Děláte to správně! Třeba vaše kočka nakonec situaci zvládne, 3 dny jsou krátká doba, všímejte si jejího chování, aby třeba své pravidelné vycházky ven nezvykle neprodlužovala (měli jsme případ, kdy se domácí kočka odstěhovala a bydlela pouze na zahradě). To že kotě chce za vaší kočkou je normální, chce si s ní hrát jako se svojí matkou a že vaše kočka syčí a dává mu výchovné štulce je také normální a kotě se u toho naučí co si k ní může dovolit a co už ne. Vyčkejte a uvidíte, tyto situace závisí na povaze kočky, některá situaci časem přijme a u některé to prostě nejde, ale to určitě poznáte, vedete si dobře. Ještě mě napadá taková odvážná věc - možná by nebylo špatné opatřit si ještě jedno kotě, aby se mohli navzájem hrát, zahřívat se, spinkat spolu... Kotě by na vás nebylo tak závislé, mělo by parťáka ke svým hrám a nevšímalo by si tolik vaší kočky, ta by koťata mohla pozorovat.. Chápu, že v případě, že řešíte, zda si vaše kočka zvykne na to jedno kotě co máte doma, se to zdá divné, ale je to vyzkoušené.
Držíme vám palce.

No je pravdou, že stará kočka přijde domů tak maximálně k jídlu, podívá se ostražitě, kde kotě je a pak hned odchází na balkon, kde to posléze vzdá a jde úplně ven, někam na stodolu. Ovšem dříve bývala hodně doma, teď na ní vidím, že chce jít domů, ale její povaha jí to nedovolí, je maximálně na "návštěvě" a hned zase ven. Trápí mě to, dnes se nechtěla nechat ani pohladit, je celá napjatá. První noc nespala doma vůbec, druhou noc spala doma (ovšem na třikrát - ven a zase domů) a dnes je celá napružená a teď zrovna to vzdala a odešla, tak asi zase bude chudinka moje venku. Vidím na ní, že je smutná, už mi to nedá ani spát, zároveň to však nechci s kotětem vzdávat dopředu, je to navíc takový miláček! Ale maminka mi říká, ať tomu dám ještě chvíli, ať si s tím nedělám velké starosti. Jen mám strach, aby to velká kočka nevdzala úplně a neodešla úplně jinam, kamkoliv pryč..
S pořízením druhého kotěte bych já osobně klidně souhlasila, alespoň na zkoušku, jenže tady je problém, tuto situaci by už neunesla naše domácnost, přítel je alergický a tak musíme držet kočky u maminky a my jsme zvlášť ve svém pokoji - takto to přítel z 90 procent zvládá. Jenže třetí kočka by už asi byla neúnosná, i tak jsem doma přemlouvala kvůli kotěti, naštěstí je tak malé a bezbranné, že to zabralo, jen je potíž s tou naší velkou kočkou.

Já sama jsem k mé kočce koťata přivézt nikdy nemohla, chtěla jsem je depozitovat, kocouři se s koťaty hráli a má kočka to velmi těžce nesla a chovala se přesně jak popisujete vy, jenom že jsem v bytě a neměla kam odejít. Ale byla velmi napjatá, dříve umazlená a na mně závislá se přede mnou schovávala pod postel a nedovolila, abych na ni sáhla a pohladila ji a když po pár dnech přestala žrát, koťata jsem odvezla. Pak jsem to zkusila ještě asi 2x vždy se stejným výsledkem. Takže jak říkám, některá kočka se přes to nepřenese a vaše obavy, že by se nemusela vrátit domů jsou oprávněné. Tady je už každá rada drahá, vy svou kočku znáte nejlépe a budete muset odhadnout, kam až můžete zajít... Pokud budete ještě potřebovat, můžete napsat i na email kocky.sos@seznam.cz

Moc děkuji za rady a ochotu, budeme zkoušet a když to nepůjde, tak to vzdám.. Budu kočičku pečlivě sledovat. Děkuji!

Zdravím, máme doma roční kočku a k ni si pořídili 3 měs. kotě. Kočka je vykastrovaná, ale také kotě hodně kouše, až kotě také "pískne" bolestí. Je to stejné jako u otazky výše (kočička, kocour), nebo se u stejného pohlaví už o hru nejedná? Předem díky za odpověď.

Dobrý den,
určitě se jedná o hru, ale kotě je ještě moc malé a chce se hrát tak, jak by to dělalo s kočičí mámou nebo se stejně starým kotětem, vaše roční kočka se s ním ale nehraje jako máma, ale jako s rovnoceným partnerem a proto ho to občas i zabolí. Koťata je lepší si pořizovat zároveň dvě, aby si byla rovnocenými partnery a k vaší kočce by bylo vhodnější pořídit podobně starou kočku, ale pokud už to takto je, oni si zvyknou a jak kotě poroste bude i rovnoceným partnerem ke společným hrám.
Jinak staršího kočku za "agresívnější" hru netrestejte, nezapomínejte ji mazlit a protěžovat, aby neměla pocit, že s příchodem kotěte do rodiny se pro ni něco mění.

Děkuji za odpověď, hezký zbytek dne, moc jste nám pomohli. :)

Dobrý den , můžete mi poradit? Máme doma 6 měsíčního kocoura ještě není kastrovaný a teď jsme si pořídili měsíční kotě a ten starší na něho šíleně útočí.Nejdřív ho olíže a pak ho kousne za krk, nebo na něho za rohem číhá a skočí na něj až malý zakňučí jsou spolu 3 den

Dobrý den, škoda, že jste se nezeptala dříve, než jste si kotě pořídila. Opravdu má teprve měsíc? Takové kotě patří ještě ke kočičí mámě, koťata se odstavují nejdříve ve 2 měsících a nejlépe až ve 3.měsíci! Staršího kocourka nechte urychleně vykastrovat a zavolejte prosím přímo p.Tomalové na 724 142 463 nebo nám napište na email kocky.sos@seznam.cz váš telefon a my zavoláme vám.

Dobrý den,

toto bohužel není dobrá kombinace - kotě je ještě moc malé a potřebovalo by mámu a s vaším kocourem se chce hrát tak, jak by to dělalo s kočičí mámou nebo se stejně starým kotětem.
Na druhé straně dospělý kocour pro to nemá pochopení, takže se dá říct, že chování obou je zcela normální a já bych je prozatím spolu nenechávala o samotě, ale jen pod vaším dozorem.

Staršího kocoura zkuste zklidnit např. pomocí přípravku do zásuvky, který uvolňuje do vzduchu látky, které odstraňují stres a napětí. Přidávám odkaz, aby jste měl představu o co se jedná, jinak můžete pohledat a zjistit si ceny i u jiných firem, takže:
http://www.svetkrmiv.cz/pripravky-proti-stresu-na-uklidneni-kocek-c710/
nebo se dá staršímu kocourkovi pořídit antistresový feromonový obojek:
http://www.rogz.cz/feromonovy-obojek-settle-down-pro-kocky/


Další velmi důležitou věcí je přidat další kočičí WC! Uvádí se, že by doma mělo být tolik záchodků, kolik je koček + jeden na víc! Takže toto nepodcenit!

Jinak staršího kocoura za napadání mladšího netrestejte, pokud k tomu dojde, snažte se pomocí hraček odvést jeho pozornost a nezapomínejte mazlit a protěžovat staršího, aby neměl pocit, že ho chcete vyměnit za toho "malého vetřelce".
Jak kotě poroste, dá se předpokládat, že bude později rovnocenným partnerem vašemu kocourovi, jen ten začátek bude trochu komplikovaný.

Dobry den.take mame tento "problem". Vcera jsme donesli k rocnimu kocourkovi cxa7tydenniho kocourka. Velky Mike mu da facku nebo pred nim utece ale jak je k nemu maly Georg zady skoci po nem,prilehne ho a zakousne do krku. Nekdy Georg az knukne. A dvakrat sem musela zasahnout jelikoz ho smykal pres cely obyvak. A kdyz chcu ponazlit Mika,pohladit ho,tak utece... Jak jeste napomoct tomu aby byli kamaradi. Jinak Georg je synem Mikovy sestry...

Zavolejte prosím přímo p.Tomalové na 724 142 463 nebo nám napište na email kocky.sos@seznam.cz váš telefon a my zavoláme vám.

Dobrý den,máme doma 4letého kastrovaného kocourka, před rokem mu umřel parťák, vzali jsme si před vánoci z útulku starší kočičku a pořád si na sebe nezvykli. Párkrát spali vedle sebe, u misek taky problém nemají, ale kocour na ní občas útočí, skočí na ni a kousne ji do krku, ona uteče..kočičku jsme nechali vykastrovat, ale lepší to není, doma na ni útočí občas ale venku neustále, okamžitě ji začne honit a kousat, nevím, co mám s nimi dělat.Kočička na jedno oko nevidí, tak je dost bázlivá, i když doma už mu taky párkrát facku packou dala..chci aby se tu oba cítili doma a nevím, jak to mám udělat.

Nelo, pokud kočička je starší a navíc trochu plachá, tak chce mít klid. Kocourek je ještě hravý a potřebuje někoho ke společným hrám. Pokud by to u Vás situace dovolila tak mu pořídte stejně starého nebo mladšího partáka se kterým může řádit a hrát si.. Pokud by to nešlo tak bych zkusila dát kocourkovi i kočičce feromonový obojek. Jedná se o tyto obojky : http://www.lekarna.cz/feromonovy-obojek-goodbehavior-pro-kocky-1ks/
My s nima máme dobré výsledky. A dejte pak vědět jak to probíhá.

Děkuji vám moc za odpověď..Už jsem si taky říkala, že jsem nezvolila dobré řešení. Kočička byla mezi spoustou koček, tak jsem si myslela, že nebude mít problém a na útulku zůstala sama, nikdo ji nechtěl, kvůli tomu jak vypadá,chtěla jsem udělat dobrý skutek a nepovedlo se..Další kočička nepřipadá bohužel v úvahu, přes manžela už neprojdu a jsem těhotná, tak mám zákaz zvířatek..obojky zkusit můžu, ale kocourek na sobě nic nesnese, tak uvidím, jak pochodím. I přes tyto problémy ale věřím, že se má kočička u nás lépe než v útulku a snad psychicky moc nestrádá. Děkuji vám ještě jednou :)

Paní Nelo,ještě mě napadlo, že by jste mohla vykoušet antistresové krmivo, které mohou kočičky mít jako běžné krmivo, místo granulí které doposud dáváte. Jedná se o toto krmivo:
http://www.rajkrmiv.cz/jine-poruchy-kocek/royal-canin-vd-feline-calm-2kg
Aby byl vidět výsledek tak musí kočička granule jíst minimálně 2-3 měsíce a může ho jíst po celou dobu života.. a k tomu bych mu dávala nějaké antistresové tablety. Nám se osvědčil Relaxis mini - http://www.veterinarnipece.cz/relaxis-2152.html
je to sice určeno pro malé pejsky, ale máme tyto tablety vykoušené. Jediný problém je, že ji musíte dávat 2x denně a přímo do krku kočky. Účinek tablety je 3-6 hodin, podle zvířete. Potom je ještě Calming- je dělaný ve formě pochoutky http://www.alavis.cz/calming
S tímto většinou kočičky problém nemají..
Prostě k těm granulkám bych určitě nějaké antistresové tablety nebo pamlsky dala. Ty granulky určitě pomohou i Vaší druhé kočičce, nebude se tak bát.. Prostě vyzkoušejte a uvidíte. Moc držíme palce a ozvěte se zda děláte pokroky.

Dobrý den, jen bych vám chtěla dát vědět, jak na tom jsme..Kočička se zlepšila asi tak o tisíc procent, už není tak bázlivá a hodně řádí a hraje si, mezi sebou už dá se říci problém nemají, doma jsou naprosto v pořádku,olizují se a spí spolu, venku jsou také v podstatě pořád spolu a i když ona se ho někdy lekne a uteče, žádný problém bych tam už neviděla a doufám, že zanedlouho už se ho snad ani lekat nebude, cizích koček se narozdíl od něj nebojí a brání to tu..No a nakonec tomu pomohl asi čas a to, že jsem se jim snažila oběma maximálně věnovat a uklidňovat je..kocour tu bude mít asi nad ní vždy "vyšší postavení", ale teritorium si brání spíš ona a jsem ráda, že se tu cítí jako doma :)

Dobrý den Nelo,
tak to jsou moc dobré zprávy. Jsme moc rády, že je všechno v pořádku a jsou kamarádi.

Pořídila jsem si 2 britské kocoury 4 měsíce (nejsou sourozenci, každý je od jiného chovatele) jeden je stále plachý a bojí se. Nechce se mazlit, chovat, utíká před námi, schovává se a léká se máte nějakou radu jak na něj, aby se nebál? Děkuji

Martino, teoreticky samozřejmě možné je, aby kočka byla plachá, ale zda je to způsobeno čistě povahou nebo něčím jiným, to říci nedokážeme. Takže platí totéž, co jsem odpověděla Martině, která se ptala před Vámi: Zeptejte se chovatele, od kterého kocoura máte, ten by ho měl znát a měl by Vám umět Váš dotaz zodpovědět.