Bílomourečka Telma byla spolu se svou sestřičkou nalezena opuštěná v zahrádkách v Hodoníně. Je to malá zvědavka, hravá, milá a mazlivá, vychovaná v bytě. Je vhodná do bytu i do domku se zahrádkou.   7.12.2008 byla na umísťovací výstavě Vánoce v útulku umístěna do Teplic ke kočce Bucině. 12.4.2012 byla uspána kvůli nádorům na játrech.  Z jejího pobytu v novém domově máme tyto zprávy:

8.12.2008:
Dobrý večer, v pořádku jsme dojeli, Telča již zlehka obhlédla teritorium a počínala si přitom moc šikovně! Bucinka na ni trochu syčí, ale spíš z překvapení než ve zlém (chtěla jsem za ni ručit, že syčet nebude - je vidět, že člověk míní a kočka to vidí po svém), ale myslím, že už brzo budou super dvojka!! Pošlu fotky a krátkou zprávu, až se zadaptuje.

10.12.2008:
Dobrý den, hlásím se Vám s novými zprávami z Teplic:
Tak první novinka je, že TELMU jsme přejmenovali na PUSINKU - je to opravdu zlatíčko...
A teď krátký nástin, jak to momentálně u nás vypadá:
Máme doma "domorodkyni" Bucinu - mimochodem, když jsem viděla na netu (teď už bývalou Vaši) Johanku, myslela jsem v první chvíli, že je to Buc, úplná dvojnice!
Tak tedy Bucinka (7) je teď trochu uražená, trochu se lituje a trochu je nervní. Pořád ještě sem tam zasyčí, dneska dokonce padla i první facka, to když na ni Pusinka nečekaně bafla za rohem. Ale na druhou stranu, včera večer šla spát na skříň do košíčku, který jsem jí tam přestěhovala, poněvadž její oblíbený polštář si jaksi automaticky zabrala Pusinka. Malá si vlezla na polštář a koukaly na sebe (bez syčení). Ale asi tam Bucina nebyla dlouho, protože jsem ji ráno slyšela seskočit z oblíbené skříňky na WC.
Pusinka je zlatíčko, už se hodně otrkala, mazlí se jak o závod, běhá za mnou jako pejsek a taky hodně výrazně zvukuje - má v tomhle směru poměrně kvalitní "aparaturu", takže se občas leknu já i Bucina, co se děje a ono se neděje nic, jen si Pusinka tak pro sebe brouká, takže si i trochu myslím, že měla někde v předcích siamku
Takže holky si zatím vyjasňují pozice a malá si při tom vede dost chytře - na nedůtklivě obšlapující Bucinu vrká a vrhá na ni cukrbliky, takže věříme, že se brzo vše srovná a už se moc těšíme, až to míci spolu pořádně rozbalí ! )
Pozdravuji do Hodonína, zase se ozvu, jak se situace vyvíjí.
PS: Musím Vám vyslovit veliké uznání a dík za Vaši práci a mimořádnou angažovanost, to se často nevidí.

12.8.2009:
Dobrý den do Hodonína,
posílám Vám konečně fotky Pusinky, na některých spolu s Bucinou, která se někde samostatně povedla tak, že jsem neodolala a posílám Vám ji taky, abyste viděly, jakou má Pus parťačku ! 
Pusinka je absoutní zlatíčko, bombarďák, ona dokonce aportuje (s velmi nepřeslechnutelným slovním doprovodem)!!! Je naprosto neúnavná, dokáže aportovat kroužek od záclon třeba půl hodiny v kuse, pak krátký odpočinek (tak 2 minuty) a jede další kolo, to dohromady třeba dvě hodiny. 
Jinak je naprosto bezproblémová, neuvěřitelný zvědavec, hrozně upovídaný k tomu. První, co udělá, když přijdu domů, že strčí ceIou hlavu do kabelky a zkontroluje obsah. Když si hraje, je něžná, nikdy mě nijak výrazně nedrápla nebo nekousla. A že tedy umí řádit...!! Když ji to drapne, lítá jako dělová koule nabitá energií, nestačím uskakovat z cesty!
Bucinka už je taky v pohodě, mám radost, že je to mezi holkama tak, jak jsem si přála.
PS: V té bedně, na které se povaluje, je (zatím nenainstalované) škrabadlo od Vás.
Děkuji Vám za to moje mouraté zlatíčko a přeji vše dobré Vám i Vašim svěřencům.

27.11.2009:
Dobrý den po delší době z Teplic,
Pus & Buc se mají výborně, Pusinka je neuvěřitelná kočička, ne malá, ale VEEEEELKÁ zvědavka), neustále něco vymýšlí a pobízí mě ke spolupráci (spoluhře), je moc chytrá, komunikativní, už jsem se i docela dobře naučila její "řeč" (má neuvěřitelnou škálu vroukání, broukání, vrnění...), zkrátka je to zlatíčko a jsem šťastná, že ji mám!!!
Těší mě, že se podařilo umístit skoro všechny kočičky na výstavě, snad budou mít dobré a stálé domovy.
Přečetla jsem si také reakce Miroslava Reka, nadzdvihly mě natolik, že jsem mu napsala krátký mail a doufám, že takových lidí, jako je on, není mnoho.
Já vám naopak držím palce, stále sleduji vaše stránky.
Pozdravujte a pohlaďte za mě Jůlinku, snad se na ni taky štěstí usměje, i na všechny vaše další svěřence.
Hodně sil a štěstí!

13.4.2012:
Dobrý den do Hodonína...,
doufala jsem v zázrak a věřila jsem, že Vám tuto zprávu nebudu muset psát........
Včera večer nám Pusinka odešla do nebíčka. 
Nadešel okamžik, kdy jsem poznala, že už ona sama dál nechce. 2 měsíce statečně bojovala, ale bylo to nad její síly. Po dvouměsíčním martyriu se vším možným byly nakonec na ultrazvuku zjištěny nádory na játrech - spousta černých skvrn a metastáza velikosti dětské pěsti v břišní dutině; nasadili jí vedle Flavobionu a Synuloxu i prednison, ale po něm se začala rapidně zhoršovat...poslední 2 dny jsem zřetelně viděla, že už nemá smysl za každou cenu chtít......
Pořád se s tím nedovedu smířit, připadá mi, že jen koukám na nějaký příběh, že se to neděje doopravdy, že až přijdu domů, ona tam bude. Milovala jsem všechny svoje kočenky, které kdy se mnou byly, ale Pusinka byla něco extra. Nedovedu to přesně definovat, cítila jsem s ní dokonalé souznění. Měla zkrátka něco navíc, byla to moje životní láska a nedovedu se smířit s tím, že už není. 
Vím, že to bylo jediné správné rozhodnutí, ale necítím žádnou úlevu, jen bezbřehý smutek......Bucíšek ji pořád hledá, je stále na nohách, kde se co šustne, hned tam letí a kouká za všechny rohy, pak tázavě na mě.....
No budu se s tím muset smířit. 
Každopádně Vám děkuji za nádherné stvoření, které tolik obohatilo můj život, vlastně jste mi ji vybraly Vy - už nevím, která z Vás to byla, mladá paní s delším tmavým culíkem, řekla, že TA by mohla být tou, kterou hledám.... 
Doufám, že i Pusinka byla ráda se mnou....

Fotografie z nového domova najdete v naší fotogalerii na Kocky-online.cz.