To jste mu v nouzi opravdu hodně pomohli. Třeba až budete potřebovat pomoct, šoupne vás někdo taky ven..., kéž se vám ta péče někdy vrátí. Nevím co vás vede sem psát tuhle informaci.

Proč jste si to kotě brali? Je jasné, že si kotě s cizím psem nepadne hned kolem krku, je potřeba je na sebe pomalu zvykat! Proč jste malé kotě dali ven, co tam bude dělat, opuštěné, hladové, v zimě? To, co jste udělala, není pěkné a tak nevím, proč se s tím tady chlubíte :-(

Moc všem děkuji za rady. Zvážím vše s přítelem a uvidíme. Moje kočička dostala včera průjem, tak doufám, že to nebude nic vážného :( Možná jen ze smutku :(

Držím palce, at to není nic vážného.. Zkuste nasadit dietu, vařené kuřecí maso, nebo přemražené syrové hovězí maso, a 3x denně dejte stříkačkou kočičce trochu smekty s vodou. Když to do 2 dnů nepřejde tak bych doporučila veterináře. Pokud se pro dalšího kočičího kamaráda rozhodnete musíte počítat s odběrem až za měsíc kvůli očkování..

Hezký den, pře měsícem jsme si domu vzali asi ročního kocourka nalezence, rychle si u nás zvykl, dali jsme ho vykastrovat, vše v pořádku.
Minulý pátek jsme mu přivezli 4 měsíční kočičku
stále se seznamují, nejdříve chtěl blbnout on, ta na něj prskala, teď chce řádit ona a on je dost naštvaný, změnil se hrozně v chování, nechce se mazlit a nevrní, vydává zvuky které jsme před tím neznali, tak jako mrmlá a nadává, jestli není možné že ji bere jako sexuální oběť, aby nakonec oba nějak netrpěli... Děkuji

Mileno, určitě se časem skamarádí. Máte kočičku teprv pár dní.. Kocoura rozmazlujte, věnujte se mu, ujišťujte ho, že on je pořád jednička.:) Časem se to srovná. Přečtěte si příběhy jiných - odkaz je ve článku výše -, u nichž seznamování taky nebylo úplně jednoduché. A uvidíte, že jediné, co potřebujete, je jen trpělivost a čas.. Dejte po čase vědět, jak to vypadá.

... když bydlím v 1+kk v 6. patře (asi 30m2) a kocour výběr nemá? Pro další kočku přece nebude místo!

Jestli máte pocit, že kocour je moc temperamentní a v bytě je nešťastný, tak bude za kamaráda rád i v malém bytě (já mám v bytě 33 m2 4 kočky + psa - pravda, mají výběh, ale v zimě jsou taky pořád doma). Spíš pak je řešení byt trochu přizpůsobit - škrabadlo a poličky na stěnu, kde by taky mohly být, tím jim jejich prostor rozšíříte.

Samozřejmě. Do takto malého bytu bych si další kočku taky nepořizovala. My máme kocourka jedináčka, teď měl 7 měsíců a žádné dopady toho, že je sám na něm nepozoruju, ba naopak. Je rád středem pozornosti. Od malička je zvyklý být po dobu, kdy jsme v práci sám doma. Tu dobu prospí - po příchodu domů ho budíme :-) Když jsme náhodou přes den doma, tak je celý nevrlý, že nemá klid na spánek....Já bych to tak neprožívala.

Dopady vidět nemůžete, ty poznáte v budoucnosti......Vám osobně přeju, aby jste je pocítila co nejsilněji, kocourkovi přeju jen to nejlepší, což asi bohužel nemá.....

Ale no tak, proč hned tolik zášti. Myslím, že pro každé nechtěné kotě je lepší, když se dostane do milující rodiny, kde dostane první poslední, než aby se potulovalo po ulicích nebo se ho lidé zbavovali (věřte mi, že je pořád dost takových, kteří koťata například topí). Já samozřejmě respektuji chovatele, kteří mají doma více koček, respektuji jejich postoj a totéž očekávám od nich - že budou naopak tolerovat ty, kteří z jakéhokoliv důvodu chtějí mít doma jedináčka. Například náš kocour by druhé zvíře doma těžce nesl (pokoušeli jsme se o to). Jak už jsem psala, je rád rozmazlovaným a opečovávaným jedináčkem a druhé zvíře bere jako konkurenci. V tomto směru tedy o něho opravdu nemám obavy. Přeji Vám hodně radostných chvil ve společnosti chlupatých mazlíků.

Nemyslím, že malý byt je v něčem problém. Měla jsem v 1kk manžela, syna, 3 psy a kocoura. Vždy je to jen o tom chtít si to nějak zařídit a přizpůsobit se. Nyní jsme už sice ve větším, ale čekáme druhé dítě a po jeho narození a zaběhnutí chci kočičákovi okamžitě pořídit jednoho či dva kamarády. :-)

Já mám v garsonce dvě kočky, vejdou se tam pohodlně, vyřádí se, vyběhají a jsou šťasné (garsonka má 25 metrů čtverečnách)

Já mám doma kocoura jedináčka, kterej je na mě strašně závislej! Chodí se mnou i na návštěvu k sousedům a tam si hraje s jejich kocourem. Občas ho ale musím nechat doma samotného třeba týden (teď se to stává čím dál tím častěji) a vím, že mu je smutno a teskní po mě! Vždycky když se vrátim, tak na mě visí a chodí za mnou jak ocásek. Určitě by kamaráda uvítal, jen já si nedokážu představit, že bych měla ještě jednu kočku!

Andreo, mít dvě kočky není rozhodně tak hrozné jako být týden zavřený v prázdném bytě. Měla byste o něco méně myslet na sebe a o něco více na svého kocoura. To, co tu popisujete, už téměř hraničí s týráním!!!

Andreo, opravdu necháváte svého kocourka celý týden doma samotného? To je pro mě neuvěřitelné a nepřijatelné.
Samozřejmě že je na vás kocour závislý, jste celý jeho svět, jste jeho rodina a jediný živý tvor, s kterým je ve styku. A vy ho necháváte opakovaně tak dlouho samotného...Malé dítě byste taky takto nechala? Dítě, které je na vás fyzicky i psychicky závislé? Kocourek je na úrovni takového dítěte - plně odkázaný na svého "rodiče", nemohoucí nic změnit a ani říct svůj názor.
Nechápu, proč si někteří lidé z bytových koček vyrábí závislé deprivované jedináčky. Nemyslím, že by pro kočku byla přirozená takto silná psychická závislost na člověku, pro kočku je pak její člověk střed vesmíru a pokud se v tom vesmíru něco začně měnit, kočká nechápe a problém je na světě. Ale vždy je to chyba majitele, nikdy bytové kočky, která svou životní situaci nemůže ovlivnit.
Do 30 m2 bytu se dvě kočky pohodlně vejdou, samozřejmostí jsou škrabadla, aby měly dost vertikálního pohybu, ale ten musí mít přirozeně i kočka jedináček. Dvě kočky nezaberou víc místa, neznamenají ani víc starostí a krmivo a stelivo je stejně mnohem výhodnější kupovat ve větších baleních...
Já mám od začátku koček víc, je to ve všech směrech pro ty kočky lepší, zabaví se, nepraktikují na mě své bojové hry a nejsou zbytečně neurotické ohledně změn v denní rutině.
Prosím všechny majitele bytových kočičích jedináčků, aby zvážili pořízení kočičího kamaráda, nejlépe z domácího depozita, kde kočkodámy umí poradit vhodného parťáka ke konkrétní kočičce.
A pokud nelze pořídit kamaráda, věnujte se maximálně svým jedináčkům, nejen mazlením, ale i hrami.
A nejlépe si kočku nepořizujte do nevyhovujících podmínek (časté dlouhodobé cesty atd.), jsou to živí tvorové, kteří si zaslouží a potřebují péči a pozornost.

Andreo já si neumím představit že bych své kočičky nechala doma týden samotné. Dříve jsem také měla jen jednu-chtěla se se mnou pořád mazlit, hrát si, snažila jsem se ji věnovat na maximum ale bylo vidět že ji to nestačí. Nakonec jsem ji pořídila kočičí kamarádku. Musím říct, že s ní byla opravdu šťastná. Ze začátku jsem sice měla strach jak zvládnu péči o dvě kočičky, ale nakonec jsem zjistila, že mnohem víc starostí zabere kočička jedináček. A když teď vidím své čičiny jak si spolu hrají, musím říct, že už nikdy bych si nepořídila jen jednu, prostě-dvě jsou lepší než jedna :)

Kdyz jsme si v breznu 2010 poridili nasi prvni kocicku, velice rychle se z ni stal nas naprosty milacek. Cely den jsem v praci myslela na ni, nemohla se dockat az budu doma s ni, nechtela chodit po praci do posilovny jak jsem mela zvykem jen abych byla co nejdrive s ni. Kdyz jsem domu dorazila, kocicka byla velmi pritulna, vsude za mnou chodila, chtela se mazlit a travit se mnou hodne casu. Bylo to sladke a ja nase chvile spolu milovala. Ale rovnez jsem si uvedomila, ze se takto chova, protoze se pres den citi sama a je ji smutno. Prestoze jsem to neplanovala, vypravila jsem se do utulku znovu o tri mesice pozdeji a vybrala ji kamaradku. Pak me cekalo umornych 14 dni drzet je oddelene a postupneho seznamovani, protoze nase starsi kocicka z noveho prirustku nadsena nebyla. Trvalo to 14you dni nez se poprve setkaly cumacek k cumacku a asi 2jen mwsice nez ji nase starsi kompletne prijala. Dnes ta starsi neni tak upnuta na me, stale je zlaticko, ale urcite uz nemusi vsechen cas travit se mnou a nevyzaduje stale mazleni. Nekdy mi to chybi, ale vim, ze me rozhodnuti bylo spravne, protoze obe jsou stastnejsi, maji kamaradku na hrani, spani i na obcastne neshody :-)
Ja stale specham z prace domu, stale na ne myslim,a le vim, ze nejsou samy a maji jedna druhou.
pokud nemam nekoho, kdo za nimi prijde 2xa denne nakrmit a vycistit bedynku, nikam nejedu. Nastesti mam spoustu pratel a tak nekoho jsme zatim vzdyudelaji nasli. Pokud by se ale nekdy stalo, ze nekoho nenajdeme a i tak musime odjet, urcite bych je samotne nenechala. Sly by do kociciho hotylku. Stoji to penize, ale jejich stesti a bezpeci je dulezitejsi.

To je svatá pravda!Když vidím, jak se spolu mazlí, olizují si kožíšky a dovádějí, tak jsem i já moc spokojená!

Autorka článku má pravdu. V soukromém kočičím depositu, kde pečovatelky svoje svěřence dokonale znají máte jedinečnou příležitost pořídit si dokonale sehranou kočičí dvojici. Na fotkách vidíte kolik radosti a lásky je mezi nimi:-)
Pečovatelkám z Hodonína přeju, aby jim jejich umístění svěřenci posílali co nejvíce takových fotek.