluvit, že jsem delší dobu nepsala a neposlala nové fotky.
Po necelých 14 dnech po příjezdu k nám se nám tak dlouho oba dva dobývali z domu, až se jim to podařilo, spokojeně se vydali do zahrady a okolí (nemusíte se obávat bydlíme v chatové oblasti, kde nejezdí jiná auta, než my, co zde bydlíme… navíc naše přístupová cesta je tak děsivá, že všichni jezdíme krokem….) Prozkoumali všechno co šlo, dokonce jsme je pak museli i trochu omýt, jinak bysme je nepoznali…. Setkání se psy, ať už našich sousedů nebo naší tety, proběhlo sice s naježenými hřbety koček, psi jsou zvyklí, ale všechno v pořádku. Od té doby, co lítají venku je klid i v noci, jsou unavení a spí a nevymýšlí lumpárny a nebudí nás dusotem po domě a shazováním věcí ze stolu a podobně….
Šotek už si chodí na stromy brousit drápky, a už i přinesl malou myšku (doufala jsem, že tyhle pudy nebudou používat tak brzy….) Ketinka už není taková bázlivka a trajdá si celé dny venku, sice poblíž a chodí se pravidelně hlásit, ale vždycky jenom na chvilku a když už je z toho unavená, zaleze si na schodiště a schová se pod deku, kterou tu  máme přes zábradlí kvůli  stavebním úpravám…. A ten stavební chaos jí dělá moc dobře a hledá si tu schovávačky….
Oba jsou mazlící, vždycky se rozvalí přes cestu těsně před nohy, jenom abychom se sehli a „poňuchňali“ je. I s naším synem, který je trochu raubíř a byl zvyklý s naším předchozím kocourkem dělat cokoliv si sedli a reagují naprosto klidně……. Tento týden v pondělí jsme jeli s pejskem na veterinu a při té příležitosti jsem tedy vzala i kočinky a nechala o trochu dřív přeočkovat a odčervit.
Zasílám tedy  další fotky, doufám, že spokojených kočiček!
S pozdravem Daniela

Všechny vás zdravíme z Prahy a přilehlého okolí, kde všude máme vaše kočindy. Johanka a Flekie u nás, Lady a Frýda u rodičů a Šotek a Ketty u sestry se mají všichni dobře.
Je hrozné, jak to letí, letos máme Johanku už 10 let, Flekieho 9. Joha má teď poslední 2 roky neskutečné mazlicí období. Sice je pořád svá, takže když se nebude chtít mazlit, dá to náležitě najevo ( ano, občas se z ní stává i syčící a  vrčící bestieJ), ale je první, kdo mi „ojede“ nohy při příchodu domů ( je to vyloženě vítací typ, miluje moje tmavé kalhoty, já její chlupy tedy o něco méně), v noci se nacpe do prostředka postele a nejspokojenější je, když může někomu ležet na ruce..,  je to prostě miláček.. Flekie je pořád stejný, to je mamánek odjakživa, v tomhle se ani moc nemění. V posteli je ještě dřív než já, rozvalí se na polštáři a paničko, ty si klidně spi jak paragraf někde nížJ Ráno, když má pocit, že už nějak moc vyspávám, mě přijde lehce profackovat packou, aby bylo jasno, že už je čas snídaně dávno tadyJ takže miláček číslo 2 J

Holky u rodičů jsou obě upovídané, Frýda se neustále motá pod nohamy a její oblíbená činnost je jít před vámi a najednou už nejít, takže přes ní pak skáčeme jak šašci. A Ladynka, to je opravdu dáma.. Sestřiny kočky jsem naposledy viděla někdy o prázdninách, bývají na zahradě a domů se chodí jen občerstvit a prospat, ale prý se většinou drží někde v blízkosti domu a v okolních zahradách..
Tak to jen takový krátký report, abyste věděli, jak se všem daří.
Mějte krásné dny.
Zdraví, Jana S.

Další fotky z pobytu u nás i z nového domova zde.