Mouraté sourozence Emilku a Emilka našli ještě spolu se sestřičkou v srpnu 2011 pejskaři na místě, kde se konají chovatelské burzy. Strávili tam v dešti pod keřem celou noc a byli tak vyděšení, že jsme je chytaly asi hodinu. U nás jsou z nich velcí mazlíci, vhodní k dětem, ale i jako společníci k další kočce do bytu nebo do domku se zahrádkou. Nový domov našli 22.4.2012 na Výstavě pro kočku, kde byli společně umístěni do Prahy.

Fotky Emilky z doby jejího pobytu u nás najdete zde, fotky Emilka zde.

Děkujeme manželům Miarkovým & Apolence, Dominikovi a Oskarovi, kteří Emilku během pobytu u nás podporovali formou adopce na dálku. Děkujeme naší bývalé svěřenkyni Nině a její partě, kteří stejným způsobem podporovali Emilka.

Z jejich nového domova máme tyto zprávy:

25.4.2012:
Dobrý den paní Tomalová,
navazuji na náš pondělní tel. rozhovor. Emilka se nám nakonec podařilo vytáhnout, ale nebylo to pro něj nic příjemného, prolez jsme důkladně ucpali. Aby se mohli někam skrýt a mít své soukromí, pootevřeli jsme posouvací dveře u šatní skříně a dali na spodní polici deku. Takže tam jsou teď spolu – jen aby se tam nechtěli zabydlet natrvalo a ven vylézali jen za účelem jídla či toalety. Emilek je hodně plachý, vylézá zřejmě, jen když nejsme doma. Emilka je trochu odvážnější, ale taky se nás bojí. Nechají se pohladit, Emilka i pochovat, ale třesou se. Emilka celou noc promňoukla, šla k nám až do ložnice, asi někoho hledala. Pozitivní je, že začali trochu jíst a chodí na záchod. Hodně línají, ale nechci je zatím pročesávat, aby se ještě víc nebáli. Snad si postupně zvyknou, jsou oba moc roztomilí. Budu Vám vděčná za každou radu ohledně dalšího postupu.

Naše odpověď:
Dobrý den, myslím, že jste to s tou skříní dobře vymysleli. Línají tak hodně ze stresu, to se pak stabilizuje, nebojte. Byli nalezení na burze, někdo je tam nechal a našli je pejskaři. U mně jim to taky trvalo, než se vzpamatovali, takže když vydržíte, tak to bude den ode dne lepší. To, že v noci mňoukají, tak to je pro to, že teskní. Myslím, že za 14 dní to budou úplně jiné kočky, nebojte. Snažte se na ně mluvit, hladit je a uvidíte že se to zlomí. Kočka je od přírody zvědavá, tak určitě nestráví život ve skříni. Držím palce a přeju hezký den.
Tomalová

25.4.2012:
Dobrý den,
děkuji za radu. Máme je oba moc rádi. Mluvíme na ně a hladíme, jenom jsme se trochu báli, jestli je to naopak nestresuje. Na Vaši radu jim přilepšujeme v papání, tak snad i toto pomůže. Je dobře, že jsme si vzali oba, snáze se jim ten stres ze změny překoná. U Vás se měli dobře a teď nevědí, co je čeká. Tulí se k sobě a jsou to nerozluční kamarádi. Dám vědět, jak se jim u nás daří. 

4.5.2012:
Dobrý den,
posíláme další zprávy o Emilce a Emilkovi. Oba mazlíčci dělají pokroky, zejména pak Emilka, která je neskutečný mazel a průzkumník nového domova. Je to rovněž zdatná skokanka, které se již podařilo vyskočit na vypínač a zhasnout si světlo. Emilek se včera večer poprvé po dlouhém promlouvání přišel pomazlit, ale pak zase rychle hupky šupky do skříně. Byla to od něj velká odvaha a doufám, že si to nerozmyslí. Jenom Emilka před týdnem začala kýchat a trochu jí teklo z očíčka. Kýchání přetrvává. Jinak je čiperná, papá, chodí na záchod. Četla jsem, že by se mohlo jednat o nachlazení, ale rýmu neměla a nemá, oba jsou doma v teple. Emilek je v pořádku. Tak nevím, zda s ní nemáme zajet k veterináři, abychom něco nezmeškali.
Z nového domova zdraví Emilka a Emilek.

Naše odpověď:
Zdravím, tak to jsem ráda, že dělají pokroky. To s tím kýcháním se stává u koček v novém domově, protože stres jim oslabí imunitu a tak se to spustí. Jestli jí to do týdne nepřejde, tak s ní budete muset k veterináři, no uvidíte. Emilek byl taky velký mazel, ale je trochu strašpytel. Tak se držte a budete po zásluze odměněni, mazlením a předením.
Tomalová

9.5.2012:
Dobrý den,
děkuji za zprávu. Budu to hlídat. Myslím, že se to lepší, ale pro jistotu s ní k doktorovi dojedeme, mohla by to být i alergie. S Emilkem máte pravdu, je to taky velký mazel, ale nechává se přemlouvat, aby si sám pro hlazení došel a potom si to užívá. Nicméně včera večer už byli u mě v posteli oba, mazlili se a předli jako diví – 2 ruce bylo málo. Emilka je úžasný průzkumník a nebojí se vůbec návštěv, po chvilce se jde nechat pohladit. Ve skříni mají svůj pelíšek a útočiště, jinak po domě již chodí bez problému a prozkoumávají nové možnosti zábavy. Největší zábavou Emilky je potají se zmocnit listu z ledového salátu s pak si s ním hrát nebo sledovat za oknem kosáky na zahrádce. Za 14 dní obrovský pokrok, ale na zahrádku si ještě delší dobu počkají.

22.6.2012:
Dobrý den paní Tomalová,
uplynuly 2 měsíce od doby, co jsme si domů dovezli Emilku a Emilka. Nikdy bych nevěřila, jak se ty dvě vylekané kočičky za tu dobu změní. Jsou bezvadné, naprosto ovládli naši domácnost i nás a jsou neskuteční mazlíci, někdy se přímo předvádí, kdo je větší. Úkryt ve skříni využívají již pouze tehdy, když se vzájemně „škádlí“. Ven je zatím pouštíme jen, když jsme doma. Zpočátku jsem měla strach, jestli se dokáží vrátit, protože naše zahrada jim bohužel nestačí a lezou přes plot k sousedům. Emilka je na to zejména expert, ta už vlezla přes terasu k sousedům do obýváku či u nich zkoumala teplotu vody v bazénu. Emilek se drží víc na domácí půdě. Na zahradě si spolu vyhrají, žádnou mouchu, motýla či jiného tvora nenechají bez povšimnutí. Příští týden začneme pomalu zkoušet prolézání dvířek z domu a zpět, aby mohli být venku i přes den, kdy jsme v práci, a zase si jít domů. Večer pokaždé zalehnou do společného pelíšku a jsou to nerozluční kamarádi, nebo se jim podaří propašovat k nám do ložnice a pak okupují celou postel. Myslím, že se jim u nás líbí a jsou spokojené.
Přeji pěkný víkend

28.12.2012:
Dobrý den paní Tomalová,
je to již více než 8 měsíců, co jsme si od Vás domů přivezli dva kočičí sourozence. Začátky nebyly pro ně zrovna jednoduché, ale oboustranná trpělivost se vyplatila. Jsou oba neskutečně mazliví a dokáží svou přítulnost jaksepatří využívat. Emilek se na rozdíl od Emilky dokáže ale hodně hlasitě ozvat, když mu něco nejde pod čumáček, nebo pokud mu leze do revíru cizí kočka. Obě kočičky mají z domu možnost volně chodit ven a hojně toho využívají i nyní v zimě, pokud se zrovna nevyhřívají u krbu či nechrupou. Kočičí záchod již máme jen jako rezervu, vzorně dělají svou potřebu na zahrádce. Bohužel volnost pohybu a neskutečná zvědavost Emilky přinesla v létě i úraz. Emilka pravděpodobně vlezla oknem ( ventilačkou ) k sousedům a při ústupu si ošklivě pochroumala zadní nožičku. Čtyři týdny jí měla celou v dlaze a potom ještě tři týdny trvala rekonvalescence. Bylo to pro ní velké trápení. Od pana doktora dostala přezdívku David Copperfield, protože se z první dlahy přes noc vysoukala a on musel celou dlahu včetně rovnání nožičky dělat znovu. Nyní je již v pořádku, jenom nevíme, zda si z toho vezme ponaučení. Někdy sice trochu kulhá, ale podezřívám jí, že si myslí, že by mohla dostat nějaké bolestné. To nám v době léčby Emilky dělal Emilek. Když se domníval, že je o Emilku lépe staráno, začal kulhat a mňoukat. Jakmile se mu dostalo pozornosti, filuta kulhat přestal. Doufám, že jsou oba u nás spokojeni, minimálně se tak tváří.
Posílám od Emilky a Emilka do Hodonína spoustu pozdravů a od nás vše dobré v osobním i pracovním životě v roce 2013.

28.5.2022
Dobrý den,
dne 22.4.2012 jsem u Vás "na výstavě v Praze" adoptovala kočicí sourozence Emilka a Emilku.  
S velkým zármutkem v srdci vám sděluji, že Emilek 26.4.2022 odešel po dlouhé nevyléčitelné nemoci do kočičího nebe. Svůj život si po boku  Emilky užíval, jak to jen šlo, byl jejím velkým ochráncem. Byl miláčkem nejen mým, ale i sousedů, kde je každý den navštěvoval na zahradách, byl ale i velký lovec. Emilka vše špatně prožívala, ale nyní je už snad vše v poradku.
Děkuji Vám za práci, kterou děláte. HZ