Kočka, kastrovaná, nar. 5/2013

Dorotka se jednoho dne objevila přímo na Národní třídě v Hodoníně u činžáku. Velice hladová. Po přijetí k nám stále jen jedla a jedla a jedla, až byla jako balón a začala špatně dýchat. Sono vyloučilo onemocnění srdce, má ho jako zvon a plíce měla taky čisté. Prostě přes plný žaludek a střeva neměla prostor na vzduch. :) Teď už je zajezená a nepřecpává se. Je velice milá, upovídaná a umazlená ale z velkého počtu koček v útulku začíná být nervózní a velmi by potřebovala co nejdříve odejít do nového domova, kde nemusí být jedináčkem, jednu nebo dvě kočky určitě snese. 5.12.2014 byla Dorotka umístěna do Brumovic, do domku se zahrádkou kde bude rozmazlovaným jedináčkem. 29.1.2019 - Dorotka odešla do kočičího nebe, viz zpráva níže.

Další fotky zde.

Dorotka byla po dobu pobytu u nás adoptována na dálku - její adoptivní rodinou byl Alijev Vjačeslav & kocour Kuza s kočkou Lízou. Děkujeme!

Kocour, kastrovaný, nar. 9/2014

Matouš je pěkný, černobílý kocourek, kterého si pán přivezl do Ratíškovic u Hodonína v motoru svého auta, kam se kocourek asi schoval. Doma měl dva velké psy, kteří nebyli na kočky zvyklí a tak přivezl Matouše k nám. Je to naprosto úžasný kocurek, velký mazel, který vás bude objímat okolo krku, olizovat nos, žužlat vám vlasy - zkrátka samou láskou by vás nejraději snědl - podívejte se na fotky do jeho alba. Je dlouhý, štíhlý, na vysokých nohách, ten, kdo mu dá domov, nebude litovat. Ostatní kočky má rád, je nekonfliktní. 29.5.2016 byl Matouš umístěn do Slavkova, do bytu ke kocourkovi.
19.6.2016
Domácí kocour Zrzek našeho Matouše nepřijal, přestal komunikovat, začal čurat mimo záchod. Takže jsme se dohodli s majiteli a Matouše vzali zpět k nám. Zprávy z Matoušova prvního domova zde. 4.11.2016 byl Matouš umístěn do Brumovic k Dorotce.
30.11.2018 - Matoušek onemocněl a byl uspán, viz zpráva níže.

Další fotky zde.

Matouš byl do 29.5.2016 adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byli kocouří kluci Čenda a Matěj.  Děkujeme!

Matouš byl od 7/2016 znovu adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byli Mirka a Pavel Žižkovi a kočička Zlata. Děkujeme!

Kocour, kastrovaný, nar. 2015
Umístění:
depozitum Mikulčice

Maxík je jedním z týraných koček z Miotic, které jsme zachraňovali právě před dvěma lety, více zde. Maxík žil u nás ve voliéře s ostaními plašany, více zde a postupně si zvykl na člověka, když zjistil, že může očekávat pohlazení a laskavé zacházení. Před časem onemocněl a tak ho paní depozitářka vzala do depozita na léčení. Tady roztál úplně a je z něj velký mazel, je hodný, nekonfliktní, nejraději leží na gauči. Rád si hraje i s koťaty, ale pokud si na něj někdo ze starších kocourů dovolí, nenechá si to líbit. 6.12.2018 - Maxík odjel do nového domova do Brumovic za Dorotkou, místo Matouše, který odešel do kočičího nebe.

Další fotky zde.

Maxík byl adoptován na dálku - jeho adoptivní rodinou byli Šťastní a kočičáci Shelly, Bublinka, Čičin, Charlie a pejsek Goldie.

Kočka, kastrovaná, nar.4/2015
Umístění:
depozitum Dubňany

3.7.2016 - Mia je tříbarevná kočička, která se k nám dostala z rómské rodiny, kde se o ni nestarali. Byla hladová, zasvrabená a plná blech. Je to hodná a mazlivá kočka.
7.3.2019 - Mia čeká na svůj domov už 3 roky. Ráda se mazlí, hlavně na klíně (ale nechce, aby jste ji brali do náruče), miluje pobyt ve venkovní voliéře, takže by uvítala domov v DOMKU se zahrádkou, jinak zavřená v bytě se hlasitě projevuje. Ráda si hraje a nemá problém s dětmi. S kočkami nemá problém, ale může být i sama. 24.5.2019 - Mia se konečně dočkala a dnes odjela do nového domova, do Brumovic, za Maxíkem.

Další fotky zde.

Mia byla adoptována na dálku - podporovala ji Hanka a kočičky Pizi, Malvína a Fox.  Děkujeme! 

Zprávy z nového domova:

5.12.2014
Hezký večer,
Dorotka nijak nenaříká - jen po cestě. Přišla se pomazlit a nechala i syna ji pohladit, aleje schovaná pro jistotu za kotlem, v teple. Nažrala se a našla i záchod. Snad nebude v noci nešťastná, můžete být klidná, je jí dobře. Je to nádherná, milá kočka. Děkuju vám za to, co děláte.

7.12.2014
Hezké dopoledne,
píšu pár řádek o Dorotce, kterou jsme si v pátek 5.12 odvezli do nového domova v Brumovicích od paní Foltýnové.
Předně chci ještě jednou poděkovat za to, co děláte, je to úžasné. Nikdy jsem v kočičím depozitu nebyla a byla jsem v překvapena množstvím zvířat, ale i nádherným prostředím, čistotou a skvělým, milujícím přístupem. Opravdu mě to strašně potěšilo a na jaře jsem rozhodnuti přijmout druhého kočičího kamaráda z Vašeho útulku, manžel už souhlasil :-). Je opravdu frustrující (což je z webovek patrné) že jedna kočka odešla a 3 další přibyly. Tento nekončící boj je velmi obdivuhodný.

Teď k Dorotce. Je to opravdu hodně drobné zvíře, jsme z toho překvapení jak je malá, o to zavalitěji vypadá. Zvyká si velice dobře. Máme dlouho chodbu s kotelnou, kde má možnost být zcela sama, zelzlá a v klidu, chce - li, čehož zatím převážně využívá, ale na zavolání už se ukáže a jak jde o jídlo, to je hned u mě. Je velice dobře skrmná, sní opravdu co dostane a jak zašustí pytlík, je hned u něj. Nechá se pohladit, pomazlit a před synem neutíká, i když je ostražitá, takže to snad půjde dobře. Neslyšíme ji naříkat a ani se nepokusila utéct, myslím, že i když je trochu vystrašná a v cizím prostředí, je ráda, že je tu sama bez jiných koček. Ozvala bych se ještě po Vánocích, jak si užila svátky a jak se má, přeji hezký Advent, F.

27.12.2014
Hezký mezisváteční den Lucie,
mám chvilku klidu tak posílám zprávy o Dorotce. Je to velice hodná, mazlivá, chytrá a učenlivá kočka. Bolák se zahojil - děkuji za dračí krev :-), žere dobře a s chutí, nijak nehubne ani netloustne, žádné zdravotní ani psychicjké problémy nepozoruju. Ráda se příjde pomazlit na klín, do postele za námi nechce, snad časem. Před asi 10 dny nám proklouzůa ven, byla tam 5 minut a vrátila se. O pobyt venku má velký zájem, sama ho vyžaduje i v tomhle ne uplně hezkém počasí, stojí u dveří a mňouká. Venku je od několika desítek minut do několika hodin dle její chuti, vždy se vrací vyběhaná a spokojená, domů se vrací, ví kde je doma a kdo jsou její lidi, když jdu k sousedům na besedu, doprovází mě jako pejsek tam i zpět a když jsem uvnitř, jde si po svých návštěvách :-) Kočky v okolí (je jich dost) snáší velice dobře, nevyhledává boje a ostatní starousedlíci ji respektují. Nemáme s ní nejmenší problém, nic nezničila, neměla žádnou tioaletní "nehodu", synovi se raději vyhýbá, ale to chce čas, cizích se stále trochu bojí, ale reaguje dobře.
Snad je to takto vyčeropávajhící. Snad se mi podaří přesvědčit manžela, abysme si na jaře mohli přijet pro jedoho z vašich krásných velkých kocourů, kteří mě do jednoho uchvátili.
Přeji Vám krásný zbytek svátků, nový rok 2015 s minimem nových kočiček, spoustou adopcí a dobrodinců, kteří budou pomáhat. EF 
Fotky zde.

31.3.2015
Dobrý den,
posílám pár fotek Dorotky. Je spokojená se zahrádkou, jen co vykouklo sluníčko, hned se dobývala ven a vytřela a vyprášila snad každý roh dvorku a zahrádky, spokojená na sluníčku. Chodí za mnou jako pejsek a postele celé rodiny jsou oblíbeným pelíškem, je to velký mazlík a miláček.
Přeji hezké jarní dny EF

14.7.2015
Hezký  červencový den dámy. 
Posílám zprávy o Dorotce, která už je u nás doma víc než 7 měsíců. Je tu dle všeho moc spokojená, užívá si pravý vesnický kočičí život a mě těší ji každý den pozorovat, jak si to tu užívá a je viditelně šťastná. Celé dny se toulá s kočkokamarády po vesnici, dokonce začala lovit myšky a je to pěkná bojovnice, 2 šrámy na zádech a natržené ouško jako cena za místo v místní hiearchii. Když ji však zavolám, přiběhne jako pejsek. Miluje postel, v noci o ní ani nevíme, spí vzorně v nohou, nedovoluje si rušit a když má možnost, proklouzne k dětem a spí s nimi v postýlkách, i když se jich, když jsou vzhůru, stále ještě dost bojí :-D Na linku nebo stůl si netroufne, když má průšvih, dělá jakože nic a mizí, případně se provinile sápe na klín. Je to moc laskavá milá a mazlivá kočka, nijak vtíravá, skvělá společnice. Posílám fotky. A manžel se zdá svolný k druhému kočičímu kamarádovi, tak se snad brzo uvidíme  :-)

Další zprávy z nového domova po příjezdu Matouše:

4.11.2016
Dobrý večer,
Matoušek celou cestu plakal. Ještě v přepravce si ho očichala domácí Dorotka, zavrčela a utekla, ale mluví s námi, smutná je, ale mazlí se. Matoušek je zalezlý v kotelně, má tam teplo a klid. Snažil se vlézt za kotel, jako Dorka kdysi, ale na rozdílod ní se tam prostě nevejde! Ale neplače a uvidíme v noci, ozvu se.

6.11.2016
Hezkou neděli,
před obědem, nás Matoušek překvapil - přišel k manželovi, krásně se se všemi pomazlil, i s dětmi, naštval Dorotku a zase si zalezl, ale ještě nežral. Dorinka utekla ven a donesla myšku, aby nám dala najevo, že ona je šikovná a potřebná. V noci už Maty prozkoumal celý byt. Zase se ozu až bude něco nového.

8.1.2017
... Matouškovi se hodně zhoršil po Štědrém dnu výtok z obou oček. Má je přihmouřené, zarudlé a teče mu z nich. Navíc při dýchání jakoby funí a v noci když spí v mých nohou je slyšet jak hlasitě dýchá ...

1.2.2017
Dobrý den,
posílám dobré zprávy z Brumovic. Léky zabraly a Matoušek je už zcela v pořádku. Jeho vztah s Dorotkou je už také mnohem lepší, i když přitulení v jednom pelíšku spolu opavdu nenocují, tolerují se. Je to velký šikula, dostal teď odčervovací tabletku a užívá si zimu, sníh mu nevadí. Loví nám ptáky, ale to patří k věci.
Dorotka je už pravá dáma, žádné hrátky a velké mazlení nevyhledává, ale když si může zalézt do nohou postele v klidu a pohodě, je spokojená. Jsou to taky velcí dozorci v kuchyni a Matoušek je vítací kočka,  která mě po příchodu z práce pronásleduje celé odpoledne. Jsou to úžasné kočičí duše které nemají snad žádnou nedobrou vlastnost a nám je s nimi moc dobře. Děkujeme Vám že jste je pro nás zachránily.
F.

22.3.2018
Dobré odpoledne,
posílám zprávy z domova Dorynky a Baltazara ( u vás Matouš).
Oba mazlíci jsou našimi velkými miláčky a asistenty zcela u všeho. U vaření, v koupelně ráno u čištění zubů (Bali v umyvadle, to je jeho), na zahradě. Kam se hnu jsou se mnou. Obzvlášť Bali je takový kočkopes, nestačíme někdy žasnout. Začal s námi chodit na procházky. Prostě se k nám přidá a jde. Po chodníku jeli možnost a většinou téměř u nohy. Na zavolání zrychlí nebo příjde z křoví. Je to kouzelné, utíká s dětmi, lehne si mi k nohám když stojíme. Je to super parťák – do postele samozřejmě taky. Oba jsou zlatí k dětem, trpěliví a umazlení až hrůza. Zásadně spí s námi a je to krásné když v noci najdete dítě přitulené k tomu teplému kožíšku. Novinka našeho kocoura je lezení mi na rameno. Když nestojím u něj u linky, klidně skočí půl metru, chce se chovat a hotovo.
Zdraví a spokojení oba jsou, spolu se nijak nemilují, ale lepší se to .. pomalu ale jistě na sebe vrčí míň a míň. V příloze fotky z "venčení" a mazlení.
S pozdravem Eliška + D+B

29.11.2018
Dobrý den,
se smutným srdcem vám píšu zprávu z nového domova Matouška.
Kocourek nám začal na začátku léta hubnout. Nejdříve jsme to považovali za letní srst, ale po návratu z dovolené jsem viděla výrazné zhubnutí hned na první pohled (manžel, který byl s kočkami doma mě na to upozornil už dopředu). Sliznice měl jako z vosku, úplně bílé. Na vetrine dostal ATB, udelaly se odběry krve, dostal injekci Béčka a výživnou pastu, ledviny v pořádku, v těle zánět. Pekne přibral, kontrola proběhla dobře a zdálo se že je vše na dobre cestě.
Za 6 týdnů jsem zase začala cítit žebra a do týdne přestal Matoušek žrát. Tak jsme jeli zase. Všichni 3 veterináři z kliniky nechápali co se děje. Kocour s anémii měl horečku, udělal se krevní obraz a zkontrovaly orgány. Krev dopadla tak hrozně, že je považoval za laboratorní chybu a hlásil to v laboratoři kde je dělali. Ledviny a játra v pořádku. Jeho stav označili za velmi vážný a vůbec si nevěděli rady, že mají podezření na FIP, ale příznaků je tolik a jsou tak nespecifické, že není možné přijít na to co se děje bez speciáního vyšetření, které je bohuže mimo naše možnosti a vet ho ani nedoporučil.  Dostala sem injekce na 10 dní a řekli jsme si, že uvidíme, ale že je to jen pokus, že vůbec neví, jestli to pomůže.
Milacek  byl trpělivý, ale už se mu tolik neulevilo. Prestal zvládat vyskočit na linku a stále pil. Jist mu nicméně zase chutnalo a já se začala radovat. Ale na kontrole zůstávala váha na stejné hodnotě a veterinář mě začal připravovat na nejhorší - Matoušek je moc nemocný něčím, co "je mimo moje schopnosti" jak řekl doktor a krom nejisté možnosti transuze nám nezbylo než čekat na zázrak. Broucek byl několik týdnů jakz takz ale před několika dny se to začalo zhoršovat - zvracení tuhé nenatravene stravy, pocuravani nejdřív jen na kobereček, teď už je to v podstatě inkontinence. Vše šlo zase velmi rychle, rychleji než předtím.
Už jen leží, je vyčerpaný a unavený i když papá stále...ale málo. Museli jsme se smířit s tím, že zlepšení nepříjde. Pořád mu chutná a rád se pomazlí. Ale je vidět, že se trápí a je mu zle. Včera  několikrát upadnul a manžel me prosil, abych ho vzala naposledy na veterinu. Zřejmě už se z ní se mnou nevrátí. Bráním se tomu, ale už se opravdu trápí. Není to kočičí stařík, který by si v tichosti dožíval, trápí ho nemoc, se kterou mu nemůžeme pomoct a i když mu atb vždy pomohla, bylo to pokaždé s menším a menším úspěchem. Veterinář je skvělý, rozhodně jsme v dobrých rukách, ale už při minulé návštěvě mě upozorňoval, že to může být předem ztracený boj který může být zbytečný, protože jeho nemoc zřejmě vyléčit nepůjde.
Omlouvám se za dlouhý mail, myslela jsme, že by vás zajímaly podrobnosti.  Je mi z toho velmi těžko, není to pro mě vůbec lehké psát, natož co nás čeká. Držte nám palce. Třeba ještě vymyslíme něco, co by se pro něj dalo udělat.
Mejte co možná nejhezčí dny.
Fikrlovi s Dorotkou ( které se daří skvěle a láskyplně o Matouška pečuje).

Následující den byl Matoušek uspán. Je nám to moc líto, byl to velký mazlík a zlatíčko.

Další zprávy z nového domova po příjezdu Maxíka:

10.12.2018
Dneska jsme se spolu už krásně mazlili, opustil ukryt a šel se nechat pohladit, byť jen půl metru před bezpečí kotle a místnost zatím neopustil. U tohoto mazlení mě objevili obě děti, 6 a 4 a půl a velmi jemně se ke mě přidali, Maxiček se rozhodně nebojí děti (ony ale žijí celý život s kočkami a umí se chovat v těchto situacích) asi půl hodiny se s nimi krásně mazlil, otíral se o ně. Žere, pije, co se týká záchodu, nejsem si jistá, autorem obsahu může to být Dorka.
Maxicka jsem ráno "načapala" když jsem v 5 vstávala, jak letí z dětského pokoje, takze na průzkum už se vydal. Věřím, že koncem týdne ho už budu mít v posteli.

18.12.2018
Bohužel Maxíkovi se podařilo špatně dovřenými dveřmi dostat ven. Zdržuje se na půdě:
"Dobry vecer. Nachystali jsme misky s granulemi a vsechny granulky rano pryc. A Maxicek je na 99% na pude. Dorynka na nej stale dost vrci, no a dneska stála pod pudou a vrcela jako vztekla. Zase mu dam maso a granulky. Na pude ma teplo v sene a je chraneny."

23.12.2018
Maxík je zpátky doma! Sešel z půdy na jídlo a nechal se odnést do domu.

25.12.2018
Dobre rano,
nekdo nam toho Maxicka vymenil, asi ho 6 dni venku chudacka poucilo a je rad ze je doma.... chodi za mnou jako pejsek, strach je pryc.

28.12.2018
Dobry vecer.
Tak hlasim jak nam to jde. Maxicek miluje nasi 5ti letou Jasminku. Mam potize s fotakem na tel. a nemuzu to vyfotit. Krasne se spolu mazli. Maxik travi den v kotelne. Ukazuje se rano na krmeni a vecer po 8 hodine. Prijde se najist, pomazlit a pak si jde po svem. Jen je videt, ze si uzil sve. Jak se hnu a jsme v jedne mistnosti, hned utika. Je jeste dost bazlivy. Ale lepsi se to vic a vic. Posilam vecerni mazleni.

29.1.2019
Dobry vecer damy,
pisu tak nerada jak je to jen mozne. V noci ze vcerejska na dnesek dotlouklo srdicko prvnimu milackovi, ktereho jsme si od vas brali, Dorotce.
Ve stredu minuly tyden se poblinkala. Jednou, nic jsme z toho nevyvozovali. Ve ctvtek pocurala koberecek, ale stale jedla, i kdyz ne moc.V patek uz byla hodne smutna a vsimla sem si, ze nepapa a asi ani nepije. V sobotu ji na veterine nicmene dali atb, nevzali krev, zavodnili ji, dali injekci proti blinkani a v nedeli na kontrolu. V nedeli opet nevzali krev, ze je to zbytecne, ze neni bleda, jen dehydratovana a ma nizsi teplotu a sklesla a ze zkusime zabojovat atb, ze na posledni injekci je to skoda, protoze vypada stale dobre a zda se jim to nahle. Beruska nicmene v pondeli uz nemohla ani chodit, plakala a curala pod sebe, ale ja sem ji uz nechtela vycerpavat dalsi navstevou veteriny, bylo jasne, ze je konec. Zemrela v mistecku kam si sama zalezla a kam jsme ji chodili hladit a davat vodu strikackou, byla jsem vcera cely den doma.
Bohuzel nevime co se stalo, plakali jsme cela rodina, protoze nas ani ne 2 mesice po sobe opustili dva tak uzasni chlupaci.  :-(
Dejte za me pusu vasim utulkovym milackum. Jsme ted dost rozhozeni, jakmile to preboli, prijedeme si pro mazlinku (mazlika) zase k vam.

Další zprávy z nového domova po příjezdu Mii:

26.5.2019
Mia nepoužila ještě záchod ani nejedla a nepila což mě už trochu znervózňuje ..., v noci pláče, ale to je normální. Spis ty tekutiny. Ale v noci se přemisťuje, nicméně přes den ani nevíme, že ji máme... zvládne to, věřím jí.

3.6.2019
Posílám aktuální fotku. Doma už Mia nesnesitelně naříkala, byla stále na okně a u dveří, tak jsme trénovali jestli přijde na zavolání a šla se mnou v doprovodu na chvilku na dvorek ... tam je tak šťastná ...

21.8.2019
Mia a Tulík (Max) hlásí prima kočičí život ... aktuální foto v albu.